Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství

seznam na projektech Wikimedia

Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství[p 1] představuje chronologický seznam laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, která je každoročně udělována za významné objevy na poli věd o životě a lékařství. Obsahem ceny je zlatá medaile, diplom a certifikát na peněžní obnos.

Pražští rodáci a manželé Gerty CoriováCarlem Ferdinandem Corim obdrželi Nobelovu cenu v roce 1947 za popsání tzv. Coriho cyklu

V roce 2021 cena putovala do rukou amerického fyziologa Davida Julia a americko-libanonského molekulárního biologa a neurovědce Ardema Patapoutiana „za jejich objevy teplotních a dotykových receptorů“. Oba přispěli k pochopení vnímání smyslových počitků horka, chladu i mechanických podnětů tlaku a dotyku prostřednictvím převodu na elektrické impulsy v nervové soustavě a schopnosti organizmu na ně adekvátně reagovat. Vědci se zasadili o průlomový objev receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo. Julius experimentoval s kapsaicinem k odhalení receptorů reagujících na změnu teploty. Patapoutian objevil nový typ čidel vytvářejících odezvu na mechanické stimuly v kůži a vnitřních orgánech. Objevy našly uplatnění v léčbě nemocí včetně chronických bolestí.[1][2][3]

HistorieEditovat

Výběr oceněných provádí Nobelův výbor, jenž návrhy posílá Nobelovu shromáždění, které o nich rozhoduje. Držitelé pak cenu získávají 10. prosince ve stockholmském koncertním sále z rukou švédského krále. Opatření omezující nejvyšší počet oceněných v každé oblasti na tři osoby za jeden rok bylo zavedeno v roce 1968.[4]

Mezi lety 1901 až 2021 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství obdrželo 224 osob, z toho 212 mužů a 12 žen. Jednalo se o čtyřicet laureátů, kteří získali cenu samostatně, dále bylo oceněno třicet pět dvojic a třicet osm trojic (maximální počet oceněných).[5][6] Prvním nositelem se v roce 1901 stal německý fyziolog Emil von Behring, který získal částku 150 782 švédských korun, což k roku 2009 odpovídalo hodnotě 7 872 648 korun. Imunolog Ralph M. Steinman je jediným laureátem v historii, kterému byla Nobelova cena udělena posmrtně (za rok 2011). Nejmladším držitelem je Kanaďan Frederick Grant Banting, kterému při převzetí ceny v roce 1923 bylo 32 let. Naopak nejstarším příjemcem se v roce 1966 stal ve věku 87 let americký patolog Francis Peyton Rous.[6]

Mezi dvanáct oceněných žen patří Gerty Coriová (1947), Rosalyn Yalowová (1977), Barbara McClintocková (1983), Rita Leviová-Montalciniová (1986), Gertrude Belle Elionová (1988), Christiane Nüssleinová-Volhardová (1995), Linda B. Bucková (2004), Françoise Barré-Sinoussiová (2008), Elizabeth H. Blackburnová (2009), Carol W. Greiderová (2009), May-Britt Moserová (2014) a konečně Tchu Jou-jou (2015).[7]

Cenu také společně převzaly dva manželské páry, pražští rodáci GertyCarl Ferdinand Coriovi (1947) a norští neurovědci May-Britt a Edvard I. Moserovi (2014). Rodinní příslušníci, otec a syn, obdrželi ocenění také dvakrát: Hans von Euler-Chelpin (chemie) a Ulf von Euler (lékařství), respektive Arthur Kornberg (lékařství) a Roger D. Kornberg (chemie). Mezi nositele se řadí i bratrská dvojice Jan Tinbergen (ekonomie) a Nikolaas Tinbergen (lékařství).[5]

Lékař a psycholog Sigmund Freud byl na cenu neúspěšně nominován 32krát v lékařství nebo fyziologii a v roce 1936 také v kategorii literatury. Objevitelé inzulinu Frederick Banting a John James Rickard Macleod vyhráli při své první nominaci v roce 1923.[8]

V prvních padesáti letech obdrželo cenu 59 osob. V období 1951–2000 se jednalo o více než dvojnásobný počet 113 osob. Devětkrát, v letech 1915–1918, 1921, 1925 a 1940–1942, nebyla cena předána. První světová válka způsobila čtyřnásobnou absenci oceněných (1915–1918) a v důsledku druhé světové války se cena neudělovala třikrát (1940–1942).[5]

Seznam laureátůEditovat

Rok Laureát Stát Zdůvodnění
1901   Emil Adolf von Behring
bakteriolog (1854–1917)
Německé císařství „za jeho práce léčení sérem a zvláště za použití séra proti záškrtu, jímž otevřel novou cestu lékařské vědě a lékařům dal úspěšnou zbraň v boji proti nemoci a smrti[9][10]
1902   Sir Ronald Ross
bakteriolog (1857–1932)
Spojené království „za jeho práce o malárii, kterými prokázal, jak vzniká nemoc v organismu, a tím položil základní kámen pro úspěšný výzkum této nemoci a jejího léčení“[11][9]
1903   Niels Ryberg Finsen
lékař (1860–1904)
Dánsko
(Faerské ostrovy)
„jako ocenění jeho přístupu k léčení nemocí, zvláště lupus vulgaris, pomocí koncentrovaných světelných paprsků, čímž ukázal novou cestu lékařské vědě“[12][9]
1904   Ivan Petrovič Pavlov
fyziolog (1849–1936)
Ruské impérium „jako uznání za jeho práce v oboru fyziologie trávení, které podstatně přispěly k prohloubení a rozšíření vědomostí v této oblasti“[13][9]
1905   Robert Koch
bakteriolog (1843–1910)
Německé císařství „za jeho objevy a výzkumy v oboru tuberkulózy[14][9]
1906   Camillo Golgi
histolog (1844–1926)
Italské království „jako ocenění jejich prací o struktuře nervového systému[15][9]
  Santiago Ramón y Cajal
histolog (1852–1934)
Španělsko
1907   Charles Louis Alphonse Laveran
bakteriolog (1845–1922)
Francie „jako ocenění jeho prací o významu protozoí jako příčin nemocí“[16][9]
1908   Ilja Iljič Mečnikov
biolog (1845–1916)
Ruské impérium „jako ocenění jejich prací o imunitě[17][9]
  Paul Ehrlich
lékař (1854–1915)
Německo
1909   Emil Theodor Kocher
chirurg (1841–1917)
Švýcarsko „za jeho práce o fyziologii, patologii a chirurgii štítné žlázy[18][9]
1910   Albrecht Kossel
biochemik (1853–1927)
Německé císařství „jako uznání přínosu, který svými pracemi o bílkovinách včetně nukleinu vykonal pro rozšíření znalostí chemického složení buňky[19][9]
1911   Allvar Gullstrand
oční lékař (1862–1930)
Švédsko „za jeho práce o optice oka[20][9]
1912   Alexis Carrel
chirurg a fyziolog (1873–1944)
Francie „jako ocenění jeho prací o cévním stehu, cévních a orgánových transplantacích[21][9]
1913   Charles Richet
fyziolog (1850–1935)
Francie „za jeho práce o anafylaxi[22][9]
1914   Robert Bárány
neurolog, otorinolaryngolog (1876–1936)
Rakousko-Uhersko „za jeho práce o fyziologii a patologii vestibulárního aparátu vnitřního ucha[23][9]
1915 cena neudělena
1916
1917
1918
1919   Jules Bordet[p 2]
lékař a mikrobiolog (1870–1961)
Belgie „jako uznání jeho prací o imunitě[24][9]
1920   August Krogh
fyziolog (1874–1949)
Dánsko „za objev mechanismu kapilárně motorické regulace“[25][9]
1921 cena neudělena
1922   Archibald Vivian Hill
fyziolog (1886–1977)
Spojené království „za jeho objevy v oblasti tvorby tepla ve svalech[26]
  Otto Fritz Meyerhof
biochemik (1884–1951)
Německo „za jeho objevy vztahu mezi spotřebou kyslíku a produkcí kyseliny mléčné ve svalu“[26][9]
1923   Frederick Grant Banting
lékař (1891–1941)
Kanada „za objev inzulinu[27][9]
  John James Rickard Macleod
fyziolog (1876–1935)
Kanada
1924   Willem Einthoven
lékař (1869–1927)
Nizozemsko „za objev mechanismu elektrokardiogramu[28][9]
1925 cena neudělena
1926   Johannes Fibiger[p 3]
patolog (1868–1928)
Dánsko „za jeho objev experimentálně vyvolaného nádorového bujení“[29][9]
1927   Julius Wagner-Jauregg
psychiatr (1857–1940)
Rakousko „za objev terapeutického účinku naočkování malárie při léčení progresivní paralýzy[30][9]
1928   Charles Jules Henri Nicolle
internista, bakteriolog (1866–1936)
Francie „za jeho práce o skvrnitém tyfu[31][9]
1929   Christiaan Eijkman
hygienik (1858–1930)
Nizozemsko „za jeho objev antineuritického vitamínu[32]
  Sir Frederick Gowland Hopkins
biochemik (1861–1947)
Spojené království „za objev vitamínů, které podporují růst“[32][9]
1930   Karl Landsteiner
chemik a lékař (1868–1943)
Rakousko „za objev krevních skupin člověka“[33][9]
1931   Otto Heinrich Warburg
biochemik (1883–1970)
Německo „za objev enzymů dýchacího řetězce, jejich povahy a funkce“[34][9]
1932   Sir Charles Scott Sherrington
fyziolog (1857–1952)
Spojené království „za jejich objevy o funkci neuronů[35][9]
  Edgar Douglas Adrian
fyziolog (1889–1977)
Spojené království
1933   Thomas Hunt Morgan
genetik (1866–1945)
Spojené státy „za jeho objevy o významu chromozomů jako nositelů dědičnosti[36][9]
1934   George Hoyt Whipple
patolog (1878–1976)
Spojené státy „za návrh léčení chudokrevnosti aplikací výtažku z jater[37][9]
  George Richards Minot
lékař (1885–1950)
Spojené státy
  William Parry Murphy
lékař (1892–1987)
Spojené státy
1935   Hans Spemann
zoolog (1869–1941)
Německo „za objev organizačního efektu v embryonálním vývoji[38][9]
1936   Sir Henry Hallett Dale
fyziolog, farmakolog (1875–1968)
Spojené království „za jejich objevy chemického přenosu nervových impulsů“[39][9]
  Otto Loewi
fyziolog, farmakolog (1873–1961)
Rakousko
1937   Albert Szent-Györgyi
biochemik (1893–1986)
Maďarsko „za jeho objevy v oblasti biologického spalovacího procesu, zvláště ve vztahu k vitamínu C a katalýze kyseliny fumarové[40][9]
1938   Corneille Heymans[p 4]
fyziolog (1892–1968)
Belgie „za objev významu krkavic a mechanismu aorty při regulaci dýchání[41][9]
1939   Gerhard Domagk[p 5]
patolog, bakteriolog (1895–1964)
Německo „za objev antibakteriálního účinku sulfonamidů[42][9]
1940 cena neudělena
1941
1942
1943   Carl Peter Henrik Dam[p 6]
biochemik (1895–1976)
Dánsko „za objev vitamínu K[43][9]
  Edward Adelbert Doisy
biochemik (1893–1986)
Spojené státy „za objev chemického složení vitamínu K[43][9]
1944   Joseph Erlanger
neurofyziolog (1874–1965)
Spojené státy „za jejich objev vysoce diferencovaných funkcí nervových vláken“[44][9]
  Herbert Spencer Gasser
fyziolog (1888–1963)
Spojené státy
1945   Sir Alexander Fleming
bakteriolog (1881–1955)
Spojené království „za objev penicilinu a jeho účinku u různých infekčních onemocnění[45][9]
  Sir Ernst Boris Chain
chemik (1906–1979)
Spojené království
  Howard Walter Florey
patolog (1898–1968)
Austrálie
1946   Hermann Joseph Muller
biolog (1890–1967)
Spojené státy „za objev, že rentgenové záření může vyvolat mutace[46][9]
1947   Carl Ferdinand Cori
lékař, farmakolog (1896–1984)
Spojené státy „za jejich objev katalytické přeměny glykogenu[47][9]
  Gerty Theresa Coriová
lékařka, farmakoložka (1896–1971)
Spojené státy
  Bernardo Alberto Houssay
fyziolog (1887–1971)
Argentina „za jeho objev významu hormonů předního laloku hypofýzy pro metabolismus cukrů[47][9]
1948   Paul Hermann Müller
chemik (1899–1965)
Švýcarsko „za objev silného účinku DDT jako kontaktního jedu četných členovců[48][9]
1949   Walter Rudolf Hess
neurofyziolog (1881–1973)
Švýcarsko „za objev funkce mezimozku pro řízení koordinované činnosti vnitřních orgánů“[49][9]
  António Caetano Egas Moniz
neurolog (1874–1955)
Portugalsko „za objev významu prefrontální leukotomie při léčení některých psychóz[49][9]
1950   Philip Showalter Hench
lékař (1896–1965)
Spojené státy „za jejich objevy hormonů kůry nadledviny, jejich struktury a jejich biologických účinků“[50][9]
  Edward Calvin Kendall
biochemik (1886–1972)
Spojené státy
  Tadeusz Reichstein
chemik (1897–1996)
Švýcarsko
1951   Max Theiler
biolog (1899–1972)
Jihoafrická unie „za výzkum žluté zimnice a boje proti ní“[51][9]
1952   Selman Abraham Waksman
biochemik (1888–1973)
Spojené státy „za objev streptomycinu, prvního antibiotika proti tuberkulóze[52][9]
1953   Sir Hans Adolf Krebs
biochemik (1900–1981)
Spojené království „za objev cyklické přeměny kyseliny citronové[53][9]
  Fritz Albert Lipmann
biochemik (1899–1986)
Spojené státy „za objev koenzymu A a jeho významu pro látkovou přeměnu[53][9]
1954   John Franklin Enders
virolog (1897–1985)
Spojené státy „za jejich objev schopnosti viru poliomyelitidy růst v různých tkáňových kulturách“[54][9]
  Frederick Chapman Robbins
lékař (1916–2003)
Spojené státy
  Thomas Huckle Weller
bakteriolog (1915–2008)
Spojené státy
1955   Axel Hugo Theodor Theorell
biochemik, (1903–1982)
Švédsko „za objev povahy a účinku oxidačních enzymů“[55][9]
1956 André Frédéric Cournand
lékař (1895–1988)
Spojené státy „za jejich objevy katetrizace srdce a patologických změn oběhové soustavy[56][9]
  Werner Forssmann
chirurg, urolog (1904–1979)
Spolková republika Německo
  Dickinson W. Richards
lékař (1895–1973)
Spojené státy
1957   Daniel Bovet
farmakolog (1907–1992)
Itálie „za jeho objevy o syntetických sloučeninách a zvláště o jejich účinku na cévní systém a kosterní svaly[57][9]
1958   George Wells Beadle
biolog (1903–1989)
Spojené státy „za jejich objev, že účinnost genů spočívá v tom, že regulují určité chemické pochody“[58][9]
  Edward Lawrie Tatum
biochemik, genetik (1909–1975)
Spojené státy
  Joshua Lederberg
mikrobiolog (1925–2008)
Spojené státy „za jeho objevy genetické rekombinace a organizace genetického materiálu u bakterií[58][9]
1959   Arthur Kornberg
biochemik (1918–2007)
Spojené státy „za jejich objevy mechanismu biologické syntézy ribonukleové a deoxyribonukleové kyseliny[59][9]
  Severo Ochoa
biochemik (1905–1993)
Španělsko
Spojené státy
1960   Sir Frank Macfarlane Burnet
lékař (1899–1985)
Austrálie „za objev získané imunologické tolerance[60][9]
  Sir Peter Brian Medawar
biolog (1915–1987)
Spojené království
1961   Georg von Békésy
biofyzik (1899–1972)
Spojené státy „za jeho objev fyzikálního mechanismu podráždění v hlemýždi vnitřního ucha[61][9]
1962   Francis Harry Compton Crick
biochemik (1916–2004)
Spojené království „za jejich objev molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos dědičné informace v živém materiálu“[62][9]
  James Dewey Watson
biochemik (* 1928)
Spojené státy
  Maurice Hugh Frederick Wilkins
biofyzik (1916–2004)
Nový Zéland
Spojené království
1963 Sir John Carew Eccles
fyziolog (1903–1997)
Austrálie „za jejich objev iontového mechanismu dráždění a útlumu periferních a centrálních oblastí membrán nervových buněk[63][9]
  Sir Alan Lloyd Hodgkin
fyziolog (1914–1998)
Spojené království
  Sir Andrew Fielding Huxley
fyziolog (1917–2012)
Spojené království
1964   Konrad Bloch
biochemik (1912–2000)
Spojené státy „za jejich objev mechanismu a regulace metabolismu cholesterolu a mastných kyselin[64][9]
Feodor Lynen
biochemik (1911–1979)
Spolková republika Německo
1965   François Jacob
genetik, fyziolog (1920–1984)
Francie „za jejich objev v oboru genetické kontroly syntézy enzymů a virů“[65][9]
  André Lwoff
mikrobiolog (1902–1994)
Francie
  Jacques Monod
biochemik (1910–1976)
Francie
1966   Peyton Rous
patolog (1879–1970)
Spojené státy „za jeho objev v oblasti onkogenních virů[66]
  Charles Brenton Huggins
lékař (1901–1997)
Spojené státy „za jeho objev hormonálního léčení rakoviny prostaty[66][9]
1967   Ragnar Granit
neurofyziolog (1900–1991)
Finsko / Švédsko „za jejich objevy v oblasti primárních fyziologických a chemických pochodů v procesu vidění[67][9]
  Haldan Keffer Hartline
fyziolog (1903–1983)
Spojené státy
  George Wald
biochemik (1906–1997)
Spojené státy
1968   Robert W. Holley
biochemik (1922–1993)
Spojené státy „za jejich interpretaci genetického kódu a jeho funkce při proteosyntéze[68][9]
  Har Gobind Khorana
biochemik (1922–2011)
Indie
  Marshall W. Nirenberg
biochemik (1927–2010)
Spojené státy
1969   Max Delbrück
biofyzik, biolog (1906–1981)
Spojené státy „za jejich objevy mechanismu množení a genetické struktury virů[69][9]
  Alfred D. Hershey
molekulární biolog (1908–1997)
Spojené státy
  Salvador E. Luria
mikrobiolog (1912–1991)
Spojené státy
1970   Julius Axelrod
neurochemik (1912–2004)
Spojené státy „za jejich objevy signálních látek v kontaktních oblastech nervových buněk a mechanismu jejich uskladnění, uvolnění a inaktivace“[70][9]
  Ulf von Euler
fyziolog (1905–1983)
Švédsko
  Sir Bernard Katz
biofyzik (1911–2003)
Spojené království
1971   Earl Wilbur Sutherland
biochemik, fyziolog (1915–1974)
Spojené státy „za jeho objevy mechanismu účinku hormonů[71][9]
1972   Gerald M. Edelman
biochemik (1929–2014)
Spojené státy „za jejich objevy týkající se chemické struktury protilátek[72][9]
  Rodney R. Porter
biochemik (1917–1985)
Spojené království
1973   Karl von Frisch
zoolog (1886–1982)
Spolková republika Německo „za jejich objevy organizace a vyvolání individuálního a vzorového chování“[73][9]
  Konrad Lorenz
zoolog, etolog (1903–1989)
Rakousko
  Nikolaas Tinbergen
zoolog (1907–1988)
Spojené království
1974   Albert Claude
lékař (1899–1983)
Belgie „za jejich objevy v oblasti strukturální a funkční organizaci buňky“[74][9]
  Christian de Duve
biochemik (1917–2013)
Belgie
  George E. Palade
biochemik (1912–2008)
Rumunsko
1975   David Baltimore
mikrobiolog (* 1938)
Spojené státy „za jejich objevy vzájemného působení onkogenních virů a genetického materiálu buňky“[75][9]
  Renato Dulbecco
biolog (1914–2012)
Itálie
Spojené státy
  Howard Martin Temin
biolog (1934–1994)
Spojené státy
1976   Baruch S. Blumberg
lékař, fyziolog (1925–2011)
Spojené státy „za jejich objevy nových mechanismů vzniku a rozšíření infekčních chorob[76][9]
  D. Carleton Gajdusek
pediatr, virolog (1923–2008)
Spojené státy
1977   Roger Guillemin
biochemik (* 1924)
Spojené státy „za jejich objev peptidových hormonů v mozku[77][9]
  Andrew V. Schally
endokrinolog (* 1926)
Spojené státy
  Rosalyn Yalowová
nukleární lékařka, fyzička (1921–2011)
Spojené státy „za objev radioimunologických metod k zjištění peptidových hormonů“[77][9]
1978   Werner Arber
mikrobiolog, genetik (* 1929)
Švýcarsko „za jejich objev restrikčních enzymů a použití těchto enzymů v molekulární genetice“[78][9]
  Daniel Nathans
mikrobiolog (1928–1999)
Spojené státy
  Hamilton O. Smith
mikrobiolog (* 1931)
Spojené státy
1979   Allan M. Cormack
fyzik (1924–1998)
Spojené státy „za objev výpočetní tomografie[79][9]
  Sir Godfrey N. Hounsfield
elektroinženýr (1919–2004)
Spojené království
1980 Baruj Benacerraf
imunolog (1920–2011)
Venezuela „za jejich objevy geneticky určených buněčných povrchových struktur, které řídí imunologickou reakci[80][9]
  Jean Dausset
imunolog (1916–2009)
Francie
  George D. Snell
genetik, imunolog (1903–1996)
Spojené státy
1981   Roger W. Sperry
neurobiolog (1913–1994)
Spojené státy „za jeho objevy funkční specializace mozkových hemisfér[81][9]
  David H. Hubel
neurofyziolog (1926–2013)
Spojené státy „za jejich objevy o šíření informace v zrakovém smyslovém centru“[81][9]
  Torsten N. Wiesel
neurofyziolog (* 1924)
Švédsko
1982   Sune K. Bergström
biochemik (1916–2004)
Švédsko „za jejich průkopnickou práci o prostaglandinech a jim příbuzných biologicky aktivních látkách“[82][9]
  Bengt I. Samuelsson
biochemik (* 1934)
Švédsko
  Sir John R. Vane
farmakolog (1927–2007)
Spojené království
1983   Barbara McClintocková
botanička (1902–1992)
Spojené státy „za její objevy struktury pohyblivých genů[83][9]
1984   Niels K. Jerne
imunolog (1911–1994)
Dánsko „za teorie o specifické stavbě a řízení imunitního systému a za objev principu tvorby monoklonálních protilátek[84][9]
  Georges J.F. Köhler
imunolog, biolog (1946–1995)
Spolková republika Německo
  César Milstein
biochemik (1927–2002)
Argentina
Spojené království
1985   Michael S. Brown
genetik (* 1941)
Spojené státy „za jejich objev týkající se určení koloběhu cholesterolu v organismu“[85][9]
  Joseph L. Goldstein
lékař, biochemik (* 1940)
Spojené státy
1986   Stanley Cohen
biochemik (1922–2020)
Spojené státy „za jejich objev nervového růstového faktoru“[86][9]
  Rita Leviová-Montalciniová
neuroložka (1909–2012)
Itálie
Spojené státy
1987   Susumu Tonegawa
molekulární biolog, imunolog (* 1939)
Japonsko „za jeho objev genetických základů pro vznik variability protilátek[87][9]
1988   Sir James W. Black
lékař, farmakolog (1924–2010)
Spojené království „za jejich objev důležitých principů medikamentózní léčby[88][9]
  Gertrude B. Elionová
farmakoložka (1918–1999)
Spojené státy
  George H. Hitchings
farmakolog (1905–1998)
Spojené státy
1989   J. Michael Bishop
mikrobiolog, imunolog (* 1936)
Spojené státy „za jejich objev buněčného původu onkogenních retrovirů[89][9]
  Harold E. Varmus
onkolog (* 1939)
Spojené státy
1990   Joseph E. Murray
plastický chirurg (1919–2012)
Spojené státy „za jejich objevy týkající se orgánových a buněčných transplantací jako klinické metody“[90][9]
  E. Donnall Thomas
hematolog (1920–2012)
Spojené státy
1991   Erwin Neher
biofyzik (* 1944)
Spolková republika Německo „za jejich objev existence a funkce iontových buněčných kanálů[91][9]
  Bert Sakmann
fyziolog (* 1942)
Spolková republika Německo
1992   Edmond H. Fischer
biochemik (* 1920)
Švýcarsko
Spojené státy
„za jejich objev reverzibilní fosforylace proteinů jako biologického regulačního mechanismu“[92][9]
  Edwin G. Krebs
biochemik (1918–2009)
Spojené státy
1993   Sir Richard John Roberts
molekulární biolog (* 1943)
Spojené království „za objev nestálých genů, revolucionizující naše názory na strukturu genů a jejich vývoj“[93][9]
  Phillip A. Sharp
genetik (* 1944)
Spojené státy
1994   Alfred G. Gilman
farmakolog, biochemik (* 1941)
Spojené státy „za jejich objev G-proteinů a roli těchto bílkovin při přenosu signálu v buňkách[94]
  Martin Rodbell
biochemik (1925–1998)
Spojené státy
1995   Edward B. Lewis
genetik (1918–2004)
Spojené státy „za jejich objevy týkající se genové kontroly raného embryonálního vývoje[95]
  Christiane Nüssleinová-Volhardová
genetička, embryoložka (* 1942)
Spolková republika Německo
  Eric F. Wieschaus
vývojový biolog (* 1947)
Spojené státy
1996   Peter C. Doherty
veterinář, imunolog (* 1940)
Austrálie „za jejich objevy specifické buňkami zprostředkované obrany imunitního systému“[96]
  Rolf Martin Zinkernagel
imunolog (* 1944)
Švýcarsko
1997   Stanley B. Prusiner
neurolog, biochemik (* 1942)
Spojené státy „za objev prionů – nových biologických infekčních částic“[97]
1998   Robert F. Furchgott
biochemik (1916–2009)
Spojené státy „za objevy, že oxid dusnatý funguje v oběhovém systému jako signální molekula“[98]
  Louis J. Ignarro
farmakolog (* 1941)
Spojené státy
  Ferid Murad
lékař, farmakolog (* 1936)
Spojené státy
1999   Günter Blobel
biolog (1936–2018)
Spojené státy „za objev, že bílkoviny obsahují strukturní signální informace, které určují jejich přenos a umístění uvnitř buňky“[99]
2000   Arvid Carlsson
neurovědec, farmakolog (1923–2018)
Švédsko „za objevy týkající se přenosu signálů v nervové soustavě[100]
  Paul Greengard
neurovědec (* 1925)
Spojené státy
  Eric R. Kandel
psychiatr, biofyzik, (* 1929)
Spojené státy
2001   Leland H. Hartwell
biolog (* 1939)
Spojené státy „za jejich objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu[101]
  Sir Tim Hunt
biochemik (* 1943)
Spojené království
  Sir Paul M. Nurse
genetik, biolog (* 1949)
Spojené království
2002   Sydney Brenner
biolog (1927–2019)
Spojené království „za jejich objevy genetické regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti[102]
  H. Robert Horvitz
biolog (* 1947)
Spojené státy
  Sir John E. Sulston
biolog (* 1942)
Spojené království
2003   Paul Lauterbur
chemik, biofyzik (1929–2007)
Spojené státy „za objevy týkající se magnetické rezonance[103]
  Sir Peter Mansfield
fyzik (1933–2017)
Spojené království
2004   Richard Axel
neurovědec (* 1946)
Spojené státy „za jejich objevy čichových receptorů a organizace čichového systému[104]
  Linda B. Bucková
neurovědkyně (* 1947)
Spojené státy
2005   Barry J. Marshall
lékař, mikrobiolog (* 1951)
Austrálie „za jejich objev bakterie Helicobacter pylori a její role při zánětu žaludku a žaludečním vředu[105]
  J. Robin Warren
patolog (* 1937)
Austrálie
2006   Andrew Z. Fire
biolog, genetik (* 1959)
Spojené státy „za jejich objev interference RNA – potlačování genů dvouřetězcovou RNA[106]
  Craig C. Mello
biolog (* 1960)
Spojené státy
2007   Mario R. Capecchi
molekulární genetik (* 1937)
Spojené státy „za jejich objevy principů vedoucích ke specifickým genovým modifikacím u myši použitím embryonálních kmenových buněk[107]
  Sir Martin J. Evans
vývojový biolog (* 1941)
Spojené království
  Oliver Smithies
genetik (1925–2017)
Spojené státy
2008   Harald zur Hausen
virolog (* 1936)
Spolková republika Německo „za jeho objev lidského papilomaviru způsobujícího rakovinu děložního hrdla[108]
  Françoise Barré-Sinoussi
viroložka (* 1947)
Francie „za jejich objev viru lidské imunitní nedostatečnosti[108]
  Luc Montagnier
virolog (* 1932)
Francie
2009   Elizabeth H. Blackburnová
molekulární bioložka (* 1948)
Spojené státy
Austrálie
„za objev, jak jsou chromozomy chráněny telomerami a za objev enzymu telomeráza[109]
  Carol W. Greiderová
molekulární bioložka (* 1961)
Spojené státy
  Jack W. Szostak
biolog (* 1952)
Spojené státy
2010   Sir Robert G. Edwards
fyziolog (1925–2013)
Spojené království „za vývoj metody in vitro fertilizace[110]
2011
  Bruce A. Beutler
imunolog, genetik (* 1957)
Spojené státy „za jejich objevy týkající se aktivace vrozené imunity“[111]
  Jules A. Hoffmann
biolog (* 1941)
Francie
  Ralph M. Steinman
imunolog, biolog (1943–2011)[p 7][112][113]
Kanada
Spojené státy
„za jeho objev dendritické buňky a její role v rámci získané imunity“[111]
2012   Sir John B. Gurdon
vývojový biolog (* 1933)
Spojené království „za objev, že zralé buňky mohou být přeprogramovány a stát se pluripotentními"[114]
  Šin’ja Jamanaka
lékař (* 1962)
Japonsko
2013   James E. Rothman
buněčný biolog (* 1950)
Spojené státy „za jejich objevy mechanizmu regulujícího vezikulární transport, hlavního transportního systému v našich buňkách[115]
  Randy W. Schekman
buněčný biolog (* 1948)
Spojené státy
  Thomas C. Südhof
biochemik (* 1955)
Německo
Spojené státy
2014   John O'Keefe
neurovědec, fyziolog (* 1939)
Spojené státy
Spojené království
„za jejich objevy buněk, které v mozku vytvářejí systém určování polohy“[116]
  May-Britt Moserová
neurovědkyně, fyzioložka (* 1963)
Norsko
  Edvard I. Moser
neurovědec, fyziolog (* 1962)
Norsko
2015   William C. Campbell
biochemik a parazitolog (* 1930)
Irsko
Spojené státy
„za jejich objevy týkající se nové léčby infekcí, které způsobují parazitické hlístice[117][118]
  Satoši Ómura
biochemik (* 1935)
Japonsko
  Tchu Jou-jou
farmakoložka a chemička (* 1930)
Čína „za její objevy na poli nové léčby malárie[117][118]
2016   Jošinori Ósumi
buněčný biolog (* 1945)
Japonsko „za jeho objevy mechanismů autofagie[119]
2017   Jeffrey C. Hall
genetik (* 1945)
Spojené státy „za jejich objevy molekulárního mechanismu kontrolujícího cirkadiánní rytmus[120]
  Michael Rosbash
genetik (* 1944)
Spojené státy
  Michael W. Young
genetik (* 1949)
Spojené státy
2018   James P. Allison
imunolog (* 1948)
Spojené státy „za jejich objevy protinádorové terapie potlačením negativní imunitní regulace“[121]
  Tasuku Hondžó
imunolog (* 1942)
Japonsko
2019   William Kaelin, Jr.
onkolog (* 1957)
Spojené státy „za jejich objevy způsobu, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku[122]
  Peter John Ratcliffe
nefrolog (* 1954)
Spojené království
Gregg L. Semenza
onkolog (* 1956)
Spojené státy
2020   Harvey J. Alter
virolog (* 1935)
Spojené státy „za objev viru hepatitidy typu C[123]
  Michael Houghton
biochemik a virolog (* 1949)
Spojené království
  Charles M. Rice
virolog (* 1952)
Spojené státy
2021   David Julius
fyziolog (* 1955)
Spojené státy „za jejich objevy teplotních a dotykových receptorů[1]
  Ardem Patapoutian
molekulární biolog (* 1967)
Spojené státy
Libanon

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Oficiální název ceny zní „Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství“. V českojazyčném prostředí je rozšířena varianta obsahující spojku „a“ namísto „nebo“, a to ve formě „Nobelova cena za fyziologii a lékařství (medicínu)“.
  2. Nobelova cena byla Julesi Bordetovi udělena v roce 1920.
  3. Nobelova cena byla Johannesu Fibigerovi udělena v roce 1927.
  4. Nobelova cena byla Corneillu Heymansovi udělena v roce 1939.
  5. Nobelova cena byla Gerhardu Domagkovi udělena v roce 1947.
  6. Nobelova cena udělena v roce 1944.
  7. Nobelova cena za rok 2011 byla Ralphu M. Steinmanovi udělena posmrtně.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Nobel laureates in Physiology or Medicine na anglické Wikipedii.

  1. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2021 [PDF]. Nobel Foundation, 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dostali vědci za objev receptorů, které vnímají teplo a hmat [online]. Česká televize, 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. 
  3. Nobelovu cenu za lékařství dostali autoři výzkumu receptorů teploty a hmatu. iDNES.cz [online]. 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. 
  4. Levinovitz, Agneta Wallin. [s.l.]: [s.n.], 2001. S. s. 61. (anglicky) 
  5. a b c Facts on the Nobel Prize in Physiology or Medicine [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Did You Know? [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Women Nobel Laureates [online]. Nobelprize.org. [cit. 2008-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Nomination Database [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm Schott, H. et al. (1994): Kronika medicíny, ss. 607–609
  10. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1901 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1902 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1904 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1905 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1906 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1907 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1908 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1909 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1910 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1911 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1912 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1913 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1914 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1919 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1920 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1922 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1923 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1924 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1926 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1927 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1928 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1929 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1930 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1931 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1932 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1933 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1934 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1935 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1936 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1937 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1938 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1939 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1943 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1944 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1945 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1946 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1947 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1948 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1949 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1950 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1951 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1952 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1953 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1954 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1955 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1956 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1957 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1958 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1959 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1960 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1961 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1962 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1963 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1964 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1966 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1967 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1968 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1969 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1970 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1971 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1972 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1973 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1974 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1975 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1976 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1977 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1978 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1979 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1980 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1981 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1982 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1983 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1984 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1985 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1986 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1987 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1988 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1989 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1990 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1991 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1992 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1993 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1994 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1995 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1996 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1997 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1998 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1999 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2000 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2001 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2002 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2003 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2004 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2005 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2006 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2008 [online]. Nobel Foundation [cit. 2008-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2009 [online]. Nobel Foundation [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2010 [online]. Nobel Foundation [cit. 2010-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2011 [online]. Nobel Foundation [cit. 2011-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. Ralph Steinman Remains Nobel Laureate [online]. The Nobel Foundation, 3 October 2011 [cit. 2011-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-05. (anglicky) 
  113. Sample, Ian. Nobel prize to be awarded to dead scientist [online]. London: The Guardian, 2011-10-03 [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2012 [online]. Nobel Foundation [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2013 [online]. Nobel Foundation [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2014 [online]. Nobel Foundation [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. a b LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům. iDnes.cz [online]. 2015-10-05 [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. 
  118. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2015 [online]. Nobel Foundation [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2016 [online]. Nobel Foundation [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  120. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2017 [online]. Nobel Foundation [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2018 [online]. Nobel Foundation [cit. 2018-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2019 [online]. Nobel Foundation [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  123. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2020 [online]. Nobel Foundation [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • SCHOTT, Heinz. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994. ISBN 80-85873-16-8. Kapitola Nobelovy ceny, s. 607–609. 

Externí odkazyEditovat