Svor (okres Česká Lípa)

obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji

Svor (něm. Röhrsdorf[2]) je obec v okrese Česká Lípa, při jižní straně Lužických hor, v nadmořské výšce 435 metrů. Žije zde 649[1] obyvatel. Obcí protéká Boberský potok a prochází jí silnice č. 9 spojující Šluknovský výběžek s vnitrozemím. Obec má velice dobré autobusové a vlakové spojení. Obec Svor se skládá ze dvou místních částí - Svor a Rousínov. Dále k obci patří samota Nová Huť. V celé obci je registrováno celkem 322 domů, z toho v samotném Svoru 247. Svor leží v kopcovitém terénu.

Svor
Svor.jpg
Znak obce SvorVlajka obce Svor
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0511 562131
Pověřená obec Cvikov
Obec s rozšířenou působností Nový Bor
Okres (LAU 1) Česká Lípa (CZ0511)
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 649 (2020)[1]
Rozloha 18,05 km²
Katastrální území Svor
Nadmořská výška 435 m n. m.
PSČ 471 51
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Svor,
Svor 195,
471 51 Svor
svor@obecsvor.cz
Starostka Ing. Kateřina Jonáková
Oficiální web: www.obecsvor.cz
Svor na mapě
Svor
Svor
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie obceEditovat

První zmínka o obci pochází z roku 1395. Při volbě názvu Svor došlo zřejmě k omylu, neboť hornina tohoto názvu se v okolí nevyskytuje. Je možné, že je odvozen ze vsi sevřené horskými svahy.[3] Původní název vsi byl uváděn roku 1555 Rykrštorf.[4] Ve středověku byli obyvatelé Svoru zcela závislí na obživě, kterou jim poskytovaly místní hluboké lesy.

 
Železniční stanice Svor

Svor náležel k panství Zákupskému. Nejstaršími doloženými majiteli byli Berkové z Dubé a z Lípy. Mezi vlastníky jsou uváděni Kolovratové a šlechtický rod Habsburků z Toskánska. Panství vlastnil také po 14 let syn Napoleona Bonaparte, vévoda přezdívaný Orlík, jenž musel žít v Rakousku pod dohledem císaře Františka I. a nikdy se do Svoru a na Zákupské panství nedostal. V poslední čtvrtině 19. století nestačilo využívání půdy k obživě místního obyvatelstva, což mělo za následek rozvoj domácích prací. U obce byly v 18 a 19 století postaveny vojenské tábory. Roku 1826 zde byla postavena barvírna a pak i sirkárna.

V 1866 se začala stavět železniční trať z Bakova nad Jizerou do Rumburku, která vede přes Svor. Hornatý terén si vyžádal mnoho náročných zemních staveb. Jednou z nich je železniční násep ve Svoru, který má výšku 15 m. Nejdříve byl postaven úsek ze Svoru do Cvikova a až v roce 1905 byl postaven úsek až do Jablonného v Podještědí, kde se trať napojila na již dříve postavenou trať z Mimoně do Liberce. Úsek ze Svoru do Cvikova byl zrušen po roce 1960.[5]

V roce 1910 měl Svor 1 475 obyvatel, spolu s místní částí Rousínov 1 920.

Po druhé světové válce zde došlo ke kompletní výměně obyvatelstva.[zdroj?]

V lednu 2012 obec získala od předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové dokument o udělení znaku i vlajku obce. Jejich autorem byla Jana Filipová a vexilolog Petr Exner.[6]

SklárnyEditovat

V roce 1750 postavil na Nové louce sklářský mistr z falknovské huti Jan Václav Müller novou sklárnu, nazvanou později Nová Huť. Po jeho smrti ji vedla vdova po něm, která měla k ruce 11 sklářů. V roce 1857 se huť stala majetkem zákupské vrchnosti, konkretně excísaře Ferdinanda I. Habsburského a roku 1875 nadobro vyhasla. V roce 1881 byla část objektů zbořena a zbytek shořel při požáru roku 1895.[7]

V roce 1873 byla založena sklářská huť Tereza. Dodávání palivového dřeva pro hutě se stalo obživou pro mnoho místních obyvatel. Nyní již ve Svoru sklářství není.

Kulturní památkyEditovat

  • Původní srubová kaple postavená v 1745 byla později v roce 1788 přestavěna na pozdně barokní kostelík či kapli Nejsvětější Trojice s věžičkou a mansardovou střechou, typickou pro zdejší stavby.[3] Kaple je v evidenci cvikovské farnosti.[8]

Cestovní ruchEditovat

Na katastr obce zasahuje hora Klíč (760 m n. m.) se stejnojmennou přírodní rezervací[9] V okruhu 4 km je dalších řada vrchů, náležících do Lužických hor - mimo zmiňovaného Klíče Velký Buk (736 m.), Stožec (665 m.), Rousínovský vrch (660 m.), Bučina (534 m.) a přímo ve Svoru Sokolík (501 m.) Poblíž vsi je zřícenina hradu Milštejn a vodní nádrž i přírodní památka Naděje. Přes Svor vedou značené turistické trasy, pro pěší turisty červená od Nového Boru a zelená od Cvikova. Vede tudy cyklotrasa 3007 od Cvikova. V obci se nachází stanice na železniční trati Bakov nad Jizerou – Jedlová.[10] Do roku 1977 též ze Svoru odbočovala trať do Cvikova a Jablonného v Podještědí.[11]

Asi 250 metrů severozápadně od okraje obce se při modře značené turistické cestě v údolí Boberského potoka nachází Svorský rybník (v první polovině 20. století zvaný též Schillerův rybník, v mapách z počátku 21. století označen jako Jezírko).[12] V tomto lesním rybníku je možnost koupání. Na rozcestí v lese severně od Svorského rybníka se nachází kamenný sloupek s obrazem sv. Antonína, opravený v roce 2008.[13]

Společenský životEditovat

  • Fotbalový klub Svoru zakončil sezónu 2011/2012 na osmém místě tabulky III. třídy okresní soutěže.[14]

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. a b ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Svor, s. 223. 
  4. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Svor, s. 172. 
  5. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 39. 
  6. Mgr Kateřina Brožová. Mají nový znak i vlajku obce. Českolipský deník [online]. 2012-02-01 [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  7. GELNAR, Michal. Ze sklárny Nová Huť. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 29. ISSN 1211-9172. 
  8. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. Kapitola 1045 Cvikov, s. 37. 
  9. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 36. 
  10. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  11. Popis zrušené tratě. zrusenetrate.wz.cz [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-05. 
  12. Jezírko na mapy.cz
  13. KÜHN, Jiří. Svorský rybník [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  14. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat