Otevřít hlavní menu

Josef I. Adam ze Schwarzenbergu

český hofmistr, maršálek a šlechtic

Josef I. Adam ze Schwarzenbergu celým jménem Josef Adam Jan Nepomuk (25. prosinec 1722 Vídeň17. února 1782 Vídeň) byl rakouský a český šlechtic, významný politik a úředník Habsburské monarchie, vládnoucí kníže z rodu Schwarzenbergů a 9. vévoda krumlovský. Za jeho vlády byl významně přestavěn Český Krumlov, rozvíjeno hospodářství a především založen Schwarzenberský penzijní fond pro zaměstnance.

Josef I. Adam ze Schwarzenbergu
Schwarzenberg, Joseph Adam.jpg

9. vévoda krumlovský
Ve funkci:
1732 – 1782
Předchůdce Adam František
Nástupce Jan Nepomuk I.

4. kníže ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
1732 – 1782
Předchůdce Adam František
Nástupce Jan Nepomuk I.

Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci:
1776 – 1782
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Jan Josef z Khevenhüller-Metsch
Nástupce Jiří Adam ze Starhembergu

Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1754 – 1763
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Nástupce Maxmilián Guidobald Cavriani

Tajný rada
Ve funkci:
1753 – 1782
Panovník Marie Terezie, Josef II.

Narození 25. prosince 1722
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 17. února 1782 (ve věku 59 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Vídeň
Choť Marie Terezie z Lichtenštejna
Rodiče Adam František ze Schwarzenbergu
Eleonora Amálie z Lobkovic
Děti Jan Nepomuk I.
Sídlo Český Krumlov
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1732 rakouský Řád zlatého rouna (č. 680)
Commons Kategorie Joseph I. Schwarzenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Josef Adam se narodil jako jediný a vytoužený syn knížete Adama Františka a princezny Eleonory Amálie roku 1722. Jeho početí předcházel slavný příběh o dlouholetém odloučení obou manželů, které ukončilo až náhodné setkání v katedrále sv. Víta u kaple svatého Jana Nepomuckého. Manželé se následně udobřili a konečně zamilovali. Z této události pak měl vzejít právě Josef Adam. K připomínce udobření obou manželů a tedy i záchraně rodu, nesou od narození Josefa Adama všichni mužští potomci schwarzenberského rodu ve svém jméně i jméno Jana Nepomuckého. Zároveň byla po jeho narození vysvěcena nová kaple Jana Nepomuckého při kostele sv. Víta v sídelním městě rodu Českém Krumlově.

Šťastné dětství však ukončila tragická nehoda, která významně ovlivnila Josefovo mládí. Když bylo malému následníkovi 10 let, postřelil jeho otce během tzv. Císařského honu nešťastnou náhodou císař Karel VI., načež kníže smrtelnému zranění podlehl. Schwarzenberské dominium se tak ocitlo ve velmi tíživé situaci. Ačkoliv Karel VI. pociťoval vinu a mladého Josefa Adama podporoval, zadlužení dominia bylo neodvratitelné. Byli proto jmenováni poručníci a jeho matka Eleonora Amálie se chopila nad dominiem regentství.

VládaEditovat

Po úmrtí své matky roku 1741 byl Josef Adam prohlášen za plnoletého a přebíral tak veškerý majetek v době, kdy vrcholily Války o rakouské dědictví. Třebaže bylo tehdejší hospodářství v troskách, podařilo se mladému knížeti díky podstatným reformám zahájit postupný ekonomický rozkvět panství a jeho 50letá vláda se stala symbolem prosperity. Během jeho vlády byla zahájena těžba grafitu na Českokrumlovsku a do své nynější podoby monumentálně přestavěn zámek Český Krumlov. Byl vystavěn jedinečný Plášťový most a zároveň nové Zámecké barokní divadlo. Vévodský dvůr v Českém Krumlově se měl v oné době rovnat i císařskému dvoru ve Vídni.

Již v roce 1741 pojal Josef I. Adam za choť princeznu Marii Terezii z Lichtenštejna, přičemž manželské soužití bylo podle svědectví nadmíru šťastné a vzešlo z něj 8 dětí. Dědic Jan Nepomuk I. se narodil již jeden rok po svatbě. Právě Josefovi I. Adamovi se podařilo roku 1746 rozšíření knížecího titulu na všechny příslušníky rody, tedy i nevládnoucí, kteří od té doby mohou dodnes nosit tituly knížat a kněžen (případně princů a princezen pro odlišení od knížete vládnoucího).

Kníže Josef I. Adam také zastával po vzoru otce a děda významné funkce u císařského dvora. Mimo členství v tajné radě monarchie dosáhl za Marie Terezie a Josefa II. až na funkci nejvyššího císařského hofmistra. Obdržení této tehdy spíše ceremoniální funkce však vzbudilo nesouhlas dalších úředníků, jelikož kníže docílil podstatných změn kompetencí svého úřadu.

Schwarzenberský penzijní fondEditovat

Josef I. Adam proslul stejně jako jeho předci a potomci silným sociálním cítěním. Největším činem, který významně ovlivňoval v následujících staletích prosperitu Schwarzenberského dominia, regionu a konečně i místních podniků až do roku 1950, bylo založení Schwarzenberského penzijního fondu pro knížecí úředníky a zaměstnance roku 1765.

PohřebEditovat

Po smrti své matky nechal roku 1741 kníže Josef I. Adam vybudovat malou hrobku při kapli sv. Jana Nepomuckého v Českém Krumlově, kam byly uloženy její ostatky. Její srdce a srdce jeho otce však byla uložena do malého výklenku při vlevo v kapli sv. Jana Nepomuckého. Byla tak založena tradice pohřbívání srdcí krumlovských vévodů do Srdeční hrobky v kostele svatého Víta.

Sám kníže zemřel ve Vídni. Ostatky byly, mimo srdce, uloženy v tamní rodinné hrobce v augustiniánském kostele. Svou jedinou ženu Marii Terezii přežil o 29 let.

RodinaEditovat

Oženil se 22. srpna 1741BohosudověTeplicMarií Terezií z Lichtenštejna (28. 12. 1721 – 19. 1. 1753 Vídeň na neštovice), dcerou Josefa Jana Adama z Lichtenštejna, (25. 5. 1690 Vídeň – 17. 12. 1732 Valtice), lichtenštejnského knížete (1721-1732) a jeho třetí manželky (sňatek 3. srpna 1716 Vídeň) hraběnky Marie Anny z Oettingen-Spielbergu (12. 9. 1693 Vídeň – 15. 4. 1729 Hlohov). Narodilo se jim devět dětí (5 synů, 4 dcery):

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat