Otevřít hlavní menu
Možná hledáte: Peć.

Pécs (česky Pětikostelí, německy Fünfkirchen, turecky Peçuy, chorvatsky Pečuh, latinsky Sopiane nebo také Quinque Ecclesiae) je župní město v jihozápadním Maďarsku v župě Baranya, 170 km jihozápadně od Budapešti a 32 km severně od chorvatských hranic na úpatí pohoří Mecsek. V roce 2017 zde žilo 145 000 obyvatel a je pátým největším maďarským městem. Pécs je sídlem biskupa římskokatolické církve a také sídlem univerzity. V roce 2010 byla[zdroj?] Pécs vyhlášena evropským hlavním městem kultury.[1]

Pécs
Pecs - Hungary - EU.JPG
Pécs – znak
znak
Pécs – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo +1
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Region Jižní Zadunají
Župa Baranya
Okres Pécs
Administrativní dělení 8 městských částí
Pécs
Pécs
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 162,61 km²
Počet obyvatel 144 675 (2017)
Hustota zalidnění 889,7 obyv./km²
Etnické složení Maďaři (84 %), Němci, Romové
Náboženské složení Křesťanství
Světové dědictví UNESCO
Název lokality raně-křesťanská nekropole v Pécsi
Typ kulturní dědictví
Kritérium iii, iv
Odkaz 853 (anglicky)
Zařazení 2000 (24. zasedání)
Správa
Status Župní sídlo, město s župním právem
Starosta Zsolt Páva (Fidesz)
Oficiální web www.pecs.hu
Telefonní předvolba (+36) 72
PSČ 7600-7636
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Starověk a středověkEditovat

 
Mešita z 16. století
 
Pécská univerzita
 
Pécské železniční nádraží

Oblast dnešního Pětikostelí byla osídlená již odedávna, prvními doloženými obyvateli tu byli ale Keltové. Když sem přišli v 2. století Římané, našli tu již keltské kolonie, kde se pěstovalo víno. Z římských dob se dodnes dochovaly ještě části akvaduktu. Ve 4. století už bylo velmi důležitým křesťanským městem. Po pádu Západořímské říše se sem během stěhování národů nastěhovali Avaři a Slované, ke svojí říši ho připojil později i Karel Veliký. V 11. století zde vznikl benediktský klášter, v 13. století sem přišli dominikáni. Roku 1367 tu vznikla první univerzita v Uhersku. Zlomem ale byl rok 1526. Po bitvě u Moháče, kterou Ludvík Jagellonský prohrál, se zde, stejně jako v celém Uhersku usídlili Turci. Ti přebudovali kostely na mešity, vybudovali školy koránu, lázně a bazar; město bylo řízeno islámským právem Šaría. Osvobozeno bylo až po pádu Pešti a ústupu osmanských vojsk na jih.

Raně křesťanské obdobíEditovat

Z období raného křesťanství ve 4. století se v Pésci (v té době provinční římské město Sopianae) zachovala skupina staveb souvisejících s pohřbíváním zesnulých. Dochovaly se zde např. podzemní hypogea, mauzolea i zbytky kaplí a dále mnoho archeologicky cenných předmětů. Tyto památky jsou důležité jak z konstrukčního a architektonického, tak i uměleckého pohledu. Na zdech se nachází mnoho bohatě zdobených nástěnných maleb s křesťanskou tematikou výjimečně kvality. Křesťanské pohřebiště se nachází v těsné blízkosti katerdrály svatých Petra a Pavla a od roku 2000 je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Novověká dobaEditovat

Od roku 1710, kdy skončily protihabsburské vzpoury, začalo opět prosperovat. Roku 1777 získalo od Marie Terezie městská práva, vznikla tu i právnická škola. O deset let později, v roce 1787 tu žilo již 8 000 lidí. Během revolučního roku 1848 bylo načas obsazené Chorvatskem, osvobodili ho opět Habsburkové. Od roku 1882 je napojené železnicí na Budapešť, což odstartovalo ještě větší rozvoj průmyslu. Za 1. světové války bylo obsazeno srbskými jednotkami, po Trianonské smlouvě, kdy ztratili Maďaři Slovensko sem byla přestěhována i univerzita z dnešní Bratislavy (tehdy Pozsony).

Během 2. světové války nebylo téměř poškozeno, na rozdíl od jiných měst a stále se rozrůstalo, připojovaly se k němu i okolní obce. V blízkosti města byly objevena naleziště uranu, jehož těžba zde rozšířila hornickou tradici hlubinné (a po 2. světové válce i povrchové) těžby černého uhlí severozápadně od města. V 80. letech minulého století tu žilo téměř 180 000 lidí. Po pádu socialismu byly zrušené některé továrny, navíc válka v nedaleké rozpadající se Jugoslávii načas odradila část turistů. Od 90. let počet obyvatel postupně klesl na 163 000
v roce 2000 a 145 000 v roce 2017.

PolitikaEditovat

Městská rada má 27 členů, z nichž 19 drží vládní pravicová strana Fidesz. Jejím členem je i starosta Zsolt Páva, který byl v čele města v letech 1994–1998 a poté od roku 2009. Strana Fidesz v Pécsi začala kriminalizovat bezdomovectví (2014)[2] a v rámci kampaně proti Georgi Sorosovi vyzvala občany, aby nepronajímali žádné prostory nevládní organizaci podporované OSF (2017) [3].

DopravaEditovat

ŽelezničníEditovat

Pécs má pravidelné železniční spojení s hlavním městem Budapeští vlaky InterCity v dvouhodinovém taktu. Cesta trvá necelé tři hodiny a vlak urazí 228 km. Vlaky vyjíždí z nádraží Budapest-Keleti pályaudvar a staví ve stanicích Budapest-Kelenföld, Sárbogárd, Dombóvár, Sásd a Szentlörinc. Vlaky IC jsou doplněny spěšnými vlaky, které vyjíždějí ze stanice Budapest-Déli pályaudvar. Na počátku 21. století existovalo spojení s 389 km vzdáleným bosenským Sarajevem (s přímými vozy z Budapešti) a přechodně i spoje do Košic a Vídně; v roce 2017 už žádný z těchto spojů neexistoval. Osobní vlaky spojují Pécs s dalšími městy v jihozápadním a západním Maďarsku a s Balatonem (Moháč, Szombathely, Barcs, Gyékényes, Pusztaszabolcs, Fonyód aj.).

Neorenesanční budova hlavního nádraží z roku 1900 je kulturní památkou. V blízkosti vrchu Misina v pohoří Mecsek je v provozu dětská železnice (gyermekvasút).

SilničníEditovat

Od března 2010 je Pécs napojena na maďarskou dálniční síť dálnicí M60 a dálnicí M6 vedoucí do Budapešti. Tyto dvě dálnice nahradily silnici I. třídy číslo 6 a dálnice M60 zároveň tvoří jižní obchvat města. Dalšími významnými silnicemi jsou: východním směrem vedoucí silnice č. 6 pokračující na chorvatské hranice u města Barcs, východním směrem vedoucí silnice č. 57 do města Moháč, na sever přes pohoří Mecsek vedoucí silnice č. 66 do města Kaposvár (a dále k Balatonu), na jih vedoucí silnice č. 58 do lázní Harkány a dále do Chorvatska.

LeteckáEditovat

Letiště Pécs-Pogány se nachází 9 km jihovýchodně od města a je dostupné po silnici č. 58. Letiště bylo otevřeno roku 2003, má jednu asfaltovou dráhu (16-34) délky 1500 metrů.

Městská dopravaEditovat

 
Tramvajové koleje na Jókaiově náměstí v Pécsi jako památka na zaniklý tramvajový provoz.

Městská hromadná doprava je v Pécsi v současnosti zajišťována pouze autobusy. V minulosti však byly ve městě v provozu tři tramvajové linky. První tramvajová trať byla zprovozněna roku 20. října 1913. Tramvajová doprava byla provozována na následujících linkách:

Tramvajová doprava byla ve městě zrušena ke dni 31. srpna 1960. V současné době se opět uvažuje o zavedení tramvajové dopravy.

První autobusová linka byla zprovozněna 19. srpna 1926 s autobusy Renault. Velký rozvoj autobusové dopravy nastal po druhé světové válce a především po zrušení tramvajové dopravy. Městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťuje společnost Pécsi Közlekedési Rt., která provozuje autobusy značek Ikarus a Mercedes.

OsobnostiEditovat

  • Janus Pannonius (1434–1472), uherský chorvatský humanista, latinsky píšící básník, diplomat a biskup v Pécsi
  • Victor Vasarely (1908–1997), francouzský malíř maďarského původu
  • Kató Lomb (1909–2003), tlumočnice, překladatelka, „jazykový génius“
  • László Sólyom (* 1942), bývalý prezident Maďarska
  • Tvrtko Vujity (* 1972), reportér a spisovatel
  • Zoltán Gera (* 1979), fotbalový reprezentant

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VANČATOVÁ, Jana. Maďarská Pécs je živoucí učebnicí dějepisu. Své stopy tu zanechali Římané i Turci. Novinky.cz. 2017-07-09. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. (česky) 
  2. Pécs bans homeless from public areas. The Budapest Beacon. 2014-09-26. Dostupné online [cit. 2018-02-28]. (anglicky) 
  3. Pécs adopts declaration calling on property owners to refrain from renting property to OSF grantee. The Budapest Beacon. 2017-12-14. Dostupné online [cit. 2018-02-28]. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat