Ikarus

maďarská značka autobusů
Tento článek je o maďarském výrobci autobusů. Další významy jsou uvedeny na stránce Ikarus (rozcestník).

Ikarus je výrobce autobusů se sídlem v Budapešti a maďarském Székesfehérváru. Byla založena v roce 1895 jako Kovářská dílna a továrna na autobusy Imre Uhryho (maďarsky Uhry Imre Kovács- és Kocsigyártó Üzeme) a v době komunistické éry v Maďarsku dominovala autobusovým trhům celého východního bloku a jeho spojenců.

Ikarus
Logo
Logo
Ikarus 280
Základní údaje
Datum založení1895
Datum zániku2003
Sídlo8000 Székesfehérvár, Vásárhelyi utca 5., Maďarsko
Adresa sídlaBudapešť, Maďarsko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl
Produktyautobus a trolejbus
Mateřská společnostIveco Bus (1999–2003)
Dceřiná společnostIkarus Egyedi Autóbuszgyár
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.ikarus.hu/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Muzejní exponát Ikarusu v Brně
Midibus typu Ikarus 405 v centru Budapešti
Autobus typu Ikarus E91 v Praze v Hlubočepech

Historie firmy

editovat

Společnost Ikarus vyráběla autobusy již v 60. letech, v 70. a 80. se stala hlavním dodavatelem autobusů v rámci RVHP a východního bloku, měla monopol i na kloubové autobusy. Po roce 1990, kdy se v Maďarsku změnily poměry, se společnost dostala do velkých potíží – firma ztratila své východoevropské trhy a nebyla schopna se přizpůsobit. V roce 1999 byla společnost Ikarus (stejně jako česká Karosa) odkoupena společností Irisbus. V roce 2000 došlo k uzavření továrny v Budapešti, v roce 2003 bylo rozhodnuto i o uzavření továrny v Székesfehérváru. Poslední autobusy výrobnu opustily v říjnu 2003.

Dne 1. února 2006 se firma dostala opět do maďarských rukou, kdy ji, respektive výrobní závod Ikarus v Székesfehérváru, odkoupil Gábor Széles. Do roku 2021 firma vyrobila 170 naftových autobusů. V roce 2021 Ikarus představil městský zcela nízkopodlažní elektrobus Ikarus 120e délky 12 191 mm. Od roku 2023 je vyráběna zkrácená verze – midibus Ikarus 80e délky 8 545 mm. V roce 2025 má začít výroba kloubové verze Ikarus 180e délky 18 750 mm. Výroba elektrobusů probíhá ve spolupráci čínskou státní firmou CRRC, která pro Ikarus dodává elektromotory, a s čínskou firmou CATL, která dodává baterie.

Technické údaje elektrobusů Ikarus

editovat
Elektrobusy Ikarus
Model Délka Šířka Výška Rozvor Obsaditelnost Uspořádání dveří
Míst k sezení Míst k stání
Ikarus 80e 8 545 mm 2 420 mm 3 300 mm 4 350 mm 18 60 1-2-0
Ikarus 120e 12 191 mm 2 550 mm 3 300–3 550 mm 5 840 mm 35 76 2-2-2
Ikarus 180e 18 750 mm 2 550 mm 3 360 mm 5 250 mm + 7 150 mm 45 113 2-2-2-2

Výrobky

editovat

Produkce z dob RVHP

editovat
  • 208 příměstský autobus
  • 210, 230 dálkový midi autobus (8,7m a 9,6m)
  • 211, 212 midi autobus (8,5m)
  • 216 městský/příměstský autobus → Kuvajt (8,9m)
  • 220 příměstský autobus, nedostal se do sériové výroby
  • 240, 246 městský/příměstský autobus
  • 242 městský/příměstský autobus
  • 250 městský autobus 12 m dlouhý
  • 252 městský autobus 11 m dlouhý
  • 260 klasický městský autobus
  • 280, 282, 283, 284, 286 kloubový autobus
  • 290 letištní bus
  • 293 dvojkloubový autobus, prototyp po reko do Íránu
  • 260T trolejbus sólo
  • 280T trolejbus kloubový

Produkce v 90. letech

editovat
  • 405 městský autobus, délka 7 m
  • 411 nízkopodlažní autobus, délka 11 m
  • 412 nízkopodlažní autobus, délka 11,9 m
  • 415 městský autobus, délka 11,4 m
  • 417 nízkopodlažní kloubový vůz, délka 17,6 m, vyrobilo se ale pouze 33 ks
  • 435 kloubový městský autobus

Produkce v rámci Irisbusu

editovat
  • EAG E91 midibus (délka 7,8 m)
  • EAG E92 midibus (délka 9,7 m, označen jako Midway/Midys)

Externí odkazy

editovat