Felix Schwarzenberg
Felix princ ze Schwarzenbergu (2. října 1800 Český Krumlov[1] – 5. dubna 1852 Vídeň) byl významným rakouským politikem poloviny 19. století, věrným zastáncem panovnické dynastie a v období od října 1848 do své smrti rakouským ministerským předsedou.
| Felix princ ze Schwarzenbergu | |||||||||||
 | |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
2. října 1800 Český Krumlov  Habsburská monarchie | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
5. dubna 1852 Vídeň Rakouské císařství | ||||||||||
| Místo pohřbení | Schwarzenberská hrobka (Domanín) | ||||||||||
| Rodiče |
Josef II. Pavlína z Arenbergu | ||||||||||
| Příbuzní |
Jan Adolf II. Bedřich Schwarzenberg | ||||||||||
| Profese |
šlechtic politik | ||||||||||
| Náboženství | římskokatolické | ||||||||||
| Commons | Kategorie Felix zu Schwarzenberg | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
| otec | Josef II. ze Schwarzenbergu |
|---|---|
| matka | Pavlína z Arenbergu |
| bratr | Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu |
| bratr | Bedřich kardinál Schwarzenberg |
| sestra | Marie Eleonora |
| sestra | Marie Pavlína |
| sestra | Ludvíka Eleonora |
| sestra | Marie Matylda |
| sestra | Karolína |
| sestra | Marie Anna Berta |
Obsah
ŽivotEditovat
Narodil se jako syn Jana Josefa knížete na Schwarzenbergu a Pauliny d'Arenberg. Po tragické smrti své matky, která uhořela roku 1810 v Paříži na plese, byl vychováván svou tetou Eleonorou. V 17 letech napsal pojednání o taktice a roku 1818 vstoupil do kyrysarského pluku velkoknížete Konstantina. Roku 1824 se stal rytmistrem u schwarzenberských hulánů. Od jara 1827 působil na velvyslanectví v Londýně. V letech 1831 až 1838 sloužil jako legační rada v Berlíně. V roce 1842 byl povýšen na generálmajora. Po vypuknutí nepokojů souvisejících s abdikací císaře Ferdinanda ve prospěch Františka Josefa I. rázně vojensky zakročil a zlikvidoval pokus o vyhlášení samostatnosti Maďarska. V říjnu 1848 byl jmenován rakouským ministerským předsedou, v kteréžto funkci významně přispěl k pozastavení demokratizačního procesu. Stál za dojednáním Olomoucké punktace a vyhlášením silvestrovských patentů.
Dne 5. dubna 1852 po ministerské radě byl raněn mrtvicí a zemřel. Je pochován v hrobce Schwarzenbergů v Domaníně.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
LiteraturaEditovat
- HÁLEK, Jan. Rakouská diplomacie 1848-1852 : zahraniční politika Felixe knížete Schwarzenberga. Praha: Filozofická fakulta UK v Praze, 2011. 428 s. ISBN 978-80-7308-367-0.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 628–629.
Související článkyEditovat
| Předsedové ministerské rady | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Johann von Wessenberg-Ampringen |
1848-1852 Felix Schwarzenberg |
Nástupce: - |
