Wikipedie

Michael Houghton

Sir Michael Houghton (* 1949 Londýn) je britský mikrobiolog a profesor virologie. V roce 2020 získal spolu s Harvey Alterem a Charlesem Riceem Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, a to za objev viru hepatitidy typu C (HCV) v roce 1989. Alter prokázal, že neznámý virus je běžnou příčinou nevysvětlitelné chronické hepatitidy přenášené krví, Houghton izoloval genom nového viru, který byl pojmenován virus hepatitidy C a Rice poskytl poslední klíčový důkaz, že infekce virem hepatitidy C může sama o sobě způsobit hepatitidu.[1]

Sir Michael Houghton
Narození1949 (74–75 let)
Londýn
Alma materVýchodoanglická univerzita
Králova kolej v Londýně
PracovištěAlbertská univerzita (od 2013)
Chiron Corporation
Albertská univerzita
Obormikrobiologie
OceněníKarl Landsteiner Memorial Award (1992)
Cena Roberta Kocha (1993)
Laskerova-DeBakeyova cena za klinický medicínský výzkum (2000)
Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (2013)
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (2020)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev HCV vedl k rychlému vývoji diagnostických testů, které odhalí virus v zásobách krve, což snížilo riziko získání hepatitidy prostřednictvím krevní transfuze. Odhaduje se, že testování protilátek zabránilo jen v USA nejméně 40 000 nových infekcí ročně a celosvětově mnohem více. Tento objev také umožnil rychlý vývoj protivirových léků zaměřených na chronickou hepatitidu C. Poprvé v historii lze nyní toto onemocnění léčit, což zvyšuje naději na vymýcení viru hepatitidy C ze světové populace.[2] Houghton v roce 1986 také popsal genom hepatitidy typu D.[3]

Život editovat

Jeho otec byl řidič kamionu a odborový předák. Kdyby se Houghton řídil radou svého otce, stal by se diplomovaným účetním. Místo toho se v 17 letech rozhodl stát mikrobiologem poté, co si přečetl knihu o Louisi Pasteurovi.[4] Získal stipendium na University of East Anglia, kde vystudoval biologii. Absolvoval v roce 1972. Doktorát v biochemii si udělal na King's College v Londýně v roce 1977.[5] Po studiu nastoupil do společnosti G. D. Searle & Company (součást korporace Pfizer) ve Velké Británii, kde se zabýval studiem genů lidského interferonu. V roce 1982 odjel do Spojených států, kde začal pracovat pro Chiron Corporation (od roku 2006 součást korporace Novartis). V roce 2007 z Chironu přešel do firmy Epiphany Biosciences, v roce 2009 se pak odstěhoval do Kanady, kde přijal profesorský post na Albertské univerzitě v Edmontonu.[6] V roce 2021 byl za zásluhy o medicínu povýšen do šlechtického stavu.[6]

Vědecká kariéra editovat

Houghton spolu s kolegy Qui-Lim Choo a Georgem Kuo ze společnosti Chiron a Danielem W. Bradleym z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí objevili HCV.[7] Virus objevili pomocí tzv. proteomického přístupu, tj. identifikace struktury a funkce různých virových proteinů. Testovali každý molekulární klon, o kterém se domnívali, že by mohl pocházet z viru, aby potvrdili, že pochází z virového genomu. Po šesti letech neúspěchů našli v roce 1989 slibného kandidáta a vyvinuli metodu k jeho stanovení v séru. Vyzvali mezinárodní lékaře, aby jim posílali vzorky séra s non-A, non-B virem. Když tyto vzorky otestovali, výsledky byly pozitivní. Našli virus.[4] Houghton na toto období vzpomíná:

„Tehdy jsme měli k dispozici jen omezené nástroje, takže to bylo spíše jako hledat jehlu v kupce sena. Množství viru přítomného v játrech a krvi bylo velmi malé a citlivost našich technik nebyla dostatečně vysoká. Vyzkoušeli jsme spoustu metod, pravděpodobně 30 nebo 40 různých metodických postupů v průběhu sedmi let, a nakonec jeden fungoval.“[8]

Za objev viru hepatitidy C byl Houghton spolu s Harvey Alterem a Charlesem Ricem oceněn v roce 2020 Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství.[9]

 
Virus hepatitidy C

Dalším úkolem po objevení viru byla ochrana transfúzní krve, aby při tranfúzi nedocházelo k nákaze HCV. Houghton je spoluautorem řady významných studií publikovaných v letech 1989 a 1990, které identifikovaly protilátky proti hepatitidě C v krvi, zejména u pacientů s vyšším rizikem nákazy touto chorobou, včetně těch, kteří podstoupili krevní transfuzi. Tato práce vedla v roce 1990 k vývoji krevního screeningového testu, který se od roku 1992 začal používat nejprve v Kanadě, kde nová technologie brzy prakticky eliminovala kontaminaci darované krve hepatitidou C.[5] V jiných studiích ze stejné doby Houghton a jeho spolupracovníci upozornili na souvislost hepatitidy C s rakovinou jater.[10][11]

Houghtonův tým se poté zaměřil na nalezení účinnější léčby pro pacienty s hepatitidou C, sekvenoval genom viru a identifikoval několik cílů pro budoucí vývoj vysoce selektivních a účinných antivirotik. Díky tomu se výrazně zlepšila léčba hepatitidy C, která byla v minulosti poměrně málo účinná.[12]

V roce 2004 Houghton vytvořil úspěšnou vakcínu proti viru SARS-CoV-1 a nedávno vedl úsilí o vytvoření vakcíny proti viru covidu.[13]

Na Albertské univerzitě se zaměřil na vývoj vakcíny proti HCV. V roce 2013 Houghtonův tým prokázal, že vakcína odvozená od jediného kmene viru dokáže zabránit infekci buněčných kultur způsobené rozdílnými kmeny tohoto viru. V roce 2020 se tato vakcína dostala do fáze preklinických studií.[5] V následujících pěti až sedmi letech plánuje se svým týmem otestovat vylepšenou verzi vakcíny u skupiny osob s nejvyšším rizikem nákazy hepatitidou C, u uživatelů nitrožilních drog.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Houghton na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ARBANAS, Caroline. Nobel awarded to Charles Rice for hepatitis C discoveries at Washington University School of Medicine. Washington University School of Medicine in St. Louis [online]. 2020-10-05 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2020. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ WANG, K. S.; CHOO, Q. L.; WEINER, A. J. Structure, sequence and expression of the hepatitis delta (delta) viral genome. Nature. 1986 Oct 9-15, roč. 323, čís. 6088, s. 508–514. PMID: 3762705. Dostupné online [cit. 2023-10-26]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/323508a0. PMID 3762705. 
  4. ↑ a b c Michael Houghton, PhD | Canadians for Health Research | Les Canadiens pour la recherche medicale. chrcrm.org [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Michael Houghton - Directory@UAlberta. apps.ualberta.ca [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Michael Houghton | Biography, Facts, & Nobel Prize | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ HOUGHTON, Michael. The long and winding road leading to the identification of the hepatitis C virus. Journal of Hepatology. 2009-11, roč. 51, čís. 5, s. 939–948. PMID: 19781804. Dostupné online [cit. 2023-10-26]. ISSN 1600-0641. DOI 10.1016/j.jhep.2009.08.004. PMID 19781804. 
  8. ↑ Congratulations to a Nobel Prize Laureate. www.alleyns.org.uk [online]. 2020-12-21 [cit. 2023-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-14. (anglicky) 
  9. ↑ Nobelovu cenu za lékařství získali vědci Alter, Rice a Houghton. Objevili vir způsobující žloutenku typu C. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ SAITO, I.; MIYAMURA, T.; OHBAYASHI, A. Hepatitis C virus infection is associated with the development of hepatocellular carcinoma. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 1990-09, roč. 87, čís. 17, s. 6547–6549. PMID: 2168552 PMCID: PMC54573. Dostupné online [cit. 2023-10-27]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.87.17.6547. PMID 2168552. 
  11. ↑ HASAN, F.; JEFFERS, L. J.; DE MEDINA, M. Hepatitis C-associated hepatocellular carcinoma. Hepatology (Baltimore, Md.). 1990-09, roč. 12, čís. 3 Pt 1, s. 589–591. PMID: 2169456. Dostupné online [cit. 2023-10-27]. ISSN 0270-9139. DOI 10.1002/hep.1840120323. PMID 2169456. 
  12. ↑ Opinion: Nobel-worthy discovery right in our backyard | Canadians for Health Research | Les Canadiens pour la recherche medicale. chrcrm.org [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Nobel Laureate Sir Michael Houghton provides inspiration | Summer 2022 - Issue 8 | Excel x Impact@PolyU. www.polyu.edu.hk [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michael_Houghton&oldid=23571621“