Středočeský kraj

vyšší územní samosprávný celek v České republice
(přesměrováno z Střední Čechy)

Středočeský kraj je samosprávný celek České republiky ve středních Čechách, který vznikl roku 2000, souběžně také stále existuje územně-správní jednotka se stejným názvem i územím, která vznikla už v roce 1960. Co do územní rozlohy i počtu obyvatel je největším českým krajem. Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale je jím hlavní město Praha, které má status samostatného kraje a které je Středočeským krajem zcela obklopeno.

Středočeský kraj
Řeka Sázava u Pikovic
Řeka Sázava u Pikovic
Středočeský kraj – znakStředočeský kraj – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo kraje Praha
Region soudržnosti Střední Čechy
Historická země Čechy
NUTS 3 CZ020
ISO 3166-2 CZ-20
RZ S
Zeměpisné souřadnice
Vznik územní kraj:
11. dubna 1960[1]
samosprávný kraj:
1. ledna 2000
Zánik územní kraj:
1. ledna 2021[2]
Základní informace
Rozloha 10 928,4 km² (2019)[3]
Počet obyvatel 1 385 141 (2020)[4]
Hustota zalidnění 126,7 obyv./km²
Nejvyšší bod Tok
(865 m n. m.)
Počet okresů 12
Počet ORP 26
Počet POÚ 55
Počet obcí 1 144
z toho 84 měst
a 50 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu
Zborovská 81/11
150 21 Praha
podatelna@kr-s.cz
Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO)
Oficiální web: www.kr-stredocesky.cz
Středočeský kraj na mapě
Další údaje
Kód územního kraje 32
Kód samospr. kraje 27
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Středočeský kraj a Praha jsou jediné dva samosprávné kraje, jejichž území je shodné jako u dříve vzniklých územně-správních krajů. Do značné míry se Středočeský kraj kryje s územím někdejšího Pražského kraje existujícího v letech 1949–1960.

Území a podnebíEditovat

Středočeský kraj leží uprostřed Čech. S rozlohou 10 929 km2 tvoří téměř 14 % území Česka a řadí se na první místo v zemi (je cca 1,9 krát větší, než je průměrná rozloha kraje). Po roce 2010 se kraj stal zároveň nejlidnatějším celkem v republice: žije zde přibližně 1,39 milionu[4] obyvatel. Počet obyvatel kraje narůstá stěhováním z ostatních krajů republiky a zejména vlivem suburbanizace – stěhováním z Prahy do okresů obklopujících hlavní město.[5]

Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím samosprávného Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Zároveň sousedí s územními kraji Jihočeským, Západočeským, Severočeským a Východočeským.

Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území je brdský vrchol Tok v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe v okrese Mělník.

Podnební poměry středních Čech jsou závislé na nadmořské výšce a terénu. Kraj patří do mírné (spíše suché) teplé oblasti. Na západě je srážkový stín Krušných hor. Nejtepleji je v dolním Povltaví, nejchladněji je v Brdech, kvůli kterým se také na Příbramsku projevuje srážkový stín. Nejvyšší srážky: Ondřejov, nejnižší: Velké Přítočno.

HistorieEditovat

 
Krajský úřad na Smíchově, Zborovská 81/11

Středočeský kraj jako další územněsprávní jednotku ČSSR vytvořil k 1. červenci 1960 zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. ze dne 11. dubna téhož roku, a vyjmenoval 12 jeho nových, větších okresů. Až do roku 1990 měl kraj volený orgán, krajský národní výbor. Poté až do roku 2000 krajské zřízení v České republice neexistovalo, kraj byl pouze územní jednotkou.

Samosprávný Středočeský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Středočeský kraj je, stejně jako hlavní město Praha, jedním ze dvou případů v České republice, kdy územní kraj se názvem i územím shoduje se samosprávným krajem. Středočeský kraj je jediný ze samosprávných krajů v České republice, který se ani původním názvem nejmenoval podle svého krajského města, a je jediným z územních i samosprávných krajů České republiky, který má své sídlo mimo své vlastní území

K 1. lednu 2016 se území kraje zmenšilo o 10 katastrálních území ze zrušeného vojenského újezdu Brdy, která byla připojena k obcím Plzeňského (a zároveň Západočeského) kraje:

Okres Rokycany (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel):

Okres Plzeň-jih (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel):

Členění krajeEditovat

OkresyEditovat

Kraj je vymezen územím 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.

Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je Praha-západ (5 % rozlohy kraje). V roce 2005 bylo na území kraje 1146 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Mladá Boleslav (123 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí).

Okresy jsou jednotkou územního členění státu a územními obvody některých státních institucí.

Č. Okres Býv. SPZ Rozloha
(km²)[16]
Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[17]
Hustota
zalidnění
Počet obcí
1 Benešov BN 1 475 99 414 67 115
2 Beroun BE 662 95 058 144 85
3 Kladno KL 720 166 483 231 100
4 Kolín KO 744 102 623 138 89
5 Kutná Hora KH 917 75 828 83 88
6 Mělník ME 701 109 302 156 69
7 Mladá Boleslav MB 1 023 130 365 127 120
8 Nymburk NB 850 100 886 119 87
9 Praha-východ PH 755 185 178 245 110
10 Praha-západ PZ 580 149 338 257 79
11 Příbram PB 1 692 115 104 68 121
12 Rakovník RA 896 55 562 62 83

Správní obvody obcí s rozšířenou působnostíEditovat

Okresní úřady v Česku k 31. prosinci 2002 ukončily svoji činnost. Samosprávné kraje se pro účely přenesené působnosti státní správy od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Seznam měst a obcí s rozšířenou působnostíEditovat

 
Správní obvody obcí s rozšířenou působností ve Středočeském kraji

ObyvatelstvoEditovat

K 1. lednu 2020 měl Středočeský kraj 1 385 141 obyvatel.[17] Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ se 185 178 obyvateli[17] a ve většině okresů žilo přes 100 tisíc obyvatel. Naopak populačně nejmenším byl okres Rakovník s 55 562 obyvateli.[17] Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Kladno, Praha-východ a Praha-západ, kde přesáhla hodnotu 200 obyvatel na km². Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění byla v okresech Rakovník, Benešov, Příbram a Kutná Hora, kde hustota zalidnění ani zdaleka nedosahuje 100 obyvatel na km², což je dáno hlavně hornatým a zalesněným charakterem těchto oblastí.

Samospráva krajeEditovat

Seznam hejtmanůEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hejtmanů Středočeského kraje.

Rada krajeEditovat

Rada Středočeského kraje (od 2017)[18]
Radní Osoba Oblast
Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) hejtmanka
regionální rozvoj, cestovní ruch a sport
Náměstek Miloš Petera (ČSSD) statutární zástupce
životní prostředí a zemědělství
Náměstek Gabriel Kovács (ANO) finance a evropské fondy
Radní Tomáš Beneš (ANO) majetek
Radní Robert Bezděk (ANO) bezpečnost a ICT
Radní Aneta Heřmanová (ČSSD) sociální věci
Radní Karel Horčička (ČSSD) kultura a památková péče
Radní František Petrtýl (ANO) doprava
Radní Josef Řihák (ČSSD) investice a veřejné zakázky
Radní Zdeněk Seidl (ČSSD) školství

HospodářstvíEditovat

Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou.[zdroj?] Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy – metropole celorepublikového významu – a středních Čech – periferie Prahy – je pro kraj nevýhodou.[zdroj?] Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.[zdroj?]

DopravaEditovat

Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice.[19] Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v Česku pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.

PrůmyslEditovat

Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.

Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v Česku je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst.

ZemědělstvíEditovat

Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou – pěstováním pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Rozvíjí se pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky.

Příroda a historické památkyEditovat

 
Pohled na Kutnou Horu od katedrály svaté Barbory

Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací a která je jedním ze dvou adeptů na vyhlášení nového národního parku. Mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník. Dalšími přírodně zajímavými oblastmi jsou Brdy, kde byl v roce 2009 vyhlášen přírodní park Hřebeny, a Džbán.

ZajímavostiEditovat

Kuriozitou kraje je, že se zde v okresech Kolín a Kutná Hora nachází několik dvojic obcí, jejichž názvy se od sebe liší jen římskou číslovkou: např. Břežany I a Břežany II.

Poštovní směrovací čísla míst ve Středočeském kraji začínají číslicí 2. Čísla dopravních závodů ČSAD KNV Praha v Praze a ve Středočeském kraji začínala číslicí 1.

Partnerské regionyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  2. Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  3. Dostupné online.
  4. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  5. ČSÚ: Pohyb obyvatelstva ve Středočeském kraji v roce 2016
  6. k. ú. Dobřív v Brdech
  7. k. ú. Mirošov v Brdech
  8. k. ú. Skořice v Brdech
  9. k. ú. Strašice v Brdech
  10. k. ú. Štítov v Brdech
  11. k. ú. Těně v Brdech
  12. k. ú. Trokavec v Brdech
  13. k. ú. Borovno v Brdech
  14. k. ú. Číčov v Brdech
  15. k. ú. Míšov v Brdech
  16. Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-04-08]. Dostupné online.  Rozloha upravena podle stavu k 1. lednu 2016 po zrušení vojenského újezdu Brdy.
  17. a b c d Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-02]. Dostupné online. 
  18. Členové Rady [online]. Praha: Středočeský kraj [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  19. Středočeský kraj - základní informace o kraji. Dostupné online.

Související článkyEditovat

Vodní tokyEditovat

Externí odkazyEditovat