Felix ze Schwarzenbergu
Felix princ ze Schwarzenbergu (2. října 1800, Český Krumlov[1] – 5. dubna 1852, Vídeň) byl český šlechtic a významný rakouský politik poloviny 19. století, věrný stoupenec panovnické dynastie a v období od října 1848 do své smrti rakouským ministerským předsedou.
| Felix princ ze Schwarzenbergu | |
|---|---|
 | |
| 6. ministerský předseda Rakouského císařství | |
| Ve funkci: 21. listopadu 1848 – 5. dubna 1852 | |
| Panovník | Ferdinand I. František Josef I. |
| Předchůdce | Johann von Wessenberg |
| Nástupce | Karl Ferdinand Buol-Schauenstein |
| 5. ministr zahraničních věcí Rakouského císařství | |
| Ve funkci: 21. listopadu 1848 – 5. dubna 1852 | |
| Předchůdce | Johann von Wessenberg |
| Nástupce | Karl Ferdinand Buol-Schauenstein |
| Narození | 2. října 1800 Český Krumlov  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 5. dubna 1852 Vídeň  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Schwarzenberská hrobka v Domaníně |
| Rodiče | Josef II. Pavlína z Arenbergu |
| Příbuzní | Jan Adolf II. Bedřich Schwarzenberg |
| Profese | šlechtic politik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Commons | Felix zu Schwarzenberg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Narodil se jako syn Jana Josefa knížete na Schwarzenbergu a Pauliny z Ahrenbergu. Po tragické smrti své matky, která uhořela roku 1810 v Paříži na plese, byl vychováván svou tetou Eleonorou. V 17 letech napsal pojednání o taktice a roku 1818 vstoupil do kyrysnického pluku velkoknížete Konstantina. Roku 1824 se stal rytmistrem u schwarzenberských hulánů. Od jara 1827 působil na velvyslanectví v Londýně. V letech 1831 až 1838 sloužil jako legační rada v Berlíně. V roce 1842 byl povýšen na generálmajora. Po vypuknutí nepokojů souvisejících s abdikací císaře Ferdinanda ve prospěch Františka Josefa I. rázně vojensky zakročil a zlikvidoval pokus o vyhlášení samostatnosti Maďarska. V říjnu 1848 byl jmenován rakouským ministerským předsedou, v kteréžto funkci významně přispěl k pozastavení demokratizačního procesu. Stál za dojednáním Olomoucké punktace a vyhlášením silvestrovských patentů.
Dne 5. dubna 1852 po ministerské radě byl raněn mrtvicí a zemřel. Je pochován v hrobce Schwarzenbergů v Domaníně.
Karel Havlíček Borovský jemu a Bedřichovi ze Schwarzenbergu věnoval „Píseň Čechů“: „Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden drží karabáč, druhý říká »Otčenáš«; zle, matičko, zle!“
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
LiteraturaEditovat
- HÁLEK, Jan. Rakouská diplomacie 1848-1852 : zahraniční politika Felixe knížete Schwarzenberga. Praha: Filozofická fakulta UK v Praze, 2011. 428 s. ISBN 978-80-7308-367-0.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 628–629.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Ludvík ze Schwarzenbergu na Wikimedia Commons
| Předsedové ministerské rady | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Johann von Wessenberg-Ampringen |
1848–1852 Felix ze Schwarzenbergu |
Nástupce: - |
