Sasko-altenburské vévodství

historický státní útvar

Sasko-altenburské vévodství (německy Herzogtum Sachsen-Altenburg) je německé historické území, jedno z tzv. saských ernestinských vévodství nacházejících se v dnešním Durynsku.

Sasko-altenburské vévodství
Herzogtum Sachsen-Altenburg
 Sasko-výmarské vévodství 16021672
18261918
Svobodný stát Sasko-Altenbursko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto Heil unserm Herzog, heil
Geografie
Mapa
Sasko-altenburské vévodství kolem roku 1871
Rozloha
1 324 km² (v roce 1910)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
216 128 (v roce 1910)
Národnostní složení
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Německý spolekNěmecký spolek Německý spolek
Severoněmecký spolekSeveroněmecký spolek Severoněmecký spolek
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
sasko-altenburský tolar
Státní útvary a území
Předcházející
Sasko-výmarské vévodství Sasko-výmarské vévodství
Následující
Svobodný stát Sasko-Altenbursko Svobodný stát Sasko-Altenbursko

Vévodství má základy ve středověkém purkrabství v Altenburgu, které bylo v držení Wettinů v rámci míšeňského markrabství od roku 1243. Po rozdělení země v roce 1485 připadl Altenburg Arnoštu Saskému. Po oddělení Erfurtu v roce 1572 připadl Altenburg Sasko-výmarskému vévodství.

Vévodství v letech 1603–1672

editovat

Když v roce 1602 zemřel syn a nástupce Jana Viléma, Fridrich Vilém I., stal se sasko-výmarským vévodou jeho mladší bratr Jan II. Nejstarší syn Fridricha Viléma I., Jan Filip dostal jako vyrovnání nově vytvořené Sasko-altenburské vévodství. Jeho rodina vládla až do roku 1672, kdy ho získal Arnošt Sasko-Gothajský, který se oženil s dědičkou.

Vévodství v letech 1826–1918

editovat
 
Hrad Altenburg

Sasko-Altenbursko poté zůstalo součástí Sasko-gothajsko-altenburského vévodství až do jeho zániku v roce 1826, kdy byly Gotha a Altenburg rozděleny. Gotha byla připojena k vévodství Sasko-Coburg-Saalfeld, ale Saalfeld byl připojen k Sasko-meiningenskému vévodství (Coburg a Gotha byly spojeny do nově vzniklého vévodství Sasko-kobursko-gothajského). Altenburg připadl vévodovi Fridrichu III. Sasko-Hildburghausenskému. Ten se ale musel na oplátku vzdát svého vévodství také ve prospěch Saska-Meiningenska.

Tato rodina vládla vévodství až do konce monarchie v průběhu německé revoluce 1918-19. Nástupcem se stal Svobodný stát Sasko-Altenbursko, který byl začleněn do nového státu Durynsko v roce 1920.

Sasko-altenburská linie vymřela po smrti prince Jiřího Mořice v roce 1991.

Od 29. dubna 1831 platila ve vévodství ústava. Vévodství se v letech 1833-1834 připojilo jako suverénní stát k německé celní unii (1834-1919) a v roce 1867 k severoněmeckému spolku.

Nakonec se v roce 1871 stalo součástí Německé říše.

Sasko-altenburgští vévodové

editovat
 
Velký znak Sasko-altenburského vévodství

Vévodové v letech 1603–1672

editovat

Rodová line zanikla, vévodství zdědila rodová linie Sasko-Gotha, poté Sasko-Gotha-Altenburg.

Vévodové v letech 1826–1918

editovat

Představitelé rodu po roce 1918

editovat
  • 19181955 – Arnošt II., vévoda Sasko-Altenburský
  • 19551991 – Jiří Mořic, korunní princ Sasko-Altenburský

V roce 1991 rodová linie Sasko-Altenburská vymřela.

Externí odkazy

editovat