Moháč

město v Maďarsku

Moháč (maďarsky Mohács) je město v jižním Maďarsku jižně od Budapešti (196 km) a od Segedínu (156 km) a Debrecínu (400 km) (blízko hranic s Chorvatskem a Srbskem). Patří k župě Baranya. Město má rozlohu 112,23 km².

Moháč
Mohács
Letecký snímek
Letecký snímek
Moháč – znak
znak
Moháč – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška82 m n. m.
Časové pásmoUTC+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaBaranya
OkresMoháč
Moháč
Moháč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha112,23 km²
Počet obyvatel19 049 (2009)
Hustota zalidnění169,7 obyv./km²
Správa
StarostaJózsef Szekó
Oficiální webwww.mohacs.hu
Telefonní předvolba069
PSČ7700
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název města je slovanského původu a odkazuje na sloveso máchat, resp. slovanský kořen mъchъ. Vzhledem k hláskovým změnám v chorvatském jazyce (h na ̈́v) se regionálně rovněž vyskytuje podoba názvu Muvač.

HistorieEditovat

Podle archeologických průzkumů žili lidé na území dnešního Moháče a okolí již v pravěku. Nalezeny byly základy domů a hromady mědi, bronzu a železa. V dobách Římské říše městem procházela důležitá obranná linie Limes Romanus, která se táhla při Dunaji, který představoval hranici impéria. První připomínka sídla ve středověku pochází z roku 1093. Místní se živili především rybolovem a chovem dobytka.

Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Moháče.

U města se 29. srpna 1526 odehrála velmi významná bitva mezi poraženými uhersko-českými vojenskými oddíly a mnohem silnějšími a vítěznými tureckými vojsky, po které zahynul Ludvík Jagellonský, král uherský a český, který se v ní (za podpory dalších zemí) neúspěšně pokusil zastavit tureckou expanzi do nitra uherské části své říše. Z bitvy utekl, avšak cestou se utopil v bažině. Tím se otevřela cesta Habsburků na český trůn a Turci během 16. století rozšířili své území o Panonii, většinu Uherska, dnešní Maďarsko.

Takzvaná „druhá bitva u Moháče“ (1687) se ve skutečnosti odehrála více než 40 km odtud u Nagyharsány.[1]

V roce 1868 ztratil Moháč status města s tržním právem a byl nadále považován za vesnici. V roce 1910 zde bylo v posledním rakousko-uherském sčítání lidu napočítáno 17 000 obyvatel.

V letech 19181921 byla v Moháči, stejně jako v celém jihu dnešního Maďarska, přítomná srbská, resp. jugoslávská královská armáda. Bylo také součástí krátkodobě existující republiky Baranya-Baja. Po finalizaci státních hranic mezi Maďarskem a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců je značná část místních Srbů vystěhovala na jih.

Během závěru druhé světové války se u Moháče nacházel pontonový, resp. dřevěný most, který využívala Rudá armáda při postupu Evropou. V roce 1949 byl v rámci socialistické výstavby a industrializace Maďarska předpokládán vznik těžkého průmyslu v blízkosti Moháče, nicméně kvůli zhoršujícím se vzájemným vztahům s nedalekou Jugoslávií bylo od tohoto plánu upuštěno a nové město Dunaújváros vzniklo více na sever. V Moháči tak byl realizován pouze lehký průmysl. I tak docházelo po válce k nárůstu počtu obyvatel. Na západním okraji bylo např. postaveno panelové sídliště a řada dalších izolovaných panelových domů vyrostla v samotném městě.

ObyvatelstvoEditovat

V roce 2011 zde žilo 18 884 obyvatel. Ti se drtivou většinou hlásí k maďarské národnosti, zastoupena je i německá a chorvatská menšina. Hlavní organizací chorvatského obyvatelstva v Moháči je taneční soubor Zora, který byl založen roku 1988.

K Římskokatolické církvi se v Moháči hlásí 74,8 % obyvatel.

Kultura a památkyEditovat

 
Označení města v maďarském, německém a chorvatském jazyce.
 
Trajekt přes Dunaj.

Ve městě působí Széchenyiho centrum mládeže (maďarsky Széchenyi Ifjúsági Centrum). Stojí zde také Knihovna Jenő Mohácsiho.

Nápadná je zde budova radnice, kterou navrhl ve 20. letech 20. století architekt Aladár Árkay. Je inspirována orientální, resp. blízkovýchodní architekturou.

Bitvu u Moháče připomíná památník. Slavnostně byl odhalen roku 1976 a od roku 2012 je chráněn jako kulturní památka.

EkonomikaEditovat

Je zde textilní, strojírenský, dřevozpracující průmysl. Vyrábějí se zde dřevěné desky, pro které se spotřebovává dřevo v nedalekých lužních lesích. Závod byl přestavěn v letech 2006 a 2007. Moháč je znám také svým karnevalem. Hlavní pamětihodností je místní kostel Zvěstování Panny Marie (maďarsky Fogadalmi templom), který byl dokončen roku 1940.

Město se nachází v zemědělsky intenzivně využívané krajině. Pěstována je pšenice a kukuřice.

DopravaEditovat

Do Moháče vede železniční trať z maďarského města Villány.

Hlavním silničním tahem do města je silnice celostátního významu č. 56, která vede z oblasti Szekszárdu k chorvatským hranicím. Silnice č. 57 spojuje město s hlavním městem župy Baranya, Pécsí, vzdálenou asi 40 kilometrů. Obě hlavní silnice se dříve stýkaly poblíž centra města, ale v souvislosti s redukcí tranzitní dopravy ve středu města nyní komunikace č. 56 obchází centrum Moháče ze západu. V roce 2010 byl v blízkosti Moháče dokončen úsek dálnice M6, který se nachází 10 km daleko. Výhledově má být také v blízkosti města přemostěn Dunaj.

Známé osobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. A mohácsi csata, amelyben a törökök vesztettek. origo [online]. [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. (maďarsky) 

Externí odkazyEditovat