Okres Kolín

okres v České republice

Okres Kolín je okres ve východní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Kolín, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvod obce s rozšířenou působností Český Brod.

Okres Kolín
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Kolín
KrajStředočeský
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0204
ISO 3166-2CZ-204
SPZ (1960–2001)KO
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha747,55 km²[1]
Počet obyvatel107 731 (2024)[2]
Hustota zalidnění144,1 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ5
Počet obcí90
z toho 6 měst
a 3 městyse
Okres Kolín na mapě
Další údaje
Kód okresu3204
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pískovcový sloupek s motivy lidských tváří. Neúplný pohanský idíol, původně asi z polohy U Libuše. Kouřim - Stará Kouřim, poloha Na Zámečnici, 9. století n. l.
Výstava Mezi kmeny a státem. Velmožský hrob (dvojhrob) z Kolína, 850-900 n. l.

Ze středočeských okresů sousedí na jihu s okresem Kutná Hora, na západě s okresem Praha-východ a na severu s okresem Nymburk. Dále hraničí na východě s okresem Hradec Králové z Královéhradeckého kraje a s okresem Pardubice z Pardubického kraje.

Charakteristika okresu

editovat

Okres se skládá ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Kolín a Český Brod), které se dále člení na pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Kolín, Český Brod, Pečky, Týnec nad Labem a Kouřim). Největšími městy jsou Kolín (33 tisíc obyvatel), Český Brod (7 tisíc obyvatel) a Pečky (5 tisíc obyvatel).

Povrch okresu je mírně zvlněný, tvořený převážně úrodnou nížinou kolem řeky Labe. Ze severu sem zasahuje Středolabská tabule, na jihu zčásti Benešovská pahorkatina a Hornosázavská pahorkatina. Nejvyšším bodem je Kamenný vrch (456 m n. m.). Rozloha okresu činí 744 km², z toho v roce 2019 činila 74 % zemědělská půda a jen 12,7 % lesy. Jde proto o nejméně zalesněný okres v kraji.[3]

Charakterem jde o okres průmyslově-zemědělský. Polabská krajina umožňuje intenzivní rostlinnou výrobu a v průmyslu dominuje elektrotechnika, strojírenství nebo polygrafie. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je ovšem automobilka TPCA v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry.[3] Na území okresu zasahuje na dvou místech dálnice D11, dále silnice I. třídy I/2, I/12 a I/38. Silnicemi II. třídy jsou II/108, II/113, II/125, II/245, II/272, II/330, II/322, II/327, II/328, II/329 a II/334.

Na území okresu zasahují národní přírodní rezervace Kněžičky a Libický luh. Dále jsou zde národní přírodní památky Žehuňský rybník a mokřady V jezírkách. Nejvíce kulturních památek se nachází v Kolíně, např. chrám sv. Bartoloměje, a v Kouřimi, kde se mj. dochovalo původní městské opevnění. Vojenskou historii regionu reprezentují Lipanská mohyla jako upomínka bitvy u Lipan a dva památníky bitvy u Kolína, které jsou umístěny na vrchu Bedřichov a u obce Křečhoř.[3]

Seznam obcí a jejich částí

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Kolín.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Barchovice (Hryzely • Radlice) • Bečváry (Červený Hrádek • Hatě • Horní Jelčany • Poďousy) • Bělušice • Břežany I (Chocenice) • Břežany II • Býchory • Cerhenice (Cerhýnky) • Církvice • Černíky • Červené Pečky (Bohouňovice I • Bojiště • Bořetice • Dolany • Opatovice) • Český Brod (Liblice • Štolmíř) • Dobřichov • Dolní Chvatliny (Horní Chvatliny • Mančice) • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty (Bohouňovice II • Dolní Kruty • Přestavlky • Újezdec) • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany (Bylany • Chotouň) • Jestřabí Lhota • Kbel (Kbílek) • Klášterní Skalice • Klučov (Lstiboř • Skramníky • Žhery) • Kolín (Kolín I • Kolín II • Kolín III • Kolín IV • Kolín V • Kolín VI • Sendražice • Štítary • Šťáralka • Zibohlavy) • Konárovice • Kořenice (Chotouchov • Pučery) • Kouřim (Molitorov) • Krakovany (Božec) • Krupá (Syneč) • Krychnov • Křečhoř (Kamhajek • Kutlíře) • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany (Lošánky) • Malotice (Lhotky) • Masojedy • Mrzky • Nebovidy (Hluboký Důl) • Němčice • Nová Ves I (Ohrada) • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky (Velké Chvalovice) • Plaňany (Blinka • Hradenín • Poboří) • Pňov-Předhradí (Klipec • Pňov • Předhradí) • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy (Horka • Skřivany) • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II (Rozehnaly) • Ratboř (Sedlov • Těšínky) • Ratenice • Rostoklaty (Nová Ves II) • Skvrňov • Starý Kolín (Bašta) • Svojšice (Bošice • Nová Ves III) • Tatce • Tismice (Limuzy) • Toušice (Mlékovice) • Třebovle (Borek • Království • Miškovice) • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty (Tlustovousy) • Týnec nad Labem (Lžovice • Vinařice) • Uhlířská Lhota (Rasochy) • Veletov • Velim (Vítězov) • Velký Osek • Veltruby (Hradišťko I) • Vitice (Dobré Pole • Hřiby • Chotýš • Lipany • Močedník) • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany (Přebozy) • Zásmuky (Doubravčany • Nesměň • Sobočice • Vršice) • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice (Hradišťko II • Končice • Kundratice • Loukonosy • Pod Vinicí • Zbraň)

Změna hranice okresu

editovat

K 1. lednu 1996 přešly k okresu obce z okresu Nymburk:[4]

Od 1. ledna 2007 byly k okresu připojeny obce Choťovice, Pňov-Předhradí, Tatce a Žehuň z okresu Nymburk a naopak obec Vrbová Lhota byla převedena do okresu Nymburk.[5]

Do okresu Praha-východ bylo z okresu Kolín od 1. ledna 2007 převedeno město Kostelec nad Černými lesy a obce Černé Voděrady, Jevany, Konojedy, Kozojedy, Nučice, Oleška, Oplany, Prusice, Stříbrná Skalice, Štíhlice, Vlkančice, Výžerky a Vyžlovka.[5]

K 1. lednu 2021 byla z okresu Nymburk do okresu Kolín převedena obec Černíky.[6]

Reference

editovat
  1. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  3. a b c Charakteristika okresu Kolín [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 
  4. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
  5. a b Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
  6. Obecně o novém zákonu č. 51/2020 Sb. [online]. Mvcr.cz, 2020-11-24 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat