Otevřít hlavní menu

Holedeček

část obce Holedeč v okrese Louny

Holedeček je část obce Holedeč v okrese Louny. Nachází se na severu Holedeče. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov a silnice II/227. V roce 2009 zde bylo evidováno 39 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 83 obyvatel.[2]

Holedeček
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Základní informace
Charakter sídla část obce
Počet obyvatel 83 (2011)
Domů 39 (2009)
Lokalita
PSČ 439 31
Obec Holedeč
Okres Louny
Historická země Čechy
Katastrální území Holedeč (11,71 km²)
Zeměpisné souřadnice
Holedeček
Holedeček
Další údaje
Kód části obce 409154
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holedeček leží v katastrálním území Holedeč o výměře 11,71 km².[3]

HistorieEditovat

Určit genezi vzniku obou sousedních vesnic, Holedeče a Holedečku, je bez archeologického výzkumu nemožné. Pro větší stáří Holedečku hovoří fakt, že farní kostel svatého Bartoloměje, poprvé doložený v polovině 14. století, vznikl právě tam, a snad i pravidelný lokační půdorys. Naopak ve prospěch Holedeče mluví existence panského sídla a větší, i když nepravidelná, rozloha. Nelze také vyloučit, že obě sídla vznikla zároveň.[4]

První písemná zmínka o Holedečku pochází z roku 1332. Tehdy si Albrecht z Kryr zakoupil od vyšehradské kapituly pozemky ve Velké a Malé Holedeči.[5] Obě vesnice jsou v kupní smlouvě rozlišeny adjektivy Velký a Malý (v latinském originálu Magnus a Parvus). Jako Malý Holedeč se Holedeček nazýval po většinu své existence. V roce 1350 se v písemných pramenech prvně uvádí zmíněný kostel svatého Bartoloměje, ale nelze vyloučit, že vznikl dříve.

Vrchnostenský majetek v Holedeči a Holedečku byl zhruba do poloviny 15. století rozdrobený a patřil více rodinám. Nejpozději od roku 1530, kdy Holedeč s Holedečkem koupil Jindřich st. z Údrče, tvořily obě vesnice jednu správní a hospodářskou jednotku, jejíž rychtář vždy sídlil v Holedeči.[6]

Vzhledem k tomu, že farní kostel stál v Holedečku, vznikla zde také škola. Poprvé je uvedena v josefínském katastru k roku 1787, kdy je jako školní budova označena budova čp. 14.[7] V roce 1790 školu teoreticky mělo navštěvovat 79 dětí z Holedeče, Holedečku, Veletic a Stránek, které byly přiškolené. Škola byla jednotřídní. Až roku 1858, kdy byla školní budova přestavěna, se škola o jednu třídu rozšířila. Během školního roku 1900/1901 byla postavena naproti původní školní budově škola nová, dnešní čp. 28.[8] V roce 1935 vznikla ve vsi česká menšinová škola. Byla umístěna v jedné ze tříd německé školy. V roce 1991 byl provoz školy ukončen.

Dominantu Holedečku tvoří kostel sv. Bartoloměje. V roce 1826 k němu byly z návsi postaveny existující schody, roku 1832 vznikla kolem něj nová ohradní zeď vymezující areál hřbitova.

Holedečkem prochází Buštěhradská dráha. Teprve v roce 1933 se holedečskému obecnímu zastupitelstvu podařilo prosadit, aby se v Holedečku zřídila zastávka. Zrušena byla roku 2007.[9]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 135 182 172 175 184 214 200 83 86 84 85 69 70 83
Domy 19 22 25 28 37 36 38 37 . 26 30 35 33 37
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Holedeč.

PamětihodnostiEditovat

  • Na návsi stojí kostel svatého Bartoloměje, uváděný už ve čtrnáctém století.[11] Po požáru v roce 1737 byl nově postaven v barokním slohu.[12]
  • Památkově chráněná je také usedlost čp. 8.[13]
  • Soukromé muzeum předválečného opevnění, jehož součástí je rekonstruovaný interiér pevnůstky (řopíku) z července 1937.[14]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ROEDL, Bohumír; TARABA, Pavel; TARABA, Slavomír. Holedeč, Holedeček, Veletice, Stránky. Holedeč: Obec Holedeč, 2018. 197 s. S. 18–21. Dále jen Roedl 2018. 
  5. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. Příprava vydání Josef Emler. Praha: Královská česká společnost nauk, 1890. 952 s. S. 730. (latina) 
  6. Roedl 2018, s. 26–28, 37–41.
  7. Státní okresní archiv Louny, Josefínský katastr obcí lounského okresu, složka Holedeč, inv. č. 13.
  8. Roedl 2018, s. 75–78.
  9. Roedl 2018, s. 80–81.
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  11. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Holedeček, s. 392. 
  12. Záznam v databázi Monumnet
  13. Holedeček – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. 
  14. KINŠT, Petr. Jediný nadšenec oprašuje u Holedečku slávu řopíků. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2008-07-17 [cit. 2018-08-05]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat