Wikipedie

Karel František z Lichtenštejna

Rakouský generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů, patřil k mladší linii označované jako karlovská sekundogenitura. V letech 1849-1865 nejvyšší císařský hofmistr. Od mládí sloužil v armádě a zastával vysoké funkce ve vojenské adminis

Karel František Antonín princ z Lichtenštejna (německy Karl Borromäus Franz Anton Prinz von und zu Liechtenstein, 23. října 1790, Vídeň – 7. dubna 1865 tamtéž[1]) byl rakouský generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a zastával vysoké funkce ve vojenské administraci, v roce 1851 dosáhl hodnosti generála jízdy. V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího císařského hofmistra. Vlastnil rozsáhlé statky na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny).

Karel František Antonín princ z Lichtenštejna
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 7. dubna 1865
PanovníkFrantišek Josef I.
Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci:
1849 – 1865
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarl Ludwig Grünne
NástupceKonstantin Hohenlohe-Schillingsfürst
C. k. tajný rada
C. k. komorník
Ředitel jezdeckého ústavu v Salcburku
Ve funkci:
1836 – 1842
PanovníkFerdinand V.
Vojenská služba
Hodnost1826: major, 1829: plukovník, 1834: generálmajor, 1844: polní podmaršál, 1851 generál jízdy
Narození23. října 1790
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí7. dubna 1865 (ve věku 74 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníLichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově
Choť(1819) Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863)
RodičeKarel z Lichtenštejna (1765–1795) a Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849)
DětiRudolf z Lichtenštejna
Karel Rudolf z Lichtenštejna
Anna z Lichtenštejna
Alžběta z Lichtenštejna
Marie Josefa z Lichtenštejna
Příbuzníděd: František Antonín Khevenhüller-Metsch (1737–1797)
tchán: Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823)
Profesedůstojník a politik
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1852 rakouský Řád zlatého rouna (č. 950)
CommonsKarl Franz Anton von Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat
 
Princ Karel z Lichtenštejna (litografie, 1820)

Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, patřil k mladší linii označované jako karlovská sekundogenitura, kterou založil polní maršál Karel z Lichtenštejna (1730–1789). Narodil se ve Vídni jako starší syn prince Karla z Lichtenštejna (1765–1795), který zahynul v souboji, matkou byla hraběnka Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849), dcera nejvyššího dvorského maršálka Františka Xavera Khevenhüllera. Karel František měl ještě mladšího bratra Leopolda (1792–1800), který zemřel v dětství. Otce ztratil v pěti letech, do jeho plnoletosti zajišťovala správu majetku poručnická správa. Po otci zdědil na jižní Moravě rozsáhlé panství Moravský Krumlov,[2] poručníci pak v roce 1802 přikoupili od zadlužených Žerotínů panství Velké Losiny na severní Moravě.[3]

Karel studoval soukromě, v roce 1810 vstoupil do armády a zúčastnil se napoleonských válek, mezitím jako plnoletý převzal správu zděděných majetků na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). V roce 1813 dosáhl hodnosti rytmistra v 2. hulánském pluku knížete Schwarzenberga.[4] v roce 1819 po sňatku z armády odešel a věnoval se správě majetku. V roce 1824 znovu vstoupil do armády a rychle postupoval v hodnostech ( v roce 1826 byl majorem a v roce 1829 plukovníkem). V roce 1834 dosáhl hodnosti generálmajora a v letech 1836–1842 byl ředitelem jezdeckého ústavu v Salcburku.[5] Od roku 1842 byl členem dvorské válečné rady a v roce 1844 byl jmenován polním podmaršálem.[6] V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího hofmistra císařského dvora[7] a zároveň byl plukovníkem všech císařských gard.[8][9] V roce 1851 byl povýšen do hodnosti c. k. generála jízdy.[10]

I když byl svými funkcemi vázán k trvalému pobytu ve Vídni, věnoval se správě svých majetků na Moravě a řadu úprav na zámku i v parku podnikl například ve Velkých Losinách. V roce 1853 přikoupil za 400 000 zlatých velkostatek Budkov, který byl určen jako majetkové zázemí pro nejmladšího syna Rudolfa. V roce 1858 do rodového majetku přibyl ještě velkostatek Hostim.[11][12]

Zemřel ve Vídni, pohřben je v rodové hrobce v Moravském Krumlově.[13]

Tituly a ocenění

editovat
 
Zámek Velké Losiny, majetek Karla Františka z Lichtenštejna od roku 1802
 
Hrobka Lichtenštejnů v Moravském Krumlově

Jako příslušník knížecího rodu měl od narození nárok na oslovení Jasnost (Durchlaucht). V roce 1825 byl jmenován císařským komorníkem[14] a v hodnosti nejvyššího hofmistra obdržel v roce 1849 titul c. k. tajného rady. Během služby v armádě a u dvora získal řadu vyznamenání od zahraničních panovníků.[15][16] V Rakousku dosáhl nejvyššího ocenění jako rytíř Řádu zlatého rouna (1852).[17][18] Od roku 1840 byl čestným majitelem 9. hulánského pluku.[19]

Rakousko

editovat

Zahraničí

editovat

Rodina

editovat

V roce 1819 se oženil s hraběnkou Františkou (Fanny) Bruntálskou z Vrbna (1799–1863), c.k. palácovou dámou, dcerou nejvyššího komořího Rudolfa Bruntálského z Vrbna.[20] Měli spolu devět dětí, po vymření mužského potomstva karlovské linie přešly velkostatky Moravský Krumlov, Hostim a Budkov na spřízněné rodiny Kinských, Trauttmansdorffů a Salmů, Velké Losiny převzala vládnoucí knížecí linie.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1865, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 28 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV.; Praha, 2000; s. 148 ISBN 80-85983-16-8
  3. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 265
  4. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1815; Vídeň, 1815; s. 402 dostupné online
  5. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1837; Vídeň, 1837; s. 48 dostupné online
  6. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 7 dostupné online
  7. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1856; Vídeň, 1856; s. 9 dostupné online
  8. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1852; Vídeň, 1852; s. 161 dostupné online
  9. ↑ Přehled velitelů císařských gard in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 54 dostupné online
  10. ↑ Služební postup Karla Františka z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 105 dostupné online
  11. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 221 ISBN 80-85983-14-1
  12. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 105
  13. ↑ Pohřebiště rodu Lichtenštejnů na webu royaltyguide.nl dostupné online
  14. ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1827; Vídeň, 1827; s. 85 dostupné online
  15. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Františka z Lichtenštejna in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 87 dostupné online
  16. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Františka z Lichtenštejna in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1860; Vídeň, 1860; s. 9 dostupné online
  17. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1990; s. 274
  18. ↑ Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
  19. ↑ Přehled majitelů 9. hulánského pluku in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 682 dostupné online
  20. ↑ Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Gräflichen Häuser 1828; Gotha, 1828; s. 248 dostupné online

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_František_z_Lichtenštejna&oldid=24199885“