Seznam voleb prezidenta Maďarska

Prezident Maďarska je do svého úřadu volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. Nejbližší řádné volby jsou plánovány na rok 2022.

Sándorův palác – sídlo prezidenta

PrezidentiEditovat

Období Prezident (strana) Protikandidát (strana)
1990–1995 Árpád Göncz (SZDSZ)
1995–2000 Árpád Göncz (SZDSZ)   Ferenc Mádl (nestraník)
2000–2005   Ferenc Mádl (nestraník)
2005–2010   László Sólyom (nestraník)   Katalina Sziliová (MSZP)
2010–2012   Pál Schmitt (Fidesz)   András Balogh (MSZP)
2012–2022   János Áder (Fidesz)

Volby 1990Editovat

Po prvních svobodných parlamentních volbách v roce 1990, na základě paktu mezi dvěma nejsilnějšími stranami MDF a SZDSZ, zvolil parlament prvním prezidentem Maďarské republiky spisovatele a disidenta Árpáda Göncze, který byl členem SZDSZ.

Volby proběhly dne 29. července 1990, z celkem 310 odevzdaných hlasů bylo 308 platných. Pro zvolení Árpáda Göncze hlasovalo 295 poslanců.[1] Úřadu se ujal dne 2. května 1990 a v roce 1995 byl prezidentem zvolen podruhé.

Volby 1995Editovat

Prezidentské volby 1995 se konaly 19. června. Kandidátem vládnoucí koalice MSZP-SZDSZ byl tehdejší prezident Árpád Göncz, kandidátem opozice (zvané Občansko-demokratická) byl Ferenc Mádl. Poslanci FKGP se neúčastnili hlasování, jelikož požadovali přímou volbu prezidenta. Výsledky tajného hlasování dopadly jednoznačně: Árpád Göncz získal 259 hlasů, zatímco Ferenc Mádl jen 76 hlasů, dále bylo 14 hlasů neplatných.[1]

Prezidentem republiky s mandátem do roku 2000 byl tedy podruhé zvolen Árpád Göncz, který je zatím stále jediným prezidentem, který vládl ve dvou funkčních obdobích.

Volby 2000Editovat

Prezidentské volby 2000 se konaly 5. a 6. června. Kandidátem vládnoucí pravicové koalice byl Ferenc Mádl. Opozice žádného kandidáta nenavrhla. Hlasovalo se tedy, zdali se má stát Ferenc Mádl prezidentem. Pro ANO hlasovalo 243 poslanců, pro NE hlasovalo 96 poslanců a dále bylo odevzdáno 12 neplatných hlasů.[1]

Prezidentem republiky s mandátem do roku 2005 byl tedy zvolen Ferenc Mádl. Úřadu se oficiálně ujal dne 4. srpna 2000.

Volby 2005Editovat

 
László Sólyom prezident republiky v letech 2005-2010

Prezidentské volby 2005 se konaly 6. a 7. června. Kandidátkou vládnoucí MSZP byla předsedkyně parlamentu Katalina Sziliová, kandidátem pravicové opozice Fidesz a MDF byl bývalý prezident Ústavního soudu László Sólyom.[2]

V prvním kole nebyl zvolen žádný kandidát.[3] Druhý den voleb až ve třetím kole získal kandidát opozice László Sólyom celkem 185 hlasů, zatímco kandidátka vládní koalice Katalina Sziliová jen 182 hlasů, zřejmě kvůli nehlasování koaličního partnera SZDSZ.[4] Prezidentem republiky s mandátem do roku 2010 byl tedy zvolen László Sólyom. Úřadu se oficiálně ujal dne 5. srpna 2005.

Volby 2010Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentské volby v Maďarsku 2010.

Prezidentské volby 2010 se konaly krátce po parlamentních volbách, ve kterých drtivě zvítězila strana Fidesz, která díky společné kandidátce s KDNP má v parlamentu dvou třetinovou ústavní většinu. Výběr a volba prezidenta byly tedy plně v jejích rukách.

Kandidáti na prezidentaEditovat

Vládní strana Fidesz navrhla předsedu parlamentu Pála Schmitta. Druhá nejsilnější MSZP kandidovala Andráse Balogha. Kandidátkou krajně pravicového Jobbiku byla europoslankyně Krisztina Morvai. A nejmenší parlamentní strana LMP chtěla navrhnout tehdejšího prezideta László Sólyoma, ale neměla dostatek hlasů.

Podle průzkumů veřejného mínění si veřejnost přála opětovné zvolení Sólyoma, ale Fidesz prosadil svého kandidáta. Podle politologů totiž premiér Viktor Orbán plánuje velké změny v ústavě a Sólyom, jako bývalý ústavní právník, by mohl být překážkou při těchto změnách.[5]

VolbaEditovat

Volba prezidenta republiky se konala dne 29. června 2010.

Kandidát Strana Počet hlasů Počet hlasů v %
Pál Schmitt Fidesz 263 68.1
András Balogh MSZP 59 15.3
Zdraželo se hlasování[p 1] 20 5.2
Neplatné hlasy[p 2] 44 11.4
Celkem hlasovalo 366 94.8
Celkem 386 100.00

Prezidentem republiky s mandátem do roku 2015 byl zvolen Pál Schmitt. Hlasovalo pro něj 263 poslanců (Fidesz 227 + KDNP 36). Úřadu se oficiálně ujal dne 6. srpna 2010.

Volby 2012Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentské volby v Maďarsku 2012.
Kandidát Strana Počet hlasů Počet hlasů v %
János Áder Fidesz 262 67,87 %
PROTI Áderovi 40 10,36 %
Zdrželo se hlasování 79 20,47 %
Neplatné hlasy 5 1,30 %
Celkem hlasovalo 307 79,53 %
Celkem 386 100.00 %

Prezidentem republiky s mandátem do roku 2017 byl zvolen János Áder. Úřadu se oficiálně ujal 10. května 2012.

Volby 2017Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentské volby v Maďarsku 2017.
Kandidát Strana I. kolo II. kolo
Počet v % Počet v %
János Áder Fidesz 131 66.0 131 66.0
László Majtényi nestraník 44 22.0 39 20.0
Neplatné hlasy 0 0
Nehlasovalo 24 12.0 29 14.0
Celkem hlasovalo 175 88.0 170 85.0
Celkem poslanců 199 100.00 199 100.00

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Celkem 20 poslanců nehlasovalo.
  2. Celkem 44 prázdných hlasovacích obálek.

ReferenceEditovat

  1. a b c Zsigmond Király Főiskola - Hasznos Információk/Kormánytörténeti lexikon[nedostupný zdroj]
  2. MATÚŠŮ, Marie. Maďarský parlament volí nového prezidenta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2005-06-06 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  3. PAPUCSEK, Gregor Martin; MATÚŠŮ, Marie. První kolo maďarských prezidentských voleb bylo neúspěšné. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2005-06-06 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  4. PAPUCSEK, Gregor Martin; VOJTEK, Marián. Maďarský parlament zvolil nového prezidenta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2005-06-07 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  5. Novým maďarským prezidentem je zlatý olympijský medailista Pál Schmitt. Novinky.cz [online]. 29. 06. 2010. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat