Vítězný oblouk (kostel)

architektonický prvek

Vítězný oblouk (nebo také triumfální oblouk) je v rané křesťanské architektuře termín, kterým se označuje velký oblouk nad otvorem v příčné zdi mezi chrámovou lodí, chórem nebo apsidou. Umožňuje pohled z chrámové lodi do kněžiště na oltář a apsidu. Je vytvořen tehdy, když je mezi podélnou lodí a apsidou vložena ještě loď příčná. Vítězný oblouk nelze zaměňovat se zadní koncovou stěnou baziliky, která obklopuje otvor do apsidy. Jestliže tedy kostel nemá chór, jedná se o oblouk apsidy.[1]

Raně křesťanská architekturaEditovat

V rané křesťanské architektuře byly přední strany triumfálních oblouků obrácené ke komunitě obvykle pokryty vzácnou mozaikou. Na ní byly většinou vyobrazeny triumfální Kristus, apoštolové nebo biblické příběhy.

Známé příklady triumfálních oblouků:

Středověká architekturaEditovat

Odvozeně od raně křesťanské architektury se ve středověké architektuře za vítězný oblouk označuje oblouk vchodu do chóru. Obvykle se jedná o východní oblouk křížení. Ve vítězném (triumfálním) oblouku býval umístěn vítězný kříž s dřevěnou sochou ukřižovaného Krista jako symbol Boha v lidské podobě, který nemůže trpět a který z kříže lidstvu kraluje.

GalerieEditovat


ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Triumphbogen (Kirchenbau) na německé Wikipedii, Arc triomphal na francouzské Wikipedii a Triomfbôge (tsjerke) na západofríské Wikipedii.

  1. UDS Documentatie.org. www.documentatie.org [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (fríština (západní)) 

LiteraturaEditovat

  • Hugo Brandenburg: Die frühchristlichen Kirchen in Rom. Schnell & Steiner, Regensburg 2005, ISBN 3-7954-1656-6..

Externí odkazyEditovat