Záškrt

infekční onemocnění

Záškrt (též difterie či mázdřivka) je bakteriální infekční onemocnění člověka vyvolané bakterií Corynebacterium diphtheriae, která svým toxinem způsobuje těžkou angínu.[1] V Česku jde od zavedení povinného očkování v roce 1946 o raritní onemocnění.[2] V málo proočkovaných populacích je úmrtnost u nakažených 5–10 %, u dětí do 5 let a u dospělých nad 40 let až 20 %.[3]

Záškrt
Záškrt způsobuje charakteristický oteklý krk
Záškrt způsobuje charakteristický oteklý krk
Klasifikace
MKN-10A36.
MeSHD004165
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Záškrt vyvolává bakterie Corynebacterium diphtheriae, zdrojem nákazy je nemocný člověk, rekonvalescent nebo bacilonosič toxického kmene. Nemoc se přenáší přímo vzdušnou cestou, méně nepřímo kontaminovanými předměty. Vstupní branou jsou nejčastěji mandle, dnes vzácně sliznice nosní, sliznice hrtanu, spojivky, kůže.

PřenosEditovat

Zdrojem nákazy je kontakt s bacilonosičem, což kromě člověka může být zvíře.[2] Infekce se šíří kapénkami podobně jako rýma, vzácněji stykem s kontaminovanými předměty.[2] Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami.[2]

Potíže nemocnéhoEditovat

Inkubační doba trvá 2–5 dnů a podle místa, kde se zánětlivý proces rozvíjí, může vzniknout záškrt mandlí (diphtheria tonsilarum), nosní (diphtheria nasi), hrtanu (diphtheria laryngis, croup). Bude následovat popis průběhu záškrtu mandlí. Nemoc začíná jako každá angína zvýšením teploty, bolestmi v krku, nechutenstvím, malátností, polykací obtíže. Mandle jsou zduřelé, zarudlé a tvoří se na nich žlutobílé pablány. Současně zduřují i podčelistní mízní uzliny jako u jiných angín. Záškrt mandlí je možno dobře léčebně zvládnout, zanedbá-li se však a neléčí-li se, změní se v těžký zhoubný záškrt (diphtheria maligna). Povlaky se rozšíří po celých mandlích a začnou přerůstat do okolí na sliznici měkkého patra, oblouků patrových, čípku. Jakmile povlaky přerostou z mandlí do okolí, zhorší se stav nemocného. Teplota se zvýší na 39–40 °C, nemocný je těžce schvácený, dýchá otevřenými ústy, podčelistní uzliny se zvětšují do velikosti ořechu a vzniká kolem nich otok podkožního vaziva. Krk zduřuje a má stejný obvod jako hlava. Otok krku označujeme jako caesarský krk (collum caesari).

KomplikaceEditovat

Zhoubný záškrt je vždy provázen komplikacemi a ty mohou vést ke smrti. Pravidelně vzniká zánět srdečního svalu (myocarditis) a pozáškrtové obrny. Myokarditida se vyvíjí v 5.–21. dni nemoci, čím dříve se objeví, tím těžší má průběh. Už v prvních dnech nemoci vzniká obrna měkkého patra, nemocný mluví huhňavě, při napití mu vytékají tekutiny nosem zpět do hrnečku. Ve 4.–6. týdnu se obrna měkkého patra ještě zhoršuje a podle těžkosti průběhu vystupují ještě další obrny. V lehčích případech se přidá obrna akomodačních svalů, takže nemocný nevidí na čtení, v těžších jsou postiženy svaly dolních končetin, trupu, horních končetin.

VýskytEditovat

Záškrt se v České republice stejně jako ve světě vyskytoval ve velkých epidemiích. Před rokem 1946 v Československu při epidemiích záškrtu onemocnělo okolo 0,3 % populace.[4] V zemích s nedostatečnou proočkovaností umírá na záškrt 5–10 % nakažených a u dětí do 5 let nebo dospělých nad 40 let až 20 %.[3] V Evropě jsou jednotlivé případy hlášeny každý rok.[2]

Povinné očkováníEditovat

V roce 1946 bylo v ČSR zavedeno povinné očkování a onemocnění téměř vymizelo. V roce 2022 byl v kraji Vysočina evidován jeden případ záškrtu u pacientky s předpokladem nákazy od domácího zvířete.[2] Pacientka užívala léky na omezení imunity a měla jiné chronické onemocnění. Jedná se o první evidované onemocnění na území ČR od roku 1995.[5] Poslední úmrtí na záškrt je v ČR evidováno v roce 1969.[2]

ReferenceEditovat

  1. http://lekarske.slovniky.cz/pojem/difterie
  2. a b c d e f g VOKÁČ, Martin. Pacientka z Vysočiny má záškrt, nemoc v ČR nebyla zachycena od roku 1995. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-05-12 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. 
  3. a b Záškrt – téměř vymýcené smrtelné onemocnění. Vše se ale brzy může změnit. Novinky.cz [online]. 2019-07-25 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 
  4. BRAUMOVÁ, Eliška. Záškrt nebyl nikdy banalita. Umí udusit miminko i dospělého!. Prozeny.cz [online]. 2021-03-09 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 
  5. ČTK. U pacientky z Vysočiny byl odhalen vzácný případ záškrtu. V Česku je to první případ od roku 1995. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-05-12 [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.