Otevřít hlavní menu

Mirošov

město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji
Tento článek je o městě na Rokycansku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mirošov (rozcestník).

Město Mirošov se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žije přibližně 2 300[1] obyvatel.

Mirošov
Kostel
Kostel
Znak obce MirošovVlajka obce Mirošov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0326 559997
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Rokycany (CZ0326)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rokycany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 13,62 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 263 (2019)[1]
Nadmořská výška 457 m n. m.
PSČ 338 43
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu náměstí Míru 53
Mirošov
33843 Mirošov 1
Starosta Vlastimil Sýkora
Oficiální web: www.mirosov.cz
Email: mu@mirosov.cz
Mirošov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Mirošov
Mirošov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.

Významnou roli ale Mirošov sehrál v době národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.

V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic.

V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv. Jakuba.

Během druhé světové války byl zde zřízen koncentrační a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Mirošov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[2] Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[3]

Části městaEditovat

  • Mirošov (k. ú. Mirošov a Mirošov v Brdech)
  • Myť (k. ú. Mirošov)

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mirošově (okres Rokycany).
 
Zámek Mirošov
  • Zámek Mirošov byl založen rodem Gryspeků v šestnáctém století jako renesanční tvrz. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z počátku dvacátých let osmnáctého století.[4]
  • V severní části města se dochovalo tvrziště, které je pozůstatkem tvrze Dvorec ze čtrnáctého století. Ta zanikla na počátku husitských válek.[5] Na jejím místě roste památný strom Lípa na Purku.
  • Kostel svatého Josefa na náměstí
  • Socha anděla
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sousoší Piety
  • Zájezdní hostinec na náměstí
  • Sýpka se sochou anděla
  • Mirošovské doly – těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo.
  • Lípy u křížku
  • Mirošovský topol

Významné osobnosti městaEditovat

  • Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891, Kostelec nad Ohří – 15. srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik
  • Karel Kašpar (16. května 1870, Mirošov – 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský
  • Vojtěch Nejedlý (17. dubna 1772, Žebrák – 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27. 
  3. katastrální území Mirošov v Brdech, Registr sčítacích obvodů a budov
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Mirošov – zámek, s. 212. 
  5. ROŽMBERSKÝ, Petr. Panská sídla v Mirošově. Ilustrace Milan Novobilský. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 20 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 5–6). S. 3–6. 

Externí odkazyEditovat