Otevřít hlavní menu
Náhrobek hraběte Kristiána Seilerna v kostele Narození Panny Marie ve Štípě

Kristián August hrabě Seilern (Christian August Graf von Seilern-Aspang) (22. dubna 1717 – 15. listopadu 1801, Vídeň) byl rakouský diplomat a státník z německého šlechtického rodu usazeného mimo jiné na Moravě. Za svou dlouhou kariéru vystřídal vysoké funkce v diplomacii, státní správě a justici. Majetek zděděný po otci výrazně rozšířil nákupy na Moravě, kde je také pohřben.

Kristian August Seilern

Prezident nejvyššího soudu
Ve funkci:
1779 – 1791
Panovník Marie Terezie, Josef II., Leopold II.

Místodržitel v Dolních Rakousích
Ve funkci:
1770 – 1779
Panovník Marie Terezie

Císařským vyslanec ve Velké Británii
Ve funkci:
1763 – 1770
Panovník Marie Terezie

Vyslanec Českého království u říšského sněmu v Řezně
Ve funkci:
1752 – 1764
Panovník Marie Terezie

Tajný rada
Ve funkci:
1752 – ?

Dědičný nejvyšší poštmistr v Mantově
Ve funkci:
1751 – ?
Panovník Marie Terezie

Dědičný nejvyšší kuchmistr v Korutanech
Ve funkci:
1751 – ?
Panovník Marie Terezie

Říšský dvorský rada
Ve funkci:
1745 – ?
Panovník Marie Terezie

Narození 22. dubna 1717
Úmrtí 15. listopadu 1801 (ve věku 84 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Charlotta Marie ze Solms-Sonnenwalde
Rodiče Jan Bedřich Seilern-Aspang
Anna Marie z Lengheimu
Děti Josef Seilern
Zaměstnání politik, diplomat
Profese šlechtic
Náboženství konvertoval na římskokatolické
Ocenění Královský uherský řád sv. Štěpána
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

KariéraEditovat

Pocházel z početné rodiny dvorského vicekancléře Jana Bedřicha hraběte von Seilern-Aspang (1676-1751) a jeho manželky Anny Marie von Lengheim, kteří měli celkem deset dětí. Kristián August jako nejstarší syn dostal pečlivé vzdělání a již od roku 1745 byl členem říšské dvorské rady. Po otcově smrti v roce 1751 převzal rodová panství Lukov a Kralice na severní Moravě, zároveň zdědil čestné hodnosti dědičného nejvyššího poštmistra v Mantově a dědičného nejvyššího kuchmistra v Korutansku.

V roce 1752 byl jmenován c.k.[zdroj?] tajným radou a vstoupil do diplomatických služeb; v letech 1752-1764 byl vyslancem Českého království u říšského sněmu v Řezně, v závěru sedmileté války byl pak jedním z účastníků mírových jednání. Po skončení sedmileté války byl císařským vyslancem ve Velké Británii (1763-1770). Po návratu do Vídně byl jmenován místodržitelem v Dolním Rakousku (1770-1779) a svou kariéru završil jako prezident nejvyššího soudu (1779-1791). Poté odešel do soukromí a za zásluhy obdržel Řád sv. Štěpána

Rodina a majetkové poměryEditovat

Kristián August Seilern byl již od roku 1751 majitelem rozsáhlých statků na Moravě (Lukov-Kralice), vzhledem k dlouhodobé diplomatické službě v zahraničí se tady ale vůbec nezdržoval. V roce 1763 ve veřejné dražbě koupil panství s hradem Litschau v Dolním Rakousku. Až po návratu do Rakouska ve funkci dolnorakouského místodržitele rozšířil svůj majetek na Moravě. V roce 1772 koupil za 220 000 zlatých panství Starý Jičín, poblíž Lukova přikoupil v roce 1779 statky Přílepy, Žeranovice a Kurovice. Zatímco hrady ve Starém Jičíně a Lukově se stávaly postupně zříceninami, pro občasný pobyt rodiny byl v roce 1791 postaven zámek v Kralicích na Hané.

Manželkou Kristiána Augusta byla hraběnka Charlotta Marie hraběnka zu Solms-Sonnenwalde (1725-1793), měli spolu dva syny. Starší Josef (1752-1838) navázal na otcovu kariéru v diplomacii a v letech 1790-1801 byl rakouským vyslancem v Bavorsku. Kristián August zemřel ve Vídni 15. listopadu 1801 ve věku 84 let a pohřben byl ve Štípě pod hradem Lukovem. Poutní kostel ve Štípě byl dokončen v roce 1764 a byl určen mimo jiné jako rodová hrobka Seilernů. Mramorový náhrobek Kristiána Augusta Seilerna patří k hodnotným uměleckým dílům v interiéru kostela. Jeden jeho portrét je k vidění v Sále předků na zámku v Lešné, další portrét má ve svých sbírkách Muzeum Novojičínska.

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, díl XXIII., 1905, reprint 2000
  • Turek Adolf: Hrad a panství Starý Jičín, 2014