Velcí
Velcí je část obce Jince v okrese Příbram. Původní obec byla srovnána se zemí v roce 1953. Současná část obce vznikla ke dni 21. prosince 2015[3] a leží na katastrálním území Jince v Brdech. V roce 2011 měla 3 obyvatele a nacházely se v ní 4 domy.[4]
Velcí | |
---|---|
památník padlých 1. sv. války ve Velcí | |
Lokalita | |
Charakter | samota |
Obec | Jince |
Okres | Příbram |
Kraj | Středočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°46′12″ s. š., 13°57′46″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 (2021)[1] |
Katastrální území | Jince v Brdech (21,56 km²) |
PSČ | 262 23 |
Počet domů | 4 (2011)[2] |
Velcí | |
Další údaje | |
Kód části obce | 390755 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatObec zřejmě původně vznikla v průběhu středověké kolonizace a zanikla v dobách husitských či poděbradských válek. Monografie Hořovicka a Berounska (1931) uvádí, že před dávnými časy bývala osada zvaná Vranová Hůrka, jejíž zakladateli byli bratři Toman a Koman z Vraného. Tehdy k obci náležely polnosti až na východ k Litavce. Roku 1454 byla ves zvaná Velká v majetku Jana ze Ctěnic a jeho matky Barbory. V roce 1602 byla prodána Mikulášem Pešíkem z Komárova Ctiboru Malovci z Chýnova na Svatém Poli.[5]
Obec málem zanikla za třicetileté války. V berní rule z roku 1653 je uvedeno, že zde žilo osm rodin a ves byla v majetku Vratislavů z Mitrovic. Úbytek obyvatel nezpůsobila jen válka, ale také morové epidemie. Většina historie obce je provázána s nedalekými Jincemi. V 19. stoletím se zdejší obyvatelé jako většina obyvatelstva živili prací v železárnách. Žili zde cvočkaři, hřebokováři, hutníci a uhlíři. Když přišla krize v železářském průmyslu, mnoho lidí, a to i z Velcí, se odstěhovalo za lepší prací. V roce 1900 zde žilo více než 500 obyvatel a stálo zde kolem 70 domů.[6] V roce 1930 bylo v obci evidováno 301 obyvatel.[5]
Ve Velcí fungoval spolek dobrovolných hasičů a organizace Dělnické tělovýchovné jednoty. Život v obci přerušila 2. světová válka a nařízení o rozšiřování vojenské střelnice, která dostala název Truppenübungsplatz Kammwald. Sloužila pro výcvik dělostřelců, pěchoty, letectva i jiných druhů vojsk, a také k relaxaci frontových oddílů a dalším speciálním činnostem. Obyvatelé Velcí spolu s dalšími obcemi Zaběhlá, Padrť, Kolvín a Hrachoviště se museli do konce roku 1941 vystěhovat. Výjimku měli jen lesáci, lesní dělníci a formani, protože byli potřeba, neboť bylo nutné vytěžit velké množství dřeva, polámané vichřicí, která přišla 15. listopadu 1941.[7]
Po skončení války se vystěhovaní obyvatelé mohli vrátit zpět do svých domovů. Obec byla modernizována, byl sem zaveden telefon a obecní rozhlas. Také začaly přípravné práce na vybudování obecního vodovodu. V roce 1949 zde bylo založeno zemědělské družstvo, jako první v hořovickém okrese. V témže roce však komunistický režim vydal nový zákon o Vojenských újezdech. V roce 1951 bylo rozhodnuto, že se vojenský újezd Brdy rozšíří a obce Velcí, Zaběhlá, Padrť, Kolvín a Hrachoviště zaniknou. Obyvatelé Velcí však neočekávali, že se projekt bude realizovat a odvolávali se na svou prorežimní angažovanost.[5] I přesto však v roce 1952 došlo k vystěhování obcí. V roce 1953 bylo započato s bouráním domů, které vykonali vojáci pomocných technických praporů.[8] Všechny vesnice byly srovnány se zemí a zhruba 1 250 původních obyvatel si muselo hledat nový domov.[9] Ani nízké finanční odškodnění vystěhovaným nikterak nepomohlo, protože krátce na to proběhla měnová reforma, kterou byly veškeré finanční úspory znehodnoceny. Zároveň se ukázalo, že pocházet z vystěhované vesnice je nepříjemný cejch, který je ve společnosti tabu.[10]
V roce 1990 vznikl spolek Svaz vyhnanců z Brd, který si dal za cíl získat důstojné odškodnění a své odejmuté pozemky zpět. Neúspěšně se dožadoval spravedlivého odškodnění. Obyvatelé vystěhovaných obcí se několikrát sešli v letech 1993, 2000 a 2007.[11]
Dne 1. ledna 2016 vešel v platnost zákon, kterým byl zrušen vojenský újezd Brdy. Důvodem byla přílišná rozsáhlost prostoru, který byl málo využívaný a k počtu vojáků příliš velký. Na jeho místě vznikla chráněná krajinná oblast Brdy.
V roce 2020, u příležitosti 80. výročí od vystěhování obyvatel, bylo v místech, kde stávaly zaniklé obce, vysázeno šest lip.[12]
Rodáci
editovat- Jaroslav Pompl (1905–1965), vedoucí osobnost protinacistického odboje na Rožmitálsku
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Nižší územní prvky a územně evidenční jednotky: Části obcí [online]. Český ústav zeměměřický a katastrální [cit. 2016-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-13.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011; Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c MAKAJ, Tomáš et alii. 100 zajímavostí ze starých Brd II.. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2018. 143 s. ISBN 978-80-87338-86-5. S. 125–26.
- ↑ PRÁŠIL, Petr; MAKAJ, Tomáš. Střední Brdy na starých fotografiích a pohlednicích. 1. vyd. [s.l.]: Baron, 2010. 335 s. ISBN 978-80-86914-23-7. Kapitola Velcí, s. 127–128.
- ↑ Folklorika Zaniklé vesnice [online]. ČT, 2018-10-6 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Poprvé vysídleni v době protektorátu, podruhé v minulém režimu. Krajinou Středních Brd [online]. Český rozhlas, 2020-9-4 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ VANDRA, Radek. Zaniklé obce v Brdech [online]. greenmind.cz, 2018-10-26 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Folklorika Zaniklé vesnice [online]. ČT, 2018-10-6 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
- ↑ POUR, Josef. Rodáci z Brd cítí stále křivdu. Třemšínské listy. Listopad 2007, roč. IV, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Zaniklé brdské obce připomenou nově vysazené stromy [online]. ochranaprirody.cz, 2020-4-24 [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-28.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Velcí na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Velká v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích