Otevřít hlavní menu

Pleonasmus (z řeckého πλεονασμóς, pleonasmos, nadbytek, přebytek) nebo pleonazmus je stylistický útvar, který vzniká, jestliže k vyjádření myšlenky použijeme nadbytečných slov.

Sémantický pleonasmusEditovat

Nadbytečné nahromadění významově blízkých výrazů se nazývá sémantický pleonasmus. Někdy se považuje za stylistický nedostatek (např. „dárek zdarma“ nebo „všeobecný konsensus“).[1] Lze jej však používat i cíleně pro posílení či zdůraznění nějakého sdělení, např. „Viděl jsem to na vlastní oči.“[2], „I báli se bázní velikou.“ (Bible Kralická, Lukáš, 2, 9) nebo jako básnický prostředek, např. „po modrém blankytu bělavé páry hynou“ (Karel Hynek Mácha, Máj).

Syntaktický pleonasmusEditovat

O syntaktický pleonasmus jde, pokud je ve větě použito slovo, které gramatika nevyžaduje nutně.

Příkladem je v angličtině připojování vedlejší věty pomocí that:

  1. I know you are coming.
  2. I know that you are coming.

Nebo ve španělštině vkládání zájmena pro vyjádření podmětu:

  1. Yo te amo.
  2. Te amo.

Pleonasmus podle Nového encyklopedického slovníku češtinyEditovat

Nový encyklopedický slovník češtiny[3] uvádí, že pleonasmus je v klasické rétorice řečnická figura, jejíž podstatou je, že jazykový výraz obsahuje z hlediska významu redundantní (nadbytečné) části; takové informačně redundantní vyjádření má různé rétorické efekty, např. upoutání pozornosti, zdůraznění apod. Typický příklad: „Udělal jsem to svýma vlastníma rukama“.

V češtině (i v jiných jazycích) se slovo pleonasmus užívá neterminologicky (není termínem) jako označení významově nadbytečného vyjádření a často se užívá jako synonymum s neterminologicky užitým slovem tautologie. Jestliže není pleonastické vyjádření záměrné (má-li jím být docíleno rétorického nebo jiného efektu, tedy říct něco navíc, rozesmát někoho apod.), často se pokládá za chybu stylistickou nebo gramatickou. Příklady běžně se objevujících pleonasmů:

  • stupňování inherentních superlativů: nejoptimálnější (vs. optimální), nejjedinečnější (vs. jedinečný);
  • atribuce vlastnosti, která je obsažena ve významu substantiva: židovská synagoga (vs. židovská modlitebna), radioaktivní uran (vs. radioaktivní chemický prvek), soudní jurisdikce (vs. soudní moc); sbírky takových pleonasmů se objevují na internetu (např. biftek z hovězího masa, soukromý podnikatel aj.);
  • figura etymologická: žít život, lakovat lakem;
  • spojení cizího akronyma s českým nebo do češtiny přejatým jménem, jehož význam je už obsažen v akronymu: virus HIV, HIV virus (= Human Immunodeficiency Virus virus), RAM-paměť (= Random-Access Memory paměť), PDF formát (= Portable Document Format formát); taková spojení se označují žertovným termínem „redundant acronym syndrome syndrome“; je to pleonasmus sémantický, ale v češtině pragmaticky licencovaný tím více, čím méně je znám význam zkratky;
  • větná tautologie: „Pivo je pivo.“, „Napsal, co napsal.“, „Přijdu, až přijdu.“.

Opakem pleonasmu z hlediska logiky je kontradikce, z hlediska stylistiky oxymóron.

Některé pleonasmy uvedené na internetuEditovat

„Ceny energií neustále rostou vzhůru.“, „hlavní protagonista“, „hospitalizovat v nemocnici“, „bonus zdarma“, „ustálená fráze“, „nevyžádaný spam“, „veřejně deklarovat“, „pomerančová oranžáda“, „znalost AJ jazyka“, „hokejová NHL“, „basketbalová NBA“, „velké verzálky“, „patkový serif“, „CD disk“, „osobní PC“, „LED dioda“ aj.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Čeština s Olivou: Dárek zdarma. Novinky.cz [online]. 2017-09-12 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. 
  2. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0607-9. S. 597. 
  3. KARLÍK, Petr. Pleonasmus. In: Petr KARLÍK, Marek NEKULA, Jana PLESKALOVÁ (eds.). CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. 2017 [cit. 30. 12. 2018]. Dostupné z:https://www.czechency.org/slovnik/PLEONASMUS

Externí odkazyEditovat