Otevřít hlavní menu

László Sólyom

maďarský politik a bývalý prezident Maďarska

László Sólyom (* 3. ledna 1942, Pécs) je maďarský politik, právník, univerzitní profesor a výkonný člen MTA. V letech 19901998 byl prvním předsedou Ústavního soudu MR a v letech 20052010 byl třetím prezidentem Maďarské republiky.

Sólyom László
László Sólyom.jpg

3. Prezident Maďarské republiky
Ve funkci:
5. srpna 2005 – 5. srpna 2010
Předchůdce Ferenc Mádl
Nástupce Pál Schmitt
Stranická příslušnost
Členství Nestraník (MDF)

Narození 3. ledna 1942 (77 let)
Pécs, Maďarské království Maďarské království
Národnost Maďarská
Choť Erzsébet Nagy
Alma mater Gymnázium Istvána Széchenyi (1956–1960)
Univerzita v Pécsi (1960–1965)
Profese právník, univerzitní profesor
Ocenění Záslužný řád Spolkové republiky Německo (1988)
Humboldt Prize (1998)
velkokříž Maďarského záslužného řádu (1999)
honorary doctor of University of Cologne (1999)
Cena Imreho Nagy (2003)
… více na Wikidatech
Commons Kategorie László Sólyom
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

László Sólyom se narodil dne 3. leden 1942 ve městě Pécs v tehdejším Maďarském království. V roce 1965 ukončil studium práva na univerzitě v Pécsi, poté studoval na univerzitě v německém městě Jena. Od roku 1981 doktor právních věd. Profesor práva na univerzitách v Maďarsku a v Německu.

Prezidentská kariéraEditovat

 
Bývalý americký prezident George W. Bush s Laurou Bush a maďarský prezident László Sólyom s Erzsébet Sólyom (Budapešť, 2006). 

V prezidentských volbách, které se konaly 7. června 2005 porazil László Sólyom, který kandidoval jako nezávislý, kandidátku MSZP Katalin Szili. Prezidentský úřad převzal oficiálně 5. srpna 2005 od svého předchůdce Ference Mádla.

Jako erudovaný právník ve funkci prezidenta zdůrazňuje úlohu justice nejen při zabezpečování veřejného pořádku a ústavou zajištěných práv ústavou, ale i celé legitimity řádného fungování státu.[1]

V parlamentních volbách 2010 získal Fidesz-KDNP ústavní dvoutřetinovou většinu. Krátce po volbách unikla na veřejnost nepotvrzená informace, že Fidesz nebude již v srpnových prezidentských volbách podporovat prezidenta László Sólyoma, ale zvolí si někoho z vlastních řad.[2][3] A tak se také stalo, dne 29. června 2010 byl novým prezidentem Maďarské republiky zvolen Pál Schmitt, ten úřad oficiálně převzal 6. srpna 2010.[4] Podle průzkumů veřejného mínění si veřejnost přála opětovné zvolení Sólyoma, ale Fidesz prosadil svého kandidáta. Podle politologů totiž premiér Viktor Orbán plánuje velké změny v ústavě a Sólyom, jako bývalý ústavní právník, by mohl být překážkou při těchto změnách.[5]

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Estonsko  Estonsko   Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[6] 2006, 22. března
  Řád bílé hvězdy I. třídy s řetězem[7] 2009, 29. září
Kazachstán  Kazachstán   Řád přátelství I. třídy 2007
Litva  Litva   velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězm[8] 2006, 31. srpna
Lotyšsko  Lotyšsko   velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[9] 2006, 31. srpna
Malta  Malta   Národní řád za zásluhy[10] 2007, 31. května
Německo  Německo   velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 1998
Polsko  Polsko   rytíř Řádu bílé orlice[11] 2009, 20. března
Španělsko  Španělsko   velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické 2007
Ukrajina  Ukrajina   Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy 2008, 7. července
Suverénní řád Maltézských rytířů   řetěz Maltézského záslužného řádu[12] 2006

Vědecká práceEditovat

KnihyEditovat

  • A polgári jogi felelősség hanyatlása, Budapest, Akadémiai Kiadó, 1977.
  • Környezetvédelem és polgári jog, Budapest, Akadémiai Kiadó, 1980.
  • The Decline of Civil Law Liability. Budapest – Alphen aan den Rijn, Akadémiai Kiadó – Sijthoff and Noordhoff, 1980.
  • A személyiségi jogok elmélete, Budapest, Közgazdasági és Jogi Kiadó, 1983.
  • Die Persönlichkeitsrechte. Eine vergleichend-historische Studie über ihre Grundlagen. Budapest – Köln, Akadémiai Kiadó – Carl Heymanns Verlag, 1984.
  • A Zöld Hullám. Olvasókönyv a környezetvédelmi társadalmi mozgalmakról. Szerk.: Sólyom László és Szabó Máté. Budapest, ELTE, 1988.
  • Verfassungsgerichtsbarkeit in Ungarn. Analysen und Entscheidungssammlung 1990-1993. Baden-Baden, Nomos, 1995. (Georg Brunner spoluautor)
  • Constitutional Judiciary in a New Democracy: The Hungarian Constitutional Court. Ann Arbor, The University of Michigan Press, 2000. (Georg Brunner spoluautor)
  • Az alkotmánybíráskodás kezdetei Magyarországon, Budapest, Osiris, 2001.
  • Pártok és érdekszervezetek az Alkotmányban. Budapest, Rejtjel, 2004.

Nejvýznamnější studieEditovat

  • The Role of Constitutional Courts in the Transition to Democracy, with special reference to Hungary. International Sociology, March 2003, Vol.18(1), 137-165.o.
  • A jövő nemzedékek jogai és ezek képviselete a jelenben. In: Jávor Benedek (szerk.): A jövő nemzedékek jogai. Bp., [Védegylet], 2000, 37-46.o. Acta Juridica Hungarica, 43, Nos 1-2 (2002) 135-143.o.
  • Egy új szabadságjog: az információszabadság. Valóság, 1988/9. 14-34. o.
  • Mit szabad és mit nem? Capriccio polgári jogi témákra. Valóság, 1985/8. 12-24. o.
  • A társadalom részvétele a környezetvédelemben. Medvetánc, 1985/4-1986/1. 217-242.o.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sólyom László na maďarské Wikipedii.

  1. KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). ISBN 978-80-7106-616-3. Kapitola 9. PROZATIMNÍ EPILOG (1989-2008), s. 435. (Čeština) 
  2. Államfő lehet Schmitt?. Hirado.cz [online]. 14. 04. 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-19. 
  3. Köztársasági elnök lehet Schmitt Pál. VG.cz [online]. 14. 04. 2010. Dostupné online. 
  4. Schmitt Pál nyerte az államfőválasztást [online]. fn.hu, 2010-06-29 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. (magyar) 
  5. Novým maďarským prezidentem je zlatý olympijský medailista Pál Schmitt. Novinky.cz [online]. 29. 06. 2010. Dostupné online. 
  6. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  7. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  8. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  9. VESTNESIS.LV. Par Triju zvaigžņu ordeņa piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  10. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 marca 2009 r. o nadaniu orderów i odznaczenia. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  12. Order of Malta [online]. 2006-11-06 [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat