Mezinárodní federace ledního hokeje

mezinárodní organizace řídící soutěže v ledním a inline hokeji

Mezinárodní federace ledního hokeje (anglicky International Ice Hockey Federation, zkratka IIHF) je federace národních hokejových asociací řídící sportovní odvětví lední hokej a inline hokej pro muže i ženy, se sídlem v Curychu. Byla založena v roce 1908, do roku 1957 pod názvem Ligue Internationale de Hockey sur Glace (LIHG). V současnosti má 82 členů.[1]

Mezinárodní federace ledního hokeje
hlavní sídlo IIHF v Curychu
hlavní sídlo IIHF v Curychu
ZkratkaIIHF (mezinárodní hokejová federace)
Vznik15. května 1908
Typmezinárodní sportovní federace
Účellední hokej, mistrovství světa, olympijské hry
SídloŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
MístoCurych
Souřadnice
Působnostcelosvětová
Členové82 členů
PrezidentLuc Tardif FrancieFrancie Francie
PřidruženíMOV, AIOWF, SportAccord
Oficiální webwww.iihf.com
Dřívější názevLigue Internationale de Hockey sur Glace (LIHG)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní federace ledního hokeje organizuje většinu významných mezinárodních turnajů v ledním hokeji, s výjimkou Světového poháru. Má výrazný vliv na hokejové dění hlavně v Evropě. Evropské národní ligové soutěže respektují hokejová pravidla stanovená IIHF a ta organizuje turnaje pro profesionální kluby a i pro národní výběry. IIHF má tak jistou rozsáhlou pravomoc v oblasti udělování trestů pro hráče, vydávání celoevropských zákazů činnosti. Proti rozhodnutí IIHF se může hráč odvolat na Sportovní arbitrážní soud v Lausanne ve Švýcarsku.

Vliv IIHF je výrazně nižší v Severní Americe,[zdroj?] kde je dominantní hokejovou autoritou NHL.

Založení

editovat

Na dny 15. a 16. května 1908 svolal Louis Magnus do Paříže schůzku, které se zúčastnili kromě něho další dva francouzští zástupci R. Planque a Robert van der Hoeven, dva Belgičané Eddie Declercq a Eduard Malaret, dva Švýcaři Eduard Mellor a L. Dufour a jeden Angličan, pan Mavrogrodato. Pozvánku dostali i Rusko a Německo, ale nedostavili se. Z dvoudenní debaty vzešlo rozhodnutí založit mezinárodní federaci ledního hokeje pod názvem Ligue Internationale de Hockey sur Glace (LIHG) a ihned byli zvoleni první funkcionáři. L. Magnus se stal předsedou a jeho krajan Robert Planque, jeden z účastníků schůzky, generálním sekretářem. Účastníci se rozjeli domů, kde referovali o událostech v Paříži a národní svazy se postupně přihlašovali za členy LIHG. Přihlášky přicházely v následujícím pořadí:[2][3][4]

Datum Člen
20. října Francie
15. listopadu České království (Čechy)
19. listopadu Velká Británie
23. listopadu Švýcarsko
8. prosince Belgie

Vstup Čech do LIHG

editovat

Dosavadní česká literatura označovala Emila Procházku za funkcionáře poněkud dobrodružné povahy. Nález zásadních dokumentů o založení Českého svazu ledního hokeje v archívu Zemského místodržitelství – Procházkovy žádosti o schválení stanov a odpovědi příslušného orgánu naznačuje, že se spíše jednalo o neobyčejně energického muže, který nehodlal ztrácet čas.

O schůzce, svolané Magnusem na 15. – 16. května 1908 do Paříže, se dozvěděl někdy v následujících měsících. Vzhledem k tomu, že byl zvyklý jednat co nejrychleji, můžeme usuzovat, že to bylo až na podzim, protože pozvánku na ustavující schůzi Českého svazu ledního hokeje rozesílal 28. října. Také po setkání v hostinci U Karla IV. pracoval s neobyčejnou intenzitou. Návrhy stanov, které účastníci přednesli, si přinesl domů 6. listopadu večer a již 11. listopadu předložil hotový text na místodržitelství. Na jeho vypracování měl čtyři dny, což byl – vzhledem k tomu, že musel také chodit do zaměstnání – úctyhodný výkon.[5]

V hostinci U Karla IV. Procházka oznámil, že již odeslal přihlášku Čech do LIHG; ta dorazila do Paříže 15. listopadu, tedy čtyři dny předtím, než úředník Českého místodržitelství opatřil Procházkovu žádost schvalujícím razítkem. To byl tedy jediný okamžik, kdy Procházka zahrál vabank a pokusil se trochu přelstít čas.[5] Čechy tak v pořadí zemí, vstupujících do LIHG, předstihly Anglii, Švýcarsko a Belgii.

Často citovaným faktem je, že Čechy byly spoluzakladateli Mezinárodní federace ledního hokeje. Zase to není jednoznačné; budeme-li považovat za okamžik vzniku LIHG květnovou schůzku v Paříži, je to jasné – český zástupce tam nebyl. Ale ověřenou skutečností je, že Český hokejový svaz do organizace vstoupil jako druhý a byl mezi prvními pěti svazy, které LIHG v roce svého vzniku sdružovala.[5][6]

Členy LIHG nebyly jen samostatné státy

editovat

Po založení LIHG se vyskytli kritici, kteří poukazovali na fakt, že Čechy nejsou samostatný stát, a proto nemohou být členem LIHG. Ovšem ani později nebyly do LIHG (či IIHF) přijímány jen suverénní státy:

Historie

editovat

1909

  • Od 22. do 25. ledna se konal druhý kongres LIHG v Chamonix. LIHG definuje vlastní pravidla hry a soutěže. Je rozhodnuto pořádat každoročně evropský šampionát.
  • 19. září se stalo Německo šestým členem LIHG.

1910

  • Ve dnech 10. – 12. ledna proběhlo první Mistrovství Evropy v ledním hokeji v Les Avants u Montreux. Šampionátu se zúčastnil jako neoficiální host Oxford Canadiens.

1911

  • LIHG přebrala kanadská pravidla s platností pro všechny členské země.
  • Od 17. 2. do 25. 9. téhož roku bylo členem Rusko.
  • 17. 2. byl do LIHG přijat klub Oxford Canadiens.

1912

  • ME v Praze bylo anulováno, neboť se jej zúčastnilo také Rakousko, které nebylo členem LIHG.[10][11]

1914

  • Na kongresu v Berlíně odstoupil předseda LIHG Henri van den Bulcke a do čela organizace se vrátil Louis Magnus. Ani jemu se však nesplnily představy o vedení LIHG, takže rezignoval a vedení organizace se ujal B. M. Patron z Anglie. Mimořádný kongres, který ihned svolal, zvolil za prezidenta znovu van den Bulckeho. To vše se odehrálo během několika hodin.[10]

1914 – 1918

1920

  • Na letních olympijských hrách v Antverpách byl lední hokej zařazen jako ukázkový sport. Účastnily se i celky ze zámoří Kanada a USA.
  • Na kongresu LIHG, který se konal během olympijského turnaje bylo vyloučeno Německo a Rakousko, novými členy se staly 26. 4. Kanada a USA. Zároveň se převedlo členství Čech na nově vzniklý stát Československo. Pod vlivem zámoří došlo k rozsáhlým úpravám pravidel.[12][13]

1922

1923

1924

  • Novými členy se od 24. ledna, stalo Rumunsko a Itálie a také bylo obnoveno členství Rakouska.
  • Švédsko na protest proti nepřijetí Německa vystoupilo z LIHG.

1925

  • Na kongresu byly stanoveny:
    • minimální a maximální rozměry hřiště 18x50m až 35,5x76m.
    • hrací doba byla stanovena na 3x15 minut s 10 minutovými přestávkami.
    • v obranné třetině, bylo umožněno zastavení tělem (bodyček).
    • počet náhradníků byl zvýšen na tři a náhradního brankáře, střídat se však smělo až po vyrozumění rozhodčího.

1926

  • 11. ledna bylo obnoveno členství Německa a Švédska a novým členem se stalo Polsko.
    • Ve dvacátých letech bylo přijato ještě Maďarsko 24. ledna 1927 a 10. února 1928 Finsko.

1929

  • Po mistrovství Evropy v Budapešti se direktoriát LIHG na svém zasedání rozhodl, že počínaje rokem 1930 se bude hokejové mistrovství světa konat v některé členské zemi LIHG ne jednou za čtyři roky, jako tomu bylo dosud, ale každoročně. Mistrovství Evropy bude součástí MS, pořadí ME se bude určovat z pořadí MS bez mimoevropských celků.[14]

1930

  • První mistrovství světa mimo rámec ZOH skončilo díky přírodním podmínkám částečným organizačním neúspěchem. Turnaj se musel stěhovat z přírodního ledu v Chamonix do měst s umělým ledem Berlína a Vídně.
  • Novým členem od 26. ledna Japonsko, první z asijského kontinentu.

Během třicátých byli přijati další členové: Lotyšsko (22. 2. 1931), Newfoundland (1933), Nizozemsko a Norsko (20. 1. 1935), Estonsko (17. 2. 1935), Austrálie (11. 2. 1938), Litva (19. 2. 1938), Jugoslávie (1939) a zatím jediný zástupce z afrického kontinentu Jihoafrická republika (25. 2. 1937).

  • Změna pravidel: kotouč se může v obranném pásmu přihrávat dopředu.

1932

  • Zimní olympijské hry v Lake Placid se kvůli globální finanční krizi zúčastnily jen dvě evropské země. Mistrovství Evropy se naposledy konalo odděleně od mistrovství světa.

1933

  • Kanada přišla poprvé na mistrovství světa o svoji neporazitelnost a ztratila mistrovský titul. Mistrem světa se staly Spojené státy.
  • Změna pravidel: dopředu se smí přihrávat ve všech třetinách.

1936

  • Rekordní počet 15 účastníků na olympijských hrách 1936. Hokejový turnaj senzačně vyhrála Velká Británie.
  • Bylo rozhodnuto, že aby byl turnaj považován za MS, musí se jej zúčastnit aspoň jedna mimoevropská země.
  • Změna pravidel: dovoleno přihrávat i přes třetinové čáry, z jednoho pásma do druhého.

1939

1946

  • Změna pravidel:
    • hrací doba prodloužena na 3x20 minut.
    • bylo dovoleno přihrávat do poloviny hřiště.
    • bod pro vhazování byl vyznačen v kruhu o poloměru 3m, hřiště bylo rozděleno pět čárami - půlící, dvěma třetinovými a dvěma brankovými.
    • brankoviště bylo vyznačeno obdélníkem a rozměr branky stanoven na 183x122cm.
    • rejstřík trestů: minutové, dvouminutové, tříminutové, pětiminutové a desetiminutové, byl zredukovám na menší trest (2 min.), větší trest (5 min.), a 10 min. za hrubé chování.
    • zavedeno trestné střílení.
    • bodyček byl povolen v obranné polovině hřiště.
    • mužstvo bylo rozšířeno na 12 hráčů.

1947

  • Na kongresu konaném v Praze při MS, rezignoval po 25 letech vládnutí Paul Loicq, nástupcem se stal Dr. Fritz Kraatz.
  • Mistrem světa se stalo Československo, první země, jejíž hráči se neučili hrát hokej na americkém kontinentě a také první země, která vyhrála domácí mistrovství světa.

1948

  • Na Zimní olympijské hry ve Svatém Mořici vyslaly USA dvě reprezentační mužstva. Jedno tvořili hráči vyslaní AHAUS (Amateur Hockey Association of United States), která byla členem tehdejší LIHG. Druhý tým sestavila AAU (Amateur Athletic Union). Americký hokej nakonec reprezentoval výběr AHAUS. Po turnaji byly jeho výsledky anulovány, zařazeny byly pouze do tabulky souběžného mistrovství světa.[16]
  • Mužstvo bylo rozšířeno na 15 hráčů - bylo možné střídat celé řady, a to kdykoli, i při hře.

1951

  • 10. března, bylo obnoveno členství Německa a Japonska.

1952

1954

1957

1960

1961

  • Zavedeny výkonnostní skupiny na MS.

1962

  • MS bylo opět narušeno politickou událostí. V důsledku stavby Berlínské zdi Američané odmítli udělit víza reprezentantům NDR. SSSR, Československo a Rumunsko ze solidarity bojkotovalo MS.[17]

1963

  • 8. srpna, přijetí KLDR.

1966

1968

1969

1970

  • Zatím největší roztržka mezi IIHF a Kanadou. Kanada se vzdala pořadatelství Mistrovství světa 1970 a až do roku 1977 bojkotovala veškeré akce pořádané IIHF.[18][19]

1972

  • Rozdělení olympijského turnaje a mistrovství světa.

1975

  • Zvolení Günthera Sabetzkeho na kongresu v Gstaadu předsedou IIHF.
  • Kongres odhlasoval pořádání otevřených mistrovství světa od roku 1976.
  • Kanaďané se zavázali účastnit pravidelně MS.
  • Kanada a USA se vzdaly pořádání mistrovství světa.
  • Byl vytvořen Kanadský pohár (soutěž pořádána NHL v Kanadě každé čtyři roky za účasti Kanady, USA a čtyř nejlepších týmů z Evropy).
  • Místo francouzštiny se stala němčina, druhým úředním jazykem po angličtině.
  • Zrušeno pravidelné tříleté období předsedů evropského a kontinentálního výboru.[20][21]

1977

1980

1988

1990

1991

1992

  • Na turnajích mistrovství světa a olympijském turnaji zavedeno playoff.
  • Počet účastníků MS byl rozšířen z osmi na dvanáct.
  • Mistrovství světa se opět začalo konat i v olympijském roce.

1994

1997

1998

  • V době konání olympijského turnaje, NHL přerušila soutěž, aby se soutěže mohli zúčastnit nejlepší světoví hráči.
  • Na mistrovství světa rozšířen počet účastníků z dvanácti na šestnáct.

2006

2008

Růst počtu členů na konci 20. století

editovat

Počet členských zemí během 80. a 90. let neustále rostl, hlavním důvodem nárůstu byla snaha rozšíření hokeje v celosvětovém měřítku, ale také politické události: rozpad Sovětského svazu a Jugoslávie a rozdělení Československa. Členství po Sovětském svazu bylo převedeno na Rusko, obnoveno členství bylo Lotyšsku (1992), Litvě (1992) a Estonsku (1992) a novými členy se staly – Ukrajina (1992), Bělorusko (1992), Ázerbájdžán (1992) a Kazachstán (1992). Členství po Jugoslávii bylo převedeno na Srbsko a novými členy se stalo Chorvatsko (1992) a Slovinsko (1992), totéž platí i o Slovensku (1993). Členství po Československu bylo převedeno na Českou republiku. Později se členy federace staly také další nově vzniklé republiky – Makedonie a Bosna a Hercegovina v roce 2001, z postsovětských republik Arménie (členství později pozastaveno), Moldávie (2008), Gruzie (2009) a prozatím poslední Kyrgyzstán v roce 2011.

Noví členové, kteří přistoupili k IIHF v průběhu posledních 35 let v důsledku globální expanze – z Evropy: Řecko (1978), Island (1992), Andorra (1995), Irsko (1997) a Moldavsko (2008), z Latinské Ameriky: Brazílie (1984), Mexiko (1985) a Argentina (1998), z Blízkého východu: Kuvajt (1986), Izrael (1991), Turecko (1991) a Spojené arabské emiráty (2001), stejně jako z dálného východu a Oceánie: Nový Zéland (1977), Tchaj-wan (1983), Hongkong (1983), Thajsko (1989), Indie (1989), Singapur (1996), Macao (2005) a Malajsie (2006) a z Afriky: Namibie (1998) a Maroko (2010). Nejnovějšími členy se staly v roce 2012 Jamajka a Katar, v roce 2014 Omán[22], v roce 2015 Turkmenistán a v roce 2016 Filipíny, Indonésie a Nepál. V roce 2019 došlo k největšímu rozšíření od roku 1992, když byly přijaty Kolumbie, Alžírsko, Libanon, Írán a Uzbekistán.[23]

Prezidenti

editovat
Jméno Roky
  Louis Magnus 1908–1912
  Adrien van den Bulcke 1912–1914
  Peter Patton 1914
  Louis Magnus 1914
  Adrien van den Bulcke 1914–1920
  Max Sillig 1920–1922
  Paul Loicq 1922–1947
  Fritz Kraatz 1947–1948
  George Hardy 1948–1951
  Fritz Kraatz 1951–1954
  Walter Brown 1954–1957
  John Francis Ahearne 1957–1960
  Robert Lebel 1960–1963
  John Francis Ahearne 1963–1966
  William Thayer Tutt 1966–1969
  John Francis Ahearne 1969–1975
  Günther Sabetzki 1975–1994
  René Fasel 1994–2021
  Luc Tardif [24] 2021–dosud

Členské země

editovat
 
Současní členové IIHF:
     Plné členství
     Přidružení členové
     Přidružení členové - inline hokej
     Členství pozastaveno

Plné členství

editovat

Plné členství v IIHF mohou získat pouze země, které mají svůj národní svaz ledního hokeje a účastní se mistrovství světa. Mají hlasovací právo ve valném shromáždění IIHF.

Země Svaz Web Přijetí
Austrálie  Austrálie Australská federace ledního hokeje web 1950
Ázerbájdžán  Ázerbájdžán Ázerbájdžánská federace ledního hokeje 1992
Belgie  Belgie Královská belgická hokejová federace web 1908
Bělorusko  Bělorusko vyloučení 2022-dosud Федерация хоккея Республики Беларусь web 1992
Bosna a Hercegovina  Bosna a Hercegovina Savez hokeja na ledu Bosne i Hercegovine web Archivováno 3. 12. 2009 na Wayback Machine. 2001
Bulharsko  Bulharsko Bolgarska federacija po koňki i chokkej web 1963
Česko  Česko Český svaz ledního hokeje web 1908
Čína  Čína Čínský svaz ledního hokeje 1963
Dánsko  Dánsko Danmarks Ishockey Union web 1946
Estonsko  Estonsko
členství zrušeno 1946–1992
Eesti Jäähoki Liit web Archivováno 14. 3. 2008 na Wayback Machine. 1935
Finsko  Finsko Finský svaz ledního hokeje web 1928
Francie  Francie Fédération française de hockey sur glace web 1908
Gruzie  Gruzie Georgian Ice Hockey Federation 2009
Hongkong  Hongkong Hong Kong Ice Hockey Association web 1983
Chorvatsko  Chorvatsko Hrvatski savez hokeja na ledu web 1992
Indie  Indie Ice Hockey Association of India 1987
Irsko  Irsko Irish Ice Hockey Association web 1996
Island  Island Íshokkísamband Íslands web 1992
Itálie  Itálie Federazione Italiana Sport Ghiaccio web 1924
Izrael  Izrael Ice Hockey Federation of Israel web 1990
Japonsko  Japonsko
vyloučení 1946–1951
Japan Ice Hockey Federation web 1930
Jižní Afrika  Jižní Afrika
členství pozastaveno 1978–1991
South African Ice Hockey Association web 1937
Kanada  Kanada Hockey Canada web 1920
Katar  Katar Qatar Ice Hockey Federation 2012
Kazachstán  Kazachstán Kazakhstan Ice Hockey Federation 1992
Severní Korea  Severní Korea Ice Hockey Association of the DPR Korea 1964
Jižní Korea  Jižní Korea Korea Ice Hockey Association web 1963
Litva  Litva
členství zrušeno 1946–1992
Lietuvos ledo ritulio federacija web 1938
Lotyšsko  Lotyšsko
členství zrušeno 1946–1992
Latvijas Hokeja Federācija web 1931
Lucembursko  Lucembursko Fédération Luxembourgeoise de Hockey sur Glace web 1912
Maďarsko  Maďarsko Magyar Jégkorong Szövetség web 1927
Mexiko  Mexiko Federacion Deportiva de Mexico de Hockey sobre Hielo 1985
Mongolsko  Mongolsko Mongolian Ice Hockey Federation 1999
Německo  Německo
vyloučení 1920–1926, 1946–1951
Deutscher Eishockey-Bund web 1909
Nizozemsko  Nizozemsko Nederlandse Ijshockey Bond web 1935
Norsko  Norsko Norges Ishockeyforbund web 1935
Nový Zéland  Nový Zéland New Zealand Ice Hockey Federation web 1977
Polsko  Polsko Polski zwiazek hokeja na lodzie web 1926
Rakousko  Rakousko
vyloučení 1920–1924,
členství zrušeno 1939–1946
Österreichischer Eishockeyverband web 1912
Rumunsko  Rumunsko Federatia Romana de Hochei pe Gheata web 1924
Rusko  Rusko
členství 1952–1992 SSSR

vyloučení 2022–dosud

Федерация Хоккея России web 1952
Slovensko  Slovensko Slovenský svaz ledního hokeje web 1993
Slovinsko  Slovinsko Hokejska zveza Slovenije web 1992
Srbsko  Srbsko
členství 1939–2003 Jugoslávie,
2003–2006 Srbsko a Černá Hora
Serbian Ice Hockey Association web 1939
Španělsko  Španělsko Federación Española de Deportes de Hielo web 1923
Švédsko  Švédsko
vystoupení 1924–1926
Svenska Ishockeyförbundet web 1912
Švýcarsko  Švýcarsko Schweizerischer Eishockeyverband web 1908
Tchaj-wan  Tchaj-wan Chinese Taipei Ice Hockey Federation web 1983
Thajsko  Thajsko Ice Hockey Association of Thailand web 1987
Turecko  Turecko Türkiye Buz Hokeyi Federasyonu web 1991
Ukrajina  Ukrajina Федерація хокею України web 1992
USA  USA
vystoupení 1928–1930
USA Hockey web 1920
Spojené království  Spojené království Ice Hockey UK web 1908

Přidružení členové

editovat

Přidružení členové jsou členy IIHF, kteří nemají žádný samostatný národní hokejový svaz nebo se neúčastní mistrovství světa. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.

Země Svaz Web Přijetí
Andorra  Andorra Federació Andorrana d'Esports de Gel web 1995
Argentina  Argentina Asociación Argentina de Hockey sobre Hielo y En Línea web 1998
Arménie  Arménie Ice Hockey Federation of Armenia web Archivováno 23. 9. 2009 na Wayback Machine. 1999
Brazílie  Brazílie Confederação Brasileira de Hóquei no Gelo web[nedostupný zdroj] 1984
Filipíny  Filipíny Federation of Hockey League in the Philippines 2016
Indonésie  Indonésie Federasi Hoki Es Indonesia 2016
Jamajka  Jamajka Jamaican Olympic Ice Hockey Federation 2012
Kuvajt  Kuvajt
členství zrušeno 1992–2009
Ice Hockey Federation of Kuvajt 1985
Kyrgyzstán  Kyrgyzstán Ice Hockey Federation of the Kyrgyz Republic 2011
Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko Liechtensteiner Eishockey und In-Line Verband web 2001
Macao  Macao Praca De Luis De Camoes 2005
Makedonie  Makedonie SSFM Macedonian Ice Hockey Federation 2001
Malajsie  Malajsie Malaysia Ice Hockey Association 2006
Maroko  Maroko Royal Moroccan Ice Hockey Federation 2010
Moldavsko  Moldavsko Federatţia naţională de hocheipe gheaţă din R. M. 2008
Nepál  Nepál Nepal Ice Hockey Association 2016
Omán  Omán Oman Ice Sports Committee web 2014
Portugalsko  Portugalsko Federacao Portugesa de Desportos No Gelo web 1999
Řecko  Řecko Hellenic Ice Sports Federation web 1987
Singapur  Singapur Singapore Ice Hockey Association web 1996
Spojené arabské emiráty  Spojené arabské emiráty United Arab Emirates Ice Hockey Association web 2001
Turkmenistán  Turkmenistán Národní centrum Turkmenistánu pro zimní sporty 2015

Přidružení členové Inline hokej

editovat

Účastní se soutěží pouze v inline hokeji. Ve valném shromáždění IIHF nemají hlasovací právo.

Země Svaz Web Přijetí
Chile  Chile Asociacion Nacional de Hockey en Hielo y en Linea 2000
Namibie  Namibie Namibia Ice and InLine Hockey Association web 1998

Bývalí členové

editovat
Země Svaz Přijetí Vystoupení
  Newfoundland 1933 1936
Východní Německo  Východní Německo Deutscher Eislauf-Verband der DDR 1954 1990

Soutěže pořádané IIHF

editovat

Soutěže národních týmů

editovat

Klubové soutěže

editovat

Zaniklé soutěže

editovat

Ocenění

editovat

Reference

editovat
  1. Member National Associations na IIHF.com
  2. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha: AS press, 2008. S. 14. 
  3. GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha: Olympia, 1986. S. 157. 
  4. International hockey timeline [online]. IIHF [cit. 2017-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha: AS press, 2008. S. 15. 
  6. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha: Olympia, 2001. S. 20. 
  7. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha: AS press, 2008. S. 15, 16. 
  8. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha: AS press, 2008. S. 17. 
  9. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha: Olympia, 2001. S. 23. 
  10. a b GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha: AS press, 2008. S. 22. 
  11. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha: Olympia, 2001. S. 30, 31. 
  12. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha: AS press, 2008. S. 30, 31. 
  13. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha: Olympia, 2001. S. 43. 
  14. VYHLÍDAL, František. Kronika mistrovství světa v ledním hokeji. Praha: Deus, 2005. S. 15. 
  15. JENŠÍK, Miloslav. První mistři světa. Praha: Olympia, 1997. S. 8, 9. 
  16. BÁRTA, Pavel. Velké okamžiky ledního hokeje 2. Praha: Flétna, 2007. S. 76, 77. 
  17. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha: Olympia, 2001. S. 211. 
  18. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha: AS press, 2008. S. 155, 156. 
  19. JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha: Olympia, 2001. S. 245. 
  20. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha: AS press, 2008. S. 179. 
  21. GUT, Karel. Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha: Olympia, 1986. S. 158. 
  22. http://www.denik.cz/hokej/nova-zeme-na-hokejove-mape-sveta-clenem-iihf-se-stal-oman-20140524.html
  23. MERK, Martin. Five new countries join IIHF [online]. IIHF, 2019-09-26 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. https://www.idnes.cz/hokej/reprezentace/luc-tardif-volby-predseda-iihf-svetovy-hokej.A210925_114742_reprezentace_ten
  25. GUT, Karel. 100 let českého hokeje. Praha: AS press, 2008. S. 15, 16. 

Literatura

editovat
  • Zlatá kniha ledního hokeje – Gustav Vlk, Karel Gut, Olympia 1978
  • Malá encyklopedie ledního hokeje – Karel Gut, Václav Pacina, Olympia 1986
  • Kronika českého hokeje – Miloslav Jenšík, Olympia 2001
  • 100 let českého hokeje – Karel Gut, Jaroslav Prchal, AS press 2008

Externí odkazy

editovat