František Serafín z Kuefsteinu
František Serafín hrabě z Kuefsteinu (německy Franz Seraph Johann Baptist Ferdinand Graf von Kuefstein, Freiherr von Greillenstein; 8. března 1794 Vídeň – 3. ledna 1871 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik, diplomat a dvořan ze starobylého šlechtického rodu Kuefsteinů. Od mládí dlouhodobě působil v diplomacii, nakonec byl vyslancem v Sasku (1843–1856).[1][2] Poté zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1856–1871), krátce před smrtí byl předsedou rakouské panské sněmovny (1870–1871).
| František Serafín hrabě z Kuefsteinu | |
|---|---|
 Josef Neugebauer, Portrét Františka z Kuefsteinu (1871) | |
| Předseda Panské sněmovny rakouské Říšské rady | |
| Ve funkci: 1870 – 1871 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Karel Vilém z Auerspergu |
| Nástupce | Karel Vilém z Auerspergu |
| Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
| Ve funkci: 1856 – 1871 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Bedřich Karel z Fürstenbergu |
| Nástupce | Jan Larisch-Mönnich |
| Rakouský vyslanec v Sasku | |
| Ve funkci: 1843 – 1856 | |
| Předchůdce | Franz Binder von Kriegelstein |
| Nástupce | Richard Klemens z Metternichu |
| Narození | 8. března 1794 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 3. ledna 1871 (ve věku 76 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1830) Guidobaldina Paarová (1807–1874) |
| Rodiče | Jan Ferdinand z Kuefsteinu (1752–1818) a Marie Terezie Colloredová (1763–1800) |
| Děti | Karel Ferdinand (1838–1925) František Serafín (1841–1918) |
| Profese | voják a politik |
| Ocenění | Řád Zlatého rouna (1862) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Narodil se jako čtvrtý a nejmladší potomek hraběte Jana Ferdinanda z Kuefsteinu (1752–1818), vídeňského městského hejtmana a jeho manželky Marie Terezie Colloredové (1763–1800), po matce byl vnukem vlivného diplomata Františka Colloreda.[3] Měl dva starší bratry, kteří zemřeli v dětství a sestru Marii Annu (1782–1824), která se provdala do rodu Küenburgů.
František studoval práva a na konci napoleonských válek krátce sloužil v armádě. Vojsko opustil v hodnosti poručíka a od roku 1815 působil v diplomatických službách. Zastával nižší funkce na vyslanectvích v Madridu, Stockholmu a Stuttgartu. Později byl vyslancem v Hannoversku (1833–1839),[4] Hesensku (1839–1843)[5] a nakonec dlouholetým vyslancem v Sasku (1843–1856).
Po návratu do Vídně byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1856–1871).[6] V letech 1864–1865 dočasně vykonával také funkci císařského hofmistra namísto prince Karla Lichtenštejna, který několikrát požadoval o uvolnění z úřadu ze zdravotních důvodů. V roce 1861 byl Kuefstein jako majitel fideikomisu jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny a v letech 1870–1871 byl jejím předsedou.
Tituly a ocenění
editovatKuefsteinové patřili k tzv. mediatizované šlechtě a v roce 1829 jim byl přiznán nárok na oslovení Jeho Osvícenost (Seine Erlaucht) spojeným s privilegiem užívat knížecí plášť v erbu.[7] V roce 1815 byl jmenován c. k. komořím a ve funkci vyslance v Sasku získal v roce 1844 titul c. k. tajného rady.[8] Kromě toho byl držitelem dědičných úřadů nejvyššího komořího nad stříbry v Horních a Dolních Rakousích. Získal čestné občanství ve Vídni a Drážďanech a byl čestným členem několika institucí kulturního zaměření. Během své kariéry se stal nositelem několika vysokých vyznamenání v Rakousku i v zahraničí,[9] nejvyššího ocenění dosáhl v roce 1862 jako rytíř Řádu zlatého rouna.[10][11]
Rakousko
editovat
Řád zlatého rouna
velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána
Řád železné koruny I. třídy
komandérský kříž Leopoldova řádu
Zahraničí
editovat
velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko)
velkokříž Řádu růže (Brazílie)
velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
velkokříž Řádu červené orlice (Prusko)
Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše)
velkokříž Civilního záslužného řádu (Sasko)
velkokříž Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko)
velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko-Altenbursko)
velkokříž Řádu Guelfů (Hannoversko)
velkokříž Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko)
.svg){kind=small}
Majetek
editovatMajetkem rodu bylo několik panství v Dolních Rakousích, hlavním rodovým sídlem byl zámek Greillenstein.
Rodina
editovatV roce 1830 se ve Vídni oženil s hraběnkou Guidobaldinou Paarovou (1807–1874), dcerou knížete Jana Karla Paara[12] Guidobaldina byla později c. k. palácovou dámoua dámou Řádu hvězdového kříže.[13] Měli spolu pět dětí, dvě nejstarší dcery však zemřely v dětství, pokračovateli rodu byli synové Karel Ferdinand (1838–1925) a František Ferdinand (1841–1918).[14]
- 1. Guidobaldina (1831–1835)
- 2. Viktorie (1836–1838)[15]
- 3. Karel Ferdinand (1838–1925), c. k. komoří, tajný rada, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku (1895–1902), nejvyšší komoří nad stříbry v Dolních a Horních Rakousích, ⚭ (1870) Marie Magda Emilie Krügerová (24. 8. 1842 Berlín – 23. 7. 1897 Hilterfingen, Bern)
- 4. Marie (1840–1914), jeptiška ve Vídni
- 5. František Serafín Ferdinand (1841–1918), c. k. komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny ⚭ 1872 Maria della Pace Odescalchi (1851–1917)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 396 dostupné online
- ↑ Jan Ferdinand z Kuefsteinu na webu geni.com dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1834; Vídeň, 1834; s. 214 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1840; Vídeň, 1840; s. 221 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1857; Vídeň, 1856; s. 9 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 46 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1846; Vídeň, 1845; s. 79 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Františka Serafína z Kuefsteinu in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 9 dostupné online
- ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 278
- ↑ Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
- ↑ Rodokmen Paarů na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ Gothaischer Hofkalender 1870; Gotha, 1870; s. 217, 307 dostupné online
- ↑ Rodina Františka Serafína z Kuefsteinu na webu geni.com dostupné online
- ↑ www.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Franz Seraph Kuefstein na webu rakouského parlamentu dostupné online
- Franz Seraph Kuefstein in: Biographisches Lexion des Kaiserthums Österreich dostupné online
- Rodokmen Kuefsteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
