Otevřít hlavní menu

Mario Ramberg Capecchi (6. říjen 1937, Verona) je italo-americký molekulární genetik. Roku 2007 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství (spolu s Martinem Evansem a Oliverem Smithiesem), a to za techniku "genového knokautu", která dovoluje cíleným zásahem vyřadit vybraný gen z činnosti. V roce 2001 získal též Laskerovu cenu.[1]

Mario Capecchi
MarioCapecchiFotoThalerTamas2.JPG
Narození 6. října 1937 (82 let)
Verona, Italské královstvíItalské království Italské království
Alma mater Harvardova univerzita
Antioch University
Antioch College
Zaměstnavatelé Harvardova univerzita
University of Utah
Ocenění Bristol-Myers Squibb Award for Distinguished Achievement in Neuroscience Research (1992)
Gairdner Foundation International Award (1993)
Alfred P. Sloan, Jr. Prize (1994)
Kyoto Prize in Basic Sciences (1996)
Franklinova medaile (1997)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Jeho životní osud byl zpočátku velmi trpký. Otec od rodiny odešel již v Mariově nejranějším dětství a jeho matku fašisté zatkli za distribuci protifašistických letáků a uvěznili v koncentračním táboře Dachau, když mu byly čtyři roky. Od té doby žil sám na ulici. Živil se žebráním a krádežemi, do školy nechodil. Když se jeho matka vrátila z koncentračního tábora, našla devítiletého Maria v nemocnici na prahu smrti. Mario v té době neuměl číst, psát ani počítat. Rozhodla se opustit ihned Itálii a vycestovala do USA, k příbuzným do Filadelfie. Ač neuměl anglicky a neměl žádný základ vzdělání, nastoupil Mario v Americe do školy. Za mimořádného úsilí se mu podařilo všechny handicapy překonat a nastoupit na univerzitu, a nakonec i do vědy.[2]

Vystudoval chemii a fyziku na Antioch College (1961), titul Ph.D. získal roku 1967 na Harvardově univerzitě, v oboru biofyziky. V současnosti je profesorem na lékařské fakultě univerzity v Utahu, v Salt Lake City.[3]

DíloEditovat

Jeho výzkum knokautu genů začal v roce 1980. Capecchi se pokusil vyřešit problém, že genetici, ač byli schopni gen přesně lokalizovat, nedokázali určit, co řídí. Většinou to jen odhadovali. Capecchiho myšlenka byla jednoduchá: když dokážeme gen vypnout ("knokautovat"), velmi rychle se ukáže, co se v organismu změnilo, a tím pádem, jakou funkci gen plnil. Techniku, jak toho dosáhnout, chtěl vyvinout, a to u myší. Ale v tuto možnost vědecká komunita tehdy nevěřila. Grant na projekt roku 1980 nezískal. Porušil tedy etické předpisy a začal výzkum tajně, když využil finance z jiného projektu. Velice nadějnými daty z tohoto výzkumu pak argumentoval v příští žádosti. Komise naštěstí jeho částečně neetický postup akceptovala a uznala svůj předchozí omyl. Capecchi nakonec metodu úspěšně vyvinul. S pomocí jeho metody vědci postupně "vypínají" každý jeden z 22 tisíc myších genů. Je to výzkum zásadní i pro pochopení činnosti genů u člověka, kterých není o mnoho více než u myší.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2007/capecchi-bio.html
  2. a b http://www.osel.cz/2995-mario-capecchi.html
  3. {title}. capecchi.genetics.utah.edu [online]. [cit. 15-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-11-2015.