Otevřít hlavní menu

Lední hokej na olympijských hrách

Disciplína na zimních olympijských hrách

HistorieEditovat

Hokejový turnaj se měl poprvé představit na VI. olympijských hrách v Berlíně v roce 1916, ale hry se z důvodu první světové války neuskutečnily. Premiéru měl tedy až na VII. olympijských hrách v roce 1920 jako ukázkový sport.[1] (Na těchto hrách není tedy veden jako oficiální olympijský sport). Po vzniku zimních olympijských her (1924) se stal lední hokej jejich nedílnou součástí. Až do roku 1968 se v rámci olympijského turnaje hrálo i mistrovství světa a od roku 1928 (s výjimkou zimních her v roce 1932 i mistrovství Evropy. Od roku 1972 se konají tyto soutěže samostatně.

Až do ZOH 1968 startovaly různé počty mužstev, proto i hrací systémy byly různé, hrálo se v jedné či více skupinách,
podle počtu přihlášených. Počet účastníků byl poprvé pevně stanoven na ZOH 1972, kdy na turnaji mohlo startovat 12 mužstev. Pokud se přihlásilo více mužstev, uskutečnila se olympijská kvalifikace. Na ZOH 1972 a 1976 účastníci hráli kvalifikaci, která se hrála vylučovacím způsobem. Kvalifikační utkání rozhodla o zařazení do skupiny A, kde se hrálo o medaile. Poražení hráli o 7. – 12. místo ve skupině B.

Na ZOH 1980 a 1984 se systém mění. Účastníci jsou rozděleni do dvou šestičlenných skupin, z nichž první dva postoupili do finálové skupiny, kde se hrálo o medaile. Na ZOH 1988 se hrálo stejným systémem, změna je jen v tom, že do finálové skupiny postoupily první tři týmy z každé skupiny. Od ZOH 1992 je zaveden nový hrací model, kdy mužstva po zápasech v základních skupinách postupují do vyřazovacích bojů play off. Na ZOH 1998 a 2002 je počet účastníků rozšířen na 14 a změněn hrací model. Šest nejlepších týmů určených podle žebříčku IIHF bylo nasazeno přímo do závěrečného turnaje. Zbylých osm mužstev hrálo ve dvou kvalifikačních skupinách, z nichž vítězové postoupili do závěrečného turnaje o medaile. Zde bylo osm týmů rozděleno do dvou skupin, v nichž se nehrálo o postup, ale jen o soupeře do následujícího play off. Na ZOH 2006 se systém a počet startujících opět mění. Počet účastníků vrací na dvanáct a model turnaje je tak, jak byl na ZOH 1992 nebo 1994.

Na ZOH 2010 byl hrací model opět jiný. Účastníci byli rozděleni do tří skupin po čtyřech týmech. Na konci skupinové části bylo všech 12 týmů seřazeno do žebříčku podle daných kritérií. Nejlepší 4 týmy (tj. vítězové skupin a nejlepší tým z druhých míst) postoupily přímo do čtvrtfinále play off. Týmy na 5. až 12. místě tohoto žebříčku hrály předkolo play off, ze kterého postoupili čtyři vítězové do čtvrtfinále. Dále již se hrálo klasickým pavoukem. Tímto systémem se ZOH hrají až do současnosti.

Přehled soutěžíEditovat

– oficiální soutěž.

Soutěž 20 24 28 32 36 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 94 98 02 06 10 14 18 Celkem
muži turnaj 24
ženy turnaj 6
Počet oficiálních soutěží 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 30

Mužský hokejový turnajEditovat

Přehled pořadatelských měst a medailistůEditovat

Rok Zlato Stříbro Bronz Místo
LOH 1920   Kanada   USA   Československo   Antverpy (Belgie) Soupiska
ZOH 1924   Kanada   USA   Velká Británie   Chamonix (Francie) Soupiska
ZOH 1928   Kanada   Švédsko   Švýcarsko   Svatý Mořic (Švýcarsko) Soupiska
ZOH 1932   Kanada   USA   Německo   Lake Placid (USA)
ZOH 1936   Velká Británie   Kanada   USA  Garmisch-Partenkirchen (Německo) Soupiska
V letech 19401944 se zimní olympijské hry nekonaly (druhá světová válka)
ZOH 1948   Kanada   Československo   Švýcarsko   Svatý Mořic (Švýcarsko) Soupiska
ZOH 1952   Kanada   USA   Švédsko   Oslo (Norsko) Soupiska
ZOH 1956   Sovětský svaz   USA   Kanada   Cortina d'Ampezzo (Itálie) Soupiska
ZOH 1960   USA   Kanada   Sovětský svaz   Squaw Valley (USA) Soupiska
ZOH 1964   Sovětský svaz   Švédsko   Československo   Innsbruck (Rakousko) Soupiska
ZOH 1968   Sovětský svaz   Československo   Kanada   Grenoble (Francie) Soupiska
ZOH 1972   Sovětský svaz   USA   Československo   Sapporo (Japonsko) Soupiska
ZOH 1976   Sovětský svaz   Československo   Německo   Innsbruck (Rakousko) Soupiska
ZOH 1980   USA   Sovětský svaz   Švédsko   Lake Placid (USA) Soupiska
ZOH 1984   Sovětský svaz   Československo   Švédsko   Sarajevo (Jugoslávie) Soupiska
ZOH 1988   Sovětský svaz   Finsko   Švédsko   Calgary (Kanada) Soupiska
ZOH 1992   SNS   Kanada   Československo   Albertville (Francie) Soupiska
ZOH 1994   Švédsko   Kanada   Finsko   Lillehammer (Norsko) Soupiska
ZOH 1998   Česko   Rusko   Finsko   Nagano (Japonsko) Soupiska
ZOH 2002   Kanada   USA   Rusko   Salt Lake City (USA) Soupiska
ZOH 2006   Švédsko   Finsko   Česko   Turín (Itálie) Soupiska
ZOH 2010   Kanada   USA   Finsko   Vancouver (Kanada) Soupiska
ZOH 2014   Kanada   Švédsko   Finsko   Soči (Rusko) Soupiska
ZOH 2018   Olymp. sport. z Ruska   Německo   Kanada   Pchjongčchang (Korea) Soupiska

SČ = Sestavy československé a české reprezentce

Historické pořadí podle medailí (2018)Editovat

Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1   Kanada 9 4 3 16
2 SSSR / SNS / Rusko 9 2 2 13
z toho   Sovětský svaz 7 1 1 9
z toho   SNS 1 0 0 3
z toho   Rusko 0 1 1 2
z toho   Olymp. sport. z Ruska 1 0 0 0
3   USA 2 8 1 11
4   Švédsko 2 3 4 9
5 Československo / Česko 1 4 5 10
z toho   Československo 0 4 4 8
z toho   Česko 1 0 1 2
6   Velká Británie 1 0 1 2
7   Finsko 0 2 4 6
8   Německo 0 1 2 3
9   Švýcarsko 0 0 2 2

Ruská reprezentace je nástupcem reprezentace SSSR. Česká reprezentace je nástupcem československé reprezentace.

Účast jednotlivých zemíEditovat

Země 20 24 28 32 36 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 94 98 02 06 10 14 18 Účast
  Austrálie 9 1
  Belgie =6 7 8 =9 4
  Bělorusko 7 4 9 3
  Bulharsko 12 1
  Česko 5 1 7 3 7 6 4 7
  Československo 3 5 5 4 2 4 5 4 3 2 3 2 5 2 6 3 16
  Finsko 7 7 6 5 5 4 4 6 2 7 3 3 6 2 3 3 6 16
  Francie =6 =5 5 =9 14 11 8 10 11 14 10
  Itálie =9 8 7 15 9 12 9 12 11 9
  Japonsko =9 8 11 10 9 9 12 13 8
  Jugoslávie 14 9 11 10 11 5
  Kanada 1 1 1 1 2 1 1 3 2 4 3 6 4 4 2 2 4 1 7 1 1 3 22
  Kazachstán 8 9 2
  Jižní Korea 12 1
  Lotyšsko =9 9 12 12 8 5
  Maďarsko 11 =7 16 3
  NDR 8 1
  Německo 8 3 5 8 6 6 7 7 7 3 10 5 5 6 7 9 8 10 11 2 20
  Nizozemsko 8 1
  Norsko 9 10 11 8 11 12 12 9 11 10 12 8 11
  Polsko 8 4 =9 6 6 8 9 6 6 7 8 10 11 13
  Rakousko 5 =7 7 10 13 13 8 10 9 12 14 12 10 13
  Rumunsko 12 12 7 9 4
  Rusko 4 2 3 4 6 5 1 7
  SNS 1 1
  Sovětský svaz 1 3 1 1 1 1 2 1 1 9
  Slovensko 6 10 13 5 4 11 11 6
  Slovinsko 7 9 1
  Švédsko 4 4 2 5 4 3 4 5 2 4 4 3 3 3 5 1 5 5 1 5 2 5 21
  Švýcarsko 5 7 3 =9 3 5 9 8 10 11 8 10 11 6 8 9 10 16
  Ukrajina 10 1
  USA 2 2 2 3 2 2 1 5 6 2 5 1 7 7 4 8 6 2 8 2 4 7 21
  Velká Británie 3 4 1 5 4
Počet účastníků 7 8 11 4 15 8 9 10 9 16 14 11 12 12 12 12 12 12 14 14 12 12 12 12 12

Historická tabulka podle získaných bodů do roku 2014 (včetně)Editovat

Tabulka zobrazuje úspěšnost zemí podle vítězství, remíz a porážek. V letech 1920–2006 byly za vítězství dva body, remízu jeden bod a porážku nula bodů. Od roku 2010 jsou za vítězství v normální hrací době tři body, vítězství v prodloužení a samostatných nájezdech dva body, porážky v prodloužení a samostatných nájezdech jeden bod a za porážku v normální hrací době nula bodů. Remízy byly zrušeny.

Země Účast Zápasy Výhry VP Remízy PP Porážky Skóre Body
1.   Kanada 21 138 102 1 6 0 27 828:233 225
2.   Švédsko 21 136 80 0 14 0 42 576:381 182
3.   USA 21 135 77 1 13 1 43 630:357 178
4. SSSR / Rusko 16 107 83 1 3 2 18 617:218 177
z toho   SSSR 9 62 55 0 2 0 5 446:115 112
z toho   SNS 1 8 7 0 0 0 1 46:14 14
z toho   Rusko 6 37 21 1 1 1 12 125:89 51
5. Československo / ČR 22 138 84 1 3 0 50 648:415 177
z toho   Československo 16 103 66 0 2 0 35 542:340 134
z toho   Česko 6 36 19 1 1 0 15 110:78 45
6.   Finsko 16 109 59 0 6 1 43 445:342 133
7.   Německo 19 119 41 0 8 0 70 302:516 90
8.   Švýcarsko 16 84 27 2 6 1 48 267:405 67
9.   Polsko 13 75 20 0 3 0 52 199:419 41[p 1]
10.   Slovensko 6 33 14 1 4 1 13 107:100 38
11.   Rakousko 13 70 15 0 7 0 48 206:374 38
12.   Japonsko 8 41 16 0 5 0 20 154:227 37
13.   Norsko 11 65 14 0 3 1 47 169:340 32
14.   Velká Británie 4 25 13 0 2 0 10 104:111 28
15.   Itálie 9 52 12 0 4 0 37 159:337 28
16.   Jugoslávie 5 30 12 0 2 0 16 109:160 26
17.   Rumunsko 4 25 10 0 2 0 13 95:115 22
18.   Francie 10 44 11 0 2 0 31 82:232 22[p 2]
19.   Bělorusko 3 20 6 0 1 1 12 47:80 15
20.   Lotyšsko 5 21 3 0 2 1 15 48:105 10
21.   Kazachstán 2 12 3 0 1 0 8 30:56 7
22.   Slovinsko 1 5 2 0 0 0 3 10:16 6
23.   Ukrajina 1 4 2 0 0 0 2 11:14 4
24.   Maďarsko 3 17 2 0 0 0 15 33:91 4
25.   Belgie 4 10 2 0 0 0 8 21:83 4
26.   Nizozemsko 1 5 1 0 1 0 3 16:43 3
27.   NDR 1 8 1 0 0 0 7 16:49 2
28.   Bulharsko 1 6 0 0 0 0 6 20:52 0
29.   Austrálie 1 6 0 0 0 0 6 10:87 0
1540 712 9 98 9 712 5959:5959 1596
  • VP – Vítězství v prodloužení nebo po samostatných nájezdech.
  • PP – Porážky v prodloužení nebo po samostatných nájezdech

Poznámky k tabulce:

  1. ČSSR – Polsko 7:1, pro pozitivní dopingový test Františka Pospíšila bylo vítězství i vstřelené góly týmu Československa odebrány. Polsko si připsalo výsledek 1:0, ale body mu přičteny nebyly.[2]
  2. Polsko – Francie 6:2, pro pozitivní dopingový test Jaroslawa Morawieckého bylo vítězství i vstřelené góly týmu Polska odebrány. Francie si připsala výsledek 2:0, ale body ji přičteny nebyly.

Ženský hokejový turnajEditovat

Na 99. zasedání MOV v červenci 1992 bylo schváleno, že se ženský hokejový turnaj bude konat na ZOH 1998. Toto rozhodnutí muselo být ještě schváleno v Naganu organizačním výborem, který se původně zdráhal vůbec turnaj uskutečnit z důvodu zvýšených nákladů na pořádání turnaje. V listopadu roku 1992 organizační výbor a koordinační výbor MOV dosáhly dohody, která zařazuje ženský hokej do programu her v roce 1998. Součástí dohody bylo, že turnaj bude omezen na šest týmů.

Na ZOH 1998 v Naganu tedy hrálo šest týmů v jedné skupině každý s každým. Poté následovala utkání o umístění, ve kterých se střetly první a druhý v pořadí skupiny o zlato a třetí ze čtvrtým o bronz. Od ZOH 2002 byl počet startujících rozšířen o dvě mužstva. Systém doznal také změny. Týmy byly rozděleny do dvou čtyřčlenných skupin, z nichž první dvě postoupila do play off o medaile. Týmy umístěné na třetím a čtvrtém místě ve skupině hrály o 5.–8. místo.

Přehled pořadatelských měst a medailistůEditovat

Rok Zlato Stříbro Bronz Místo
ZOH 1998   USA   Kanada   Finsko   Nagano (Japonsko)
ZOH 2002   Kanada   USA   Švédsko   Salt Lake City (USA)
ZOH 2006   Kanada   Švédsko   USA   Turín (Itálie)
ZOH 2010   Kanada   USA   Finsko   Vancouver (Kanada)
ZOH 2014   Kanada   USA   Švýcarsko   Soči (Rusko)
ZOH 2018   USA   Kanada   Finsko   Pchjongčchang (Korea)

Historické pořadí podle medailí (aktualizace po ZOH 2018)Editovat

Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1   Kanada 4 2 0 6
2   USA 2 3 1 6
3   Švédsko 0 1 1 2
4   Finsko 0 0 3 3
5   Švýcarsko 0 0 1 1

Účast jednotlivých zemíEditovat

Země 98 02 06 10 14 18 Účast
  Čína 4 7 7 3
  Finsko 3 4 4 3 5 3 6
  Itálie 8 1
  Japonsko 6 8 6 3
  Kanada 2 1 1 1 1 2 6
  Kazachstán 8 1
  Korea 8 1
  Německo 6 5 7 3
  Rusko 5 6 6 DSQ 4 5
  Slovensko 8 1
  Švédsko 5 3 2 4 4 7 6
  Švýcarsko 7 5 3 5 4
  USA 1 2 3 2 2 1 6
Počet účastníků 6 8 8 8 8 8

Medailové pořadí zemíEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam olympijských medailistů v ledním hokeji.

Aktualizace po Zimních olympijských hrách 2018.

Pořadí Země   Zlato   Stříbro   Bronz Celkem
1.   Kanada (CAN) 13 6 3 22
2.   Sovětský svaz (URS) 7 1 1 9
3.   Spojené státy americké (USA) 4 11 2 17
4.   Švédsko (SWE) 2 4 5 11
5.   Česko (CZE) 1 0 1 2
  Velká Británie (GBR) 1 0 1 2
7.   Olympijští sportovci z Ruska (OAR) 1 0 0 1
  Sjednocený tým (EUN) 1 0 0 1
9.   Československo (TCH) 0 4 4 8
10.   Finsko (FIN) 0 2 7 9
11.   Německo (GER) 0 1 1 2
  Rusko (RUS) 0 1 1 2
13.   Švýcarsko (SUI) 0 0 3 3
14.   Západní Německo (FRG) 0 0 1 1
Celkem (14 zemí) 30 30 30 90

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BÁRTA, Pavel. Velké okamžiky ledního hokeje 2. Praha: Flétna, 2007. S. 9. 
  2. Vzorný kapitán, doping a ztracené zlato. iDNES.cz [online]. 2001-12-19 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Zlatá kniha ledního hokeje – Gustav Vlk, Karel Gut, Olympia 1978
  • Zimní olympijské hry – Karel Procházka, Olympia 1982
  • Malá encyklopedie ledního hokeje – Karel Gut, Václav Pacina, Olympia 1986
  • Kronika českého hokeje – Miloslav Jenšík, Olympia 2001
  • Velké okamžiky ledního hokeje 2 – Pavel Bárta, Flétna 2007
  • 100 let českého hokeje – Karel Gut, Jaroslav Prchal, AS press 2008

Externí odkazyEditovat