Rozchodník ostrý

druh rostliny

Rozchodník ostrý (Sedum acre) je sukulentní, stálezelená bylina, jeden z asi 420 druhů[1] rodu rozchodník. Tato plazivě polštářovitá trvalka je v  české přírodě počítána za původní druh a vyskytuje se v ní jako planě rostoucí rostlina.[2][3]

Jak číst taxoboxRozchodník ostrý
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí rozchodník ostrý (Sedum acre)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď tlusticovité (Crassulaceae)
Podčeleď Sempervivoideae[1]
Rod rozchodník (Sedum)
Binomické jméno
Sedum acre
L., 1753
Synonyma
  • rozchodník prudký
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květ
Nekvetoucí lodyhy s listy
Hvězdicovité měchýřky - plody

RozšířeníEditovat

Areál původního výskytu této rostliny se rozkládá téměř v celé Evropě, od Španělska na západě po Ural na východě a od Skandinávie na severu po břehy Středozemního moře na jihu. Mimo Evropu zasahuje ještě na západní Sibiř, Kavkaz a na sever Afriky. Mimo tato původní místa byl lidmi rozšířen do Severní Ameriky, na Nový Zéland a do Japonska.

V České republice je počítán mezi divoce rostoucí trvalky, vyskytuje se téměř po celém území, místy je hojný a jinde vzácnější. Četnější bývá v místech s dostatkem skalnatých stanovišť, hlavně na zásaditém podloží. Vyskytuje se více v planárním stupni, méně v kolinním a v submontánním již bývá vzácný. Byl pozorován v okolí Milešovkynadmořské výšce 830 m n.  m. a na Sněžce ve výšce 1600 m.[2][3][4][5]

EkologieEditovat

Chamaefyt rostoucí na slunných a suchých kamenitých stráních, písčinách, náspech železničních tratí a silnic, na skládkách škváry či kameniva a na dalších lidmi narušených stanovištích s nezapojenou vegetací. Vyskytuje se také na zídkách, zdech a střechách starých domů. Jde o rostlinu, která se rychle rozrůstá, vyhovuje jí slunné místo se sušší a propustnou půdou s  pH 6,5 až 7,5,  snáší pokles teploty do -40 °C. Přežívá déle trvající období sucha, neúrodnou půdu i občasné sešlapávání. Kvete v průběhu května a června.[2][3][4]

PopisEditovat

Vytrvalá bylina vysoká 5 až 15 cm s tenkou, plazivou, kořenující, šedě zelenou nebo červenavě naběhlou lysou lodyhou vyrůstající v hustém, k podkladu přitlačeném trsu s nitkovitými kořeny. Květonosné lodyhy jsou přímé, jednoduché a 5 až 10 cm, nejvýše 15 cm vysoké. Sterilní, nekvetoucí lodyhy bývají o málo kratší, na průřezu válcovité a hustě olistěné střechovitě uspořádanými listy. Dužnaté, svěže zelené, jednoduché listy vyrůstající střídavě bývají uspořádané spirálovitě nebo až v šesti řadách. Jsou přisedlé, úzce vejčitého až kuželovitého tvaru a průměrně 4 mm dlouhé a 3 mm široké, na bázi jsou nejširší a na horní straně slabě zploštělé a po stranách celokrajné a oblé. Sukulentní listy jsou přes zimní období neopadavé, nemají palisty ani řapíky a po odumření se barví stříbrně.

Přímé, květonosné lodyhy nesou květenství složené ze dvou až čtyř vidličnatě rozvětvených koncových vijanůlisteny podobnými menším listům. Na konci každé větve květenství je po třech až pěti žlutých, přisedlých, pětičetných, pravidelných, oboupohlavných květech. Kališní lístky dlouhé 3 mm jsou dužnaté, zelené a mají na bázi srostlé cípy trojúhelníkovitého tvaru. Korunní lístky sytě žluté barvy jsou hvězdicovitě rozestálé, dlouhé 7 mm a široké 3 mm, jsou volné, vejčité až kopinaté a na konci zašpičatělé. Žlutých tyčinek, jen o málo kratších než koruna, je ve dvou kruzích deset a nesou podlouhlé, žluté prašníky; u báze tyčinek jsou drobné šupinky produkující nektar pro opylovače. Semeník je vytvořen z pěti klínovitých, zploštělých, světle žlutých plodolistů. Bliznu květu může opylit létající hmyz, nejčastěji čmeláci, včely, motýli nebo mouchy pylem z jiné nebo totožné rostliny.

Plod je ve zralosti blanitý, bělavý, suchý, hvězdicovitě rozložený měchýřek asi 4 mm velký, který společně s jinými vytváří souplodí měchýřků bez okrasné hodnoty. Měchýřek obsahuje drobná, elipsoidní, světle hnědá semena velká 0,5 až 1 mm, která jsou většinou vypouštěná za deště a vodou šířena po okolí.[2][3][4][6][7][8][9][10]

RozmnožováníEditovat

Přirozeně se rozšiřuje do blízkého okolí vegetativně, zakořeňováním nekvetoucích poléhavých lodyh a do větší vzdálenosti pohlavně, semeny rozptylovanými větrem, vodou nebo zvířaty. Za pomoci lidí je obvykle rozmnožován vegetativně řízkováním lodyh či rozdělováním trsů a také pohlavně semeny. Nová rostlinka vytvoří plochý oddenek s tenkými, pevnými kořínky schopnými vnikat do drobných trhlin v kamenitém podkladu.[7][8][9]

VýznamEditovat

Rozchodník ostrý je nejčastěji využíván jako vděčná skalnička, jenž se rychle rozrůstá a bez větší péče v krátké době zajistí pokrytí větší plochy; přes letní období je ozdobná i svými zlatožlutými květy, je doporučeno při plošné výsadbě na 1 m² použít 24 až 36 rostlin. Ideální je dobře odvodněné stanoviště se suchou vápnitou půdou; v kyselé, výživné a vlhké půdě trpí rostliny hnilobou kořenů. Býložravci jej pro hořkost nespásají, chutná však plžům.

Rostlina obsahuje piperidinové alkaloidy, které jsou silně hořké a po požití větších dávek působí na člověka toxicky, případná otrava se projevuje poruchami zažívacího ústrojí doprovázeného zvracením a bolesti hlavy. K těžkým otravám však nedochází, neboť toxické látky bývají zvráceny mnohem dříve, než jsou organismem vstřebány. Tohoto jevu se v minulosti využívalo při podezření na požití otráveného pokrmu nebo nápoje, který byl rychle vydáven. Nálev z rostliny snižuje krevní tlak a způsobuje prokrvení pokožky. Čerstvá šťáva z lodyhy má antibiotické a fungicidní účinky a užívá se na špatně se hojící rány a kožní plísně. Jako droga slouží nať sbírána v červnu a červenci sušená ve stínu při teplotě do 35 °C. Obsažené toxické alkaloidy jsou však podezřelé z nápomoci ke vzniku rakoviny a proto se již vnitřní užívání rozchodníku ostrého nedoporučuje.[4][7][9][11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b STEVENS, Peter Francis. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 14:Crassulaceae [online]. University of Missouri, St. Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 04.07.2017 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Sedum acre, s. 390. 
  3. a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Rozchodník ostrý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.07.2007 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d UHER, Jiří. Rozchodník ostrý [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice, rev. 2000 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. US National Plant Germplasm System: Sedum acre [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 24.01.1989 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Sedum acre [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2018 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c Sedum acre [online]. Baumschule Horstmann, GmbH & Co., Schenefeld (Mittelholstein), DE [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (německy) 
  8. a b Finland Nature and Species: Sedum acre [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c Plant Finder: Sedum acre [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. OHBA, Hideaki. Flora of North America: Sedum acre [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Atlas of Living Australia: Sedum acre [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney Australia [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazyEditovat