Sárbogárd
Sárbogárd [šárbogárd] (německy Bochart, srbsky Шарбогард, Šarbogard) je město v Maďarsku na jihu župy Fejér. Nachází se asi 30 km jihovýchodně od Székesfehérváru a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 11 937 obyvatel. Podle údajů z roku 2011 zde bylo 82,5 % obyvatel maďarské a 2 % romské národností.
| Sárbogárd | |
|---|---|
 Sárbogárd | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°52′54″ s. š., 18°37′20″ v. d. |
| Nadmořská výška | 131 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Župa | Fejér |
| Okres | Sárbogárd |
| Administrativní dělení | Kislók, Pusztaegres, Rétszilas, Sárhatvan, Sárszentmiklós |
  Sárbogárd | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 189,33 km² |
| Počet obyvatel | 11 937 (2018) |
| Hustota zalidnění | 63 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Sükösd Tamás |
| Vznik | 1323 |
| Oficiální web | sarbogard |
| PSČ | 7000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatV názvu Sárbogárd je kořenem slova -bogárd, které vbychází z maďarského jména Bugár. Předpona „Sár-“ odkazuje na řeku Sárvíz. Sárbogárd dostal své jméno pravděpodobně od rodů Bogárů a Tinódiů, kteří byli prvními vlastníky zdejší půdy.
Historie
editovat
V Sárbogárdu a jeho okolí lze nalézt stopy lidské přítomnosti, které se datují tisíce let zpět, nejstarší z období pozdní doby kamenné Ve čtvrti Sárszentmiklós byla například nalezena skupina římských pozůstatků při archeologickém průzkumu.
Dnešní centrum města Bogárd je poprvé písemně připomínáno v roce 1323, jeho majitelem byl Štěpán Bogárd. Ve 14. století existovala osada Tinód, pojmenovaná podle rodu Tinódů, která se však postupem času spojila s prvním uvedeným.
Během turecké okupace Uher se místní obyvatelstvo rozutelko a město opustilo. Turecké nájezdy se zde uskutečnily v letech 1526, 1528 a 1541. Osvobození této oblasti od Turků bylo uskutečněno prvními průniky v roce 1684 a poté až trvale o dva roky později. Spontánně byla oblast a město dosídleny v 17. století jak Maďary, tak i jižními Slovany, kteří se později asimilovali do většinového maďarského obyvatelstva.
V roce 1855 získal Sárbogárd statut města. Reformou samosprávy v Uhersku v roce 1972 nicméně tento statut ztratil a byl pouze velkou obcí. Statut centra okresu obdržel roku 1897. V roce 1882 až 1883 sem byla zavedena železnice, dokonce dvě tratě. Hlavní z nich spojuje Budapešť a Pécs (Pětikostelí). Od roku 1897 tu existuje také odbočka do Székesfehérváru.
Na konci druhé světové války o město probíhaly mezi prosincem 1944 a březnem 1945 tuhé boje. Město bylo poničeno, poté nakonec obnoveno. Od roku 1986 má Sárbogárd opět statut města. Nacházela se zde kasárna sovětské armády.
Kultura
editovatV Sárbogárdu existuje městské kulturní centrum a dále Městská knihovna Józsefa Madarásze.
Sport
editovatV Sárbogárdu má být vybudována házenkářská hala.[1]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Sárbogárd na maďarské Wikipedii.
- ↑ Ünnep: másfél milliárdos sportcsarnok épül a Fejér megyei kisvárosban. Atlatszo [online]. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. (maďarsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sárbogárd na Wikimedia Commons
