Bazilika Santa Prassede

kostel v Římě

Bazilika Santa Prassede či svaté Praxedy je titulární kostel (basilica minor) v Římě na Esquilinu jižně od baziliky S. Maria Maggiore. Kostel se proslavil raně středověkými mozaikami.

Bazilika Santa Prassede
Santa Prassede, interiér
Santa Prassede, interiér
Místo
StátItálieItálie Itálie
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníSvatá Praxeda
Architektonický popis
Stavební slohraně křesťanská architektura
Výstavba9. století a 780
Specifikace
Délka45 m
Šířka30 m
Další informace
Adresavia di Santa Prassede, 9/A - Roma, Řím, ItálieItálie Itálie
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mozaiky v apsidě
Papež Paschalis I. na mozaice
Strop v kapli sv. Zena

Historie editovat

Kostel dal postavit po roce 780 papež Hadrián I. na základech starší stavby z 5. století a dal sem přenést ostatky svatých Praxedy a Pudentiany, popravených kolem roku 165. Podle legendy to byly dcery sv. Pudense, prvního římana, jehož svatý Petr obrátil na křesťanství. Kolem roku 822 dal papež Paschal I. kostel rozšířit a vyzdobit. V přilehlém klášteře, který spravovali řečtí mniši, žili za svých pobytů v Římě také sv. Cyril a Metoděj. Mezi tituláři kostela byl také svatý Karel Boromejský (1630-1686).

Popis editovat

Do kostela se vstupuje od jihu přes malé atrium. Je to trojlodní basilika o rozměrech 45x30 m s půlkruhovou apsidou a plochým dřevěným stropem. Lodi jsou odděleny 16 žulovými sloupy a 6 pilíři. Podlahu v lodi tvoří mramorová středověká mozaika školy Cosmati. Mozaiky v apsidě jsou z doby papeže Paschala I., průkopníka tzv. Karolinské renesance a odpovídají jejímu programu obnovy starokřesťanské zbožnosti a kultury. Papež je zde zobrazen s modelem kostela v rukou.

V kapli sv. Zena (třetí kaple vpravo), také vyzdobené mozaikami, se uctívá kus sloupu, u něhož měl být bičován Ježíš a který prý přivezla ve 4. století z Jeruzaléma svatá Helena, matka císaře Konstantina. Pod kostelem je krypta s náhrobky.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Baedeker, L'Italie, str. 254.

Literatura editovat

  • K. Baedeker, L'Italie. Leipzig 1900, str. 254

Související články editovat

Externí odkazy editovat