Ludvík Paar
Ludvík Jan Křtitel Emanuel hrabě Paar (německy Ludwig Johann Baptist Emanuel Graf von Paar; 26. března 1817 Vídeň – 6. ledna 1893 Merano) byl rakouský a rakousko-uherský diplomat z vysoce postaveného šlechtického rodu. Celou kariéru strávil v diplomatických službách, zastával funkce vyslance v italských a německých zemích, působil také v severní Evropě (Švédsko, Dánsko),[1][2] nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873–1888).[3][4]
Ludvík hrabě Paar | |
---|---|
Rakousko-uherský velvyslanec ve Vatikánu | |
Ve funkci: 1873 – 1888 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Alois Kübeck von Kübau |
Nástupce | Friedrich Revertera |
Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku | |
Ve funkci: 1872 – 1873 | |
Předchůdce | Karl von Eder |
Nástupce | Gustav Kálnoky |
Ve funkci: 1866 – 1869 | |
Předchůdce | Karl Franckenstein |
Nástupce | Karl von Eder |
Rakousko-uherský vyslanec v Sasku | |
Ve funkci: 1869 – 1872 | |
Předchůdce | Josef von Werner |
Nástupce | Karl Franckenstein |
Rakouský vyslanec v Hesensku | |
Ve funkci: 1863 – 1866 | |
Předchůdce | Ladislaus Karnicki |
Nástupce | diplomatické zastoupení zrušeno |
Rakouský vyslanec ve Švédsku | |
Ve funkci: 1859 – 1863 | |
Předchůdce | Ferdinand Langenau |
Nástupce | Ladislaus Karnicki |
Rakouský vyslanec v Modeně | |
Ve funkci: 1857 – 1859 | |
Předchůdce | Eduard Lebzeltern |
Nástupce | diplomatické zastoupení zrušeno |
Rakouský vyslanec v Sardinii | |
Ve funkci: 1853 – 1857 | |
Předchůdce | Rudolf Apponyi |
Nástupce | úřad neobsazen |
Narození | 26. března 1817 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 6. ledna 1893 (ve věku 75 let) Merano Rakousko-Uhersko |
Titul | hrabě |
Choť | (1858) Marianna Esterházyová (1834–1863) |
Rodiče | Jan Karel Paar (1772–1819) a Marie Aloisie z Cavriani (1783–1861) |
Děti | Ludvík Kazimír (1859–1912) Alfred Maria (*/† 1861) Karel Ludvík (1863–1894) |
Příbuzní | bratr: Karel Paar (1804–1881) švagr: František Serafín Kuefstein (1794–1871) |
Profese | diplomat |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
editovatPocházel ze starého šlechtického rodu Paarů, narodil se jako nejmladší potomek knížete Jana Karla Paara (1772–1819), po matce Marii Aloisii (1783–1861) byl potomkem rodu Cavrianiů.[5] Od mládí působil v rakouských diplomatických službách, k vyšším postům se dostal v 50. letech 19. století v italských zemích. Nejprve byl vyslancem v Sardinském království (1853–1857) a pak v Modenském vévodství (1857–1859), kde byl akreditován zároveň jako diplomatický zástupce pro Parmu.[6]Itálii opustil po rakousko-sardinské válce a na postu vyslance přešel do Stockholmu (1859–1863). Poté působil v německých zemích, v letech 1864–1866 byl vyslancem v Hesensku, kde jeho mise skončila připojením této země k Prusku. Od prosince 1866 byl tři roky rakousko-uherským vyslancem v Dánsku, do Kodaně se pak vrátil ještě krátce v letech 1872–1873, mezitím zastával post vyslance v Saském království (1869–1872). Nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873–1888).[7] Proslul také jako sběratel umění, shromáždil hodnotnou sbírku autogramů slavných osobností. Mimo jiné získal do svého vlastnictví dětské housle Wolfganga Amadea Mozarta, které po jeho smrti potomci věnovali Mezinárodní nadaci Mozarteum.
Tituly a ocenění
editovatJako mladší syn knížete užíval šlechtický titul hraběte. V roce 1856 byl jmenován c. k. komořím[8] a jako vyslanec v Dánsku obdržel v roce 1866 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[9] Během diplomatické služby se stal nositelem řady vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí, kromě toho byl čestným rytířem Řádu německých rytířů.[10]
Rakousko-Uhersko
editovat- velkokříž Leopoldova řádu (1885)
- Řád železné koruny I. třídy (1866)
Zahraničí
editovat- velkokříž Řádu Pia IX. (Papežský stát)
- velkokříž Řádu polární hvězdy (Švédsko)
- velkokříž Danebrožského řádu s brilianty (Dánsko)
- velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko)
- velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko-Altenbursko)
- velkokříž Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko)
- rytíř Řádu nizozemského lva (Nizozemsko)
Rodina
editovatV Modeně se 14. června 1858 oženil s hraběnkou Mariannou Esterházyovou z Galanty (1834–1863), která zemřela již po pěti letech manželství ve Stockholmu. Byla dcerou hraběte Kazimíra Esterházyho (1805–1870)[11] a dámou Řádu hvězdového kříže.[12] Měli spolu tři syny, nejstarší Ludvík Kazimír (1859–1912) byl bezdětný, Karel Ludvík (1863–1894) zůstal svobodný, prostřední Alfred Maria (1861) zemřel krátce po narození ve Stockholmu.[13][pozn. 1]
Ludvíkův nejstarší bratr kníže Karel Paar (1804–1881) byl majitelem velkostatků v Čechách (Bechyně) a dědičným členem rakouské panské sněmovny.[15] Jejich švagrem byl dlouholetý diplomat a později předseda rakouské panské sněmovny hrabě František Serafín Kuefstein (1794–1871).
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ Kolektiv: Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2020; s. 487 ISBN 978-80-87890-31-8
- ↑ MŽYKOVÁ, Marie: Šlechta ve službách diplomacie III. díl, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001; s. 51 ISBN 80-86345-20-3
- ↑ Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 398 dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, 19. díl; Praha, 1902 (reprint 2000), s. 2 ISBN 80-7185-057-8
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1858; Vídeň, 1858; s. 143 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 257 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1858; Vídeň, 1858; s. 111 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 167 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Ludvíka Paara in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1887; Vídeň, 1887; s. 6 dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Esterházyů na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861; Gotha, 1861; s. 241 dostupné online
- ↑ KASÍK, Stanislav: Knížecí rod Paarů v Čechách in: Cour d'honneur 3.; Praha, 1999; s. 37 ISSN 1212-0987
- ↑ Paar. www.angelfire.com [online]. [cit. 2022-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Kníže Karel Paar na webu Rakouskéh parlamentudostupné online