Otevřít hlavní menu
Erb Seilernů na rodové hrobce ve Štípě

Seilern-Aspangové jsou rakouský šlechtický rod, od roku 1712 v hraběcím stavu. V 18. století zastávali vysoké funkce ve státní správě a diplomacii, později se členové rodu angažovali ve veřejném životě na Moravě, kde vlastnili rozsáhlé statky na Zlínsku a Novojičínsku. Ze svých majetků na území České republiky byli v roce 1945 odsunuti, jejich hlavním sídlem zůstal do 21. století zámek Litschau v Dolním Rakousku. Nejvýznamnější památkou na rod Seilernů je v České republice zámek Lešná.

Dějiny roduEditovat

 
Rakouský dvorský kancléř hrabě Jan Bedřich Seilern (1646–1715), portrét v Sále předků na zámku Lešná

Zakladatelem rodu byl právník Jan Bedřich Seilern (1646–1715), který pocházel z Falce, kde také vstoupil do státních služeb, po konverzi na katolickou víru přešel do služeb Habsburků. Získal důvěru císaře Leopolda I. a rychle postupoval ve šlechtické hierarchii (rytíř 1684, říšský svobodný pán 1693, říšský hrabě 1712). Je všeobecně považován za autora textu tzv. pragmatické sankce, jednoho z nejdůležitějších dokumentů doby vlády Karla VI. s dalekosáhlými důsledky.

Jan Bedřich Seilern neměl potomky a adoptoval svého synovce Jana Bedřicha Kicheliera (1675–1751), který pak převzal jméno Seilern i s hraběcím titulem, díky držbě statků v Korutansku užíval i jméno Aspang. Jan Bedřich II. Seilern působil v diplomacii, později byl dvorským vicekancléřem a jako první z rodu získal statky na Moravě – v roce 1724 koupil za 202 000 zlatých panství s hradem Lukov. V roce 1735 získal čestné dědičné hodnosti nejvyššího poštmistra v Mantově a nejvyššího kuchmistra v Korutansku. V další generaci vynikl v diplomatických službách jeho syn Kristián August (1717–1801), dlouholetý vyslanec u říšského sněmu a v Londýně. Ten také dalšími nákupy rozmnožil rodový majetek na Moravě (Starý Jičín 1772, Přílepy 1779), položil ale i základy vlastnictví v Rakousku (panství Litschau, 1763). Na moravských statcích se Kristián August zdržoval jen výjimečně, ale když odešel ze státních služeb do penze, nechal koncem 18. století postavit jako letní sídlo zámek v Kralicích na Hané a na lukovském panství zámek Lešná.

V první polovině 19. století se Seilernové potýkali s vyrovnávaním dluhů na panství Starý Jičín, později docházelo i ke štěpení majetku mezi početné potomstvo (například velkostatek Kurovice byl na přelomu 19. a 20. století rozdělen na šest dílů). Tehdy se Seilernové také aktivně zapojili do veřejného života na Moravě a tři členové rodu zasedali jako poslanci v Moravském zemském sněmu. Z nich Karel Maxmilián (1825–1905) obohatil díky sňatku rodový majetek o zámek Milotice. Správu Milotic pak převzal jeho syn Karel František Seilern (1852–1916), který se kromě výkonu poslaneckého mandátu na zemském sněmu zaměřoval i na podporu české menšiny ve Vídni.[1] Na zemském sněmu zasedal i starší bratr Karla Maxmiliána, Josef František Seilern-Aspang (1823–1868).[2]

Nejvýznamnější stavební památku na rod Seilernů představuje zámek Lešná, jehož nákladnou přestavbu v letech 1887–1894 inicioval hrabě František Seilern (1859–1919). Teprve tehdy se moravské sídlo Seilernů stalo místem setkávání smetánky z celé monarchie. Jeho syn Josef Seilern (1883–1939) proslul jako cestovatel, věnoval se ornitologii a jeho sbírky jsou dnes uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně. Jeho sňatek s hraběnkou Terezií Lažanskou z Bukové (1890–1979) přinesl Seilernům velkostatek Manětín v západních Čechách, který od roku 1943 držel jejich syn František Josef Seilern (1914–2004). Jemu byly majetky v roce 1945 zkonfiskovány na základě Benešových dekretů, totéž se týkalo i jeho bratrance Ladislava (1886–1976), který vlastnil zámky v Miloticích a Přílepech.

Po ztrátě majetků v Československu přesídlili Seilernové na zámek Litschau, který je dodnes jejich soukromým majetkem a pro veřejnost není přístupný. Současným reprezentantem hlavní rodové větve je Jan Seilern-Aspang (*1945). Historii rodu na území České republiky dnes kromě zmíněného zámku v Lešné připomíná také hrobka na hřbitově v nedaleké Štípě.


Majetek rodu v Čechách a na MoravěEditovat

 
Hrobka Seilernů na hřbitově ve Štípě

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Denní zprávy. Národní listy. Duben 1916, roč. 56, čís. 103, s. 2. Dostupné online. 
  2. Seilern und Aspang, Count Joseph of [online]. genealogy.richardremme.com [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, díl 22., 1904 (reprint 2000)
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl 3., Praha, 1998
  • MALÍŘ, Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu 1861–1918; Brno, 2012
  • TUREK, Adolf: Hrad a panství Starý Jičín; Nový Jičín, 2014

Externí odkazyEditovat