Otevřít hlavní menu

Padrť je zaniklá obec, která stávala v Padrťském údolí v Brdech, v severozápadním sousedství Dolejšího Padrťského rybníka. Když byl vytvořen vojenský výcvikový prostor Jince, bylo kolem roku 1953 zničeno celkem 6 obcí, které do něj zasahovaly: Hrachoviště, Velcí, Kolvín, Padrť, Přední Záběhlá a Zadní Záběhlá. Obce Kolvín, Padrť, Přední Záběhlá a Zadní Záběhlá se nacházely v prostoru okolí Padrťských rybníků. Tyto obce byly vysídleny již během 2. světové války (1941), po skončení války se obyvatelstvo vrátilo. V roce 1952 komunisté pak vesnice úplně zlikvidovali (vysídlili čerstvě navrátilé obyvatele a jejich domy zbořili).

Padrť
Křižovatka Padrť.JPG
Zeměpisné souřadnice
Padrť
Padrť
Další údaje
Zaniklé obce.cz 992
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní poměryEditovat

Území Padrtě leží při západním okraji Středních Brd. Nadmořská výška 620–650 m. Přítomnost rybníků a vysoká nadmořská výška znamená, že to je jedno z nejchladnějších a nejvlhčích podnebí této části Čech. Průměrná roční teplota tu dosahuje 6,6° C.

RostlinyEditovat

ŽivočichovéEditovat

HistorieEditovat

24. června 2000 se uskutečnilo setkání potomků rodáků a občanů a dalších příznivců obcí Padrť, Záběhlá a Kolvín. Setkání se konalo v hostinci ve Skořicích. Z vyprávění vyšlo najevo, že Kolvín a Záběhlá mají své kroniky, Padrť tu svoji postrádá, i když snad někdy již existovala.

Padrť byla založena v roce 1565. Důvodem založení bylo železářství - dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. V roce 1896 měla obec 529 obyvatel, v roce 1952 už jenom 145.

Obec Kolvín byla založena ve 14. století jako obec zemědělská. V roce 1921 měla obec 396 obyvatel, v roce 1952 jen 128.

Obec Záběhlá byla založena v roce 1730, šlo o poslední kolonizaci v Čechách. Hlavním důvodem založení obce bylo posílit pracovní sílu do okolních lesů. V roce 1939 měla obec 447 obyvatel, v roce 1952 jen 216.

  • 1295: území nejbližší k Padrti pravděpodobně ovládali páni z Drštky
  • 1421: Husity byl 8. února pobořen benekditinský klášter na Teslínech s kostelem sv. Jana Křtitele, vzniklý někdy po roce 1310 jižně od Padrtě. Do dneška jsou v místě ,,U kostelíka" (49°38′21″ s. š., 13°45′8″ v. d.) patrné zbytky základů budov a hrází bývalých rybníků.
  • 1431: hrad Drštka obléhán Táborskými vedenými Janem Žižkou, k nim sem připojili i Rokycanští. Drštka se ubránila.
  • 1450: král Jiří z Poděbrad dobyl a nechal zničit hrad Drštku.
  • 1455: Jiří odprodal Mirošov a okolí.
  • 1565: nejpravděpodobnější vznik Horního a Dolního Padrťského rybníka.
  • 1653: panství Mirošov vlastní Máří Magdaléna.
  • 1726: bylo mirošovské panství, rozsáhlé železárny v Hrádku a Padrť odkoupeno v exekuční dražbě a připojeno k panství Zbiroh.
  • 1756: poprvé na Padrti zkoušena výroba oceli ze štýrské vysokopecní litiny.
  • 1760: inženýr J. H. Frast vytvořil mapu mirošovského panství, na které jsou zachyceny Padrťské rybníky a osídlení v jejich okolí.
  • 1771: sčítání lidí a domů, avšak údaje z Padrtě nejsou známy.
  • 1781: děti z Padrťě začaly docházet do jednotřídky do Skořic, čerstvě zřízené při skořické faře. Docházely sem děti ze Skořic, Padrtě, Kolvína a Štítova. Dětí však bylo moc, a tak padrťským dětem byla určena pro výuku středa.
  • 1800: v Padrti jsou 4 vysoké pece a dva hamry
  • 1804: v Padrti založena jednotřídka pro děti z Padrtě a Záběhlé.
  • 1836: obec má 63 domů a 350 obyvatel. Možná zde řádila cholera.
  • 1838: v obci je 5 hamrů, jedna škola, jeden hostinec, jeden mlýn, jedna hájovna, 45 domů, 425 obyvatel.
  • 1839: v obci se rozšířil tyfus.
  • 1847: narození Antonína Uxy († 8. listopadu 1894 Příkosice). Antonín Uxa šířil ve 2. pol. 19. století mezi stovkami havířů, pracujících v dolech na Mirošovsku a Nýřansku, socialistické myšlenky a zakládal dělnické spolky. Za svoje dělnické aktivity byl několikrát rakouskými úřady vězněn a posléze v 80. letech 19. století internován do Příkosic. Éře těžby uhlí a havířskému vůdci A. Uxovi je také věnován pomník, postavený v obci Příkosice v roce 1974. O Antonínu Uxovi, ale především o těžkém životě a práci horníků, napsal nýřanský rodák František Kroc publikaci Havířské generace.
  • 1861: začátek stavby cesty od Rokycan přes Mirošov, Skořice, Kolvín, Padrť až do Příbrami
  • 1866: u rybníků bylo ležení pruských vojsk před tažením na Prahu.
  • 1867: zrušen poslední hamr
  • 1874: přes 600 obyvatel
  • 1879: Zbirožsko i s Padrtí odkoupeno knížetem Colloredo-Mannsfeldem
  • 1882: rozšíření školy na dvoutřídku, později na trojtřídku.
  • 1896: 65 domů a 529 obyvatel
  • 1904: končí těžba uhlí na Mirošovsku a rodiny horníků převážně bydlící na Padrti byly bez práce. 20. listopadu v Padrti vznikl sbor dobrovolných hasičů.
  • 1914: válka se Srbskem. Do války byli povoláni muži ve věku 21–39 let.
  • 1918: spor mezi Padrtí a Záběhlou, kde postavit novou školu.
  • 1919: ve školním roce 1919/1920 chodí do padrťské školy 115 žáků ze Záběhlé a 62 z Padrtě. Spor pokračuje, ale okresní školní rada doporučuje smíření obcí a aby bylo rozhodnuto v zájmu většiny školáků.
  • 1920: povolena stavba dvojtřídky v Záběhlé. Padrť podává odvolání. V tomto roce byl i předložen návrh, aby v Brdech byl zřízen národní park, návrh byl však odložen.
  • 1921: v obci je 313 obyvatel. Bydlela zde například rodina Jeníčkova, Voříškova, Pourova, Bělohlávkova…
  • 1922: na břehu Hořejšáku byl postaven tábor 5. pražského oddílu skautů
  • 1923: do padrťské školy přestávají chodit děti ze Záběhlé. Na východní straně dolejšího rybníka je menší pláž zvaná Rožmitálka, kterou navštěvují hlavně přespolní, tzv. lufťáci
  • 1924: vojenská správa přišla s návrhem zbudování dělostřelecké střelnice v Brdech. Obce sepisují důvody proti jejímu zřízení, např. přerušení spojení silnicí do Strašic.
  • 1927: v okolních lesích byla vybudována střelnice převážně pro nepřímou dělostřeleckou střelbu. Rozloha střelnice je uváděna 18–20 tisíc ha.
  • 1930: vojenskou lesní správou jsou uzavírány lesní cesty, na což si stěžují kolvínští občané, jelikož tyto cesty jsou jimi již dlouho využívány. Probíhá sčítání občanů. V Padrti je 258 obyvatel. Bylo zde 68 domů, 4 hostince, 2 smíšené obchody, 1 řeznictví, 1 pekárna chleba a rohlíků, 2 mlýny, 1 pila, dvoutřídní škola, středisková vojenská lesní správa, kaplička, obecní mostní váha, obecní stříkačka a několik menších pozemků. Dne 15. listopadu začal jezdit soukromý autobus na Padrť a Rožmitál. Děti z Padrtě jezdily do Mirošova do měšťanky za 1 Kčs. Několik místních názvů z okolí: Radlice, Velká pole, Pod břízami, Mejtka, Kuškov, Kudlín, V budách, Na hliništi, U Kostelíka, V Osinové, U vydry, Za vrchy, V panském, Zálom, Na Přítrži, V Bejčkově lesíku, V Mourkovic lesíku, Na skále, U jezírka, brdová, Rožmitálská strana. V tomto roce navštívil Padrť prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
  • 1932: byla vybudována nová škola. Náklady na vybudování byly asi půl miliónu korun. Lesní správa ustanovila „dřevěné dny“, kdy bylo možné sbírat palivo v lese: bylo to úterý a pátek.
  • 1936: v obci se objevují první motocykly. K obci patři Hořejší rybník (115,03 ha[zdroj?]) a Dolejší rybník (65,90 ha[zdroj?]). V obci jsou ještě dva rybníčky a to u Hamru (0,40 ha) a u Šindelky (0,36 ha). Tyto 4 rybníky jsou v držení Colloredo-Mannsfeldů. Padrťské rybníky jsou v nadmořské výšce asi 620 m, přitékají do nich studené přítoky ze sousedních lesů. Ryby mají velmi malý přírůstek. Proto je do nich přisazován pstruh duhový.
  • 1940: Brdská střelnice byla rozšířena o zastavěná území obcí Padrť, Přední a Zadní Záběhlá, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť. Jejich obyvatelé se museli vystěhovat s výjimkou lesních zaměstnanců a povozníků bydlících na Padrti a v Záběhlé. Byl zakázán přístup do lesů, lesnímu dělnictvu byly vojenskou lesní správou vydány německé průkazky – Ausšveizy. Prodej palivového dříví byl zakázán. Do školy začaly chodit i děti ze Záběhlé, kde bylo vyučování přerušeno. V čele obce stojí místo starosty vládní komisař. Od Colloredo-Mannsfeldů byly násilně vykoupeny padrťské rybníky.
  • 1941: probíhaly odhady majetků, evakuace však byli obyvatelé Padrtě částečně ušetřeni, pokud byli lesními dělníky a povozníky. Na Padrť byla po vysídlení Kolvína z této obce převezena veřejná obecní knihovna i s knihovním inventářem.
  • 1942: byl zrušen okresní úřad Rokycany, Padrť a další obce jsou začleněny k okresu Plzeň-venkov. Německé vojsko, četnictvo a další vpadly do lesů, jelikož bylo zjištěno, že u Lomské louky poblíž Přední Záběhlé byli vysazeni parašutisté. Nalezeni však nebyli. Nastaly kontroly všech osob. Pro myslivecké účely se hnojily všechny lesní louky, vysazovali se pstruzi, stavěly se voliery pro bažanty, vypouštěly koroptve a stavěly se obory pro černou a daňčí zvěř.
  • 1943: na vrchu Praha byl vybudován opěrný bod moderní pozorovací stanice, odkud šlo přes Padrť kabelové, později stabilní vedení do Plzně a dál do Německa.
  • 1945: Mirošovští přinesli do Padrtě zprávu, že válka skončila (9. května). Do Padrtě se dostala zpráva, že z Prahy prchá v malém zeleném autě K. H. Frank, proto byly na Padrti udělány z automobilů barikády. Ve čtvrtek 10. května přijely do Padrtě dva džípy americké armády. V každém autě byli čtyři vojáci. Děti dostaly od vojáků čokoládu a dospělí cigaretu. V květnu do Padrtě dorazila taky Rudá armáda. Do obce se vracejí vystěhovaní obyvatelé. Koncem října Rudá armáda odchází.
  • 1946: školu přestávají navštěvovat děti ze Záběhlé.
  • 1948: vládou byla vyhlášena všeobecná pracovní povinnost. Jen osobám s řádně vyplněným a potvrzeným pracovním průkazem se vydávají potravinové lístky.
  • 1949: byl vydán zákon o vojenských újezdech a území brdské střelnice je od té doby nazýváno vojenským újezdem Brdy. Padrť a Kolvín byly vyčleněny z okresu Rokycany a staly se součástí vojenského území Hořovice. Byla provedena rekonstrukce silnice Mirošov – Skořice – Kolvín – Padrť. Do padrťské školy chodí opět děti ze Záběhlé.
  • 1951?: 26. prosince bylo předsedům obecních národních výborů (Kolvín, Padrť, Záběhlá) oznámeno, že obyvatelé jejich obcí budou vysídleni a obce zaniknou. 27. prosince se konala schůze občanů Kolvína, Padrtě a Záběhlé. Občané se jednomyslně postavili proti vysídlení a zvolili delegaci pro jednání s vládou (ke které se ovšem nedostali). Jednali pouze s generálem Kokešem, který byl pověřen vysídlením.
  • 1952: Průběh vysídlení: Pod dohledem politické komise oceňoval nemovitosti arch. Lyer. Měření rozměrů staveb prováděli pomocníci. Vysídlence arch. Lyer s oceněním nesměl seznamovat, pouze jen politická komise, která prováděla nátlak na podepsání Dohody. Na Dohodě byla uvedena jen celková částka. V Padrťi funguje stěhovací vojenský oddíl, u kterého si lidé podle výměru přesidlovací komise okresu Hořovice mohli objednat potřebný počet stěhovacích vozidel.
  • 1953: zastavena autobusová doprava do obce. Domky začínají se zemí srovnávat buldozery.
  • 1954: s vystěhováním obce končí i činnost lesní správy Padrť.
  • 1971: zaznamenán naposled výskyt tetřeva hlušce, a to na Houpáku a Hlavě. Bylo nalezeno 50 druhů hub a 165 vzácných rostlin.
  • 1974: v místech původní turistické chaty u západního okraje hráze Hořejšáku zbudována lovecká chata.
  • 1975: byl vystavěn původní padrťský pomník padlých v 1. sv. válce ve Skořicích. Rovněž pomník padlých z Kolvína.
  • 1979: Padrť se svými rybníky a potoky se stala součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
  • 1992: Česká národní rada přijímá usnesení, v němž je doporučeno české vládě, aby byly odstraněny majetkové křivdy spáchané na občanech na základě některých majetkových předpisů, zejména zákona o vojenských újezdech z roku 1949. Někteří rodáci, občané a jejich potomci z Padrtě, Kolvína a Záběhlé, vytvořili Svaz vyhnanců z Brd. Dali si za cíl získat zpět pro své členy jejich původní pozemky a zmírnit tak křivdy způsobené vystěhováním a tím i navrátit život do krajiny.
  • 1993: 3. července se v mirošovské sokolovně po 40 letech od násilného vystěhování sešlo 180 rodáků a jejich potomků. Setkání připravili padrtští rodáci žijící v Mirošově. Na konec setkání se rodáci zajeli podívat do rodného kraje a k pomníku padlých z 1. sv. války, zde položili kytici. 16. srpna se v tisku objevuje informace o záměru vybudovat na Padrti třetí velký rybník, a to Josefský.
  • 1994: 25. června se koná setkání rodáků Kolvín a Padrť – bylo možno získat kroniku obce Kolvín. Objevují se taky dohady, že vojenský újezd Brdy se zalíbil vojenskému orgánu NATO. Konal se výlov hořejšího rybníka.
  • 1995: asi se zpracovává projekt + geologický výzkum pro stavbu třetího rybníka. Území Padrtě má být údajně součástí území, kde se budou provádět geologické výzkumy pro vyhledávání ložisek zlata a nerostů na zpracování průmyslových kovů.
  • 1996: 18. října se uskutečnil výlov Hořejšího rybníku. Vyloveni byli kapři, amuři, štiky, líni, cejni, plotice a tolstolobikové.
  • 1997: bylo započato s hloubením obtokového kanálu při východních březích rybníků, který měl odvést kyselé přítoky a tím docílit kvalitnější vody pro chov ryb. Avšak výsledek nebyl dostatečný.
  • 1998: setkání rodáku v kulturním domě v Hrádku. Výlov Dolejšího rybníka. Dokončeno budování obtokové strouhy.
  • 2000: 24. červen – setkání rodáků z obcí Kolvín, Záběhlá a Padrť ve Skořicích. Na podzim se konal výlov Hořejšího rybníka. V roce 2000 se sešlo celkem 33 původních rodáků z Padrtě.
  • 2014: 10. února byla v rámci přípravy na zrušení vojenského újezdu Brdy provedena reforma katastrálních území v újezdu. Padrť s rybníky byla začleněna do nového katastrálního území Strašice v Brdech, oblast západně od rybníků do katastrálního území Skořice v Brdech a oblast východně a jižně od rybníků do katastrálního území Věšín v Brdech.
  • 2016: vojenský újezd Brdy byl zrušen a přeměněn v chráněnou krajinnou oblast Brdy, oblast Padrtě byla volně zpřístupněna a stala se součástí obce Strašice.

Občanům těchto obcí nebyly propláceny válečné škody. Při vyvlastňování v roce 1952 se nemovitosti oceňovaly podle cen z roku 1939 bez ohledu na vrcholící inflaci, a též se oceňovaly podle „třídního původu“ majitele, byl vydán cenový strop na oceňované nemovitosti a od státního příspěvku byly odečteny úspory majitele nemovitosti. Vzápětí v roce 1953 byly peníze za nemovitost znehodnoceny měnovou reformou.

Zábava PadrťákůEditovat

Zimy zde začínaly již v polovině listopadu a trvaly až do začátku března. Život jakoby se zpomalil. Lidé (hlavně lesní dělníci) měli problém se přes závěje sněhu dostat do práce. Ale udržovala se sjízdnost silnic, aby obec nebyla odříznuta od zásob.

A proto v této době začínalo draní peří. Sousedky se domluvily a scházely se po chalupách. U stolů drávalo až 15 žen, někdy se k nim přidaly i děti. Vařily si čaj s rumem a k tomu přikusovaly pečené laskominy. Při draní si zpívaly, vyprávěly veselé, ale i smutné příběhy, vzpomínalo se na dřívější časy a dostávalo se i na místní pověry.

Konec masopustu byl oslavován maškarním průvodem, o který se starala dospívající mládež. začínalo se na horním konci a končilo v hospodě u Krhounů.

Na velikonoce se těšili kluci. Ve škole bylo volno a na Zelený čtvrtek se chodilo rachtat. Kluci se svými rachtačkami nahrazovali zvonění na kapličce. Průvod začal v lese v 8 hodin ráno a pokračoval ke kapličce, kde se odříkal Otčenáš. Poté průvod prošel celou obec až k poslednímu domu. Vše se opakovalo v poledne a taky druhý den. Na Bílou sobotu nastalo koledování. Odměnu získali všichni, většinou vajíčka a nebo nějaký ten drobný peníz.

Hostince prosperovaly, a tak byly na takovou malou obec 4. Měli taky nevelký sál, kde se pořádali různé akce od kouzelnických až po divadelní představení. Divadelní představení byla častější v zimě. Další událostí byly taneční zábavy. V zimě dva až tři bály, v květnu máje, posvícenská, mikulášská zábava.

Oblíbené byly výlety, pořádané jednou do roka. Lidé se sešli před hostincem a za doprovodu kapely v průvodu odešli na určené stanoviště. Zde se sedívalo na provizorních lavicích u stolků. Bylo připravené prkenné pódium, na kterém se mohlo tančit. Byl zde i stánek s laskominami, pivem a limonádou. Děti soutěžily třeba ve skoku v pytli, skoku do výšky či délky, hrály na slepou bábu atd. Bylo tu i kolo štěstí i šatlava, kam falešní strážníci strčili skoro každého dospělého, co měl při sobě krejcar, a ten se pak musel ze šatlavy vykoupit. Nejlepší akcí bylo prokousávání koláčů. A nakonec bylo divadelní představení.

LiteraturaEditovat

  • Miloslav Jan Žán: Padrť - pamětní kniha obce v Brdech v Čechách, vlastním nákladem, Rokycany 2001

Externí odkazyEditovat