Otevřít hlavní menu

Cvikov (okres Česká Lípa)

město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji

Cvikov (německy Zwickau in Böhmen) je město na Českolipsku v Libereckém kraji, zhruba 6 km severovýchodně od Nového Boru, na území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory při její jižní hranici. Město zahrnuje 1 018 domů a žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel. Katastrální výměra města činí 4 504 ha.

Cvikov
Pohled na Cvikov ze severovýchodu
Pohled na Cvikov ze severovýchodu
Znak obce CvikovVlajka obce Cvikov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0511 561479
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Česká Lípa (CZ0511)
Obec s rozšířenou působností Nový Bor
Pověřená obec Cvikov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 45,04 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 484 (2019)[1]
Nadmořská výška 357 m n. m.
PSČ 471 54
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 8
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu Městský úřad Cvikov
nám. Osvobození 63
471 54 Cvikov
Starosta JUDr. Jaroslav Švehla
Oficiální web: www.cvikov.cz
E-mail: mesto@cvikov.cz
Cvikov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Cvikov
Cvikov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První osada zde vznikla na obou stranách Boberského potoka v 13. století. V roce 1342 byla pod názvem Czwykaia uvedena v popérském (papežském) desátku[2], z roku 1352 pochází první písemná zmínka o cvikovském farním kostele sv. Alžběty a v roce 1391 se obec dočkala povýšení na město. V 14. století se zde na obchodní cestě z Lípy do Žitavy soustřeďoval obchod i mnohá řemesla.[3]

V letech 15531558 zde byla postavena věž z pískovce nalámaného na Dutém kameni. Roku 1634 postihl městečko požár a téměř shořelo. V roce 1680 po morové epidemii zde došlo k velké rebelii sedláků, kterých se zde z okolních 20 obcí shromáždilo asi 1200. Vydrželi se bránit dva dny na Zeleném vrchu vojsku generála Piccolominiho.[3] V roce 1697 byl na náměstí města postaven pískovcový morový sloup, později přestěhovaný ke kostelu. V roce 1728 byla na Křížovém vrchu postavena ke kostelu vedoucí křížová cesta a na náměstí řada kamenných domů. V té době již na vrcholu stála poustevna, první z kaplí cesty byla dostavěna roku 1735. Křížová cesta po zrušení poutního místa a kaple císařem Josefem II. zchátrala. Nové kaple byly vybudovány po roce 1900. Kaple na vrcholu je z roku 1847, u ní jsou sochy Panny Marie, Jana Evangelisty a Maří Magdaleny.[2]

V 19. století byla na náměstí postavena empírová budova radnice.[4] V roce 1834 vybudoval u Boberského potoka Leopold Martin léčebné lázně. V roce 1910 byla ve Cvikově vybudována léčebna pro děti nemocné tuberkulózou, v roce 1961 (po ústupu tuberkulózy) bylo zařízení přeměněno na Dětskou léčebnu pro nespecifická onemocnění plic a horních cest dýchacích.[5] V Martinově údolí na severozápadním okraji Cvikova se nachází plicní léčebna pro dospělé.[6]

V období II. světové války se ve zdejší textilní továrně vyráběly letecké padáky. Poblíž městečka působila odbojová skupina Waltro.[3]

Po druhé světové válce bylo z města nuceně vysídleno původní německé obyvatelstvo.

Změny státní správyEditovat

Cvikov byl v roce 1848 součástí panství Zákupy, jehož formálním vlastníkem byl příslušník habsburské císařské rodiny Leopold II. Toskánský. Panství Zákupy náleželo pod kraj Mladá Boleslav.

Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s 10 politickými okresy. Cvikov byl zařazen do okresu Česká Lípa. Zároveň byl vytvořen soudní okres Cvikov, který podléhal krajskému soudu v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Česká Lípa, kam Cvikov i nadále patřil, se stal součástí Litoměřického kraje.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Cvikov i jeho soudní okres byly přeřazeny pod okresní hejtmanství Jablonné v Podještědí. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918.[7]

Znak a prapor městaEditovat

Město má znak původem již z první poloviny 16. století (asi z roku 1526). Návrh na vzhled praporu zpracoval Jaroslav Kluch, byl projednán v Městském zastupitelstvu 8. dubna 1993, v listopadu 1993 byl posouzen Podvýborem pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 5. května 1994 prapor městu udělil předseda Poslanecké sněmovny.[8]

Místní částiEditovat

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Cvikově.

Přírodní zajímavostiEditovat

Okolí Cvikova patří geomorfologicky do rozsáhlé Cvikovské pahorkatiny. Přímo na katastru Cvikova jsou mimo zmíněného Křížového vrchu (442 m.) kopce Hrouda (452 m.), Chudý vrch (433 m.), Pařez (536 m.), Kamenitý vrch (442 m.) a Kobyla (626 m.). Na katastrech ke Cvikovu připojených obcí jsou vyšší kopce Zelený vrch (586 m.), Ortel (564 m.).

Hotel SeverEditovat

 
Hotel Sever v Cvikově II

Město s pomocí dotace evropských fondů zrenovovalo v roce 2011 secesní budovu hotelu postaveného před 110 roky. Hotel se jmenoval v minulosti Říšský dvůr a Stalingrad. V roce 1942 zde přednášel Konrád Henlein. Po válce byl hotel byl místem tanečních zábav. Do roku 1992 jej provozovaly Restaurace a jídelny Česká Lípa, později začal chátrat a uvažovalo se o jeho demolici. Roku 2006 jej město koupilo za 1,3 milionů Kč a s pomocí dotací jej za 62 milionů Kč zrenovovalo. Nyní je zde multifunkční zařízení v Žitavské ulici 132 se sálem pro 300 osob, galerií a centrem "Sever" pro místní spolky.[10]

PivovarEditovat

Rozsáhlý areál cvikovského pivovaru byl v provozu do roku 1968. V roce 2013 jej koupil soukromý podnikatel s cílem jeho provoz obnovit.[11] Od roku 2014 je v provozu restaurace Sladovna a pivovar produkuje piva Sklář, Luž a Klíč.[12]

DopravaEditovat

Město leží na silnici I/13, která vede z Liberce do Děčína a dále přes Ústí nad Labem a Teplice do Karlových Varů, poblíž jejího křížení se silnicí I/9 Praha - Česká Lípa - Rumburk.

Veřejnou dopravu zajišťuje několik autobusových linek, zejména do Nového Boru, České Lípy a Liberce; několik dálkových spojů jezdí i do Ústí nad Labem.

V letech 1886/1905 – 1973/1986 byla v provozu Železniční trať Svor - Jablonné v Podještědí, naposledy v jízdním řádu pro cestující označená jako trať 8n, zrušená pro nevhodné trasování a nízké využití. Koleje jsou zde zrušeny a nádražní budovy využity k jiným účelům.

Sport a turistikaEditovat

Fotbalový A tým mužů hrál v sezóně 2013/2014 době I. A třídu Libereckého kraje,[13] fotbalový B tým II. třídu okresu Česká Lípa (okresní přebor).

Město je spojeno s Novým Borem a Jablonným v Podještědí zeleně značenou turistickou trasou, s Českou Lípou modře značenou turistickou trasou. Modře a žlutě značená trasa vede turisty do Lužických hor. Žlutý místní okruh vede turistu přes skalní divadlo a Schillerovu vyhlídku kolem Zeleného vrchu.

Osobnosti a rodáci městaEditovat

  • Optatus Paul (1746–1819), 43. opat Kláštera Neuzelle 1803–1817
  • Anton Günther (1783–1863), narozen v Lindavě, filozof a teolog
  • Theodor Grohmann (1844–1919), významný průmyslník a filantrop
  • Karl Kreibich (1883–1966), československý politik, novinář, spisovatel a diplomat
  • Franz Winkler (1890–1945), rakouský politik, vicekancléř a ministr vnitra
  • Reinfried Pohl (1928–2014), podnikatel a miliardář, zakladatel finanční společnosti Deutsche Vermögensberatung AG
  • Heinrich Vogel (1932–1977), německý marxistický filozof
  • Anton Horn (1940–2004), lékař

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Obce Lužických a Žitavských hor, s. 168. 
  3. a b c RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Cvikov, s. 17. 
  4. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 20. 
  5. Historie - dětská léčebna Cvikov [online]. Nedatováno [cit. 2014-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. 
  6. O nás [online]. Cvikov: Léčebna respiračních nemocí [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  7. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48. 
  8. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 239. ISSN 1211-9172. 
  9. GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Cvikov, s. 43. 
  10. Jan Šebelka. Hotel čekala zkáza. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 4. listopadu, s. 2B. ISSN 1210-1168. 
  11. Michael Polák. Českolipsko bude mít své vlastní pivo! Luž a Klíč. Českolipský deník [online]. 2013-11-07 [cit. 2013-11-07]. Dostupné online. 
  12. O pivovaru Cvikov [online]. Pivovar Cvikov [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. 
  13. CIHLÁŘ, Miloslav. Do I. A třídy jdou Rynoltice, Bílý Kostel postupuje do I. B třídy!. Deník [online]. 2013-06-26 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat