Otevřít hlavní menu

České Hamry (Vejprty)

část obce Vejprty v okrese Chomutov

České Hamry (německy Böhmisch Hammer) jsou malá vesnice, část města Vejprty v okrese Chomutov. Nachází se asi šest kilometrů na jih od Vejprt. Prochází tudy železniční trať Chomutov–Vejprty a silnice II/219. V roce 2014 zde bylo evidováno 43 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 55 obyvatel ve 23 domech.[3]

České Hamry
Ulice směrem k Loučné
Ulice směrem k Loučné
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 58 (2011)[1] (e)
Domů 43 (2014)
Nadmořská výška 800 m
Lokalita
PSČ 431 91
Obec Vejprty
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území České Hamry u Vejprt (3,85 km²)
Zeměpisné souřadnice
České Hamry
České Hamry
Další údaje
Kód části obce 22543
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

České Hamry leží v katastrálním území České Hamry u Vejprt o rozloze 3,85 km²,[4] ve kterém se nachází i Výsada.

NázevEditovat

Název Hamr nebo Hamry je odvozen z výrazu ze střední horní němčiny pro kladivo, který se postupně začal používat k označení železáren (podle kladivového stroje). Přívlastek České odlišuje vesnici od saského Hammerunterwiesenthalu na protějším břehu Polavy. V historických listinách se jméno vyskytuje ve tvarech: der Blechhammer (1847) nebo Böhmisch-Hammer – Hamry České (1854).[5]

HistorieEditovat

První osídlení spadá nejspíš do 16. století a souvisí pravděpodobně se zpravování železa z nedalekého železnorudného hornického revíru v Kovářské. Značná část obyvatel uprchla před násilnou rekatolizací po bitvě na Bílé hoře na druhou stranu česko-saské hranice, na opačný břeh říčky Polavy do osady Hammerunterwiesenthal.[6]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1847. Nachází se v díle Das Königreich Böhmen: Statistisch-topographisch dargestellt Johanna Gottfrieda Sommera, podle kterého na místě vesnice stával hamr na výrobu plechu a brusírna. Kolem hamru postupně vznikla vesnice, která měla již ve druhé polovině devatenáctého století svou jednotřídní školu.[7]

Vzhledem k nepříznivým podmínkám pro zemědělství se zdejší zemědělci zaměřili na výrobu mléka. Ostatní obyvatelé se kromě práce v hamru živili výrobou krajek a dřevěných hraček. Ve dvacátém století si většina z nich nalezla zaměstnání v nedalekých Vejprtech, ale díky hotelu Schmiedl se rozvíjela také turistika. Ve třicátých letech byla do vesnice zavedena elektřina. Drobný průmysl zastupovaly dvě tkalcovny a pletárna. Bývala zde také výrobna lihovin, vyráběly se síťky na vlasy, věnce a smuteční zboží. Živnostníci provozovali čtyři obchody, tři hostince a dvě trafiky. Během druhé světové války byly v provozu kamenolom, tkalcovna, pila, výrobna záclon a pletárna rukavic. Průmysl se udržel ještě krátkou dobu po skončení války, kdy se ve vsi vyráběl kovový nemocniční nábytek a stáčelo se žatecké pivo.[7]

GeologieEditovat

 
Železniční zastávka

Asi 700 metrů severovýchodně od osady leží kamenolom, ke kterému vede cesta podél železniční trati. Těžil se tu trachyt (někdy bývá též uváděn jako znělec). Vulkanické těleso je na severozápadě omezeno zlomovou linií; původní rozlohu mělo asi 300 metrů v průměru. Proráží muskoviticko-biotitické svory a svorové ruly s přechodem do kvarcitů, často s granátem. Celý komplex krystalinických hornin zde dopadá pod úhlem asi 10° k jihozápadu do údolí potoka Polava.[8] V lomu město Vejprty provozuje skládku tuhého komunálního odpadu.[9]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 166 obyvatel (z toho 72 mužů), kteří byli s výjimkou dvou cizinců německé národnosti a kromě jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 251 obyvatel: dvanáct Čechoslováků, 234 Němců, tři příslušníky jiných národnosti a dva cizince. Mimo tří evangelíků, jednoho člověka bez vyznání a jednoho příslušníka nezjišťovaných církví se hlásili k římskokatolické církvi.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 122 125 155 189 206 166 251 302 204 136 71 58 55 58
Domy 11 14 16 19 19 18 29 55 41 33 22 24 18 23
Počet domů z roku 1961 zahrnuje i domy osady Výsada.

Obecní správaEditovat

Až do dvacátých let dvacátého století byly České Hamry osadou Vejprt. V roce 1925 k nim byla připojena osada Výsada. Nejpozději od roku 1930 jsou České Hamry uváděny jako samostatná obec v okrese Přísečnice a od roku 1950 jako obec v okrese Karlovy Vary-okolí. V roce 1961 byly převedeny spolu s Výsadou do okresu Chomutov. V období od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1985 vesnice patřila k Loučné a od 1. ledna 1986 je částí obce Vejprty.[13]

PamětihodnostiEditovat

U silnice do Vejprt stojí kostel svaté Alžběty Uherské z dvacátých let dvacátého století. V jeho sousedství se nachází pomník padlým v obou světových válkách a nedaleko železničního podjezdu je pomník pohraničníka Jaroslava Soukupa.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. 
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 516–517. 
  6. České Hamry [online]. [cit. 2018-10-05]. Dostupné online. 
  7. a b c Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 251 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola České Hamry, s. 250. 
  8. ELZNIC, Antonín; ZELENKA, Oldřich. Geologické a mineralogické vycházky po západní části severočeského kraje. Teplice: Krajské muzeum Teplice, 1979. 
  9. Skládka TKO České Hamry [online]. Vejprty: Služby města Vejprty [cit. 2018-05-23]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 258. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295. 
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-25]. S. 69, 641. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat