Wikipedie

Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství

seznam na projektech Wikimedia

Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství[p. 1] představuje chronologický seznam laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, která je každoročně udělována za významné objevy na poli věd o životě a lékařství. Obsahem ceny je zlatá medaile, diplom a certifikát na peněžní obnos.

Pražští rodáci a manželé Gerty Coriová s Carlem Ferdinandem Corim obdrželi Nobelovu cenu v roce 1947 za popsání tzv. Coriho cyklu. Gerta Coriová se stala vůbec první oceněnou ženou.

V roce 2023 cena putovala do rukou maďarsko-americké biochemičky Katalin Karikóové a amerického imunologa Drewa Weissmana „za jejich objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu-19“. Částku 11 milionů švédských korun (cca 23,2 milionů Kč) si tak rozdělili rovným dílem. Komise ocenila klíčové objevy dvojice vědců, které „zásadně změnily chápání interakce mRNA s naším imunitním systémem, přispěly k bezprecedentní rychlosti vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době“. Laureáti vyřešili klíčový problém nespuštění bouřlivé imunitní reakce po vstupu mRNA do buněk díky zařazení nukleosidových analogů do vlákna ribonukleové kyseliny. Messengerová RNA nesoucí informaci pro tvorbu proteinů v ribozomech buněk, tak skrze jejich výrobu následně navodí produkci ochranných specifických protilátek. Výzkumníci tím umožnili cestu k výrobě účinných mRNA vakcín.[1][2]

Historie editovat

Výběr oceněných provádí Nobelův výbor, jenž návrhy posílá Nobelovu shromáždění, které o nich rozhoduje. Držitelé pak cenu získávají 10. prosince ve stockholmském koncertním sále z rukou švédského krále. Opatření omezující nejvyšší počet oceněných v každé oblasti na tři osoby za jeden rok bylo zavedeno v roce 1968.[3]

Mezi lety 1901 až 2023 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství obdrželo 227 osob, z toho 214 mužů a 13 žen. Jednalo se o čtyřicet jedna laureátů, kteří získali cenu samostatně, dále bylo oceněno třicet šest dvojic a třicet osm trojic (maximální počet oceněných).[4][5] Prvním nositelem se v roce 1901 stal německý fyziolog Emil von Behring, který získal částku 150 782 švédských korun, což k roku 2009 odpovídalo hodnotě 7 872 648 korun. Imunolog Ralph M. Steinman je jediným laureátem v historii, kterému byla Nobelova cena udělena posmrtně (za rok 2011). Nejmladším držitelem je Kanaďan Frederick Grant Banting, kterému při převzetí ceny v roce 1923 bylo 32 let. Naopak nejstarším příjemcem se v roce 1966 stal ve věku 87 let americký patolog Francis Peyton Rous.[5]

Mezi třináct oceněných žen patří Gerty Coriová (1947), Rosalyn Yalowová (1977), Barbara McClintocková (1983), Rita Leviová-Montalciniová (1986), Gertrude Belle Elionová (1988), Christiane Nüssleinová-Volhardová (1995), Linda B. Bucková (2004), Françoise Barré-Sinoussiová (2008), Elizabeth H. Blackburnová (2009), Carol W. Greiderová (2009), May-Britt Moserová (2014), Tchu Jou-jou (2015) a Katalin Karikóová (2023).[6]

Cenu také společně převzaly dva manželské páry, pražští rodáci Gerty a Carl Ferdinand Coriovi (1947) a norští neurovědci May-Britt a Edvard I. Moserovi (2014). Rodinní příslušníci, otec a syn, obdrželi ocenění také dvakrát: Hans von Euler-Chelpin (chemie) a Ulf von Euler (lékařství), respektive Arthur Kornberg (lékařství) a Roger D. Kornberg (chemie). Mezi nositele se řadí i bratrská dvojice Jan Tinbergen (ekonomie) a Nikolaas Tinbergen (lékařství).[4]

Lékař a psycholog Sigmund Freud byl na cenu neúspěšně nominován 32krát v lékařství nebo fyziologii a v roce 1936 také v kategorii literatury. Objevitelé inzulinu Frederick Banting a John James Rickard Macleod vyhráli při své první nominaci v roce 1923.[7]

V prvních padesáti letech obdrželo cenu 59 osob. V období 1951–2000 se jednalo o více než dvojnásobný počet 113 osob. Devětkrát, v letech 1915–1918, 1921, 1925 a 1940–1942, nebyla cena předána. První světová válka způsobila čtyřnásobnou absenci oceněných (1915–1918) a v důsledku druhé světové války se cena neudělovala třikrát (1940–1942).[4]

Seznam laureátů editovat

Rok Laureát Stát Zdůvodnění
1901   Emil Adolf von Behring
bakteriolog (1854–1917) 		Německé císařství „za jeho práce léčení sérem a zvláště za použití séra proti záškrtu, jímž otevřel novou cestu lékařské vědě a lékařům dal úspěšnou zbraň v boji proti nemoci a smrti“[8][9]
1902   Ronald Ross
bakteriolog (1857–1932) 		Spojené království „za jeho práce o malárii, kterými prokázal, jak vzniká nemoc v organismu, a tím položil základní kámen pro úspěšný výzkum této nemoci a jejího léčení“[10][8]
1903   Niels Ryberg Finsen
lékař (1860–1904) 		Dánsko
(Faerské ostrovy) 		„jako ocenění jeho přístupu k léčení nemocí, zvláště lupus vulgaris, pomocí koncentrovaných světelných paprsků, čímž ukázal novou cestu lékařské vědě“[11][8]
1904   Ivan Petrovič Pavlov
fyziolog (1849–1936) 		Ruské impérium „jako uznání za jeho práce v oboru fyziologie trávení, které podstatně přispěly k prohloubení a rozšíření vědomostí v této oblasti“[12][8]
1905   Robert Koch
bakteriolog (1843–1910) 		Německé císařství „za jeho objevy a výzkumy v oboru tuberkulózy“[13][8]
1906   Camillo Golgi
histolog (1844–1926) 		Italské království „jako ocenění jejich prací o struktuře nervového systému“[14][8]
  Santiago Ramón y Cajal
histolog (1852–1934) 		Španělsko
1907   Charles Louis Alphonse Laveran
bakteriolog (1845–1922) 		Francie „jako ocenění jeho prací o významu protozoí jako příčin nemocí“[15][8]
1908   Ilja Iljič Mečnikov
biolog (1845–1916) 		Ruské impérium „jako ocenění jejich prací o imunitě“[16][8]
  Paul Ehrlich
lékař (1854–1915) 		Německo
1909   Emil Theodor Kocher
chirurg (1841–1917) 		Švýcarsko „za jeho práce o fyziologii, patologii a chirurgii štítné žlázy“[17][8]
1910   Albrecht Kossel
biochemik (1853–1927) 		Německé císařství „jako uznání přínosu, který svými pracemi o bílkovinách včetně nukleinu vykonal pro rozšíření znalostí chemického složení buňky“[18][8]
1911   Allvar Gullstrand
oční lékař (1862–1930) 		Švédsko „za jeho práce o optice oka“[19][8]
1912   Alexis Carrel
chirurg a fyziolog (1873–1944) 		Francie „jako ocenění jeho prací o cévním stehu, cévních a orgánových transplantacích“[20][8]
1913   Charles Richet
fyziolog (1850–1935) 		Francie „za jeho práce o anafylaxi“[21][8]
1914   Robert Bárány
neurolog, otorinolaryngolog (1876–1936) 		Rakousko-Uhersko „za jeho práce o fyziologii a patologii vestibulárního aparátu vnitřního ucha“[22][8]
1915 cena neudělena
1916
1917
1918
1919   Jules Bordet[a]
lékař a mikrobiolog (1870–1961) 		Belgie „jako uznání jeho prací o imunitě“[23][8]
1920   August Krogh
fyziolog (1874–1949) 		Dánsko „za objev mechanismu kapilárně motorické regulace“[24][8]
1921 cena neudělena
1922   Archibald Vivian Hill
fyziolog (1886–1977) 		Spojené království „za jeho objevy v oblasti tvorby tepla ve svalech“[25]
  Otto Fritz Meyerhof
biochemik (1884–1951) 		Německo „za jeho objevy vztahu mezi spotřebou kyslíku a produkcí kyseliny mléčné ve svalu“[25][8]
1923   Frederick Grant Banting
lékař (1891–1941) 		Kanada „za objev inzulinu“[26][8]
  John James Rickard Macleod
fyziolog (1876–1935) 		Kanada
1924   Willem Einthoven
lékař (1869–1927) 		Nizozemsko „za objev mechanismu elektrokardiogramu“[27][8]
1925 cena neudělena
1926   Johannes Fibiger[b]
patolog (1868–1928) 		Dánsko „za jeho objev experimentálně vyvolaného nádorového bujení“[28][8]
1927   Julius Wagner-Jauregg
psychiatr (1857–1940) 		Rakousko „za objev terapeutického účinku naočkování malárie při léčení progresivní paralýzy“[29][8]
1928   Charles Jules Henri Nicolle
internista, bakteriolog (1866–1936) 		Francie „za jeho práce o skvrnitém tyfu“[30][8]
1929   Christiaan Eijkman
hygienik (1858–1930) 		Nizozemsko „za jeho objev antineuritického vitamínu“[31]
  Frederick Gowland Hopkins
biochemik (1861–1947) 		Spojené království „za objev vitamínů, které podporují růst“[31][8]
1930   Karl Landsteiner
chemik a lékař (1868–1943) 		Rakousko „za objev krevních skupin člověka“[32][8]
1931   Otto Heinrich Warburg
biochemik (1883–1970) 		Německo „za objev enzymů dýchacího řetězce, jejich povahy a funkce“[33][8]
1932   Charles Scott Sherrington
fyziolog (1857–1952) 		Spojené království „za jejich objevy o funkci neuronů“[34][8]
  Edgar Douglas Adrian
fyziolog (1889–1977) 		Spojené království
1933   Thomas Hunt Morgan
genetik (1866–1945) 		Spojené státy „za jeho objevy o významu chromozomů jako nositelů dědičnosti“[35][8]
1934   George Hoyt Whipple
patolog (1878–1976) 		Spojené státy „za návrh léčení chudokrevnosti aplikací výtažku z jater“[36][8]
  George Richards Minot
lékař (1885–1950) 		Spojené státy
  William Parry Murphy
lékař (1892–1987) 		Spojené státy
1935   Hans Spemann
zoolog (1869–1941) 		Německo „za objev organizačního efektu v embryonálním vývoji“[37][8]
1936   Henry Hallett Dale
fyziolog, farmakolog (1875–1968) 		Spojené království „za jejich objevy chemického přenosu nervových impulsů“[38][8]
  Otto Loewi
fyziolog, farmakolog (1873–1961) 		Rakousko
1937   Albert Szent-Györgyi
biochemik (1893–1986) 		Maďarsko „za jeho objevy v oblasti biologického spalovacího procesu, zvláště ve vztahu k vitamínu C a katalýze kyseliny fumarové“[39][8]
1938   Corneille Heymans[c]
fyziolog (1892–1968) 		Belgie „za objev významu krkavic a mechanismu aorty při regulaci dýchání“[40][8]
1939   Gerhard Domagk[d]
patolog, bakteriolog (1895–1964) 		Německo „za objev antibakteriálního účinku sulfonamidů“[41][8]
1940 cena neudělena
1941
1942
1943   Carl Peter Henrik Dam[e]
biochemik (1895–1976) 		Dánsko „za objev vitamínu K“[42][8]
  Edward Adelbert Doisy
biochemik (1893–1986) 		Spojené státy „za objev chemického složení vitamínu K“[42][8]
1944   Joseph Erlanger
neurofyziolog (1874–1965) 		Spojené státy „za jejich objev vysoce diferencovaných funkcí nervových vláken“[43][8]
  Herbert Spencer Gasser
fyziolog (1888–1963) 		Spojené státy
1945   Alexander Fleming
bakteriolog (1881–1955) 		Spojené království „za objev penicilinu a jeho účinku u různých infekčních onemocnění“[44][8]
  Ernst Boris Chain
chemik (1906–1979) 		Spojené království
  Howard Walter Florey
patolog (1898–1968) 		Austrálie
1946   Hermann Joseph Muller
biolog (1890–1967) 		Spojené státy „za objev, že rentgenové záření může vyvolat mutace“[45][8]
1947   Carl Ferdinand Cori
lékař, farmakolog (1896–1984) 		Spojené státy „za jejich objev katalytické přeměny glykogenu“[46][8]
  Gerty Theresa Coriová
lékařka, farmakoložka (1896–1971) 		Spojené státy
  Bernardo Alberto Houssay
fyziolog (1887–1971) 		Argentina „za jeho objev významu hormonů předního laloku hypofýzy pro metabolismus cukrů“[46][8]
1948   Paul Hermann Müller
chemik (1899–1965) 		Švýcarsko „za objev silného účinku DDT jako kontaktního jedu četných členovců“[47][8]
1949   Walter Rudolf Hess
neurofyziolog (1881–1973) 		Švýcarsko „za objev funkce mezimozku pro řízení koordinované činnosti vnitřních orgánů“[48][8]
  António Caetano Egas Moniz
neurolog (1874–1955) 		Portugalsko „za objev významu prefrontální leukotomie při léčení některých psychóz“[48][8]
1950   Philip Showalter Hench
lékař (1896–1965) 		Spojené státy „za jejich objevy hormonů kůry nadledviny, jejich struktury a jejich biologických účinků“[49][8]
  Edward Calvin Kendall
biochemik (1886–1972) 		Spojené státy
  Tadeusz Reichstein
chemik (1897–1996) 		Švýcarsko
1951   Max Theiler
biolog (1899–1972) 		Jihoafrická unie „za výzkum žluté zimnice a boje proti ní“[50][8]
1952   Selman Abraham Waksman
biochemik (1888–1973) 		Spojené státy „za objev streptomycinu, prvního antibiotika proti tuberkulóze“[51][8]
1953   Hans Adolf Krebs
biochemik (1900–1981) 		Spojené království „za objev cyklické přeměny kyseliny citronové“[52][8]
  Fritz Albert Lipmann
biochemik (1899–1986) 		Spojené státy „za objev koenzymu A a jeho významu pro látkovou přeměnu“[52][8]
1954   John Franklin Enders
virolog (1897–1985) 		Spojené státy „za jejich objev schopnosti viru poliomyelitidy růst v různých tkáňových kulturách“[53][8]
  Frederick Chapman Robbins
lékař (1916–2003) 		Spojené státy
  Thomas Huckle Weller
bakteriolog (1915–2008) 		Spojené státy
1955   Axel Hugo Theodor Theorell
biochemik, (1903–1982) 		Švédsko „za objev povahy a účinku oxidačních enzymů“[54][8]
1956   André Frédéric Cournand
lékař (1895–1988) 		Spojené státy „za jejich objevy katetrizace srdce a patologických změn oběhové soustavy“[55][8]
  Werner Forssmann
chirurg, urolog (1904–1979) 		Spolková republika Německo
  Dickinson W. Richards
lékař (1895–1973) 		Spojené státy
1957   Daniel Bovet
farmakolog (1907–1992) 		Itálie „za jeho objevy o syntetických sloučeninách a zvláště o jejich účinku na cévní systém a kosterní svaly“[56][8]
1958   George Wells Beadle
biolog (1903–1989) 		Spojené státy „za jejich objev, že účinnost genů spočívá v tom, že regulují určité chemické pochody“[57][8]
  Edward Lawrie Tatum
biochemik, genetik (1909–1975) 		Spojené státy
  Joshua Lederberg
mikrobiolog (1925–2008) 		Spojené státy „za jeho objevy genetické rekombinace a organizace genetického materiálu u bakterií“[57][8]
1959   Arthur Kornberg
biochemik (1918–2007) 		Spojené státy „za jejich objevy mechanismu biologické syntézy ribonukleové a deoxyribonukleové kyseliny“[58][8]
  Severo Ochoa
biochemik (1905–1993) 		Španělsko
Spojené státy
1960   Frank Macfarlane Burnet
lékař (1899–1985) 		Austrálie „za objev získané imunologické tolerance“[59][8]
  Peter Brian Medawar
biolog (1915–1987) 		Spojené království
1961   Georg von Békésy
biofyzik (1899–1972) 		Spojené státy „za jeho objev fyzikálního mechanismu podráždění v hlemýždi vnitřního ucha“[60][8]
1962   Francis Harry Compton Crick
biochemik (1916–2004) 		Spojené království „za jejich objev molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos dědičné informace v živém materiálu“[61][8]
  James Dewey Watson
biochemik (* 1928) 		Spojené státy
  Maurice Hugh Frederick Wilkins
biofyzik (1916–2004) 		Nový Zéland
Spojené království
1963   John Carew Eccles
fyziolog (1903–1997) 		Austrálie „za jejich objev iontového mechanismu dráždění a útlumu periferních a centrálních oblastí membrán nervových buněk“[62][8]
  Alan Lloyd Hodgkin
fyziolog (1914–1998) 		Spojené království
  Andrew Fielding Huxley
fyziolog (1917–2012) 		Spojené království
1964   Konrad Bloch
biochemik (1912–2000) 		Spojené státy „za jejich objev mechanismu a regulace metabolismu cholesterolu a mastných kyselin“[63][8]
  Feodor Lynen
biochemik (1911–1979) 		Spolková republika Německo
1965   François Jacob
genetik, fyziolog (1920–1984) 		Francie „za jejich objev v oboru genetické kontroly syntézy enzymů a virů“[64][8]
  André Lwoff
mikrobiolog (1902–1994) 		Francie
  Jacques Monod
biochemik (1910–1976) 		Francie
1966   Francis Peyton Rous
patolog (1879–1970) 		Spojené státy „za jeho objev v oblasti onkogenních virů“[65]
  Charles Brenton Huggins
lékař (1901–1997) 		Spojené státy „za jeho objev hormonálního léčení rakoviny prostaty“[65][8]
1967   Ragnar Granit
neurofyziolog (1900–1991) 		Finsko / Švédsko „za jejich objevy v oblasti primárních fyziologických a chemických pochodů v procesu vidění“[66][8]
  Haldan Keffer Hartline
fyziolog (1903–1983) 		Spojené státy
  George Wald
biochemik (1906–1997) 		Spojené státy
1968   Robert W. Holley
biochemik (1922–1993) 		Spojené státy „za jejich interpretaci genetického kódu a jeho funkce při proteosyntéze“[67][8]
  Har Gobind Khorana
biochemik (1922–2011) 		Indie
  Marshall W. Nirenberg
biochemik (1927–2010) 		Spojené státy
1969   Max Delbrück
biofyzik, biolog (1906–1981) 		Spojené státy „za jejich objevy mechanismu množení a genetické struktury virů“[68][8]
  Alfred D. Hershey
molekulární biolog (1908–1997) 		Spojené státy
  Salvador E. Luria
mikrobiolog (1912–1991) 		Spojené státy
1970   Julius Axelrod
neurochemik (1912–2004) 		Spojené státy „za jejich objevy signálních látek v kontaktních oblastech nervových buněk a mechanismu jejich uskladnění, uvolnění a inaktivace“[69][8]
  Ulf von Euler
fyziolog (1905–1983) 		Švédsko
  Bernard Katz
biofyzik (1911–2003) 		Spojené království
1971   Earl Wilbur Sutherland
biochemik, fyziolog (1915–1974) 		Spojené státy „za jeho objevy mechanismu účinku hormonů“[70][8]
1972   Gerald M. Edelman
biochemik (1929–2014) 		Spojené státy „za jejich objevy týkající se chemické struktury protilátek“[71][8]
  Rodney R. Porter
biochemik (1917–1985) 		Spojené království
1973   Karl von Frisch
zoolog (1886–1982) 		Spolková republika Německo „za jejich objevy organizace a vyvolání individuálního a vzorového chování“[72][8]
  Konrad Lorenz
zoolog, etolog (1903–1989) 		Rakousko
  Nikolaas Tinbergen
zoolog (1907–1988) 		Spojené království
1974   Albert Claude
lékař (1899–1983) 		Belgie „za jejich objevy v oblasti strukturální a funkční organizaci buňky“[73][8]
  Christian de Duve
biochemik (1917–2013) 		Belgie
  George Emil Palade
biochemik (1912–2008) 		Rumunsko
1975   David Baltimore
mikrobiolog (* 1938) 		Spojené státy „za jejich objevy vzájemného působení onkogenních virů a genetického materiálu buňky“[74][8]
  Renato Dulbecco
biolog (1914–2012) 		Itálie
Spojené státy
  Howard Martin Temin
biolog (1934–1994) 		Spojené státy
1976   Baruch S. Blumberg
lékař, fyziolog (1925–2011) 		Spojené státy „za jejich objevy nových mechanismů vzniku a rozšíření infekčních chorob“[75][8]
  D. Carleton Gajdusek
pediatr, virolog (1923–2008) 		Spojené státy
1977   Roger Guillemin
biochemik (* 1924) 		Spojené státy „za jejich objev peptidových hormonů v mozku“[76][8]
  Andrew V. Schally
endokrinolog (* 1926) 		Spojené státy
  Rosalyn Yalowová
nukleární lékařka, fyzička (1921–2011) 		Spojené státy „za objev radioimunologických metod k zjištění peptidových hormonů“[76][8]
1978   Werner Arber
mikrobiolog, genetik (* 1929) 		Švýcarsko „za jejich objev restrikčních enzymů a použití těchto enzymů v molekulární genetice“[77][8]
  Daniel Nathans
mikrobiolog (1928–1999) 		Spojené státy
  Hamilton O. Smith
mikrobiolog (* 1931) 		Spojené státy
1979   Allan M. Cormack
fyzik (1924–1998) 		Spojené státy „za objev výpočetní tomografie“[78][8]
  Godfrey N. Hounsfield
elektroinženýr (1919–2004) 		Spojené království
1980   Baruj Benacerraf
imunolog (1920–2011) 		Venezuela „za jejich objevy geneticky určených buněčných povrchových struktur, které řídí imunologickou reakci“[79][8]
  Jean Dausset
imunolog (1916–2009) 		Francie
  George D. Snell
genetik, imunolog (1903–1996) 		Spojené státy
1981   Roger W. Sperry
neurobiolog (1913–1994) 		Spojené státy „za jeho objevy funkční specializace mozkových hemisfér“[80][8]
  David H. Hubel
neurofyziolog (1926–2013) 		Spojené státy „za jejich objevy o šíření informace v zrakovém smyslovém centru“[80][8]
  Torsten N. Wiesel
neurofyziolog (* 1924) 		Švédsko
1982   Sune K. Bergström
biochemik (1916–2004) 		Švédsko „za jejich průkopnickou práci o prostaglandinech a jim příbuzných biologicky aktivních látkách“[81][8]
  Bengt I. Samuelsson
biochemik (* 1934) 		Švédsko
  John R. Vane
farmakolog (1927–2007) 		Spojené království
1983   Barbara McClintocková
botanička (1902–1992) 		Spojené státy „za její objevy struktury pohyblivých genů“[82][8]
1984   Niels K. Jerne
imunolog (1911–1994) 		Dánsko „za teorie o specifické stavbě a řízení imunitního systému a za objev principu tvorby monoklonálních protilátek“[83][8]
  Georges J.F. Köhler
imunolog, biolog (1946–1995) 		Spolková republika Německo
  César Milstein
biochemik (1927–2002) 		Argentina
Spojené království
1985   Michael S. Brown
genetik (* 1941) 		Spojené státy „za jejich objev týkající se určení koloběhu cholesterolu v organismu“[84][8]
  Joseph L. Goldstein
lékař, biochemik (* 1940) 		Spojené státy
1986   Stanley Cohen
biochemik (1922–2020) 		Spojené státy „za jejich objev nervového růstového faktoru“[85][8]
  Rita Leviová-Montalciniová
neuroložka (1909–2012) 		Itálie
Spojené státy
1987   Susumu Tonegawa
molekulární biolog, imunolog (* 1939) 		Japonsko „za jeho objev genetických základů pro vznik variability protilátek“[86][8]
1988   James W. Black
lékař, farmakolog (1924–2010) 		Spojené království „za jejich objev důležitých principů medikamentózní léčby“[87][8]
  Gertrude B. Elionová
farmakoložka (1918–1999) 		Spojené státy
  George H. Hitchings
farmakolog (1905–1998) 		Spojené státy
1989   J. Michael Bishop
mikrobiolog, imunolog (* 1936) 		Spojené státy „za jejich objev buněčného původu onkogenních retrovirů“[88][8]
  Harold E. Varmus
onkolog (* 1939) 		Spojené státy
1990   Joseph E. Murray
plastický chirurg (1919–2012) 		Spojené státy „za jejich objevy týkající se orgánových a buněčných transplantací jako klinické metody“[89][8]
  E. Donnall Thomas
hematolog (1920–2012) 		Spojené státy
1991   Erwin Neher
biofyzik (* 1944) 		Spolková republika Německo „za jejich objev existence a funkce iontových buněčných kanálů“[90][8]
  Bert Sakmann
fyziolog (* 1942) 		Spolková republika Německo
1992   Edmond H. Fischer
biochemik (* 1920) 		Švýcarsko
Spojené státy 		„za jejich objev reverzibilní fosforylace proteinů jako biologického regulačního mechanismu“[91][8]
  Edwin G. Krebs
biochemik (1918–2009) 		Spojené státy
1993   Richard John Roberts
molekulární biolog (* 1943) 		Spojené království „za objev nestálých genů, revolucionizující naše názory na strukturu genů a jejich vývoj“[92][8]
  Phillip A. Sharp
genetik (* 1944) 		Spojené státy
1994   Alfred G. Gilman
farmakolog, biochemik (1941–2015) 		Spojené státy „za jejich objev G-proteinů a roli těchto bílkovin při přenosu signálu v buňkách“[93]
  Martin Rodbell
biochemik (1925–1998) 		Spojené státy
1995   Edward B. Lewis
genetik (1918–2004) 		Spojené státy „za jejich objevy týkající se genové kontroly raného embryonálního vývoje“[94]
  Christiane Nüssleinová-Volhardová
genetička, embryoložka (* 1942) 		Spolková republika Německo
  Eric F. Wieschaus
vývojový biolog (* 1947) 		Spojené státy
1996   Peter C. Doherty
veterinář, imunolog (* 1940) 		Austrálie „za jejich objevy specifické buňkami zprostředkované obrany imunitního systému“[95]
  Rolf Martin Zinkernagel
imunolog (* 1944) 		Švýcarsko
1997   Stanley B. Prusiner
neurolog, biochemik (* 1942) 		Spojené státy „za objev prionů – nových biologických infekčních částic“[96]
1998   Robert F. Furchgott
biochemik (1916–2009) 		Spojené státy „za objevy, že oxid dusnatý funguje v oběhovém systému jako signální molekula“[97]
  Louis J. Ignarro
farmakolog (* 1941) 		Spojené státy
  Ferid Murad
lékař, farmakolog (1936–2023) 		Spojené státy
1999   Günter Blobel
biolog (1936–2018) 		Spojené státy „za objev, že bílkoviny obsahují strukturní signální informace, které určují jejich přenos a umístění uvnitř buňky“[98]
2000   Arvid Carlsson
neurovědec, farmakolog (1923–2018) 		Švédsko „za objevy týkající se přenosu signálů v nervové soustavě“[99]
  Paul Greengard
neurovědec (1925–2019) 		Spojené státy
  Eric R. Kandel
psychiatr, biofyzik, (* 1929) 		Spojené státy
2001   Leland H. Hartwell
biolog (* 1939) 		Spojené státy „za jejich objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu“[100]
  Tim Hunt
biochemik (* 1943) 		Spojené království
  Paul M. Nurse
genetik, biolog (* 1949) 		Spojené království
2002   Sydney Brenner
biolog (1927–2019) 		Spojené království „za jejich objevy genetické regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti“[101]
  H. Robert Horvitz
biolog (* 1947) 		Spojené státy
  John E. Sulston
biolog (1942–2018) 		Spojené království
2003   Paul Lauterbur
chemik, biofyzik (1929–2007) 		Spojené státy „za objevy týkající se magnetické rezonance“[102]
  Peter Mansfield
fyzik (1933–2017) 		Spojené království
2004   Richard Axel
neurovědec (* 1946) 		Spojené státy „za jejich objevy čichových receptorů a organizace čichového systému“[103]
  Linda B. Bucková
neurovědkyně (* 1947) 		Spojené státy
2005   Barry J. Marshall
lékař, mikrobiolog (* 1951) 		Austrálie „za jejich objev bakterie Helicobacter pylori a její role při zánětu žaludku a žaludečním vředu“[104]
  J. Robin Warren
patolog (* 1937) 		Austrálie
2006   Andrew Z. Fire
biolog, genetik (* 1959) 		Spojené státy „za jejich objev interference RNA – potlačování genů dvouřetězcovou RNA“[105]
  Craig C. Mello
biolog (* 1960) 		Spojené státy
2007   Mario R. Capecchi
molekulární genetik (* 1937) 		Spojené státy „za jejich objevy principů vedoucích ke specifickým genovým modifikacím u myši použitím embryonálních kmenových buněk“[106]
  Martin J. Evans
vývojový biolog (* 1941) 		Spojené království
  Oliver Smithies
genetik (1925–2017) 		Spojené státy
2008   Harald zur Hausen
virolog (1936–2023) 		Spolková republika Německo „za jeho objev lidského papilomaviru způsobujícího rakovinu děložního hrdla“[107]
  Françoise Barré-Sinoussi
viroložka (* 1947) 		Francie „za jejich objev viru lidské imunitní nedostatečnosti“[107]
  Luc Montagnier
virolog (1932–2022) 		Francie
2009   Elizabeth H. Blackburnová
molekulární bioložka (* 1948) 		Spojené státy
Austrálie 		„za objev, jak jsou chromozomy chráněny telomerami a za objev enzymu telomeráza“[108]
  Carol W. Greiderová
molekulární bioložka (* 1961) 		Spojené státy
  Jack W. Szostak
biolog (* 1952) 		Spojené státy
2010   Robert G. Edwards
fyziolog (1925–2013) 		Spojené království „za vývoj metody in vitro fertilizace“[109]
2011
  Bruce A. Beutler
imunolog, genetik (* 1957) 		Spojené státy „za jejich objevy týkající se aktivace vrozené imunity“[110]
  Jules A. Hoffmann
biolog (* 1941) 		Francie
  Ralph M. Steinman
imunolog, biolog (1943–2011)[f] 		Kanada
Spojené státy 		„za jeho objev dendritické buňky a její role v rámci získané imunity“[110]
2012   John B. Gurdon
vývojový biolog (* 1933) 		Spojené království „za objev, že zralé buňky mohou být přeprogramovány a stát se pluripotentními"[113]
  Šin’ja Jamanaka
lékař (* 1962) 		Japonsko
2013   James E. Rothman
buněčný biolog (* 1950) 		Spojené státy „za jejich objevy mechanizmu regulujícího vezikulární transport, hlavního transportního systému v našich buňkách“[114]
  Randy W. Schekman
buněčný biolog (* 1948) 		Spojené státy
  Thomas C. Südhof
biochemik (* 1955) 		Německo
Spojené státy
2014   John O'Keefe
neurovědec, fyziolog (* 1939) 		Spojené státy
Spojené království 		„za jejich objevy buněk, které v mozku vytvářejí systém určování polohy“[115]
  May-Britt Moserová
neurovědkyně, fyzioložka (* 1963) 		Norsko
  Edvard I. Moser
neurovědec, fyziolog (* 1962) 		Norsko
2015   William C. Campbell
biochemik a parazitolog (* 1930) 		Irsko
Spojené státy 		„za jejich objevy týkající se nové léčby infekcí, které způsobují parazitické hlístice“[116][117]
  Satoši Ómura
biochemik (* 1935) 		Japonsko
  Tchu Jou-jou
farmakoložka a chemička (* 1930) 		Čína „za její objevy na poli nové léčby malárie“[116][117]
2016   Jošinori Ósumi
buněčný biolog (* 1945) 		Japonsko „za jeho objevy mechanismů autofagie“[118]
2017   Jeffrey C. Hall
genetik (* 1945) 		Spojené státy „za jejich objevy molekulárního mechanismu kontrolujícího cirkadiánní rytmus“[119]
  Michael Rosbash
genetik (* 1944) 		Spojené státy
  Michael W. Young
genetik (* 1949) 		Spojené státy
2018   James P. Allison
imunolog (* 1948) 		Spojené státy „za jejich objevy protinádorové terapie potlačením negativní imunitní regulace“[120]
  Tasuku Hondžó
imunolog (* 1942) 		Japonsko
2019   William Kaelin, Jr.
onkolog (* 1957) 		Spojené státy „za jejich objevy způsobu, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku“[121]
  Peter J. Ratcliffe
nefrolog (* 1954) 		Spojené království
  Gregg L. Semenza
onkolog (* 1956) 		Spojené státy
2020   Harvey J. Alter
virolog (* 1935) 		Spojené státy „za objev viru hepatitidy typu C“[122]
  Michael Houghton
biochemik a virolog (* 1949) 		Spojené království
  Charles M. Rice
virolog (* 1952) 		Spojené státy
2021   David Julius
fyziolog (* 1955) 		Spojené státy „za jejich objevy teplotních a dotykových receptorů“[123]
  Ardem Patapoutian
molekulární biolog (* 1967) 		Spojené státy
Libanon
2022   Svante Pääbo
evoluční biolog (* 1945) 		Švédsko „za jeho objevy v oblasti genomů vyhynulých homininů a lidské evoluce“[124]
2023   Katalin Karikóová
biochemička (* 1955) 		Maďarsko
Spojené státy 		„za jejich objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu-19“[125]
  Drew Weissman
imunolog (* 1959) 		Spojené státy

Vysvětlivky

  1. ↑ Nobelova cena byla Julesi Bordetovi udělena v roce 1920.
  2. ↑ Nobelova cena byla Johannesu Fibigerovi udělena v roce 1927.
  3. ↑ Nobelova cena byla Corneillu Heymansovi udělena v roce 1939.
  4. ↑ Nobelova cena byla Gerhardu Domagkovi udělena v roce 1947.
  5. ↑ Nobelova cena udělena v roce 1944.
  6. ↑ Nobelova cena za rok 2011 byla Ralphu M. Steinmanovi udělena posmrtně.[111][112]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Oficiální název ceny zní „Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství“. V českojazyčném prostředí je rozšířena varianta obsahující spojku „a“ namísto „nebo“, a to ve formě „Nobelova cena za fyziologii a lékařství (medicínu)“.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Nobel laureates in Physiology or Medicine na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Nobelovu cenu za medicínu získali vědci za výzkum vedoucí k vývoji mRNA vakcín proti covidu. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-10-02 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nobelovu cenu za lékařství získají vědci, kteří položili základy pro vývoj vakcíny proti covidu-19. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-10-02 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ Levinovitz, Agneta Wallin. [s.l.]: [s.n.], 2001. S. s. 61. 
  4. ↑ a b c Facts on the Nobel Prize in Physiology or Medicine [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Did You Know? [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Women Nobel Laureates [online]. Nobelprize.org. [cit. 2008-11-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Nomination Database [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm SCHOTT, Heinz et al. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994. s. 607–609. Edice kronik. ISBN 80-85873-16-8.
  9. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1901 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1902 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1904 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1905 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1906 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1907 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1908 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1909 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1910 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  19. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1911 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  20. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1912 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  21. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1913 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  22. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1914 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1919 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  24. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1920 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1922 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1923 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  27. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1924 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  28. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1926 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  29. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1927 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  30. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1928 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1929 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  32. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1930 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  33. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1931 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  34. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1932 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  35. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1933 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  36. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1934 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  37. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1935 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  38. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1936 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  39. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1937 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  40. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1938 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  41. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1939 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1943 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  43. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1944 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  44. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1945 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  45. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1946 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1947 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  47. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1948 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1949 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  49. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1950 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  50. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1951 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  51. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1952 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  52. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1953 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  53. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1954 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  54. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1955 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  55. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1956 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  56. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1957 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  57. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1958 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  58. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1959 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  59. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1960 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  60. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1961 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  61. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1962 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  62. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1963 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  63. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1964 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  64. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  65. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1966 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  66. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1967 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  67. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1968 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  68. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1969 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  69. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1970 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  70. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1971 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  71. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1972 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  72. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1973 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  73. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1974 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  74. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1975 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  75. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1976 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  76. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1977 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  77. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1978 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  78. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1979 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  79. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1980 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  80. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1981 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  81. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1982 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  82. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1983 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  83. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1984 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  84. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1985 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  85. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1986 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  86. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1987 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  87. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1988 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  88. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1989 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  89. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1990 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  90. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1991 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  91. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1992 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  92. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1993 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  93. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1994 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  94. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1995 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  95. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1996 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  96. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1997 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  97. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1998 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  98. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1999 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  99. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2000 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  100. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2001 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  101. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2002 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  102. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2003 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  103. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2004 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  104. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2005 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  105. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2006 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. 
  106. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-10-08]. Dostupné online. 
  107. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2008 [online]. Nobel Foundation [cit. 2008-10-06]. Dostupné online. 
  108. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2009 [online]. Nobel Foundation [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. 
  109. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2010 [online]. Nobel Foundation [cit. 2010-10-04]. Dostupné online. 
  110. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2011 [online]. Nobel Foundation [cit. 2011-10-03]. Dostupné online. 
  111. ↑ Ralph Steinman Remains Nobel Laureate [online]. The Nobel Foundation, 3 October 2011 [cit. 2011-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-05. 
  112. ↑ Sample, Ian. Nobel prize to be awarded to dead scientist [online]. London: The Guardian, 2011-10-03 [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  113. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2012 [online]. Nobel Foundation [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. 
  114. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2013 [online]. Nobel Foundation [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. 
  115. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2014 [online]. Nobel Foundation [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  116. ↑ a b LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům. iDnes.cz [online]. 2015-10-05 [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. 
  117. ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2015 [online]. Nobel Foundation [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. 
  118. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2016 [online]. Nobel Foundation [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. 
  119. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2017 [online]. Nobel Foundation [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. 
  120. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2018 [online]. Nobel Foundation [cit. 2018-10-01]. Dostupné online. 
  121. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2019 [online]. Nobel Foundation [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. 
  122. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2020 [online]. Nobel Foundation [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  123. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2021 [PDF]. Nobel Foundation, 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  124. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2022 [online]. Nobel Foundation [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  125. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2023. www.nobelprize.org [online]. 2023-10-02 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • Les prix Nobel = the Nobel prizes = Nobelpriset. Stockholm: Norstedt, [1904]–2011. ISSN 0546-8175. [Ročenka.]
  • NORRBY, Erling. Nobelovy ceny a přírodní vědy. Praha: Academia, 2013. 359 s. Historie. ISBN 978-80-200-2189-2.
  • SCHOTT, Heinz. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994. 648 s. (Edice kronik). ISBN 80-85873-16-8. Kapitola Nobelovy ceny, s. 607–609. Příloha: Nositelé Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_nositelů_Nobelovy_ceny_za_fyziologii_a_lékařství&oldid=23420174“