Svitava (Cvikov)

část města Cvikov v okrese Česká Lípa

Svitava (německy Zwitte) je malá vesnice v podhůří Lužických hor, která je jednou z částí města Cvikovaokrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Obcí protéká stejnojmenný potok, níže nazývaný říčkou Svitávka.

Svitava
Svitavská kaple Panny Marie
Svitavská kaple Panny Marie
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecCvikov
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel21 (2021)[1]
Katastrální územíSvitava (3,42 km²)
PSČ471 58
Počet domů16 (2011)[2]
Svitava
Svitava
Další údaje
Kód části obce83844
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1579.[3] V 16. století byla vesnice spravovaná rychtářem součástí sloupského panství.[4] Stával zde hamr na železnou rudu, přestavěný později na mlýn.

Roku 1725 byla na spodní části postavena kaplička Nanebevzetí Panny Marie, k níž byly organizovány každoročně církevní slavnosti. Zchátralá stavba byla roku 1923 odstraněna, opodál byla postavena nová.

V roce 1756[5] (či 1767) zde nechal hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský stranou obce postavit brusírnu zrcadel. Patřila zprvu ke statku ve Svitavě, avšak v roce 1842 byla administrativně připojena k obci Lindava. Během sedmileté války v lese u Svitavy tábořila pruská vojska, došlo k první epidemii cholery. Druhá byla o 6 let později, následována epidemii neštovic. Pohromu znamenaly také časté povodně obcí protékající Svitávky. V roce 1899 byly na tomto území velké císařské vojenské manévry za účasti císaře Františka Josefa I.

V roce 1945 bylo v obci napočítáno 35 obytných stavení se 150 lidmi, dále pila, kovárna a řada řemeslných živností, 13 zemědělských usedlostí, obchod a hostinec. Po odsunu Němců se vesnice vylidnila. Roku 1960 byla administrativně přičleněna k Lindavě a v roce 1981 k městečku Cvikov. Začátkem 21. století zde zůstalo 19 domů a 30 stálých obyvatel.[6]

Pamětihodnosti editovat

  • Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého u cesty do Sloupu v Čechách
  • Celá oblast podél Svitávky směrem k Velenicím a Zákupům je protkaná mnoha jeskyněmi, většinou umělými. Údajně zde žili středověcí mniši. Za druhé světové války v některých prostorách vězni vyráběli kulomety a díly do letadel, pak zde byly sklady zeleniny. Komplex jeskyní nazývaný Pusté kostely je od roku 2003 v jedné části zčásti využit a znám jako Pekelné doly, středisko motorkářů díky úpravě s restaurací. Další část jeskyní u říčky Svitávka blíže k Velenicím je volně přístupná, v mapě je označena Pustý kostel.[7] Na jeskyně navazují uvnitř dlouhé chodby, z nichž jedna byla podzemním kanálem se dvěma koryty.[8][9]
  • Po silnici kolem jeskyní od Lindavy, Svitavy do Velenic vede cyklostezka č. 3055
  • Přibližně 1,5 km severním směrem od středu obce se tyčí 554 metrů vysoký vrch Ortel.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 140. 
  4. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Svitava, s. 166. Dále jen Českolipsko do kapsy. 
  5. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Hrabě Josef Maxmilián Kinský, s. 165. 
  6. Českolipsko do kapsy , str. 166
  7. Mapa KČT 15. Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  8. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Jedeme na výlet, s. 22. 
  9. PEŠA, Vladimír. Podzemní lomy na Českolipsku. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004, s. 87. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-07-5. 

Externí odkazy editovat