Otevřít hlavní menu

Svor (okres Česká Lípa)

obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji

Svor (něm. Röhrsdorf[2]) je obec v okrese Česká Lípa, při jižní straně Lužických hor, v nadmořské výšce 435 metrů. Žije zde 663[1] obyvatel. Obcí protéká Boberský potok a prochází jí silnice č. 9 spojující Šluknovský výběžek s vnitrozemím. Obec má velice dobré autobusové a vlakové spojení. Obec Svor se skládá ze dvou místních částí - Svor a Rousínov. Dále k obci patří samota Nová Huť. V celé obci je registrováno celkem 322 domů, z toho v samotném Svoru 247. Svor leží v kopcovitém terénu.

Svor
Svor.jpg
Znak obce SvorVlajka obce Svor
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0511 562131
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Česká Lípa (CZ0511)
Obec s rozšířenou působností Nový Bor
Pověřená obec Cvikov
Historická země Čechy
Katastrální území Svor
Katastrální výměra 18,05 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 663 (2019)[1]
Nadmořská výška 435 m n. m.
PSČ 471 51
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Svor,
Svor 195,
471 51 Svor
Starostka Ing. Kateřina Jonáková
Oficiální web: www.obecsvor.cz
E-mail: svor@obecsvor.cz
Svor v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Svor
Svor
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie obceEditovat

První zmínka o obci pochází z roku 1395. Při volbě názvu Svor došlo zřejmě k omylu, neboť hornina tohoto názvu se v okolí nevyskytuje. Je možné, že je odvozen ze vsi sevřené horskými svahy.[3] Původní název vsi byl uváděn roku 1555 Rykrštorf.[4] Ve středověku byli obyvatelé Svoru zcela závislí na obživě, kterou jim poskytovaly místní hluboké lesy.

Svor náležel k panství Zákupskému. Nejstaršími doloženými majiteli byli Berkové z Dubé a z Lípy. Mezi vlastníky jsou uváděni Kolovratové a šlechtický rod Habsburků z Toskánska. Panství vlastnil také po 14 let syn Napoleona Bonaparte, vévoda přezdívaný Orlík, jenž musel žít v Rakousku pod dohledem císaře Františka I. a nikdy se do Svoru a na Zákupské panství nedostal. V poslední čtvrtině 19. století nestačilo využívání půdy k obživě místního obyvatelstva, což mělo za následek rozvoj domácích prací. U obce byly v 18 a 19 století postaveny vojenské tábory. Roku 1826 zde byla postavena barvírna a pak i sirkárna.

V 1866 se začala stavět železniční trať z Bakova nad Jizerou do Rumburku, která vede přes Svor. Hornatý terén si vyžádal mnoho náročných zemních staveb. Jednou z nich je železniční násep ve Svoru, který má výšku 15 m. Nejdříve byl postaven úsek ze Svoru do Cvikova a až v roce 1905 byl postaven úsek až do Jablonného v Podještědí, kde se trať napojila na již dříve postavenou trať z Mimoně do Liberce. Úsek ze Svoru do Cvikova byl zrušen po roce 1960.[5]

V roce 1910 měl Svor 1 475 obyvatel, spolu s místní částí Rousínov 1 920.

Po druhé světové válce zde došlo ke kompletní výměně obyvatelstva.[zdroj?]

V lednu 2012 obec získala od předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové dokument o udělení znaku i vlajku obce. Jejich autorem byla Jana Filipová a vexilolog Petr Exner.[6]

SklárnyEditovat

V roce 1750 postavil na Nové louce sklářský mistr z falknovské huti Jan Václav Müller novou sklárnu, nazvanou později Nová Huť. Po jeho smrti ji vedla vdova po něm, která měla k ruce 11 sklářů. V roce 1857 se huť stala majetkem zákupské vrchnosti, konkretně excísaře Ferdinanda I. Habsburského a roku 1875 nadobro vyhasla. V roce 1881 byla část objektů zbořena a zbytek shořel při požáru roku 1895.[7]

V roce 1873 byla založena sklářská huť Tereza. Dodávání palivového dřeva pro hutě se stalo obživou pro mnoho místních obyvatel. Nyní již ve Svoru sklářství není.

 
Železniční stanice ve Svoru

Kulturní památkyEditovat

  • Původní srubová kaple postavená v 1745 byla později v roce 1788 přestavěna na pozdně barokní kostelík či kapli Nejsvětější Trojice s věžičkou a mansardovou střechou, typickou pro zdejší stavby.[3] Kaple je v evidenci cvikovské farnosti.[8]

Cestovní ruchEditovat

Na katastr obce zasahuje hora Klíč (760 m. n m.) se stejnojmennou přírodní rezervací[9] V okruhu 4 km je dalších řada vrchů, náležících do Lužických hor - mimo zmiňovaného Klíče Velký Buk (736 m.), Stožec (665 m.), Rousínovský vrch (660 m.), Bučina (534 m.) a přímo ve Svoru Sokolík (501 m.) Poblíž vsi je zřícenina hradu Milštejn a vodní nádrž i přírodní památka Naděje. Přes Svor vedou značené turistické trasy, pro pěší turisty červená od Nového Boru a zelená od Cvikova. Vede tudy cyklotrasa 3007 od Cvikova. V obci se nachází stanice na železniční trati Bakov nad Jizerou – Jedlová.[10] Do roku 1977 též ze Svoru odbočovala trať do Cvikova a Jablonného v Podještědí.[11]

Asi 250 metrů severozápadně od okraje obce se při modře značené turistické cestě v údolí Boberského potoka nachází Svorský rybník (v první polovině 20. století zvaný též Schillerův rybník, v mapách z počátku 21. století označen jako Jezírko).[12] V tomto lesním rybníku je možnost koupání. Na rozcestí v lese severně od Svorského rybníka se nachází kamenný sloupek s obrazem sv. Antonína, opravený v roce 2008.[13]

Společenský životEditovat

  • Fotbalový klub Svoru zakončil sezónu 2011/2012 na osmém místě tabulky III. třídy okresní soutěže.[14]

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. a b ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Svor, s. 223. 
  4. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Svor, s. 172. 
  5. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 39. 
  6. Mgr Kateřina Brožová. Mají nový znak i vlajku obce. Českolipský deník [online]. 2012-02-01 [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  7. GELNAR, Michal. Ze sklárny Nová Huť. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 29. ISSN 1211-9172. 
  8. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. Kapitola 1045 Cvikov, s. 37. 
  9. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 36. 
  10. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  11. Popis zrušené tratě. zrusenetrate.wz.cz [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-05. 
  12. Jezírko na mapy.cz
  13. KÜHN, Jiří. Svorský rybník [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  14. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat