Klíč (Lužické hory)

hora v Lužických horách

Klíč (německy Kleis) je čtvrtá nejvyšší hora Lužických hor. Jedná se o výrazný znělcový kužel, jehož výška činí 759,4 metrů.[1] V oblasti Lužických hor jsou vyšší už jen vrcholy Luž s výškou 793 metrů, Pěnkavčí vrch s výškou 792 metrů a Jedlová s výškou 774 metrů nad mořem. Celý vrch je chráněn jako stejnojmenná přírodní rezervace.[2]

Klíč
Letecký pohled na vrchol Klíče, v pozadí Svor
Letecký pohled na vrchol Klíče, v pozadí Svor

Vrchol 759,4 m n. m.
Prominence 208 m ↓ Nová Huť
Izolace 6,9 km → Pěnkavčí vrch
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Lužické sedmistovky #4
Hory okresu Česká Lípa #3
Poznámka výhled
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Lužické hory / Kytlická hornatina / Klíčská hornatina / Bukovská hornatina
Souřadnice
Klíč
Klíč
Hornina znělec
Povodí Ploučnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název je odvozen pravděpodobně od staroslovanského slova kljuš, kterým se pojmenovávalo místo vyvěrající vodu.[3] Ve starších mapách se vyskytuje německé jméno Kleis.[4] Podle sloupského kronikáře Eduarda Gerthnera je název Kleis odvozen od německého glänzen, lesknoucích se věží viditelných z vrchu v okolí.[5]

HistorieEditovat

Pod vlivem starší tradice popsal František Alexandr Heber na vrcholu kopce fragmenty opevnění, které mělo být pozůstatkem hradu.[6] August Sedláček předpokládal, že na vrcholu nestál hrad ale pouhá strážní věž.[7] Povrchový průzkum vrcholové části kopce neprokázal žádné stopy po opevněném sídle a na místě nebyly nalezeny ani žádné archeologické artefakty.[6]

Na úpatí kopce při silnici na Rumburk byl v roce 1886 postaven pomníček nad hrobem pruského vojáka. Text na dosud zachovalém pomníku byl příčinou sporů Němců s Čechy.[8]

Vrcholové partie poškodil dne 26. dubna 1992 požár od nedopalku pohozeného turistou. Následně provedli zdejší Junáci ve spolupráci v lesní správou osetí ploch březovými semeny.

Od roku 1962 existuje akce Zimní stanování na Klíči pořádaná Oddílem turistiky SK Nový Bor. Samotné stanování z důvodů ochrany přírody se koná v okolí této hory, od roku 2015 ve Svoru.

Dětský oddíl Kamarádi Lužických hor prováděl opakovaně úklid všech tří studánek (Zaječí, Kamzičí a Lesní) před slavnostním jarním otevíráním.[9]

V červenci 2015 se konal desátý a zároveň poslední noční výstup, který s pomocí města pořádal tým SKI Polevsko.[10]

Přírodní poměryEditovat

Hora Klíč se nachází 5 km severně od Nového Boru v okrese Česká Lípa, přičemž tvoří přirozenou dominantu tohoto severočeského sklářského města. Nachází se v katastrálním území obce Svor a městské části Nového Boru Arnultovice.

Geomorfologicky je vrchol řazen do oblasti Krkonošské oblasti, celku Lužické hory, podcelku Kytlická hornatina a okrsku Klíčská hornatina.[11]

 
Vrcholová skála na Klíči

PodnebíEditovat

Teploty se pohybují průměrně okolo 15–16 stupňů v létě a −3 až –4 °C v zimě.

V letech 1990–1993 se sněhová pokrývka pohybovala v meteorologické stanici Kytlice průměrně okolo 70 cm[11] a na severní straně vrcholu okolo 100 cm. Severní strana hory v zimě udrží sníh běžně až do května.[zdroj?]

VodstvoEditovat

Od severovýchodu Klíč obtéká Svorský potok, který se po soutoku s Rousínovským potokem přejmenovává na Boberský potok (někdy zvaný Bobří). Ten se stává přítokem Svitávky. Na západě a jihozápadně svahy odvodňuje potok Šporka, který se vlévá do Ploučnice u České Lípy.[12]

 
Pohled na Klíč od jihu

FloraEditovat

Houby rostou kromě vrcholku hory takřka na celém území rezervace. V nižších partiích na jižní straně u železniční trasy rostou kozáci, křemenáče a hřib kovář. Ve středních partiích jižní strany roste zvláštní odrůda bílého klouzka a hřib smrkový.[zdroj?]

V této lokalitě je také velice oblíben sběr borůvek.[zdroj?] Rostou v hojném množství na jižní straně hory od úpatí až po vrchol. Nejvíce se borůvkám daří na dříve vykácených pasekách kde rostou v tzv. plantážích.[zdroj?]

Ochrana přírodyEditovat

Klíč je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, která zaujímá plochu 39,98 ha. Původním důvodem vyhlášení byla existence vysoko položené tolitové doubravy na jižním svahu, zahrnující i vzácnou květenu na západní straně.[13]

 
Rozcestník v sedle pod Klíčem

Lesní porost na Klíči je tvořen převážně bukovým a dubovým lesem, ve středních partiích roste smrk s bukem a v nižších partiích smrk, javor. líska a jeřáb. Mizení lesa má příčinu v působení škodlivin, přinášených větrem z pohraničních továren blízkého Německa.[14] Před sto lety byli na Děčínsko vysazeni kamzíci, kteří se rozšířili do Lužických hor a žijí zde i na okolních úbočích dodnes. Žijí zde mnohé druhy hmyzu, známé výskytem jen v Krkonoších a Vysokých Tatrách.[13]

Na severní straně Klíče v oblasti suťového pole (kamenné moře) vzniká při vhodných klimatických podmínkách nebezpečí vzniku sněhových převisů a uvolnění laviny. V zimě se zde tvoří mohutné rampouchy a ledopády. Na západní straně pod sedlem vyvěrají silné prameny, jejichž voda stéká do Kamzičí studánky.[zdroj?]

PřístupEditovat

 
Pohled z Klíče na Nový Bor

K úpatí Klíče vede od severu modrá turistická trasa a přímo k horním partiím vrcholu vede od Nového Boru červeně značená turistická cesta s převýšením zhruba 400 metrů. Z sedla pod Klíčem je cesta k vrcholu značena jako vrcholová odbočka. Po severním úbočí pak od Svoru je trasa značená žlutě, nahoru všem nevede.[15] Stezku na vrchol upravili alpinisté z Nového Boru už roku 1893.[14] Na hoře postavil cvikovský Horský spolek v roce 1908 malou turistickou chatu,[16] která v době druhé světové války zanikla.[17] Dnes na samotném vrcholku hory ční holá skála s vynikajícími podmínkami pro rozhled. Návštěvník zde má k dispozici výhled jak na blízký Nový Bor, za ním Českou Lípu, tak i na vzdálený Ještěd na východě. Za dobrého počasí lze zahlédnout horu Říp na jihu, vzdálenou zhruba 50 km či Krkonoše. Uprostřed trasy z Nového Boru na vrchol se nachází Kamzičí studánka s pitnou vodou. Při cestě na vrchol mohou turisté spatřit kamenné moře, které vzniklo postupnou erozí a zvětráváním skalního masívu na vrcholku.

V roce 2007 byla na sever od hory vytvořena Naučná stezka Údolí pod Klíčem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Základní mapy ČR
  2. PR Klíč [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  3. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 23. 
  4. PLÁNSKÁ, Marta. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Inventarizační průzkum PR Klíč, s. 350. 
  5. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj – Českolipsko. Praha 6: Regia, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Na Klíči, s. 6. 
  6. a b GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Svor, s. 164. 
  7. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek X. Boleslavsko. Praha: František Šimáček, 1895. 462 s. Dostupné online. S. 323. 
  8. Máchův kraj, str. 7
  9. Bezděz 2000, str. 371
  10. Adéla Vachtová. Desetkrát a dost. Klíč vítal noční turisty letos naposledy. Českolipský deník [online]. 2015-07-23 [cit. 2015-07-23]. 
  11. a b Bezděz 2000, str. 351
  12. Bezděz 2000, str. 352
  13. a b Liberecký kraj – Klíč, str. 23
  14. a b Českolipsko do kapsy, str. 77
  15. Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie, 2009. ISBN 978-80-7393-002-8. 
  16. Máchův kraj, str. 6
  17. RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Klíč, s. 87. 

LiteraturaEditovat

  • RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Klíč, s. 76.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat