Gustav Kálnoky
Gustav Kálnoky, plným jménem Gustav Sigmund hrabě Kálnoky von Kőröspatak (29. prosince 1832 Letovice[1] – 13. února 1898 Brodek u Prostějova), byl rakousko-uherský šlechtic z rodu Kálnokyů von Köröspatak, diplomat a politik, v letech 1881–1895 ministr zahraničí Rakouska-Uherska.
| Gustav Kálnoky | |||||||||||
 Gustav Kálnoky, r. 1898 | |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
29. prosince 1832 Letovice  Rakouské císařství | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
13. února 1898 (ve věku 65 let) Brodek u Prostějova  Rakousko-Uhersko | ||||||||||
| Rodiče | Gustav Kálnoky a Isabella Gräfin von Kálnocky | ||||||||||
| Příbuzní | Hugo Kálnoky, Béla Kálnoky z Köröspataku a Alexander Kálnoky (sourozenci) | ||||||||||
| Profese | politik a diplomat | ||||||||||
| Ocenění |
Řád Serafínů Řád sv. Ondřeje | ||||||||||
| Commons | Gusztáv Kálnoky Kőröspataki | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
BiografieEditovat
Pocházel z rodiny sedmihradské šlechty Kálnokyů von Köröspatak, která se později rozdělila na sedmihradskou a moravskou linii. Náležel do moravské větve, jež sídlila na panství v Letovicích. Po ukončení studií nastoupil Gustav Kálnoky k 2. husarskému regimentu. Z aktivní služby vystoupil roku 1854 v hodnosti nadporučíka a působil pak v diplomatických službách. Nejprve byl činný coby atašé na rakouském vyslanectví v Mnichově, od roku 1857 v Berlíně a od roku 1860 byl legačním radou v Londýně, kde setrval po deset let. Následně působil na diplomatickém postu v Římě. Roku 1874 se stal vyslancem v Kodani a roku 1880 vyslancem u ruského dvora. Roku 1879 obdržel hodnost generála.[2][3]
Od 20. listopadu 1881 do 15. května 1895 zastával post ministra zahraničí Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání) a z titulu této funkce byl i formálním ministerským předsedou Rakouska-Uherska.[4] Historik Otto Urban ovšem uvádí, že na rozdíl Gyuly Andrássyho, který měl coby ministr v 70. letech 19. století i faktický zásadní vliv na politiku monarchie, byl Gustav Kálnoky stejně jako předešlý ministr Heinrich Karl von Haymerle převážně aktivní jen jako šéf diplomacie a do vnitřních otázek státu zejména v 80. letech 19. století nezasahoval.[5] Pokračoval v politice Heinricha Karla von Haymerleho udržení aliance Německa, Rakouska-Uherska a Ruska (spolek tří císařů). Dařilo se mu rovněž udržovat status quo na Balkáně ve formě nezávislosti tamních menších států. Roku 1882 byl také utvořen trojspolek Německa, Rakouska-Uherska a Itálie, čímž získala podunajská monarchie výrazné mezinárodněpolitické ukotvení. Ve funkci ministra skončil poté, co se dostal do konfliktu s uherským předsedou vlády Dezső Bánffym ohledně papežského nuncia Antonia Agliardiho.[3]
24. března 1897 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[3]
Jeho bratrem byl politik Béla Kálnoky z Köröspataku.[6]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kálnoky von Köröspatak, Gustav Sigmund Gf. (1832-1898), Minister und Diplomat, s. 200. (německy)
- ↑ a b c Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-05-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 583. (česky)
- ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 340. (česky)
- ↑ Personal Nachrichten. Neue Freie Presse. Březen 1880, čís. 5592, s. 5. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Kálnoky na Wikimedia Commons
