Zájezdní hostinec

hostinec, který sloužil pro odpočinek, občerstvení i oddech jak lidí, tak i tažných zvířat při cestování na delší vzdálenosti

Zájezdní hostinec býval v minulosti hostinec, který sloužil pro odpočinek, občerstvení i oddech jak lidí, tak i tažných zvířat při cestování na delší vzdálenosti. Šlo o předchůdce dnešních motelů a motorestů.

Bývalý zájezdní hostinec v Praze-Běchovicích
Barokní zájezdní hostinec U chmelového věnce v Roudnici nad Labem

CharakteristikaEditovat

Zájezdní hostince stávaly podél hlavních cest a obchodních stezek. Obvykle sloužily také jako přepřahací stanice pro koně, kde bylo možno v případě potřeby nejen přespat a najíst se, ale i napojit, nakrmit nebo i vyměnit koně. Kromě cestujících byly nejčastěji využívány formany při těžké nákladní dopravě. Právě podle možnosti zajíždění povozů dovnitř areálu hostince pochází jejich označení.[1]

Běžným vybavením zájezdního hostince bývaly stáje, ledovna, stodoly (sklady sena a slámy), často i vjezdová brána, kde se platilo mýtné.

Zájezdní hostince byly rozšířeny především v 18. a 19. století. S nástupem železnice a později i motorových vozidel postupně zcela zanikly a byly přeměněny na jiná hospodářská či rekreační zařízení (např. motoresty, motely, továrny, sklady, dílny, garáže, chalupy, apod.).

ReferenceEditovat

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2022. Heslo zájezdní. 

LiteraturaEditovat

  • ALTMAN, Karel; FILIP, Vladimír. Brno: Zájezdní hostince a hotely. Brno: Nakladatelství Josef Filip 1938, 2012. 288 s. ISBN 978-80-905166-0-1.