Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice

železniční trať v Česku

Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice (v jízdním řádu pro cestující uváděná společně s tratí Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice pod číslem 122) je trať, část celostátní dráhy[1] o délce 19 km spojující Prahu-Smíchov, Prahu-Jinonice, Prahu-Zličín s Hostivicí. Trať vybudovala Buštěhradská dráha jako svoji druhou trať do Pražského uzlu.

Praha-Smíchov – Hostivice
Hlubočepský viadukt shora.jpg
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 122
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 19 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná
Ozubnice ne
Počet kolejí 1
Mapa trati
Mapa
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Trať 171 od Prahy hlavního nádraží
Hořejší nábř.
Svornosti
Praha-Smíchov Na Knížecí
0,641 Praha-Smíchov severní nást.
0,465 Praha-Smíchov
Dobříšská
Nádražní
Křížová / Zlíchovský tunel
cesta k SOU / trať 173 / hr. Barrandov Trať 171
Nad Zlíchovem/trať 173
JV dolní viaduktHlubočepská, Dalejský potok a souč. trať 173, Na Srpečku
Kosořská
4,120 Praha-Hlubočepy zastávkado 1989
Slivenecká
SZ horní viadukt - trať 173, Hlubočepská, Dalejský potok
Nad Zlíchovem
5,612 Praha-Žvahov
Na Konvářce
6,572 Praha-Konvářkado 1989
ulice U Dívčích hradů
Výmolova
cesta pro pěší
8,278 Praha-Waltrovka
8,720 Praha-Jinonice
Radlická
Klikatá
cesta pro pěší
Beníškové
cesta pro pěší
10,348 Praha-Cibulka
Naskové
cesta pro pěší
11,650 Praha-Stodůlky
Nad Hliníkem
cesta pro pěší
Bucharova
V Borovičkách
Praha-Stodůlkyzast do r. 1989
Ke Koh-i-nooru
Ke Konstruktivě
Jeremiášova
Plzeňská
lávka pro pěšívlečka Depo Zličín
15,324 Praha-Zličín/ vlečky
17,183
Strojírenská
Pražský okruh
18,155 Hostivice-Sadová
Hostivice-Čsl. Armády
Trať 120 z Prahy
19,618 Hostivice
Trať 120 směr Rakovník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úsek z Prahy-Smíchova severního nástupiště nad Hlubočepy přes Prahu-Žvahov do Prahy-Jinonic je označován jako Pražský Semmering podle horské dráhy Semmering v Rakousku mezi Vídní a Štýrským Hradcem pro svůj horský charakter a rozvinutí trati smyčkou vracející se o více než 180° přes dvojici Hlubočepských viaduktů.[p 1]

HistorieEditovat

 
Severozápadní viadukt

Trať byla vybudována v letech 18681872 (z toho v posledních dvou letech se budovaly viadukty) společností Buštěhradská dráha jako součást trati, která spojila tehdejší Smíchovské společné nádraží a Hostivici. Provoz na Pražském Semmeringu byl pro nákladní dopravu (hlavně uhlí a dřevo) zahájen 3. července 1872.[3] Osobní vlaky se zde rozjely od 16. září 1872. Buštěhradská dráhy byla zestátněna k 1. lednu 1924.

V sedmdesátých letech 20. století se započalo s modernizací a zdvoukolejňováním této trati (Patrné např. v zast. Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky a předmostích mostu přes Bucharovu ul. a měla být výhledově i elektrifikována. Nicméně koncem devadesátých let téhož století se objevily úvahy o jejím zrušení a došlo k redukci spojů.[4]

Při povodních v roce 2002 sloužila trať jedné z forem náhradní dopravy za nefunkční trasu B pražského metra,[5] zároveň byla využívána i pro odkloněné nákladní vlaky.

V roce 2010 byla vybudována zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí, v hlavové části nákladového nádraží Praha-Smíchov.[6] Její provoz skončil 10. prosince 2016 a vlaky od té doby opět zastavují na Smíchově severním nástupišti.[7]

Původ názvu Pražský SemmeringEditovat

Název Pražský Semmering je odvozen od trati v Rakousku, která vede horským sedlem Semmering mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousy a Štýrsko, v nadmořské výšce 980 m (asi 100 km jižně od Vídně).[8] Sedlem Semmering původně vedla stezka (silnice). Nad ní byla vystavěna roku 1854 tato trať a v 50. letech 20. století i dálnice. V jednom místě vede dálnice nad železnicí a ta nad původní silnicí. Podobné je to i na Pražském Semmerigu, kde nad ulicí Na Srpečku vede trať 173 z nádraží Praha-Smíchov do Rudné a nad ní trať 122 do Jinonic.

TrasaEditovat

 
Jihovýchodní viadukt

Pražský Semmering je dlouhý celkem 8 km a překonává výškový rozdíl 93 m. Vlastní malé nádraží této trati je v zadní části smíchovského nádraží a pro cestující má název Praha-Smíchov severní nástupiště (služebně název Praha-Smíchov společné nádraží). Zatímco tratě 171 a 173 jsou zaústěny z jihu jak do nádraží Praha-Smíchov tak do nádraží Praha-Smíchov severní nástupiště, trať 122 pouze do nádraží Praha-Smíchov severní nástupiště.

Trať od Smíchova stoupá k dvěma Hlubočepským viaduktům kolem vrchů Děvín (310 m) a Žvahov, kde je umístěna zastávka Praha-Žvahov. Dále se stáčí k severu opět nad Smíchov přes Dívčí Hrady, kde byla do roku 1989 zastávka Praha-Konvářka). Dále stoupá kolem Radlic do stanice Praha-Jinonice. Z Jinonic pokračuje trať nad Košířemi do zastávky Praha-Cibulka, dále kolem přírodního parku Košíře-Motol do zastávky Praha-Stodůlky. Zářezem lesem dále stoupá, překonává po mostě Bucharovu ulici, projíždí místní část Stodůlky-Háje, překonává po mostě Jeremiášovu ulici u křižovatky zvané Bílý Beránek a vstupuje do stanice Praha-Zličín. Do stanice ústí vlečky ze strojního závodu ve Zličíně a bývalých ČKD Dopravních systémů (Siemens Kolejová vozidla). (Dříve existovalo i spojení s depem metra ve Zličíně, kde však byly koleje přerušeny - viz situaci na mapy.cz.) Ve stanici je i přípojka s pražskou tramvajovou sítí na úrovni plošinových vozů. Ze stanice Praha-Zličín trať pokračuje kolem rybníka, překonává Pražský okruh po mostě, přes pole po mostě přes ul. Čsl. Armády v Hostivici do stanice Hostivice. Zde se spojuje s hlavní větví Buštěhradské dráhy trati 120 z Prahy. Pokračuje společně po jednokolejném úseku až do odbočky Jeneček st. 3. Směr doprava spojuje od r. 1939 Hostivice s Pražsko-duchcovskou dráhou, nyní trať 121. Rovně pokračuje trať 120 ve směru Jeneč, Kladno a Rakovník. Trať 122 pokračuje vlevo do odbočky Jeneček St 1. a po úseku Pražsko-duchcovské dráhy přejíždí Karlovarskou silnici, prochází do stanice Hostivice-Litovice přes silnici na Hájek, dále kolem nové zástavby v Chýni, později překonává po mostě dálnici D5. Následoval železniční triangl, ale směr vpravo je neprůjezdný. Směr vlevo vede do stanice Rudná u Prahy, kde je trať 122 formálně ukončena. Stanice leží na trati 173 Praha-SmíchovBeroun, zvané „Hrbatá“.

V některých úsecích tedy kolem zastávky Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky je položena i druhá traťová kolej, její využití však dlouho nebylo možné kvůli zkorodovaným výměnám a nefunkčnímu traťovému zabezpečovacímu zařízení. Jeho rekonstrukce v úseku Praha-Smíchov - Hostivice začala roku 2017 spolu s obnovou stávajících neprovozovaných železničních stanic.[9]

Před zastávkou Praha-Žvahov směrem ze Smíchova překonává trať v dolní části dvakrát Hlubočepské údolí s Dalejským potokem a tratí 173 Praha-Smíchov – Beroun přes Rudnou (nedaleko Prokopského údolí) po dvou viaduktech. Jihovýchodní, dolní viadukt je vysoký 20 m, severozápadní, horní nebo též Hlubočepský viadukt, je vysoký 22 m. Mezi Hlubočepskými viadukty byla v roce 1928 zřízena zastávka Praha-Hlubočepy,[10] v roce 1989 byla v souvislosti s otevřením zastávky Praha-Žvahov zrušena.[11]

RekonstrukceEditovat

Na období let 2017 až 2018 byla naplánována rekonstrukce zabezpečovacího a sdělovacího zařízení na trati. Přitom se ve stanicích Praha-Jinonice a Praha-Zličín vybudovaly nové nástupiště. Současně s tím opětovně zahájily svůj provoz do té doby nevyužívané výhybny v železničních stanicích Praha-Žvahov, Praha-Jinonice a Praha-Stodůlky. Celou stavbu označovanou číslem 016, jejíž finanční náklady se v prosinci 2016 odhadovaly na 487 milionů korun, financovala Evropská unie prostřednictvím svého operačního programu Doprava (OPD II) v rámci projektu nazvaného „Rameno Praha – letiště Praha (– Kladno)“.[12]

ProvozEditovat

Trať byla v 90. letech 20. stol a prvních letech 21. stol. nejvíce používaná pro osobní dopravu v úseku Praha-ZličínHostivice, od r. 2010 byla zavedena taktová doprava linky Eska S65 v úseku Praha-Smíchov Na KnížecíHostivice. O víkendu byly provozovány vlaky z Prahy hlavního nádraží do Hostivice, přičemž dva páry zajížděly až do stanice Rudná u Prahy, posíleny vlaky Praha-ZličínHostivice. Od roku 2014 byly vlaky prodlouženy do Rudné u Prahy i v pracovních dnech. Zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí byla v prosinci 2016 zrušena, od té doby jsou vlaky vedeny z hlavního nádraží přes Smíchov severní nástupiště.[13] Během letního období provozuje společnost KŽC doprava linku Pražského motoráčku vedenou historickým motorovým vozem M262.0 v úseku Praha hlavní nádražíPraha-Zličín.

Stanice a zastávkyEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Označení „Pražský semmering“ je předně pro romantický úsek trati v Hlubočepích v úseku mezi smíchovským nádražím a zastávkou Konvářka. V těchto místech překonává trať na krátké vzdálenosti výrazný výškový rozdíl, a to přes dva kamenné viadukty klenoucími se nad údolím Dalejského potoka, a dále nad Smíchovem prochází hlubokými zářezy ve vápencových skalách Děvína. Trať vystavěli mezi roky 1870 a 1872 coby součást bývalé Buštěhradské dráhy a inspirací k pojmenování byla horská trať v rakouském Semmeringu.[2]

ReferenceEditovat

  1. M02 Kategorie drah a provozovatelé drah. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2020-11-19 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  2. RYBÁR, Ctibor, a kol. Co je co v Praze. Praha: Pressfoto, 1989. 470 s. ISBN 80-7046-013-X. Kapitola Pražský Semmering, s. 466. 
  3. SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. S. 90. 
  4. DUŠEK, Zdeněk. Pražský Semmering – Romantika na kolejích. Za starou Prahu. 2005, roč. 35 (6), čís. 1, s. 33–34. Dostupné online. ISSN 1213-4228. 
  5. EISENHAMMEROVÁ, Jitka. Pražský Semmering nabízí romantiku. Deník [online]. 2011-08-02 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online. 
  6. FERO, Petr. Léto 2010: Čas vzkříšení Pražského Semmeringu. Lidé a Země [online]. 2010-09-01 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online. 
  7. ŠAFHAUSER, Roman. Oblíbená provizorní zastávka vlaků Na Knížecí zanikne kvůli nové čtvrti. iDNES.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. 
  8. DOUBRAVNICKÝ, Jan. Ten pravý Semmering je jen v Rakousku, vlaky ho berou ostře útokem. iDNES.cz [online]. 2012-03-26 [cit. 2012-03-28]. Dostupné online. 
  9. Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení Praha Smíchov - Hostivice. Drážní úřad, územní odbor Praha. 2. srpna 2017. pdf. [cit. 2018-07-15]. Dostupné online Archivováno 15. 7. 2018 na Wayback Machine.
  10. Jízdní řád ČSD 1983/84, mapová příloha
  11. Pražské železniční stanice a zastávky: Praha-Žvahov. prahamhd.vhd.cz [online]. [cit. 2009-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  12. Plánované projekty železniční infrastruktury ČR z prostředků Evropské unie v období 2014–2020. Praha: Státní fond dopravní infrastruktury, 2016. 58 s. Kapitola Rameno Praha – letiště Praha (– Kladno), s. 6. 
  13. ROPID. Železniční zastávka Na Knížecí bude minulostí | Pražská integrovaná doprava. Pražská integrovaná doprava. 2016-12-09. Dostupné online [cit. 2016-12-10]. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat