Otevřít hlavní menu

Paul Maxime Nurse (25. leden 1949, Norwich) je anglický genetik. V letech 2010-2015 byl prezidentem Královské společnosti[1], v současnosti je ředitelem Ústavu Francise Cricka[2] a prezidentem Rockefellerovy univerzity v New Yorku.[3] Roku 2001 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství (spolu s Lelandem Hartwellem a Timem Huntem), a to za objevy v oblasti buněčného cyklu.[4]

Paul Nurse
Paul Nurse portrait.jpg
Narození 25. ledna 1949 (70 let)
Norwich
Alma mater Birminghamská univerzita
University of East Anglia
Zaměstnavatelé Oxfordská univerzita
Francis Crick Institute
Edinburská univerzita
Ocenění Marjory Stephenson Prize (1990)
Novartis Medal and Prize (1991)
Feldberg Foundation (1991)
Gairdner Foundation International Award (1992)
Rosenstiel Award (1992)
… více na Wikidatech
Funkce president of the Royal Society (2010–2015)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Život a díloEditovat

Absolvoval na Birminghamské univerzitě, doktorské studium ukončil v roce 1973 na University of East Anglia, a to v oborech buněčná biologie a biochemie. Roku 1988 se stal vedoucím katedry mikrobiologie na Oxfordské univerzitě. Od roku 2002 vede Britské výzkumné centrum rakoviny.

Ústředním předmětem jeho zájmu je buněčný cyklus a buněčné dělení u kvasinek, zejména u druhu schizosaccharomyces pombe. Nurse v nich jako první objevil gen cdc2 a zároveň určil, že je to právě tento gen, který hraje klíčovou úlohu v regulaci buněčného cyklu, tedy v načasování událostí jako je dělení buněk či jejich jader. Nurseův tým přitom identifikoval stejný gen i u člověka, čímž mj. dokázal, že zákony buněčného cyklu jsou stejné u rostlin, zvířat i člověka. Především za tento objev obdržel Nobelovu cenu. Objev může mít i zásadní dopad na lékařství, zejména léčbu rakoviny, neboť rakovinné buňky mají buněčný cyklus narušený, což umožňuje jejich masivní dělení – léčba by mohla spočívat v obnově klasického cyklu.[5]

OdkazyEditovat