Pallaviciniové
Pallaviciniové (italsky Pallavicini, v jednotném čísle Pallavicino, dříve i Pelavicino) je šlechtický rod původem ze severní Itálie.
| Pallaviciniové (Pallavicini) | |
|---|---|
 | |
| Země |  Lombardie Rakouské císařství České království Uhersko |
| Mateřská dynastie | Obertengové |
| Tituly | hrabata |
| Zakladatelé | Adalbert Malaspina, Obert I. Pallavicino |
| Rok založení | 10. století |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie rodu
editovatJeho prapředky byli lombardští šlechtici Adalberto I. († 951), markrabí milánský a Otbert I. Pallavicino (Oberto I.) z rodu Obertenghiů, který zemřel roku 1148.
Rod se později rozdělil na více větví a rozšířil se i mimo Itálii, zejména do střední Evropy, kde vytvořil čtyři větve rakousko-uherské. První rodová větev sídlila ve Vídni (kde obývala palác na Neuer Marktu, druhá větev se usadila v Čechách na Pardubicku (Dašice), třetí větev rodu Pallavicini sídlila na Moravě, kde držela jemnické panství. Čtvrtá rodová větev byla uherská.
Osobnosti
editovat- Hubert II. Pallavicini (1197–1269) – kondotiér císaře Fridricha Štaufského
K Pallaviciniům patřila řada umělců, mediálních aktérů a církevních představitelů, například:
- Alexandr Sforza Pallavicini – jezuita, autor projektu korunování milostných mariánských soch a obrazů
- Carlo Pallavicino – hudební skladatel
- Francesco Sforza Pallavicino – kardinál a historik
- Yahya Sergio Yahe Pallavicini (* 1965) – viceprezident islámské náboženské obce v Itálii
- Zita Pallavicini (* 1971) – publicistka
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Petr Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, II. díl, N−Ž. Argo Praha 2010, s. 94.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pallaviciniové na Wikimedia Commons
