Ludvík Paar

rakouský a rakousko-uherský diplomat

Ludvík Jan Křtitel Emanuel hrabě Paar (německy Ludwig Johann Baptist Emanuel Graf von Paar; 26. března 1817 Vídeň6. ledna 1893 Merano) byl rakouský a rakousko-uherský diplomat z vysoce postaveného šlechtického rodu. Celou kariéru strávil v diplomatických službách, zastával funkce vyslance v italských a německých zemích, působil také v severní Evropě (Švédsko, Dánsko),[1][2] nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873–1888).[3][4]

Ludvík hrabě Paar
Rakousko-uherský velvyslanec ve Vatikánu
Ve funkci:
1873 – 1888
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAlois Kübeck von Kübau
NástupceFriedrich Revertera
Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku
Ve funkci:
1872 – 1873
PředchůdceKarl von Eder
NástupceGustav Kálnoky
Ve funkci:
1866 – 1869
PředchůdceKarl Franckenstein
NástupceKarl von Eder
Rakousko-uherský vyslanec v Sasku
Ve funkci:
1869 – 1872
PředchůdceJosef von Werner
NástupceKarl Franckenstein
Rakouský vyslanec v Hesensku
Ve funkci:
1863 – 1866
PředchůdceLadislaus Karnicki
Nástupcediplomatické zastoupení zrušeno
Rakouský vyslanec ve Švédsku
Ve funkci:
1859 – 1863
PředchůdceFerdinand Langenau
NástupceLadislaus Karnicki
Rakouský vyslanec v Modeně
Ve funkci:
1857 – 1859
PředchůdceEduard Lebzeltern
Nástupcediplomatické zastoupení zrušeno
Rakouský vyslanec v Sardinii
Ve funkci:
1853 – 1857
PředchůdceRudolf Apponyi
Nástupceúřad neobsazen

Narození26. března 1817
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. ledna 1893 (ve věku 75 let)
Merano
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Choť(1858) Marianna Esterházyová (1834–1863)
RodičeJan Karel Paar (1772–1819) a Marie Aloisie z Cavriani (1783–1861)
DětiLudvík Kazimír (1859–1912)
Alfred Maria (*/† 1861)
Karel Ludvík (1863–1894)
Příbuzníbratr: Karel Paar (1804–1881)
švagr: František Serafín Kuefstein (1794–1871)
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat
 
Erb rodu Paarů

Pocházel ze starého šlechtického rodu Paarů, narodil se jako nejmladší potomek knížete Jana Karla Paara (1772–1819), po matce Marii Aloisii (1783–1861) byl potomkem rodu Cavrianiů.[5] Od mládí působil v rakouských diplomatických službách, k vyšším postům se dostal v 50. letech 19. století v italských zemích. Nejprve byl vyslancem v Sardinském království (1853–1857) a pak v Modenském vévodství (1857–1859), kde byl akreditován zároveň jako diplomatický zástupce pro Parmu.[6]Itálii opustil po rakousko-sardinské válce a na postu vyslance přešel do Stockholmu (1859–1863). Poté působil v německých zemích, v letech 1864–1866 byl vyslancem v Hesensku, kde jeho mise skončila připojením této země k Prusku. Od prosince 1866 byl tři roky rakousko-uherským vyslancem v Dánsku, do Kodaně se pak vrátil ještě krátce v letech 1872–1873, mezitím zastával post vyslance v Saském království (1869–1872). Nakonec byl dlouholetým rakousko-uherským velvyslancem ve Vatikánu (1873–1888).[7] Proslul také jako sběratel umění, shromáždil hodnotnou sbírku autogramů slavných osobností. Mimo jiné získal do svého vlastnictví dětské housle Wolfganga Amadea Mozarta, které po jeho smrti potomci věnovali Mezinárodní nadaci Mozarteum.

Tituly a ocenění

editovat

Jako mladší syn knížete užíval šlechtický titul hraběte. V roce 1856 byl jmenován c. k. komořím[8] a jako vyslanec v Dánsku obdržel v roce 1866 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[9] Během diplomatické služby se stal nositelem řady vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí, kromě toho byl čestným rytířem Řádu německých rytířů.[10]

Rakousko-Uhersko

editovat

Zahraničí

editovat

V Modeně se 14. června 1858 oženil s hraběnkou Mariannou Esterházyovou z Galanty (1834–1863), která zemřela již po pěti letech manželství ve Stockholmu. Byla dcerou hraběte Kazimíra Esterházyho (1805–1870)[11] a dámou Řádu hvězdového kříže.[12] Měli spolu tři syny, nejstarší Ludvík Kazimír (1859–1912) byl bezdětný, Karel Ludvík (1863–1894) zůstal svobodný, prostřední Alfred Maria (1861) zemřel krátce po narození ve Stockholmu.[13][pozn. 1]

Ludvíkův nejstarší bratr kníže Karel Paar (1804–1881) byl majitelem velkostatků v Čechách (Bechyně) a dědičným členem rakouské panské sněmovny.[15] Jejich švagrem byl dlouholetý diplomat a později předseda rakouské panské sněmovny hrabě František Serafín Kuefstein (1794–1871).

Poznámky

editovat
  1. Děti Ludvíka Paara:
    • 1. Ludvík Kazimír (1. 6. 1859 Salcburk – 11. 1. 1912 Vídeň)
      • ⚭ (1886) Bettina Bibl (12. 7. 1865 Vídeň – 19. 11. 1922 Linec)[14]
    • 2. Alfréd Maria (5. 8. 1861 Stockholm – 1. 12. 1861 Stockholm)
    • 3. Karel Ludvík (18. 10. 1863 Stockholm – 25. 10. 1894 Vídeň)

Reference

editovat
  1. Kolektiv: Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2020; s. 487 ISBN 978-80-87890-31-8
  2. MŽYKOVÁ, Marie: Šlechta ve službách diplomacie III. díl, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001; s. 51 ISBN 80-86345-20-3
  3. Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
  4. Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 398 dostupné online
  5. Ottův slovník naučný, 19. díl; Praha, 1902 (reprint 2000), s. 2 ISBN 80-7185-057-8
  6. Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1858; Vídeň, 1858; s. 143 dostupné online
  7. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 257 dostupné online
  8. Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1858; Vídeň, 1858; s. 111 dostupné online
  9. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 167 dostupné online
  10. Přehled řádů a vyznamenání Ludvíka Paara in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1887; Vídeň, 1887; s. 6 dostupné online
  11. Rodokmen rodu Esterházyů na webu euweb.cz dostupné online
  12. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861; Gotha, 1861; s. 241 dostupné online
  13. KASÍK, Stanislav: Knížecí rod Paarů v Čechách in: Cour d'honneur 3.; Praha, 1999; s. 37 ISSN 1212-0987
  14. Paar. www.angelfire.com [online]. [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. 
  15. Kníže Karel Paar na webu Rakouskéh parlamentudostupné online

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat