Otevřít hlavní menu

Hradešín

obec v okrese Kolín ve Středočeském kraji
Tento článek je o obci ve Středočeském kraji. O vrchu v Jizerských horách pojednává článek Hradešín (Jizerské hory).

Hradešín je obec v okrese Kolín Středočeského kraje, ležící zhruba 24 km východně od centra hlavního města Prahy, 4 km jihovýchodně od Úval a 8 km jihozápadně od Českého Brodu. Žije zde 506[1] obyvatel, v roce 2011 zde bylo evidováno 167 adres.[2]

Hradešín
Bývalá škola
Bývalá škola
Znak obce HradešínVlajka obce Hradešín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0204 564800
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kolín (CZ0204)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Český Brod
Historická země Čechy
Katastrální území Hradešín
Katastrální výměra 4,24 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 506 (2019)[1]
Nadmořská výška 398 m n. m.
PSČ 282 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Hradešín 114
282 01 Český Brod
Starosta Pavel Běloch
Oficiální web: www.hradesin.cz
Email: obec.hradesin@volny.cz
Hradešín
Hradešín
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel sv. Jiří (12. stol.)
Kostel sv. Jiří, půdorys

Hradešín je také název katastrálního území o rozloze 4,24 km2.[3]

HistorieEditovat

Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné (5000 let př. n. l.) a také v období halštatu (500 let př. n. l.) Kelty, což dokazují útržkovité archeologické nálezy pozůstatků sídliště v roce 1973. Z dob slovanských hradišť doznívají v pověstech zmínky o strážním hrádku Sedešíně, jenž prý roku 753 zbudoval na hoře blízko Úvalu (dnešní Úvaly) přemyslovský kníže Nezamysl na počest právě narozeného syna Mnaty. Ještě v 10. století pověsti nepřímo mluví o zdejším hradě, kdy vladyka Jarek „Hradešínský“ při sjezdu na župním hradě Kuřími (Kouřimi) tvrdě nesouhlasil s pohanskými výroky Radslava Zlického, jež vedl proti knížeti Bořivoji. Vesnice se po většinu časů rozprostírala na hraničních územích, ať už to byla hranice knížectví Zlického s Vyšehradským, nebo tří děkanátů – kouřimského, brandýského a říčanského. Zdejší vrch kdysi plnil funkci hlídky před rozsáhlým pražským lesem. Ke vzniku vsi došlo pravděpodobně na počátku 12. století. Okolo zdejšího vrchu v té době procházela velmi důležitá „Trstenicko-zlonická“ obchodní stezka.

Na starém pohanském obětišti byl neznámým stavebníkem vybudován zřejmě okolo roku 1125 románský kostelík zasvěcený svatému Jiří. Pověsti kladou do té doby i existenci dvora, který měl založit velmož Radesja (Radeša), po němž se osada po staletí nazývala Radešín. Jako Hradešín je vesnice poprvé nazývána roku 1418, podruhé až roku 1694. V devatenáctém století se užívalo obojího pojmenování a po roce 1921 název Hradešín zůstal natrvalo.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Český Brod

Rok 1932Editovat

Ve vsi Hradešín (420 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradešíně, 2 hostince, kolář, kovář, pila, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zednický mistr.

PamětihodnostiEditovat

  • Kostel svatého Jiří s rotundou ze 12. století
  • Kamenná kazatelna u hřbitovní zdi z roku 1575
  • fara z roku 1734
  • kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1740

OsobnostiEditovat

  • Alois Richard Nykl (1885–1958), arabista, lingvista a překladatel, profesor na University of Chicago
  • Eva Růtová, malířka a ilustrátorka
  • Jan Psota, historik a publicista

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km probíhá silnice II/101 v úseku Jesenice - Říčany - Úvaly - Brandýs nad Labem.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Úvaly ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Hradešín-Český Brod-Chrášťany-Klučov,Skramníky (v pracovních dnech 7 spojů, o víkendu 2 spoje) (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.) a Úvaly-Škvorec-Doubravčice (v pracovních dnech 14 spojů, o víkendu 4 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Další fotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-29. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 382. (česky a německy)

LiteraturaEditovat

  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1977. Str. 466.

Externí odkazyEditovat