Paschal I.
Svatý Paschal I., vlastním jménem Pascale Massimi, (??, Řím – 11. února 824, Řím) byl papežem od 25. ledna 817 až do své smrti. Jeho svátek se datuje na 11. února podle církve katolické a 14. května dle pravoslavné.
Svatý Paschal I. | |
---|---|
98. papež | |
Svatý Paschal I. s palliem a v solideu na mozaice v apsidě římské bazilky sv. Praxedy. Modrý čtverec (typ svatozáře) za jeho hlavou znázorňuje, že byl považován za světce již za svého života a mozaika tudíž pochází z doby, kdy byl naživu. | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 24. února 817 |
Uveden do úřadu | 25. února 817 (konsekrace) |
Pontifikát skončil | 11. února 824 |
Předchůdce | Štěpán IV. |
Nástupce | Evžen II. |
Osobní údaje | |
Místo narození | Řím, Papežský stát |
Datum úmrtí | 11. února 824 |
Místo úmrtí | Řím, Papežský stát |
Místo pohřbení | nejdříve v bazilice sv. Praxedy, poté v bazilice sv. Petra |
Svatořečení | |
Svátek | 11. února v katolické církvi, 14. května v pravoslavné církvi |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev, řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
Seznam papežů nosících jméno Paschal multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPodle Liber Pontificalis se narodil v Římě jako syn Bonosa a Theodory, která je údajně vyobrazena na proslulé mozaice Episcopa Theodora. Absolvoval benediktinskou školu v Lateránu, byl opatem v římském kostele sv. Štěpána a proslul dobročinností vůči poutníkům. Po svém zvolení papežem uzavřel s císařem Ludvíkem I. Pobožným dohodu Pactum Ludovicianum. Roku 823 korunoval Ludvíkova syna Lothara italským králem. Následoval spor mezi církevní a světskou mocí o opatství Farfa, Lotharův stoupenec primicius Theodor se synem byli v Římě oslepeni a sťati; papež musel před císařovými vyslanci odpřisáhnout, že k tomuto činu došlo bez jeho souhlasu.
Odmítal také obrazoborectví provozované byzantským císařem Leonem V. Arménským a udělil azyl mnoha Leonovým odpůrcům. Vyslal rovněž remešského arcibiskupa Ebona, aby obrátil na křesťanství obyvatele severní Evropy.
Usiloval o upevnění papežské autority horlivou stavební činností. Nechal rozšířit a vyzdobit baziliku Santa Prassede, v níž byl později pohřben, Caroline Goodsonová proto ve své monografii o Paschalovi I. vyslovila domněnku, že tento chrám byl jeho původním působištěm. Za jeho pontifikátu byly také ostatky svaté Cecílie uloženy v bazilice svaté Cecílie v Trastevere a proběhla rozsáhlá rekonstrukce baziliky Panny Marie Sněžné.
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Paschal I. na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Paschal v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Catholic Encyclopedia
- Encyclopaedia Britannica