Sasko-altenburské vévodství

historický státní útvar

Sasko-altenburské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Altenburg) je německé historické území, jedno z tzv. saských ernestinských vévodství nacházejících se v dnešním Durynsku.

Sasko-altenburské vévodství
Herzogtum Sachsen-Altenburg
 Sasko-výmarské vévodství 16021672
18261918
Svobodný stát Sasko-Altenbursko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Heil unserm Herzog, heil
geografie
Mapa
Sasko-altenburské vévodství kolem roku 1871
rozloha:
1 324 km² (v roce 1910)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
216 128 (v roce 1910)
národnostní složení:
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Německý spolekNěmecký spolek Německý spolek
Severoněmecký spolekSeveroněmecký spolek Severoněmecký spolek
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
sasko-altenburský tolar
státní útvary a území
předcházející:
Sasko-výmarské vévodství Sasko-výmarské vévodství
následující:
Svobodný stát Sasko-Altenbursko Svobodný stát Sasko-Altenbursko

Vévodství má základy ve středověkém purkrabství v Altenburgu, které bylo v držení Wettinů v rámci míšeňského markrabství od roku 1243. Po rozdělení země v roce 1485 připadl Altenburg Arnoštu Saskému. Po oddělení Erfurtu v roce 1572 připadl Altenburg Sasko-výmarskému vévodství.

Vévodství v letech 1603–1672Editovat

Když v roce 1602 zemřel syn a nástupce Jana Viléma, Fridrich Vilém I., stal se sasko-výmarským vévodou jeho mladší bratr Jan II. Nejstarší syn Fridricha Viléma I., Jan Filip dostal jako vyrovnání nově vytvořené Sasko-altenburské vévodství. Jeho rodina vládla až do roku 1672, kdy ho získal Arnošt Sasko-Gothajský, který se oženil s dědičkou.

Vévodství v letech 1826–1918Editovat

 
Hrad Altenburg

Sasko-Altenbursko poté zůstalo součástí Sasko-gothajsko-altenburského vévodství až do jeho zániku v roce 1826, kdy byly Gotha a Altenburg rozděleny. Gotha byla připojena k vévodství Sasko-Coburg-Saalfeld, ale Saalfeld byl připojen k Sasko-meiningenskému vévodství (Coburg a Gotha byly spojeny do nově vzniklého vévodství Sasko-kobursko-gothajského). Altenburg připadl vévodovi Fridrichu III. Sasko-Hildburghausenskému. Ten se ale musel na oplátku vzdát svého vévodství také ve prospěch Saska-Meiningenska.

Tato rodina vládla vévodství až do konce monarchie v průběhu německé revoluce 1918-19. Nástupcem se stal Svobodný stát Sasko-Altenbursko, který byl začleněn do nového státu Durynsko v roce 1920.

Sasko-altenburská linie vymřela po smrti prince Jiřího Mořice v roce 1991.

Od 29. dubna 1831 platila ve vévodství ústava. Vévodství se v letech 1833-1834 připojilo jako suverénní stát k německé celní unii (1834-1919) a v roce 1867 k severoněmeckému spolku.

Nakonec se v roce 1871 stalo součástí Německé říše.

Sasko-altenburgští vévodovéEditovat

 
Velký znak Sasko-altenburského vévodství

Vévodové v letech 1603–1672Editovat

Rodová line zanikla, vévodství zdědila rodová linie Sasko-Gotha, poté Sasko-Gotha-Altenburg.

Vévodové v letech 1826–1918Editovat

Představitelé rodu po roce 1918Editovat

  • 19181955 – Arnošt II., vévoda Sasko-Altenburský
  • 19551991 – Jiří Mořic, korunní princ Sasko-Altenburský

V roce 1991 rodová linie Sasko-Altenburská vymřela.

Externí odkazyEditovat