Otevřít hlavní menu

Paul Maxime Nurse (25. leden 1949, Norwich) je anglický genetik. V letech 2010-2015 byl prezidentem Královské společnosti[1], v současnosti je ředitelem Ústavu Francise Cricka[2] a prezidentem Rockefellerovy univerzity v New Yorku.[3] Roku 2001 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství (spolu s Lelandem Hartwellem a Timem Huntem), a to za objevy v oblasti buněčného cyklu.[4]

Paul Nurse
Paul Nurse portrait.jpg
Narození 25. ledna 1949 (70 let)
Norwich
Alma mater Birminghamská univerzita
University of East Anglia
Zaměstnavatelé Oxfordská univerzita
Francis Crick Institute
Univerzita v Edinburghu
Ocenění Marjory Stephenson Prize (1990)
Novartis Medal and Prize (1991)
Feldberg Foundation (1991)
Rosenstiel Award (1992)
Gairdner Foundation International Award (1992)
… více na Wikidatech
Funkce president of the Royal Society (2010–2015)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Život a díloEditovat

Absolvoval na Birminghamské univerzitě, doktorské studium ukončil v roce 1973 na University of East Anglia, a to v oborech buněčná biologie a biochemie. Roku 1988 se stal vedoucím katedry mikrobiologie na Oxfordské univerzitě. Od roku 2002 vede Britské výzkumné centrum rakoviny.

Ústředním předmětem jeho zájmu je buněčný cyklus a buněčné dělení u kvasinek, zejména u druhu schizosaccharomyces pombe. Nurse v nich jako první objevil gen cdc2 a zároveň určil, že je to právě tento gen, který hraje klíčovou úlohu v regulaci buněčného cyklu, tedy v načasování událostí jako je dělení buněk či jejich jader. Nurseův tým přitom identifikoval stejný gen i u člověka, čímž mj. dokázal, že zákony buněčného cyklu jsou stejné u rostlin, zvířat i člověka. Především za tento objev obdržel Nobelovu cenu. Objev může mít i zásadní dopad na lékařství, zejména léčbu rakoviny, neboť rakovinné buňky mají buněčný cyklus narušený, což umožňuje jejich masivní dělení – léčba by mohla spočívat v obnově klasického cyklu.[5]

OdkazyEditovat