Otevřít hlavní menu

Velké Losiny (zámek)

zámek ve Velkých Losinách

Zámek Velké Losiny se nachází v obci Velké Losiny v okrese Šumperk, v krajině předhůří Hrubého Jeseníku. Zdejší renesanční zámek stojí na místě někdejší středověké tvrze. Místo proslulo nechvalně známými čarodějnickými procesy, které se zde odehrávaly v letech 1678-1696 a padlo jim za oběť 56 osob (mezi nimi byl například i katolický duchovní Kryštof Lautner). Tyto procesy se staly předlohou pro knihu od spisovatele Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Podle tohoto díla byl natočen roku 1969 i stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry.

Zámek Velké Losiny
Zámek Velké Losiny
Základní informace
Sloh renesanční, barokní, empírový
Výstavba 16. století
Materiál Zdivo
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Velké Losiny, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 45552/8-1191 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Areál zámku je památkově chráněn,[1] v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou.[2] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Obsah

HistorieEditovat

 
Z části otevřené nádvoří zámku s třemi patry arkád

Předchůdcem dnešního zámku byla vodní tvrz, která patrně vznikla již někdy ve 14. století. Roku 1496 získali tvrz Žerotínové. Stará tvrz ale novým majitelům nevyhovovala a tak začala být roku 1531 přestavována na renesanční zámek. Iniciátorem přestavby byl Jan mladší ze Žerotína. Tento velmož se zasloužil o vznik nedaleké papírny a také nechal vybudovat velkolosinské lázně.

V období náboženských nepokojů se losinští Žerotínové postavili na stranu protestantských stavů, ale po jejich porážce přišli o tři čtvrtiny svého majetku - poslední čtvrtinu měli prodat. Na svých losinských statcích ale zůstali, a dokonce je v roce 1642 od Habsburků za 100 000 zlatých vykoupili zpět s podmínkou, že do tří měsíců přestoupí na katolickou víru. Jan Jetřich ze Žerotína a jeho bratr Přemek II. tak však nikdy neučinili. Učinil tak až Přemek III., syn Přemka II. Ten, ze strachu před církevními hodnostáři, odmítl svého otce pohřbít v rodinné hrobce (jeho tělo bylo pohřbeno losinskými sedláky). Přemek III. zahájil raně barokní přestavbu zámku, ale již ji nedokončil (zemřel roku 1673).

Jako regentka dvou nezletilých Přemkových dětí a správkyně pozůstalosti se k moci dostala Přemkova sestra Angela Sibylla z Galle, rozená Žerotínová, na jejíž popud byly rozpoutány čarodějnické procesy, které vedl samozvaný inkvizitor a kandidát právaJindřich František Boblig z Edelstadtu. Toto běsnění zastavil až plnoletý Jan Jáchym ze Žerotína roku 1696. Jan Jáchym byl vlivný šlechtic, mimo jiné císařský komoří a přísedící nejvyššího soudu pro Moravu. Za jeho působení byl zámek rozšířen o dvoupodlažní barokní křídla s arkádovými ochozy. Úpravy pokračovaly i po smrti Jana Jáchyma.

Na počátku 19. století se zdejší Žerotínové dostali do finanční tíže a tak zámek prodali Lichtenštejnům. Po osvobození v roce 1945 získal zámek stát.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-17]. Identifikátor záznamu 158002 : Zámek Velké Losiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zámek Velké Losiny (Velké Losiny) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat