Otevřít hlavní menu

Thiamin

chemická sloučenina
(přesměrováno z Vitamín B1)

Thiamin (vitamín B1, Anti-Beriberi-Faktor, antineurotický vitamín, Aneurin)[1] je bílá nebo bezbarvá krystalická sloučenina. Jde o ve vodě rozpustný vitamín. Jeho přiznaným (1912) objevitelem je Kazimierz Funk. Tento vitamin o dva roky dříve (14. 6. 1910) objevil japonský biochemik Umetaró Suzuki (鈴木 梅太郎) a nazval jej aberic acid, později oryzanin; objev oznámil téhož roku 13. 12. v interní zprávě tokijské chemické společnosti (東京化学会) a publikoval v lednovém čísle ročníku 1911 vědeckého časopisu téže společnosti Tókjó kagaku kaiši (東京化学会誌). Vlivem chybného překladu do němčiny nebyl objev (a jeho význam) rozpoznán a jako objevitel byl uznán až Kazimierz Funk.

Thiamin
Struktura thiaminu

Struktura thiaminu

Obecné
Systematický název 3-((4-Amino-2-methyl-5-pyrimidinyl)methyl)-5-(2-hydroxyethyl)-4-methylthiazolium chlorid
Triviální název Thiamin
Sumární vzorec C12H17N4OS+
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 265,35 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chemicky se thiamin skládá ze substituovaných jader thiazolu a pyrimidinu, které jsou spojené methylenovým můstkem. Je to silně hydrofilní sloučenina.

Thiamin v potravěEditovat

Vitamín B1 je nutnou součástí výživy. V malém množství je přítomen v potravinách rostlinného i živočišného původu. Bohatým zdrojem jsou neloupané obiloviny, maso, pivovarské kvasnice, med a ořechy.

Doporučená denní dávka
věk (roky) thiamin [mg]
Kojenci 0,0-0,5 0,3
0,5-1,0 0,4
Děti 1-3 0,7
4-6 0,9
7-10 1,0
Muži 11-14 1,3
15-18 1,5
19-24 1,5
25-50 1,5
51+ 1,2
Ženy 11-14 1,1
15-18 1,1
19-24 1,1
25-50 1,1
50+ 1,0
Těhotné ženy 1,5
Kojící ženy 1,6

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989

Při velké fyzické námaze a při stresu potřeba vitamínu B1 stoupá. Thiamin se v lidském těle neukládá a jeho zásoba vydrží jen na 4-10 dní. Proto musí být stále přítomen v potravě.

Pití kávy a velkého množství čaje snižuje množství vitamínu B1 v těle.

VýznamEditovat

Vitamín B1 působí příznivě na nervový systém a proti únavě. Zvýšený příjem se doporučuje při otravách nikotinem, arsenem nebo olovem. Jeho funkce byla objasněna i na biochemické úrovni. Thiamin je enzymem thiaminfosfotransferázou, který je přítomen v játrech a mozku, přeměněn na aktivní formu vitamínu B1 , thiamindifosfát. Thiamindifosfát je koenzymem mnohých enzymových reakcí, konkrétně těch, při nichž je přemísťován aktivovaný aldehydový zbytek. Patří k nim:

Oxidativní dekarboxylace jsou důležité v metabolismu sacharidů a aminokyselin, transketolázová reakce probíhá v pentózovém cyklu, ve kterém jsou syntetizovány redukční ekvivalenty NADPH a deoxyribóza a ribóza k syntéze nukleových kyselin.

Projevy nedostatkuEditovat

Při nedostatku thiaminu dochází k omezení reakcí, které jsou závislé na thiamindifosfátu, a k hromadění substrátů těchto reakcí (pyruvát, pentózy…).

Nedostatek v přijímané potravě se projevuje jako nemoc beri-beri. Nejprve se projevuje periferními myopatiemi, vyčerpaností, ztrátou chuti k jídlu. Později se příznaky stupňují, objevují se deprese, podrážděnost a zmatenost jako důsledek neurologických degenerativních změn, degenerace kardiovaskulárního systému a svalů, otoky. U chronických alkoholiků se nedostatek thiaminu často projeví jako Wernickeova encefalopatie či Korsakovova psychóza.

V našich zeměpisných šířkách je nedostatek vitamínu B1 vzácný. Beri-beri je způsobena dlouhodobou konzumací potravy bohaté na sacharidy ale chudou na thiamin, jako je loupaná rýže, bílá mouka a rafinovaný cukr.

Předávkování vitamínem B1Editovat

Vitamin B1 je rozpustný ve vodě a je vylučován močí. Předávkování je proto téměř vyloučeno, byly zaznamenány jen ojedinělé alergické reakce sensitivních lidí na ústní podání velkého množství tohoto vitamínu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SCHÖNE, Lajos. 100 Jahre Vitamine. www.zm-online.de [online]. 2013-03-01 [cit. 2017-06-21]. Dostupné online. (německy)