Tchu Jou-jou

čínská chemička a farmakoložka

Tchu Jou-jou, čínsky pchin-jinem Tú Yōuyōu,, znaky tradiční 屠呦呦 (* 30. prosince 1930 Ning-po, Če-ťiang) je čínská chemičkafarmakoložka, která jako první izolovala hořčin artemisininpelyňku, který využila v léčbě malárie. Kombinovaná terapie snížila úmrtnost nemoci o 20–30 % a pouze na africkém kontinentu zachránila životy více než 100 tisíc infikovaných za rok.[1]

Tchu Jou-jou
屠呦呦
Tchu Jou-jou ve Stockholmu v prosinci 2015
Tchu Jou-jou ve Stockholmu v prosinci 2015
Narození 30. prosince 1930 (89 let)
Ning-po, Čínská republika
Národnost čínská (rodný jazyk: wu)
Alma mater Lékařská fakulta Pekingské univerzity
Povolání chemička, farmakoložka
oblasti: klinická medicína, lékařská chemie
Známá jako odbornice v tradiční čínské medicíně,
tropickém lékařství, která izolovala artemisinin
Ocenění Nobelova cena (2015)
Funkce profesor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Za novou účinnou léčbu malárie obdržela v roce 2015 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství, jakožto první čínský občan.[2] Druhou polovinu ocenění si rozdělili americko-irský parazitolog William C. Campbell a japonský biochemik Satoši Ómura, když byly oceněny jejich objevy na poli nové terapie parazitárních infekcí způsobených hlísticemi.[3][4][2]

Tchu se stala první Číňankou, která obdržela Nobelovu cenu v přírodních vědách a celkem dvanáctou ženou v kategorii lékařství nebo fyziologie. Během profesní dráhy nikdy neuskutečnila zahraniční studijní pobyt, ani neprováděla výzkum mimo rodnou zemi.[5]

Osobní životEditovat

Narodila se roku 1930 v Ning-pu, ležícím v provincii Če-ťiang.[6] Navštěvovala základní školu a první ročníky střední školy Siao-š’ čung-süe (效实中学; Xiàoshí Zhōngxué), odkud v roce 1948 přešla do dalšího středoškolského zařízení Ning-po čung-süe (宁波中学; Níngbō Zhōngxué). Mezi lety 1951–1955 studovala Lékařskou fakultu Pekingské univerzity, která se v roce 1952 stala samostatnou vysokou školou (v dubnu 2000 došlo k jejímu zpětnému začlenění do Pekingské univerzity).[7] Absolvovala ji roku 1955 v oboru farmaceutická věda. Následně získala dvouapůlleté vzdělání v tradiční čínské medicíně.

Po studiu nastoupila do pekingské Akademie čínské medicíny. V souvislosti s postupující čínskou hospodářskou reformou, se plnohodnotnou vědkyní stala teprve v roce 1980. Post školitelky postgraduálních studentů jí byl přiznán v roce 2001. Následně se stala hlavní vědkyní Akademie.[8]

Do roku 2011 byla v čínské vědě řadu desetiletí nepovšimnutou osobou a charakterizována jako „lidmi téměř úplně zapomenutá“.[9] Vzhledem k absenci postgraduálního systému vzdělávání v komunistické Číně až do roku 1979, neabsolvovala žádný doktorandský program, nevycestovala na zahraniční studijní či výzkumný pobyt, ani se nestala členkou žádné čínské národní vědecké akademie.[10][11] Tchu byla později prezentována jako hlavní představitelka první generace vědců čínského lékařského výzkumu od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949.[12]

Soukromý životEditovat

Manželem se stal středoškolský spolužák Li Tching-čao. Společně mají dvě dcery, starší z nich působí na univerzitě v Cambridgi.[13]

Objev účinného antimalarikaEditovat

Pozadí vědecké práceEditovat

V roce 1967, kdy probíhala Vietnamská válka, požádal severovietnamský vůdce Ho Či Min čínského premiéra Čou En-laje o pomoc s vývojem antimalarik pro vojáky, kteří se vydávali Ho Či Minovou stezkou na jih. Podávání chlorochinu bylo totiž kvůli snadnému rozvoji rezistence neúčinné.

Malárie byla také rozšířena v jihočínských provinciích Chaj-nan, Jün-nan, Kuang-si a Kuang-tung. Čou En-laj přesvědčil Mao Ce-tunga ke zřízení tajného programu nazvaného Projekt 523 na výrobu léčiva, který zahájil činnost 23. května 1967.[14] Po zapojení se do programu Tchu pracovala na Chaj-nanu, kde studovala infikované pacienty.[15]

Vědci do konce 60. let prověřili více než 240 000 sloučenin bez významného účinku. V roce 1969 přistoupila 39letá Tchu k záměru prostudovat látky v rostlinách. Nejdříve se věnovala sběru známých informací a navštěvovala praktické lékaře provozující tradiční medicínu. Závěry shrnula v knize nazvané Sbírka jednotlivých praktických předpisů proti malárii, která obsahovala 640 lékařských předpisů. Její tým také shromáždil na dva tisíce tradičních receptů a testům na myších podrobil 382 extraktů rostlin.[14]

pelyněk roční (Artemisia annua), užívaný pro intermitentní (střídavé) horečky, přinesl žádaný účinek. Recepturu přípravy vědkyně nalezla v 1 600 let starém textu. Nejdříve však látka neúčinkovala, protože byl extrakt získáván tradičním postupem z vroucí vody. Až proces extrahování za nízkých teplot vedl k izolaci účinné antimalarické sloučeniny. Pro daný postup se inspirovala zdrojem v tradiční čínské rostlinné medicíně, zápiscích sepsaných Ke Chungem roku 340 pod názvem Příručka receptů pro akutní léčbu, v nichž stálo, že by rostlina měla být máčena v chladné vodě.[16][17] Tchu dovodila, že teplá lázeň ničí biologicky aktivní látku a proto navrhla studenou cestu. K izolaci čisté formy látky došlo v roce 1972 a čínské pojmenování znělo čching-chao-su (青蒿素, qinghaosu).[1][18][19] Pokusy na myších a opicích prokázaly účinnost.[14]

Vědkyně se dobrovolně nabídla k prvnímu testu látky na člověku (pro zjištění nežádoucích účinků), když uvedla: „Jako vedoucí vědecké skupiny jsem cítila odpovědnost“. Experiment byl bezpečný a následovaly úspěšné klinické studie na pacientech. Výsledky publikovala anonymně v práci z roku 1977.[14] Na čínském zasedání Světové zdravotnické organizace o malárii v roce 1981 přednesla objev účinné látkyartemisininu,[20][21] jež usmrcuje časná vývojová stádia parazitického prvoka Plasmodium.[1] Antimalarika artemisininu postupně zachránila miliony lidských životů, především v rozvojovém světě.[22]

Artemisinin představuje seskviterpenový lakton s peroxidovým můstkem. Má se zato, že právě tento můstek zodpovídá za mechanismus účinku.[23] WHO brání monoterapii[24] před možným rozvojem parazitární rezistence na tuto sloučeninu. V léčbě se proto využívá kombinace artemisininu, či jeho derivátů, s dalšími antimalariky na odlišné chemické bázi. Vedle stoupající preskripce jako antimalarika[25] se také stal zájmem výzkumu nádorových onemocnění.

V roce 2006 došlo ke zveřejnění postupu přenesení odpovídajících genů pelyňku do kvasinek s cílem vytvořit prekurzor artemisininu v bioreaktorech. Tím byly nastoleny podmínky průmyslové výroby a zvýšení produkce účinné látky o desítky tun ročně, což odpovídalo nárůstu v řádu desítek milionů dávek. Takto biosyntetizovaný artemisinin začal být používán v srpnu 2014.[1]

Výběr oceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tu Youyou na anglické Wikipedii.

  1. a b c d VRTIŠKA, Ondřej. Nobelova cena za boj s malárií a parazitickými hlísticemi. Vesmír [online]. 2015-10-05 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26. 
  2. a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2015 [online]. Nobel Media AB, 5 October 2015 [cit. 2015-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. William C Campbell, Satoshi Ōmura and Youyou Tu win Nobel prize in medicine. The Guardian. 5 October 2015. Dostupné online [cit. 5 October 2015]. (anglicky) 
  4. Irish scientist wins Nobel Prize for Medicine. RTE News. rte.ie, 5 October 2015. Dostupné online [cit. 5 October 2015]. (anglicky) 
  5. MILLER, Louis H.; SU, Xinzhuan. Artemisinin: Discovery from the Chinese Herbal Garden. Cell. 2011, s. 855–8. DOI:10.1016/j.cell.2011.08.024. PMID 21907397. (anglicky) 
  6. Magic Drug Saved Half Billion People [online]. Phoenix Television News, Hong Kong, 16 March 2007 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  7. Introduction [online]. Peking University Health Science Center, 27 October 2010 [cit. 2011-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-17. (anglicky) 
  8. Official Biography [online]. China Academy of Chinese Medical Sciences [cit. 2011-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-06. (čínsky) 
  9. Hong Kong Wen Wei Po [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  10. Luxiao Zou. Chinese Scientist Wins Nobel Prize in Medicine; China Hails the Laureate with Reflection [online]. People's Daily, October 6, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Sohu News, 13 September 2011 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  12. Sohu News, 29 September 2009 [cit. 2011-09-13]. Dostupné online. (čínsky) 
  13. zh:同学们眼中的"三无教授":屠呦呦 [online]. Sina.com, 13 October 2011 [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b c d The modest woman who beat malaria for China, Phil McKenna, New Scientist, 15 November 2011
  15. Tom Phillips. Tu Youyou: how Mao’s challenge to malaria pioneer led to Nobel prize [online]. The Guardian, October 6, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Lasker Award Rekindles Debate Over Artemisinin's Discovery | Science/AAAS | News [online]. News.sciencemag.org [cit. 2014-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Miller L.H. and Su X. Artemisinin: discovery from the Chinese herbal garden. Cell. CAMBRIDGE, MA 02139, USA: Cell Press, 16 September 2011, s. 855–858. Dostupné online. ISSN 0092-8674. DOI:10.1016/j.cell.2011.08.024. PMID 21907397. (anglicky) 
  18. Geoff Brown. Special Issue Artemisinin (Qinghaosu): Commemorative Issue in Honor of Professor Youyou Tu on the Occasion of her 80th Anniversary [online]. Molecules, 2010 [cit. 2011-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. TU, Youyou. Acceptance remarks by Tu Youyou [online]. New York, NY 10017 USA: LASKER FOUNDATION. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Jeff Guo. How a secret Chinese military drug based on an ancient herb won the Nobel Prize [online]. October 6, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Youyou Tu. The discovery of artemisinin (qinghaosu) and gifts from Chinese medicine [online]. Nature, 11 October 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Elizabeth Weise. 'America's Nobel' awarded to Chinese scientist [online]. USA Today, 12 September 2011 [cit. 2011-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Royal Society of Chemistry. Artemisinin and a new generation of antimalarial drugs. Education in Chemistry. July 2006. Dostupné online. (anglicky)  Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine
  24. WHO calls for an immediate halt to provision of single-drug artemisinin malaria pills [online]. WHO, 19 January 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Douglas NM, Anstey NM, Angus BJ, Nosten F, Price RN. Artemisinin combination therapy for vivax malaria. Lancet Infect Dis. June 2010, s. 405–16. DOI:10.1016/S1473-3099(10)70079-7. PMID 20510281. (anglicky) 
  26. Tu Youyou 屠呦呦 [online]. China Vitae [cit. 2012-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-29. (anglicky) 
  27. Chen Zhili Congratulates Lasker Award Winner Tu Youyou [online]. Women of China, 22 September 2011 [cit. 2012-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-06. (anglicky) 
  28. Tu Youyou [online]. Lasker Foundation, 12 September 2011 [cit. 2011-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Archivovaná kopie [online]. Warren Alpert Foundation, 4 June 2015 [cit. 2015-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-14. (anglicky) 
  30. Nobel Prize announcement [online]. [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat