Holedeček

Část obce Holedeč v okrese Louny.

Holedeček je část obce Holedeč v okrese Louny. Nachází se na severu Holedeče. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov a silnice II/227. V roce 2011 zde trvale žilo 83 obyvatel.[3]

Holedeček
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Lokalita
Charakterčást obce
ObecHoledeč
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel84 (2021)[1]
Katastrální územíHoledeč (11,71 km²)
PSČ439 31
Počet domů37 (2011)[2]
Holedeček
Holedeček
Další údaje
Kód části obce409154
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holedeček leží v katastrálním území Holedeč o výměře 11,71 km².[4]

Historie editovat

Určit genezi vzniku obou sousedních vesnic, Holedeče a Holedečku, je bez archeologického výzkumu nemožné. Pro větší stáří Holedečku hovoří fakt, že farní kostel svatého Bartoloměje, poprvé doložený v polovině 14. století, vznikl právě tam, a snad i pravidelný lokační půdorys. Naopak ve prospěch Holedeče mluví existence panského sídla a větší, i když nepravidelná, rozloha. Nelze také vyloučit, že obě sídla vznikla zároveň.[5]

První písemná zmínka o Holedečku pochází z roku 1332. Tehdy si Albrecht z Kryr zakoupil od vyšehradské kapituly pozemky ve Velké a Malé Holedeči.[6] Obě vesnice jsou v kupní smlouvě rozlišeny adjektivy Velký a Malý (v latinském originálu Magnus a Parvus). Jako Malý Holedeč se Holedeček nazýval po většinu své existence. V roce 1350 se v písemných pramenech prvně uvádí zmíněný kostel svatého Bartoloměje, ale nelze vyloučit, že vznikl dříve.

Vrchnostenský majetek v Holedeči a Holedečku byl zhruba do poloviny 15. století rozdrobený a patřil více rodinám. Nejpozději od roku 1530, kdy Holedeč s Holedečkem koupil Jindřich st. z Údrče, tvořily obě vesnice jednu správní a hospodářskou jednotku, jejíž rychtář vždy sídlil v Holedeči.[7]

Vzhledem k tomu, že farní kostel stál v Holedečku, vznikla zde také škola. Poprvé je uvedena v josefínském katastru k roku 1787, kdy je jako školní budova označena budova čp. 14.[8] V roce 1790 školu teoreticky mělo navštěvovat 79 dětí z Holedeče, Holedečku, Veletic a Stránek, které byly přiškolené. Škola byla jednotřídní. Až roku 1858, kdy byla školní budova přestavěna, se škola o jednu třídu rozšířila. Během školního roku 1900/1901 byla postavena naproti původní školní budově škola nová, dnešní čp. 28.[9] V roce 1935 vznikla ve vsi česká menšinová škola. Byla umístěna v jedné ze tříd německé školy. V roce 1991 byl provoz školy ukončen.

Dominantu Holedečku tvoří kostel sv. Bartoloměje. V roce 1826 k němu byly z návsi postaveny existující schody, roku 1832 vznikla kolem něj nová ohradní zeď vymezující areál hřbitova.

Holedečkem prochází Buštěhradská dráha. Teprve v roce 1933 se holedečskému obecnímu zastupitelstvu podařilo prosadit, aby se v Holedečku zřídila zastávka. Zrušena byla roku 2007.[10] V roce 2020 rozhodl Ústecký kraj o jejím obnovení s platností od 13. prosince.[11]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 214 obyvatel (z toho 98 mužů), z nichž bylo dvanáct Čechoslováků a 202 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[12] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 200 obyvatel: devatenáct Čechoslováků a 181 Němců. Kromě jednoho evangelíka všichni byli římskými katolíky.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 135 182 172 175 184 214 200 83 86 84 85 69 70 83
Domy 19 22 25 28 37 36 38 37 . 26 30 35 33 37
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Holedeč.

Pamětihodnosti editovat

  • Na návsi stojí kostel svatého Bartoloměje, uváděný už ve čtrnáctém století.[15] Po požáru v roce 1737 byl nově postaven v barokním slohu.[16]
  • Památkově chráněná je také usedlost čp. 8.[17]
  • Soukromé muzeum předválečného opevnění, jehož součástí je rekonstruovaný interiér pevnůstky (řopíku) z července 1937.[18]

Galerie editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-06. 
  5. ROEDL, Bohumír; TARABA, Pavel; TARABA, Slavomír. Holedeč, Holedeček, Veletice, Stránky. Holedeč: Obec Holedeč, 2018. 197 s. S. 18–21. Dále jen Roedl 2018. 
  6. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. Příprava vydání Josef Emler. Praha: Královská česká společnost nauk, 1890. 952 s. S. 730. (latina) 
  7. Roedl 2018, s. 26–28, 37–41.
  8. Státní okresní archiv Louny, Josefínský katastr obcí lounského okresu, složka Holedeč, inv. č. 13.
  9. Roedl 2018, s. 75–78.
  10. Roedl 2018, s. 80–81.
  11. Jaroslav Komínek: Obnovujeme další vlakové zastávky – Blog Idnes.cz, 15. 9. 2020
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  13. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402. 
  14. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  15. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Holedeček, s. 392. 
  16. Záznam v databázi Monumnet
  17. Holedeček – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné online. 
  18. KINŠT, Petr. Jediný nadšenec oprašuje u Holedečku slávu řopíků. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2008-07-17 [cit. 2018-08-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat