Mutějovice

obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji

Obec Mutějovice (německy Mutowitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, zhruba 10 km severně od Rakovníka. Žije zde 823[1] obyvatel. Nejvyšším bodem obce je vrch Zadní Rovina (524 m n. m.).

Mutějovice
Mutějovice, Velká Strana, vlevo kostel svatého Václava
Mutějovice, Velká Strana, vlevo kostel svatého Václava
Znak obce MutějoviceVlajka obce Mutějovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRakovník
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
(správní obvod)
OkresRakovník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel823 (2023)[1]
Rozloha13,21 km²[2]
Nadmořská výška386 m n. m.
PSČ270 07
Počet domů346 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMalá Strana 190
270 07 Mutějovice
obec@mutejovice.cz
StarostaMartin Pinka
Oficiální web: www.mutejovice.cz
Mutějovice na mapě
Mutějovice
Mutějovice
Další údaje
Kód obce542121
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název vesnice je odvozen od osobního jména Mutěj ve významu ves lidí Mutějových.[4]

Historie editovat

 
Kostel svatého Václava
 
Kostel svatého Prokopa
 
Poddžbánský pivovar

Okolí vesnice bylo lidmi využíváno už v mladém paleolitu. Archeolog Friedrich Hammer na okolních polích a chmelnicích identifikoval pět lokalit, na kterých se vyskytuje štípaná industrie kultury aurignacienu. On a další badatelé získali soubor nástrojů vyrobených z baltského pazourku a bečovského křemence. Nálezy jsou uloženy v Muzeu T. G. M Rakovník.[5] Další pravěká lokalita z období pozdního paleolitu byla popsána na okraji vesnice v místě s pomístním názvem Na Liščinách.[6]

První písemné zmínky o Mutějovicích, tehdy příslušných ke královskému panství Křivoklát, pocházejí z období panování krále Jana Lucemburského a datují se do let 1325 a 1337 (kdy Jan zastavil Mutějovice Jindřichovi z Kaufunku). K roku 1356 se mutějovický kostel svatého Václava připomíná jako farní. Již ve druhé polovině 16. století bývala v Mutějovicích škola, jedna z prvních v širokém okolí.

Za třicetileté války byla obec roku 1634 vypleněna a farnost dokonce na čas zanikla. V roce 1707 byly obnoveny farnost a škola, roku 1740 postaven kostelík sv. Prokopa. Velká pohroma postihla Mutějovice v roce 1806, kdy rozsáhlý požár strávil 47 domů i kostel. V letech 1867 až 1871 byla katastrem Mutějovic položena železniční trať z Prahy do Chomutova. V roce 1880 došlo k založení místního sboru dobrovolných hasičů, roku 1893 pak byla v Mutějovicích zřízena pošta. V této době se v okolí obce rozvíjela těžba kamenného uhlí a pěstování chmele.

Novodobé dějiny editovat

Po Mnichovské dohodě, jíž muselo na podzim 1938 Československo odstoupit nacistickému Německu velkou část svého území, se Mutějovice na sedm let staly poslední pohraniční obcí na české straně – sousední Kounov už ležel v Říši.

V roce 1983 se na sklizené chmelnici u Mutějovic konala akce Chmelnice, neoficiální tvůrčí sympózium výtvarných umělců s prvky land artu a postmoderny.[7][8][9]

Rok 1932 editovat

Ve vsi Mutějovice (1257 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, společenstvo smíšených živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cukrář, obchod s dobytkem, důl Union, galanterie, 2 holiči, 6 hostinců, klempíř, 2 koláři, Dělnický konsum, 2 kováři, 4 krejčí, 2 lakýrníci, malíř, mlýn, 2 pekaři, porodní asistentka, 7 rolníků, 2 řezníci, sadař, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Mutějovice, 5 švadlen, 2 trafiky, truhlář, zahradnictví, zámečník, zubní ateliér.

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[11]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[13]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Přírodní poměry editovat

Vesnice stojí na jižním okraji přírodního parku Džbán, jeho hranice zde vede podél silnice z Kounova do Hředlí.

Části obce editovat

Obec Mutějovice se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálních územích:

Doprava editovat

Do obce vedou silnice III. třídy. Obec leží na železniční trati Lužná u Rakovníka – Chomutov. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1870. Autobusová doprava – V obci zastavují autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kounov (linka 563), Ročov (linka 585), Rakovník (linky 563, 584, 585). Železniční zastávkou Mutějovice zastávka na trati 124 v roce 2021 jezdily denně tři páry osobních vlaků.[16] Na trati 126 stojí ve vzdálenosti tři kilometry od středu obce železniční stanice Mutějovice, mezi Rakovníkem a Mostem jezdí třináct párů osobních vlaků.[17]

Pamětihodnosti editovat

 
Čertův kámen

Osobnosti editovat

V Mutějovicích v závěru života žil a zemřel archeolog Friedrich Hammer (1899–1973).[19]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 158. 
  5. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán – krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 58. Džbán – krajina opukových plošin. 
  6. Džbán – krajina opukových plošin, s. 62.
  7. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. A–M. Svazek 1. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0521-8. Kapitola Chmelnice, s. 298–299. 
  8. Události. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. 
  9. CHMELÍKOVÁ, Barbora. Sympozium na chmelnici v Mutějovicích 1983 a umění instalace. , 2004 [cit. 2020-07-02]. Master's thesis. Palacký University Olomouc, Filozofická fakulta. . Dostupné online.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 875. (česky a německy)
  11. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  12. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  15. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  16. https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k124.pdf/e5cbe9e5-7f92-4d5c-ae2a-d68326890503[nedostupný zdroj]
  17. https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/115131601/k126.pdf/e7152f8a-3e6e-4e7c-813c-c49d7027b162[nedostupný zdroj]
  18. Džbán – krajina opukových plošin, s. 35.
  19. Hammer, Friedrich, 1899–1973 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat