--Horst (diskuse) 27. 1. 2015, 14:08 (CET)[]

Ukázat náhledEditovat

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny uložte.

Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku. Každá uložená změna se zapisuje do historie článku a do seznamu posledních změn na Wikipedii. Při častém ukládání se tyto zbytečně přeplňují a znepřehledňují. Hrozí také riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Děkuji za pochopení. --Jana Lánová (diskuse) 5. 11. 2015, 11:56 (CET)[]

Používejte prosím náhled!Editovat

Prosím, věnujte pozornost předchozímu upozornění, že máte – namísto častého ukládání stránky – používat tlačítko Ukázat náhled. Neberte to na lehkou váhu. Důvody, proč se má tlačítko používat, máte uvedeny výše. Věřím, že pochopíte důležitost používání tohoto tlačítka. Děkuji za pochopení. --Jana Lánová (diskuse) 5. 11. 2015, 12:20 (CET)[]

Prosím!Editovat

Dobrý den, prosím, nerada bych Vás blokovala, přečtěte si odkazy výše a buďte ohleduplná k ostatním editorům. Používání náhledu a obezřetné ukládání změn je velice důležité (přehlednost, zatěžování serveru, atd.), nebo Vám připadá Historie Vámi editovaného článku přehledná. Předem děkuji --Jana Lánová (diskuse) 5. 11. 2015, 12:51 (CET)[]

Paní kolegyně už Vás prosila, já žádám naposledy. Neukládejte každou maličkost, vše se dá udělat na jedinou editaci. Pokud potřebujete času více /až dva dny/, vložte na začátek šablona:Pracuje se. Díky--Horst (diskuse) 13. 1. 2016, 20:40 (CET)[]
Dobrý den, Horste, prosím Vás, nezlobte se. Trvalo mi až dodnes pochopit, jak Vám a kolegyni Lánové odpovědět – neignoruju Vaše informace, jen jsem nebyla schopna najit info, JAK a KAM PSÁT ODPOVĚĎ, a byla jsem z toho nešťastná. Máte pravdu, ukládám často, a budu se snažit to nedělat. Užívám od 1992 textové editory atp. a ukládám stále, je to zvyk, resp. automatika. Dovolte otázku: lze se nějak pojistit proti ztrátě textu během práce? (Měla jsem za sebou asi tři hodiny práce, neukládala jsem, když mi Micr. restart. PC kvůli jakési aktualizaci, takže jsem dohledávala a psala znovu.) Děkuji, s pozdravem Jarka D (diskuse) 19. 1. 2016, 21:34 (CET)[]

Citační šablonyEditovat

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky i za snahu vyladit a sjednotit formát uváděných referencí, jako např. zde. Ještě účinnější by mohlo být zajištění jednotného vzhledu s pomocí citačních šablon. Tedy právě opačným směrem, než jak se stalo v této editaci. Opravdu doporučuji, k vkládání referencí vizte též Nápověda:Reference nebo konkrétně Nápověda:Reference podrobně#Reference v textu. S výhodou se dá využít i rozšířený editační panel. --Bazi (diskuse) 16. 1. 2017, 16:16 (CET)[]

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Jaroslav Kučera (kameraman). Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. Děkuji za pochopení. --OJJ, Diskuse 16. 3. 2017, 06:02 (CET)[]

Shrnutí editaceEditovat

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. --Perid (diskuse) 15. 9. 2017, 22:49 (CEST)[]

Citační šablonyEditovat

Vážená Jarko,

moc Vám děkuji za úpravy, doplnění a vylepšení v článku Všesokolský slet! Chtěl bych Vás ale požádat o to, co už zmiňoval kolega Bazi výše – pokud je to možné, snažíme se na Wikipedii používat pro uvádění referencí tzv. citační šablony. Důvod je dvojí: a) usnadní Vám práci! Namísto ručního sestavování citace kousek po kousku, přemýšlení o tom, kde se píše čárka, kde tečka, kde kurzíva a kde velká písmena, vyplníte do připravených kolonek známé informace a citace se sama zformátuje. b) šablony zajistí, že všechny citace ve všech článcích napříč Wikipedií budou vypadat stejně. Zároveň umožňují v případě potřeby změnit formátování úplně všech referencí najednou – upravením samotné šablony – oproti nutnosti procházet všechny ty desetitisíce článků a upravovat reference jednu po druhé.

Pro jednoduchou práci s citačními šablonami používejte Panel referencí. Ten se zapne v uživatelském Nastavení, na kartě Udělátka (tj. zde: [1]), zaškrtnutím možnosti „Zobrazovat Panel referencí v editoru zdrojového kódu“. Další nápovědu hledejte na stránce Nápověda:Panel referencí a v případě jakýchkoliv potíží se na mne neváhejte obrátit. Zdravím a těším se na Vaše další editace --YjM | dp 20. 10. 2018, 21:44 (CEST)[]

Zdravím, YjM a děkuji Vám za vlídný dopis. Je to vlastně průšvih: udělat citaci mi trvá zhruba 30 vteřin. Vyplňovat kolonky, na to mě neužije. Nadto citace je živá stejně jako jazyk a do wikikrabiček se "nevejde". Kapitolu v odborné monografii, jakkoli je na tituláku uveden Matoušek, Koláčková a Kodymová, nelze citovat pod jejich jmény, protože ji halt napsal někdo jiný. Takže citace, resp. reference vypadá takhle:
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální práce se starými lidmi. In: MATOUŠEK, Oldřich, ed., KODYMOVÁ, Pavla, ed. a KOLÁČKOVÁ, Jana, ed. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, 2005, s. 169. ISBN 80-7367-002-X. a bibliografický záznam v „Literatuře“ takhle (je úplně stejný, liší se jen rozpětím stran, na nichž je ta kapitola... stejné jako u příspěvku ve sborníku nebo v periodiku):
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální práce se starými lidmi. In: MATOUŠEK, Oldřich, ed., KODYMOVÁ, Pavla, ed. a KOLÁČKOVÁ, Jana, ed. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Praha: Portál, 2005, s. 162–193. ISBN 80-7367-002-X.

A pak si jednu nedejte :-) Mně nevadí, že Wiki se nedrží tak úplně aktuální normy, vím nebo předpokládám, že analýzu záznamu (to jak bude krabička vypadat) děláte s odborníky, a norma je jen doporučující, důležitá je ta jednotnost záznamů. Mně skutečně vadí, že nemohu uvádět zdroj pořádně. Už jsem Milanovi Ficajovi (Horst) navrhovala, že se na Wiki vykašlu, když to tolik komplikuje život, a to mě nenapadl onen logický argument ...potřeby změnit formátování úplně všech referencí najednou – upravením samotné šablony – oproti nutnosti procházet všechny ty desetitisíce článků a upravovat reference jednu po druhé. Nevím, zvažte :-) Vlastně si na Wiki jen tak ujíždím, jsem na redaktořinu zvyklá (bohužel už 40 let), vcelku mě neláká tvorba nových článků a nechybí mi metály, ale k akci mě zpravidla pohne nějaká příšernost, kterou se dočtu (kromě biologických témat, ta jsou zpravidla OK a já si jen doplňuji, viz třeba nedávní sokoli, ovšem teď mám na mysli ptáky ... kouzlo nechtěného), nebo mi přijde líto, že k tématu mám plno inf. materiálů a mohla bych článek doplnit atp. Mějte se moc hezky, a prosím, písněte mi, co dál. Díky, Jára

Vážená Jarko, v prvé řadě se Vám moc omlouvám za prodlení s odpovědí. Popravdě jsem Vaši reakci příliš neočekával a tak jsem si jí teď všimnul spíše náhodou... Každé udělátko, formulář, šablona, atp. slouží v první řadě k usnadnění práce běžným smrtelníkům. Pokud vidíte před sebou novinový článek a během 30 vteřin máte před sebou sepsanou citaci, pak asi není o čem diskutovat. Přidávejte reference samozřejmě tak, jak je to pro Vás pohodlnější! Přesto bych Vás chtěl alespoň poprosit, abyste nevypisovala ručně ty, které již pomocí šablony vyplněné jsou, jako např. ve zmíněném článku Všesokolský slet. Používání citačních šablon je na Wikipedii upřednostňováno právě z důvodu možnosti té hromadné změny, zmíněné již výše. Pokud máte konkrétní návrhy na vylepšení šablon, třeba protože podle Vás neodpovídají normě, určitě by neměly zapadnout. Určitě se můžeme pokusit o jejich vylepšení. S pozdravem --YjM | dp 19. 11. 2018, 12:06 (CET)[]

Dobrý den, prosím, nevkládejte do článků zdroje informací prostými odkazy, jako tomu je např. v této editaci článku Jindřich Šídlo. Využijte k tomu prosím funkcionalitu Nápověda:Reference. Vkládat odkazy přímo do textu je poměrně nevhodné a je přitom možné vložit tutéž informaci poměrně jednoduchým způsobem, který nevyžaduje složité vypisování. S pozdravem --Bazi (diskuse) 30. 5. 2019, 00:14 (CEST)[]

Báze – upozornění na diskusiEditovat

Vážená Jarko, chtěl bych Vás upozornit na mnou založenou diskusi o stránce Báze, na jejíž nynější podobě jste se značně podílela. Petr Matas 14. 1. 2020, 15:46 (CET)[]

Vážený Petře, promiňte, že jsem nezareagovala; jsem trochu mimoň. Pevné zdraví a krásné jaro přeji. Jarka --Jarka D (diskuse) 9. 4. 2021, 20:09 (CEST)[]

KurzívaEditovat

Dobrý den, neodstraňujte kurzívu u odborných názvů (viz čl. lupina). Podle pravidel botanické nomenklatury se v textu píší všechny taxonomické kategorie kurzívou. Děkuji za pochopení. Vojtěch Zavadil (diskuse) 7. 4. 2021, 06:49 (CEST)[]

Vážený pane Zavadile, polekal jste mě, že mi unikla závažná změna ve formální úpravě vědeckého pojmenování rostlin. Zaplaťpámbu neunikla. Znamená to, že kromě rodu a druhu, který se skutečně sází kurzivou, se veškerá pojmenování sázejí standardním typem písma. Byla by škoda zavádět do Wiki závažnou chybu a dezinformovat uživatele. Přeji pevné zdraví a dobré jarní dny. Jarka --Jarka D (diskuse) 9. 4. 2021, 19:57 (CEST)[]
Doporučuji si prostudovat Mezinárodní kód botanické nomenklatury, nebo alespoň nápovědu k psaní biologických článků. To, o čem píšete, se týká nomenklatury zoologické, která je na botanické nezávislá. V botanice je doporučováno psát názvy všech taxonomických kategorií kurzívou bez ohledu na jejich rank. Vojtěch Zavadil (diskuse) 9. 4. 2021, 21:27 (CEST)[]

MartináčEditovat

Dobrý den, díky za editaci u martináče. Chápu, že máte jiný jazykový cit než já, snažil jsem se udělat text trochu čtivější, ale singulár je asi encyklopedicky lepší. Gramatické a stylistické opravy se mi také příliš nelíbí, ale hádat se nebudu. Opravím nicméně počet stran u Poncových Motýlů zpět na 384, neboť tu knihu právě držím v ruce a tento údaj je v tiráži jasně uveden. S pozdravem --GeXeS (diskuse) 10. 6. 2021, 18:14 (CEST)[]

Dobrý den GeXeSi, vážím si toho, že ačkoli se Vám úpravy nelíbí, jste zdvořilý. To na ency párkrát někdo neuměl. V celém Vašem textu je jediná gramatická chyba (stadium), což je úžasné. Čárky, které jsem vypustila, nebyly chybou – koukám na text okem redaktorky = oko čte po celcích a čárky ho mohou zdržovat, je-li jich příliš a nejsou-li nezbytné (lze-li to, volím raději tzv. interpunkční úspornost). Ještě na to kouknu, třeba jsem se někde sekla.

  • "známý" jsem vypustila, protože je to hodnocení a např. mně známý není, proto jsem ho na ency vyhledala. (Zaujalo mě, že na Facebooku ve skupině o určování hmyzu ho někdo vyfotil v Praze... možná unikl z chovu.) Takových jako já je většina – ti, co ho znají, pracují spíš s tištěnou odbornou nebo aspoň populárně-naučnou literaturou než online ency.
  • "smetanově-okrový" znamená, že je místy smetanový, místy okrový (třeba kostkovaný svetr), zatímco smetanově okrový = je okrový + upřesňujete, že smetanově.

Vzhlížím k autorům, jako jste Vy, protože jste podal skvělé informace, skvěle utříděné a bez chyb. Z textu je patrné, že Vás zajímají jak motýli, tak uživatelé ency, zatímco z některých textů (např. jednoho z autorů čl. o rostlinách) je patrné, že zájem je upřen na sebe (já, já, já, pak dlouho nic, pak rostlina... a kde je uživatel?). K literatuře: jsem oběť svého oboru, tzn. knihovničiny + bibligrafie + redaktořiny, takže vycházím z aktuální normy, pokud nerediguji odbornou literaturu (přírodovědci mají jiný úzus než normu 690 nebo než např. historici, respektuji je; norma je doporučující, nikoli závazná). Počet stran se zpravidla uvádí podle poslední číslované strany, nikoli podle údaje v tiráži. Ale samozřejmě Vám do toho mluvit nebudu. Na rozdíl od Vás většina přispěvatelů netuší, co je tiráž, a spočítají vše potištěné :-) Uvádět poslední číslovanou stranu má svou logiku, protože to je údaj, o němž nemůže být sporu :-) Údaj jsem převzala z Nár. knihovny, Ponce nemám, mám tu jen Hrabáka (1985), Schwarzovy Motýly 2 (1949) za 15 Kčs z antikvariátu a ježíšek mi dal Atlas motýlů Nováka a Pokorného (2003). Překvapuje mě, jak málo je literatury o nočních motýlech. Omluvte román, pršelo a byl čas... a děkuji za hezký článek na ency. Jarka Divišová

Dobrý den; inu, snažím se – je nás tu hodně, mnozí mají skutečně omezené pole působnosti a stačí málo, abychom se při vší dobré vůli nakonec rafli o čárku. Martináč je největší středoevropský motýl a přijde mi – ve srovnání s jinými druhy (nejen) nočních motýlů – skutečně známý (srovnatelně například s kudlankou nábožnou), nicméně faktem je, že ozdrojovat takové tvrzení referencí nedokážu, odstranila jste je tedy správně a vlastně šlo o můj vlastní výzkum. Proti smetanovému okru též nemám námitek, to mi uniklo. Vadí mi odebrání podmětu martináči ve větě, kde už kontextuálně nebylo bezpochybně patrné, kdo že to přes den odpočívá na domech (zpravidla nechávám přecházet podmět jen do následující věty, ve třetí už mi přijde vazba příliš slabá, ale záleží na situaci). Nicméně toto i zbylé opravy jsou už spíše stylistické nuance, které bych zařadil do kategorie autorského rukopisu. Jak jsem napsal, vracet to nebudu.
Hrabák je dobrá kniha; v zásadě zakládám hesla především motýlům, kteří jsou v ní uvedeni – informace o jednotlivých druzích jsou tam totiž perfektně strukturovány; je tam uveden slovní popis vzhledu (velmi vzácné!), bionomie i geografické rozšíření. Když zakládám hesla druhům, které v Hrabákovi uvedeny nejsou, mívám velké problémy vytvořit popis vzhledu imaga a housenky tak, aby právě nešlo o vlastní výzkum.
Ohledně tirážových dat bych se držel zdroje. Co může být přesnější? Ze zkušeností se obávám, že záznamy v databázi NK mohou spíše trpět chybovostí v důsledku liknavosti při zavádění položky. Ostatně – jestli máte toho Hrabáka fyzicky u sebe, můžete se přesvědčit, že jako vydavatel je uvedeno doslova „Státní zemědělské nakladatelství ve spolupráci se Státním pedagogickým nakladatelstvím“.
Co se toho martináče v Praze týče, únik z chovu mi příliš pravděpodobný nepřijde. Především by to nejspíš chovatel nedopustil (a navíc jsou martináč i jeho housenky dosti nemotorná stvoření) a pak – pohledem na mapu záznamů v BioLogu vidím jen za letošek v blízkém okolí Prahy tři nálezy dospělců. To by musela být velká náhoda. Na druhou stranu jde skutečně o nápadně izolovanou skupinku. Těžko říct – ještě můžeme uvažovat o cílené introdukci do vhodného prostředí. Pěkný den! --GeXeS (diskuse) 13. 6. 2021, 13:08 (CEST)[]
Dobrý den a opravdu děkuji za informaci o Hrabákovi, je pro mne cenná. (Napadá mě: ocení ji i syn, jednak jako rodič předškol. děvčat, kterým předáváme vztah k přírodě, jednak jako antikvariátník = Antikvariát Diviš. [Kdybyste někdy něco sháněl, lze si u něho udělat záznam, sežene. Upozorňuji však, že jak je hodný a šikovný, obchodník je tvrdý [po mně není, obchod nesnáším a prodat neumím nic], proto je lepší zmínit, že "Vaše maminka mi říkala, že byste..." ;-) K mým přátelům se chová mravně.) :-)
K tomu SZN: máte pravdu, je to v tiráži uvedeno a jediný správný přístup je "de visu – s knihou v ruce", jak píšete. Jenže marná sláva: v bibliografiích i citacích se uvádí jen jedno místo vydání a jeden nakladatel, pokud ovšem nejde o nějaký jó špek. [Běžně známý tento fakt však není.] Budete se smát, ale zasáhla jsem do článku o martináčovi právě proto, že se mi líbil, a s představou, že článek dokonalý fakticky, uceleností a uspořádáním informací došperkuji dokonalostí bibliografickou a drobné jazykové úpravy.
Poslední: "Vadí mi odebrání podmětu martináči ve větě, kde už kontextuálně nebylo bezpochybně patrné, ..." Klidně to vraťte, to jen že mne ten výraz "zdržel", "zastavil": text o dospělcích tak krásně plynul, že jsem měla DOSPĚLCE stále v mozku a ten nepotřeboval ... však Vy víte.
Už jen tolik, že mám více lit. např. o rostlinách a ptácích (monografie i nauč. slovníky) či houbách, z hmyzu jsem se motala od mala kolem brouků + lit. o nich. O motýlech vím moc málo, téměř nic. Nicméně tady na polosamotě tvrdě buduju prostředí vhodné pro původní druhy. Asi se to dozvěděly a sem tam už je to vidět, jenže s hmyzem to nikdy nebude optimální – ač jsem zasadila i stromy a keře do větrolamů, je tu větrno. Jásám však nad každým totenem a představuji si, že modrásek..., protože mravenišť tu je hafo. Asi blouzním. Včera jsem objevila první rdesno hadí kořen (teď už hadí kořen větší). Nekácím mrtvé stromy, nechávám živé doupné stromy, vznikl pidirybník (dešťák čili nebeský), vysadili jsme alej z bříz a růže mnohokvěté, snažím se dělat pásy pro zvěř atp. Boj se "zemedělci" (jak říkal Gottwald), resp. družstvem je však únavný, rok co rok problém (postřiky za větru, nerespekt. hranice aj.). Pronajala jsem tedy pozemky nedalekému ekolog. zemědělci. (Družstvo se naštvalo.) Bojuji už spíš s oběma kyčlemi (TEP), jedním zarputilým traktoristou (paradox je, že jako člen mysliveckého spolku mi asi fandí) a srncem, který bez ohledu na zápis v katastru nemovitostí noc co noc obejde "svůj" rajón, vyznačí ho nebo značení doplní = sedře kůru ze všeho, co není PEVNĚ oplocené nebo stejně pracně obložené větvemi. Také se tak drbe při odstraňování lýčí a také se tak prý vytahuje před srnami při namlouvání (soused je na tohle studnice moudrosti). Přirozeně si u toho zařve, ale zápis v KN kvůli tomu měnit nebudu. A když ho myslivci časem zastřelí, porodí "mi" srna v sadu dvojčata nebo trojčata a vyroste další parohatý majitel :-D A já se ještě starám, aby se srnčatům při sečení luk nic nestalo.
Mějte se krásně, pište a já budu nezasahovat ;-) J --Jarka D (diskuse) 13. 6. 2021, 15:28 (CEST)[]
Ó, to zase ne, zasahujte – věřím, že vše děláte s nejlepším úmyslem a vědomostmi více než dostatečnými. Co se kvality článků týče, mám to takto: nacházíme se na stránkách, které může editovat kdokoli. A nesmíme navíc články „vlastnit“. Jak tedy může perfekcionista zajistit, aby jeho oblíbené téma bylo zpracováno způsobem, který mu přijde dostatečně důstojný, aniž by se musel o svou práci do budoucna obávat? Inu, provést ji co možná nejlépe, nejpřesněji a podle pravidel. Pak je vysoká šance, že jakýkoli nedostatečně dokonalý pozdější zásah bude konsenzuálně odmítnut jakožto mylný, špatný nebo vandalský – nebo že potenciální běžný editor vůbec nezatouží nějaké informace přidávat. Asi je to trochu naivní představa, ale je to to nejlepší, co jsem vymyslel :). A vím přesně, o čem mluvíte v kontextu „dokonalosti“ článků; často jsou tu na wiki v nejhorším stavu právě ty nápadné a známé druhy rostlin a zvířat. Původní vzhled martináče mne od práce značně odrazoval, stejně jako třeba takový lišaj smrtihlav. Zlepšit podobu hesla a přitom nezničit ty kvalitní informace, které už se v něm nacházejí, to je práce pro slona v porcelánu. (A tedy ještě zpět k nevyjádřenému podmětu – nechám to už tak. Pokud Vám to jako čtenáři přišlo přirozenější, pak to nechme takto. Netřeba přidávat do historie hesla další kosmetické editace, a člověk není sám sobě nikdy dokonalým korektorem – patent na rozum nemám a když si prohlížím své starší výplody, nacházím i věci, co bych dnes napsal jinak.)
Hrabák byla první kniha, kterou jsem o motýlech dostal. Její nevýhodou je kromě malého počtu druhů i absence fotografií housenek. Zahradníkovi Naši motýli obsahují více – i prakticky neznámých – druhů, ale ruční kresby nejsou vždy věrné a popisy jsou nestrukturované a nevyvážené, často s osobními dodatky autora (což může být podle vkusu a potřeby čtenáře bonus i malus). Slovenští Motýle (v dnešním kontextu se nelze nepousmát) od Ponce jsou takřka dokonalí – popisy čeledí, fotografie motýlů i housenek, poměrně detailní popisy mnoha druhů; strukturovanost nedosahuje kvalit Hrabákových, ale i tak je to informačně vydatný zdroj. No a pak čerpám ještě z knihy Začínáme s entomologií a chovem motýlů od Luláka a Krnáče. To už je prakticky návod pro chovatele a sběratele; v dětství bych za takovou knihu upsal duši, dnes už to vidím střízlivěji (a pro napichování na špendlíky už také nemám pochopení). Obrazová stránka vysloveně mizerná, ale bionomická data dobrá. A ovšem také cena (doporučená 777 Kč) zcela mimo mísu.
Vaše ekologická činnost zní parádně; až budu mít jednou oboustrannou TEP kyčlí, budu si pískat, bude-li se mi dařit to, co Vám. Prozatím sázím stromy na mezích a v mezičase vyhlížím, zda by se nedal šikovnou koupí nějaký ten malý kousek půdy uprostřed lánu kukuřice proměnit na polodivoký ostrůvek života. A co se srnek týká, vypadají tuze roztomile, ale máme jich skutečně příliš. Nezlobil bych se za kouzelný proutek, kterým bych jednu takovou srnku proměnil, řekněme, v deset koroptví a dva zajíce ;-).
Mějte se také krásně. --GeXeS (diskuse) 13. 6. 2021, 19:21 (CEST)[]