Kontinentální pohár v ledním hokeji

Kontinentální pohár je hokejový turnaj pro evropské kluby. Vznikl v roce 1997 po zrušení Poháru mistrů evropských zemí. Zahrnoval týmy ze zemí, které se neúčastnily Evropské hokejové ligy.

Formát

editovat

V prvním ročníku 1998 se zúčastnilo 42 klubů z 26 zemí. V následujících dvou letech byl počet účastníků rozšířen na 48. Turnaj měl čtyři fáze. Nejlepší týmy byly nasazeny až do čtvrté (finálové) fáze, atp.

V sezoně 2001 se Kontinentální pohár po zániku Evropské hokejové ligy stal de facto nejvyšším klubovým turnajem v Evropě. Formát se změnil - 36 týmů z 27 zemí.

Po vzniku Super six se účastnily týmy pouze ze zemí, které neměly svého zástupce v Super six. Výjimkami byli HC Dynamo Moskva a HKm Zvolen.

Nyní je Kontinentální pohár opět druhou nejvyšší evropskou klubovou soutěží v ledním hokeji pořádanou Mezinárodní hokejovou federací pro týmy které se nekvalifikovaly do Hokejové ligy mistrů. Vítěz se kvalifikuje do dalšího ročníku Hokejové ligy mistrů.

V sezóně 2022/2023 hraje 19 týmů z 19 zemí, které jsou postupně nalosovány podle výkonnosti do tří kol. V každém kole se konají dvě skupiny se čtyřmi účastníky, a jeden z týmů hostí skupinu ve které hraje každý s každým. Vítězové skupin postupují do dalšího kola, a první dva týmy z obou skupin ve třetím kole postupují do finálové skupiny.

Nejvíce vítězství získal běloruský Junosť Minsk, který vyhrál Kontinentální pohár 3krát, a aktuální vítěz je slovenský tým HK Nitra .

Vítězové

editovat
Sezóna Vítěz Druhé místo Třetí místo Místo konání finále
1997–98   TJ VSŽ Košice   Eisbären Berlín   Ilves-Hockey   Tampere
1998–99   HC Ambrì-Piotta   HC Košice   Avangard Omsk   Košice
1999–00   HC Ambrì-Piotta   Eisbären Berlín   Ak Bars Kazaň   Berlín
2000–01   ZSC Lions   London Knights   Slovan Bratislava   Curych
2001–02   ZSC Lions   Milano Vipers   HKm Zvolen   Curych
2002–03   Jokerit Helsinky   Lokomotiv Jaroslavl   HC Lugano   Lugano
  Milán
2003–04   Slovan Bratislava   HK Homel   HC Lugano   Homel
2004–05   HKm Zvolen   Dynamo Moskva   Alba Volán Székesfehérvár   Székesfehérvár
2005–06   Lada Togliatti   HK Riga 2000   ZSC Lions   Székesfehérvár
2006–07   Junosť Minsk   Avangard Omsk   Ilves-Hockey   Székesfehérvár
2007–08   Ak Bars Kazaň   HK Riga 2000   Kazzinc-Torpedo   Riga
2008–09   MHC Martin   Rouen Hockey Élite 76   HC Bolzano   Rouen
2009–10   Red Bull Salzburg   Junosť Minsk   Sheffield Steelers   Grenoble
2010–11   Junosť Minsk   Red Bull Salzburg   SønderjyskE Ishockey   Minsk
2011–12   Rouen Hockey Élite 76[1]   Junosť Minsk   HK Donbass Doněck   Rouen
2012–13   HK Donbass Doněck   Metallurg Žlobin   Rouen Hockey Élite 76   Doněck
2013–14   Stavanger Oilers   HK Donbass Doněck   HC Asiago   Rouen
2014–15   HK Něman Grodno   Fischtown Pinguins   Ducs d'Angers   Bremerhaven
2015–16   Rouen Hockey Élite 76   Herning Blue Fox   GKS Tychy   Rouen
2016–17   Nottingham Panthers   HK Bejbarys Atyrau   Odense Bulldogs   Ritten
2017–18   Junosť Minsk   Nomad Astana   Sheffield Steelers   Minsk
2018–19   Arlan Kokshetau   Belfast Giants   GKS Katowice   Belfast
2019–20   SønderjyskE Ishockey   Nottingham Panthers   HK Něman Grodno   Vojens
2020–21 zrušeno kvůli pandemii covidu-19
2021–22   Cracovia   HK Saryarka Karaganda   Aalborg Pirates   Aalborg
2022–23   HK Nitra   Ducs d'Angers   Cardiff Devils   Angers
2023–24   Nomad Astana   Herning Blue Fox   Cardiff Devils   Cardiff

Reference

editovat
  1. MARTIN MERK. Le Miracle de Rouen [online]. Mezinárodní federace ledního hokeje, 15 January 2012 [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat