Otevřít hlavní menu
Párování komplementárních bází - zde G a C

Nukleové báze (dusíkaté báze[1]) jsou základní součástí nukleových kyselin. Dělí se na báze purinové (adenin, guanin) a báze pyrimidinové (cytosin, uracil, thymin).

Vytvářejí doplňkové dvojice (komplementární páry, zkratka bp), v nichž se typicky vždy 1 purinová a 1 pyrimidinová báze vzájemně vážou vodíkovými vazbami (tzv. komplementarita bází). Guanin se váže s cytosinem a adenin s thyminem nebo s uracilem. Tvoří kód k zápisu genetické informace. Komplementární párování pak umožňuje tuto informaci realizovat při procesech replikace, transkripce a translace.

GalerieEditovat

Počet bází v genomuEditovat

Na tuto kapitolu jsou přesměrována hesla kbp, Mbp a Gbp.

Genom daného organizmu má poměrně stálý počet komplementárních párů bází (bp). Tento počet se často udává:

  • v kilobázích (resp. kbp - kilobase pair, tedy 1000 bp),
  • v megabázích (resp. Mbp - megabase pair, tedy milion bp) či
  • v gigabázích (resp. Gbp - gigabase pair, tedy miliarda bp).

Modifikované bázeEditovat

 
Příklad modifikace bází v tRNA, která obsahuje nejvíce variant nukleových bází. Zde tRNAAla ze S. cerevisiae

Kromě základních pěti bází je známo více než 100 modifikovaných bází.[2] Nejběžnější z nich tvoří následující nukleosidy:

Nejčastější modifikované purinové báze

Nukleová báze  
Hypoxanthin
 
Xanthin
 
7-Methylguanin
Odpovídající nukleosid  
Inosin
I
 
Xanthosin
X
 
7-Methylguanosin
m7G

Nejčastější modifikované pyrimidinové báze

Nukleová báze  
Dihydrouracil
 
5-methylcytosin
 
5-hydroxymethylcytosin
Odpovídající nukleosid  
Dihydrouridin
D
 
5-Methylcytidin
m5C

Nepřirozené bázeEditovat

Vědcům se podařilo syntetizovat již mnoho kandidátů na nepřirozené nukleové báze, jen naprostá menšina z nich je však skutečně replikovatelná DNA polymerázami a ještě menší počet umožňuje transkripci do RNA. Pouze u jediného umělého páru nukleových bází byla dosud prokázána in vivo funkční ekvivalence s přirozenými páry (cytosin-guanin, adenin-thymin). Jedná se o báze "5SICS" a "NaM" (jako deoxynukleotidy značeny d5SICS resp. dNaM), které nejsou odvozeny z purinu a pyrimidinu, nýbrž obě obsahují dva kondenzované aromatické cykly.

Související informace naleznete také v článku Nepřirozené páry bází.

ReferenceEditovat

  1. STREBLOVÁ, Eva. Souhrnné texty z chemie pro přípravu k přijímacím zkouškám (přírodovědné obory, lékařství) II. díl. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. 215 s. ISBN 80-246-0153-2. S. 149. 
  2. CANTARA, W. A., Crain, P. F.; Rozenski, J.; McCloskey, J. A.; Harris, K. A.; Zhang, X.; Vendeix, F. A. P.; Fabris, D.; Agris, P. F. The RNA modification database, RNAMDB: 2011 update. Nucleic Acids Research. 2010-11-10, roč. 39, čís. Database, s. D195–D201. DOI:10.1093/nar/gkq1028. 
  3. a b c Scientists identify seventh and eighth bases of DNA, PhysOrg podle Science, 21. 7. 2011 (anglicky)