Otevřít hlavní menu

Silnice I/13 je silnicí I. třídy, která prochází přes severozápad ČR. Trasa vede přes Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj. Silnice začíná v Karlových Varech na křižovatce se silnicí I/6 a končí na hraničním přechodu s Polskem Habartice/Zawidóv.

Silnice I/13
SilniceI13.svg
CZ traffic sign IS17 - E442.svg
Základní údaje
Provozovatel Ředitelství silnic a dálnic
Začátek Karlovy Vary
50°14′24″ s. š., 12°53′7″ v. d.
Konec hraniční přechod Habartice
51°1′18″ s. š., 15°3′49″ v. d.
Celková délka 218,366 km
    v provozu: 218,366 km
Stát ČeskoČesko Česko
Region
  • Karlovarský kraj
  • Ústecký kraj
  • Liberecký kraj
  • Geodata (OSM) OSM, WMF
    Silnice I/13 v Mostě
    Silnice I/13 v Mostě
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    HistorieEditovat

    Silnice od Liberce na sever ke státní hranici s Polskem je částí spojnice mezi Lužicí a Čechami, po které putovali pocestní a povozy již od konce 13. století. Komunikaci, která sem vede od Prahy, se říkalo Liberecká silnice nebo také Slezská silnice. Protože se však vyhýbala Žitavě, vymohli si roku 1351 představitelé tohoto města na císaři Karlu IV. zákaz používání této cesty. Ten sice platil, avšak spojení se po silnici udržovalo i nadále a kolem roku 1450 již tady panoval čilý obchodní ruch. Na významu získala cesta také s rostoucím významem města Liberce coby průmyslového centra.[1]

    Povrch Liberecké silnice však stále nebyl zpevněný. O její změně na zpevněnou se začalo jednat již závěrem 18. století. Tehdy, roku 1797, nařídil panovník Karel vojsku, aby zahájilo stavbu silnice z Prahy, přes Kbely (dnes součást hlavního města) do Brandýsa nad Labem. Protože však silniční fond nedisponoval dostatečným objemem finančních prostředků,[1] musela se stavba již v následujícím roce (1798) zastavit. Kvůli množícím se stížnostem na kvalitu komunikace pronášeným především poštovní správou ale došlo roku 1803 k opětovnému zahájení stavby (byť se o něm jednalo již od roku 1799) a první úsek do Brandýsa nad Labem byl dokončen roku 1807.[2]

    Stavba silnice dále pokračovala budováním dalších úseků. Hranice Liberce dosáhla zpevněná komunikace roku 1828. Vyměření následujícího úseku z tohoto města přes Frýdlant do Habartic, kde komunikace přecházela zemskou hranici, bylo provedeno roku 1826. Výstavba této části silnice probíhala mezi roky 1830 a 1834.[2] Celá stavba byla provedena především dobrovolnou konkurencí.[3] Úsek severně od Liberce k zemské hranici stavěla firma „J. Pollack und Salomon Hahn“.[4] Podél komunikace vyrostlo také několik zájezdních hostinců. Jeden stojí v Mníšku (dům čp. 70) na křižovatce této komunikace se silnicí II/592 přicházející sem od Chrastavy a další jsou postupně u Dětřichova (dům čp. 180), v Arnolticích (dům čp. 90) a v Pertolticích (dům čp. 64).[5]

    Podél komunikace se dochovalo také několik kilometrovníků vybudovaných za první československé republiky. Jsou tvořeny kamenným hranolem o rozměrech 30×30×90 centimetrů. Na úseku silnice severně od Liberce se nacházejí celkem tři. Jižně od dětřichovského zájezdního hostince (u domu čp. 183) je kilometrovník s číslem „125“,[p 1] další (s cifrou „128“) se nachází jihozápadně od Frýdlantu u průmyslového areálu čp. 3037[p 2] a poslední, nesoucí číslo „129“, stojí východně od železničního přejezdu (před domem čp. 3181).[p 3][6]

    Průběh trasyEditovat

    Na trase se nachází několik větších měst:

     
    Křižovatka silnice I/l3 a ulice Československé armády v městečku Cvikov

    Karlovarský krajEditovat

    Ústecký krajEditovat

    Liberecký krajEditovat

     
    Silnice okrajem Jablonného v Podještědí u benzinky

    Modernizace silniceEditovat

    číslo název délka kategorie zahájení
    výstavby
    uvedení
    do provozu
    křižovatky
    K61 MÚK Bor[8] 1 km 2022 2022 Bor
    U73 Klášterec nad Ohří, obchvat[9] 4,9 km
    U72 Vernéřov, křižovatka[10] 0,9 km 24,5/100
    U74 Klášterec nad Ohří – Chomutov[11] 14,2 km 24,5/100
    22,5/80
    2028 2031 Kadaň
    Nová Víska
    Místo
    Černovice
    Málkov (alternativní)
    U62 Třebušice MÚK[12] 1,4 km 22,5/80 2017 listopad 2019 listopad Třebušice
    Komořany–Most[13] 1,7 km 24,5/100 2008 únor 2009 listopad
    U70 Bílina, obchvat[14] 7,8 km 11,5/80
    U53 Kladrubská spojka[15] 5,1 km 24,5/100 2022 2024
    U75 Teplice, obchvat Trnovan[16] 4 km 15,5-12/50
    11,5/70
    U79 Děčín – D8 (Knínice)[17] 14,7 km 2028 2031
    U68 Děčín, OK Benešovská[18] 0 km 11,5/50 2025 2026
    U66 Děčín – Ludvíkovice[19] 4,7 km 11,5/100-70-60 2025 2027
    L55 Kunratice – Jablonné v Podještědí[20] 2,5 km 11,5/80
    L56 Rynoltice – Lvová, přeložka[21] 2,4 km 11,5/80 2022 2024
    L57 Stráž nad nisou – Krásná Studánka[22] 4,3 km 11,5/70 2009 březen 2013 srpen
    L65 Krásná Studánka – Dětřichov[23] 8,5 km 11,5/70 2024 2027

    Objekty na silniciEditovat

    MostyEditovat

    JeřiciMníšku přechází komunikace po 12,80 metrů dlouhém mostě z roku 1890, který má dva oblouky. Během roku 1999 proběhla jeho rekonstrukce, kdy došlo k zesílení kleneb pomocí železobetonové desky.[p 4][24]

    Řeku Smědou ve Frýdlantě překonávala silnice přes dřevěný vzpěradlový trámový most, který stál u konce Máchovy ulice od roku 1862. Povodeň v roce 2010 ho ale strhla.[p 5][25] Na severozápadě města silnice přechází přes Řasnici po 9,60 metru dlouhém jedno obloukovém mostě s kamennou parapetní zdí.[p 6][26]

    V Arnolticích křižuje silnice Bulovský potok po mostě majícím dva oblouky. Vybudován byl roku 1880 a během rekonstrukce jej zesílila vložená železobetonová deska s konzolovými římsami.[p 7][26]

    OdkazyEditovat

    PoznámkyEditovat

    1. Přesná poloha je 50°53′27″ s. š., 15°2′48″ v. d..
    2. Přesná poloha je 50°54′47″ s. š., 15°3′41″ v. d..
    3. Přesná poloha je 50°55′11″ s. š., 15°4′7″ v. d..
    4. Přesná poloha je 50°50′6″ s. š., 15°2′56″ v. d..
    5. Přesná poloha je 50°55′10″ s. š., 15°4′51″ v. d..
    6. Přesná poloha je 50°55′38″ s. š., 15°5′27″ v. d..
    7. Přesná poloha je 50°57′47″ s. š., 15°5′48″ v. d..

    ReferenceEditovat

    1. a b ROUBÍK, František. Silnice v Čechách a jejich vývoj. Praha: Společnost přátel starožitností československých v Praze, 1938. 113 s. Kapitola Přehled výstavby jednotlivých státních silnic v Čechách, s. 67. [Dále jen Roubík]. 
    2. a b Roubík, s. 68
    3. Roubík, s. 69
    4. FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 16. [Dále jen Freiwillig]. 
    5. Freiwillig, s. 18
    6. Freiwillig, s. 19
    7. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
    8. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/416/infoletak_S13-muk-bor-pridatne-pruhy.pdf
    9. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/152/infoletak_s13-klasterec-n-ohri-obchvat.pdf
    10. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/151/infoletak_s13-vernerov-krizovatka.pdf
    11. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/156/infoletak_s13-klasterec-n-ohri-chomutov.pdf
    12. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/149/infoletak_s13-trebusice-muk.pdf
    13. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/153/s13-komorany-most_1436714809653.pdf
    14. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/143/infoletak_s13-bilina-obchvat.pdf
    15. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/150/infoletak_s13-kladrubska-spojka.pdf
    16. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/155/infoletak_s13-teplice-obchvat-trnovan.pdf
    17. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/406/infoletak_s13-Decin-D8-kninice.pdf
    18. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/147/infoletak_s13-decin-OK-benesovska.pdf
    19. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/157/infoletak_s13-decin-ludvikovice.pdf
    20. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/146/infoletak_s13-kunratice-jablonne.pdf
    21. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/144/infoletak_s13-rynoltice-lvova.pdf
    22. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/154/s13-straz-krasstudanka_1436715262412.pdf
    23. https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/145/infoletak_s13-krasna-studanka-detrichov.pdf
    24. Freiwillig, s. 22
    25. Freiwillig, s. 20
    26. a b Freiwillig, s. 24

    Externí odkazyEditovat